Tento článek jsme jako oficiální reakci LEXu odeslali těm médiím, které se masakru věnovaly obšírněji. Konkrétně Lidovým novinám, MF Dnes, Hospodářským novinám a Britským listům.

Vážená redakce,

Zarazila mě však poněkud zavádějící lavina informací o tragické události v USA, spojené s palnými zbraněmi. Ve všech článcích, které se na toto téma objevily, se hovoří o restrikci přístupu ke zbraním, aniž se s výjimkou záznamu rozhovorů se studenty z USA (Masakr spáchal student z Jižní Koreje - HN 18.4.2007 str.7) objevuje alespoň náznak seriozního přístupu k tematu. Zajímavé je, že většina občanů USA není pro zpřísnění přístupu ke zbraním (mimochodem, představa, že si v USA koupím v drogerii zbraň je poněkud iluzorní) a vědí proč. Nikde se nevede debata o situaci ve společnosti a jejím morálním zdraví. Nikde není zveřejněno, že např. úmrtnost na zranění palnou zbraní je stejná ve Švýcarsku, kde je velmi liberální přístup ke zbraním a ve Velké Británii, kde jsou naopak zbraně zcela zakázány. Naopak, ukazuje se celosvětově, že tam, kde jsou zbraně zcela zakázány, stoupá kriminalita a to zejména násilná, velice dramaticky. Právě podle průzkumů, prováděných v USA vyšlo najevo, že zločinci se nejvíce bojí ozbrojeného občana. Zajímavé také je, že se nikdo nezamýšlí nad tím, proč se masové zločiny páchají právě na školách, v kostele, restauraci, nákupních střediscích . Pro člověka, který chce napáchat co nejvíce škody, je to přímo ideální cíl-nikdo tam zbraně nenosí a tak nehrozí, že by proti vrahovi, někdo mohl zasáhnout. Všechny články, uveřejněné v tisku mají bohužel jedno společné: ani náznak po serioznosti, ani náznak snahy poukázat na společenskou situaci, pouze hysterický křik: „Zakažte zbraně“. Je ovšem potřeba si uvědomit, že platí obecně: Tam, kde jsou zbraně mimo zákon, pouze ti, kteří jsou mimo zákon, mají zbraně. Mimochodem, nikde jsem neviděl ani zmínku o tom, že největší masakr v USA, spáchaný tamními občany byl proveden za pomoci umělého hnojiva, tedy nikoliv palnou zbraní-jednalo se o výbuch v Oklahomě. Zřejmě se tato informace nehodí, neboť poukazuje na to, že kdo chce provést masový útok, nutně k tomu nepotřebuje zbraně, stačí třeba plyn jako v Japonsku. Když již píši o Japonsku ,jsou tam velmi přísné restrikce a regulace v oblasti zbraní, nicméně právě provedený atentát ukazuje, že zločinci zbraněmi disponují bez problémů.

Prostě místo hysterie a nekvalifikovaného psaní pana Macháčka (HN-Američany čeká volba, 18.4.2007), kterému je vše jasné, by bylo serioznější zabývat se společenskou situací a tendencí vývoje společnosti ve vztahu nejen ke zbraním, ale k odpovědnosti za sebe sama, své blízké, svou zemi atd. Morální relativizace, které jsme současně svědky napomáhá pocitu odcizení od společnosti stejně jako bezbřehý individualismus. A společně s pocitem odpovědnosti bychom si měli konečně uvědomit, že svět není a nebude bezpečným místem. Pokud chceme být svobodní, musíme si na to zvyknout. Bezpečí neexistuje totiž nikde, pouze iluze. A když jsme již u toho, byly režimy s úplným zákazem zbraní bezpečné? Jak daleko je od zákazů zbraní, všemožných restrikcí k diktatuře? Za pozornost stojí, že pod záminkou boje proti terorismu jsou nám vnucovány tajné zákonné normy (Konkrétně: Nařízení komise (ES) č. 1546/2006 ze dne 4.10.2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 622/2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti obsahuje Článek 1, který odkazuje na Článek 3 ES 622/2003 a říká, že příloha tohoto nařízení je tajná a nezveřejňuje se.), různá omezení aniž by se kdo zabýval jejich pozdější efektivitou a přínosem atd. atd. Již dnes je např. společnost ve Velké Británii hodnocena ochránci lidských práv jako společnost pod dozorem. Je to opravdu to, co chceme? Pokud ano, máme nejspíše mentalitu pudlíka, který si namlouvá, že doma u pána je v bezpečí. V iluzi bezpečí však ztrácí veškeré instinkty a návyky nezbytné pro normální život. Přežije, bude-li vypuštěn do volné přírody?

Ing. Zdeněk Blažek, CSc.

Víceprezident Sdružení LEX – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní