LEX:  Zajímavý článek z prestižního časopisu, ve kterém se porovnávají země celého světa z pohledu zbraňové legislativy. ČR je na druhém místě, co do kvality této legislativy, jsme přesvědčení, že tam ale chybí minimálně Slovensko a možná i Rakousko. Nad to je bohužel škoda, že článek lépe nepracuje se zdroji a nerozkrývá způsob použitého hodnocení zjištěných faktů.

Na druhou stranu většina faktografických údajů odpovídá nám známým skutečnostem a zmíněné země Evropy a Severní Ameriky by patrně obsadily první desítku i při důslednějším zpracování. A to včetně ČR, kterou lze dle našich znalostí a poznatků opravdu co do kvality legislativy zbraní a sebeobrany zařadit do horní pětky.

Laser je poměrně mladý vynález, má za sebou teprve půl století existence, nicméně došel už uplatnění v bezpočtu aplikací z nejrůznějších oblastí života.

Laserové zaměřovače či „značkovače“ pro civilní a policejní zbraně se prosazují zejména od 90. let minulého století. Podle připojení ke krátké zbrani se dnes rozdělují na dvě hlavní skupiny, tedy na podvěsné zaměřovače na liště a „laserové rukojeti“, zatímco starší varianty – svěrným spojem na lučík nebo místo vedení vratné pružiny – se už považují spíš za nouzové. Tentokrát se věnujeme laserovým rukojetím Crimson Trace.

Jak dlouho by dokázali džihádisté v Charlie Hebdo, Westage nebo Bombaji (a při mnoha budoucích teroristických útocích) zabíjet, kdyby byli obklopeni ozbrojenými občany? Interpol prohlásil, že jediný způsob, jak zastavit podobné útoky, je umožnit občanům nosit zbraně (jedinou alternativou je „výjimečně přísná ostraha“ na všech místech, kde se schází mnoho lidí – což je samozřejmě naprosto nerealistické). Když jsou zbraně v ilegalitě, pak je mají jen násilní kriminálníci, fanatičtí džihádisté a přepracovaná, málo početná policie.

Na úvod bych chtěla poděkovat sdružení Lex za podporu při získávání respondentů a také všem střelcům i nestřelcům, kteří se aktivně zapojili do dotazníkového průzkumu, neboť bez jejich účasti by nebylo co vyhodnocovat. 

Cílem dotazníkového průzkumu bylo zjistit, nakolik se liší postoje střelecké a nestřelecké veřejnosti k ochraně a obraně obyvatelstva a také jakým způsobem a jak intenzivně střelci trénují své střelecké dovednosti.

Jedním z témat, kterými se zabývá návrh Evropské komise z minulého roku, bylo řešení označování zbraní, dále jejich znehodnocování a ničení, a také problematika konverze expanzních zbraní a imitací na ostré zbraně. Studii provedla britská poradenská firma Ernst & Young a výsledky vypadají celkem rozumně.

Nové střelivo pro zásahové jednotky! Univerzální použití...nebo tak podobně by mohly znít upoutávky v propagačních materiálech na nové náboje ráže 9x19 (9 mm Luger) s homogenní střelou od největšího výrobce střeliva v České republice – akciové společnosti Sellier & Bellot, Vlašim. Proč pouze pro zásahové jednotky a už vůbec, proč univerzální?

Nelegální obchod se zbraněmi je negativním společenským jevem, který snižuje bezpečnost společnosti a vytváří zisk organizovanému zločinu. Značnou část černého trhu se zbraněmi představuje pašování zbraní mezi státy, a to jak mezi státy EU, tak i „zvenku“. Proto britská analytická firma CSES na zadání Evropské komise provedla analýzu, která má za úkol vyhodnotit rozsah tohoto jevu a navrhnout, jak by jej komise měla řešit.

Za prvé, tato akce byla nedávno tzv. „odpolitizována“. To je opravdu tou největší a zároveň také nejzásadnější novinkou. Znamená to totiž, že jednak mezi členy petičního výboru nyní není člen žádné politické strany. Důležitým je teď jen to, zda dotyčný signatář či sympatizant souhlasí s vytyčenými cíli tohoto nyní čistě občanského hnutí – tedy chce jako my všichni ze všech sil čelit jakýmkoliv snahám o negativní legislativní změny na poli zbraní a sebeobranných prostředků.

Minulý víkend (20. a 21. Září) se v Moskvě konal každoroční sjezd sdružení Право на Оружие (Pravo na oružje  = právo na zbraň). Sdružení je ruskou obdobou LEX a jeho hlavním posláním je legislativní ukotvení práv občanů Ruska na civilní držení a nošení zbraní, s důrazem na sebeobranu. LEX zastupovali Karel Matějka a Jakub Smetánka a do Moskvy přijeli na pozvání hlavní představitelky Marii Butiny.

Uplynul už hezký čas po volbách do Europarlamentu, které se pro téma zachování práva na zbraň staly rozhodně přelomovými – šlo je totiž zpětně vnímat, když již ne jako cíl, tak coby dobrý prostředek. Zkrátka jakýsi účelový nástroj, který doufejme, může opět trochu pomoci zamezovat alternativě případného neuváženého a populistického „odzbrojení“ všech slušných občanů u nás v budoucnu.