Při prvním čtení novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky někteří poslanci projevili námitky, které by se daly shrnout jako „není to k ničem“, „je to nesmysl“, „ničemu to nepomůže“ nebo „nebude to fungovat“. Je zajímavé, že pro svůj pesimismus neuvedli žádné zdůvodnění, ačkoli předkladatelé zákona naopak popsali zcela přesně s odkazy na konkrétní paragrafy v evropských smlouvách, proč to smysl má a fungovat bude.

Jeden z našich členů vypracoval velmi podrobný rozbor, ve kterém tyto argumenty shrnul.

Přepis prvního čtení návrhu poslanců Romana Váni, Milana Chovance, Igora Jakubčíka, Zuzky Bebarové Rujbrové, Bronislava Schwarze a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. /sněmovní tisk 1021/

Ing. Karel Psohlavec (26) vystudoval Vysoké učení technické v Brně a jeho hlavním koníčkem jsou zbraně, tedy především ty dlouhé. Podělil se s námi o některé dojmy z pobytu na Novém Zélandu.

Dne 14. března 2017 totiž schválil Evropský parlament směrnici Evropské komise, která v celé EU výrazně omezí vlastnictví a režim nakládání se všemi typy doposud legálních zbraní v rukou slušných a zákona dbalých občanů.  Zkrátí se platnost zbrojního průkazu z 10 na 5 let, omezí se ZP pro mladé sportovce a myslivce do 18 let, všechny již znehodnocené zbraně visící na stěnách se budou muset registrovat, jakož i primitivní předovky na černý prach, dále všechny obyčejné a doposud volně držené poplašné a signální zbraně. Doposud všechny bezproblémové samonabíjecí zbraně na zbrojní průkaz, do kterých existuje zásobník s větší kapacitou, než bude směrnicí dovoleno, se rovnou stanou nebo mohou stát zakázanými (pokud bude do nich zakázaný zásobník vložen), případně je bude možné vlastnit pouze dočasně...

Návrh novely směrnice o nabývání a držení zbraní byl i přes odpor českých a dalších europoslanců schválen Evropským parlamentem v restriktivní podobě. Ještě ho sice musí schválit Rada EU, ale jelikož Parlament směrnici schválil v podobě navržené Radou, nelze očekávat, že by nastaly nějaké další změny. Následovat bude zveřejnění ve Věstníku EU, pak začne běžet lhůta 15 měsíců na implementaci – tedy zavedení nových omezení do právního řádu. Jaké jsou tedy možnosti?

V poslední době z médií dostáváme často dotazy na jednání kolem směrnice o zbraních a její následky. Proto jsme některé dotazy vybrali a odpovídáme na ně veřejně.

Dne 14.3.2017 Evropský parlament potvrdil souhlas s verzí směrnice, která vznikla v tzv. trialogu. Sdružení LEX dlouhodobě kritizovalo už samotný způsob toho, jak se Evropské zákonodárné instituce k cíli dostávaly. A výsledek procesu, který sám o sobě byl na hraně až za hranou demokratičnosti samozřejmě nemohl přinést nic dobrého.

V poslední době je u mnoha politiků velmi v módě obviňovat pracovníky ministerstva vnitra, že „nedokázali“ nebo „nebyli schopni“ vyjednat podobu směrnice o zbraních, která by pro Českou republiku byla přijatelná. Podle zpráv, které máme (a díky mezinárodní spolupráci je máme z mnoha zdrojů) také víme, jak ta jednání vypadala: žádné férové jednání o reálných problémech - Komise podporovaná kartelem velkých západních států tlačila na zbytek států, aby přijaly její politicky motivované návrhy, které neřeší reálné problémy, pouze vytvářejí Komisi aureolu ochránce před zlými zbraněmi.

na následujících řádcích se nyní pokusím, jako mnozí další v této době, vyjádřit k navrhované změně ústavního zákona, která nyní zahájila cestu legislativním procesem ve formě poslaneckého návrhu, a která se týká práva nabývat a držet zbraň. Návrh vyvolal řadu vpravdě extrémních reakcí, ať už ze strany zastánců, tak zejména ze strany odpůrců navrhované změny. Já navrhovanou změnu podporuji a tímto textem se pokusím otupit ostří vyhrocených nálad, které nyní návrh provázejí.