Mistrovství republiky v Lidové obranné střelbě (LOS)

Dne 23.9. se na střelnici v Čelákovicích uskutečnilo historicky první MR LOS. Rád bych se a něj podíval z pohledu ani ne tak účastníka, organizátora nebo rozhodčího, ale spíš jako člena LEXu. Tedy spíš bych chtěl odpovědět na často položenou otázku co to LEXu přinese a co to pro LEX znamená.

Nežli se to pokusím zodpovědět, bude asi vhodné si připomenout některé momenty z historie LOS. Velmi krátké historie, ale i to samo o sobě něco vypovídá. Není totiž zcela běžné za rok a půl vymyslet zcela novou disciplínu, vytvořit k ní pravidla natolik životaschopná aby podle nich šlo odstřílet celý jeden ročník závodů a nastavit kritéria tak reálně, aby bylo podle nich možné uspořádat MR. A co je velmi důležité, vytvořit disciplínu natolik zajímavou, že za jeden rok má na výsledkových listinách tolik střelců, že ostatní disciplíny, které se střílí deset i více let, se k LOS pouze přibližují. To vše se povedlo s rozpočtem, který bych ve srovnání s rozpočty jiných disciplín směle mohl označit za mizivý. A prosím, neberte to, že se snažím nějakou disciplínu ponižovat, nebo se vůči někomu vymezovat. V začátcích LOS se zde projevila snaha, upozorňuji, že ne z naší strany, o jistou konfrontaci. Prostě – pojďte si to rozdat, kdo je lepší. Tak jsem to rázně odmítnul. Lepší není ten nebo ten, může být jen jiný. A každá disciplína má mít své místo na slunci. Takováto konfrontace by vedla jen ke vzájemné animozitě a to by bylo velké neštěstí. Rozštěpení a vzájemná rivalita by jen nahrávala různým umravňovatelům zbrojního zákona. Ale poškodila by i LOS, protože jen díky tomu, že se z nás nestaly znesvářené strany jsme mohli využít pomoci např. JUDr. J. Pavlíka, nebo pana M. Patrase, obou z AOS. I díky nim je dnes LOS tam kde je a oběma pánům za to patří poděkování.

LOS je potvrzením toho, co jsme si řekli po přijetí nového zbrojního zákona. Že totiž skočila doba „bojů“ a má-li mít LEX nějaký smysl, musí začít stavět a pracovat. Přitom nesmí slevit ze svého vysokého kreditu, který do té doby získal. Dnes se ukazuje pár skutečností. Doba bojů zdaleka neskončila, chuť řádné občany odzbrojit bohužel nevymizela. Vzpomeňte si na návrhy bývalého ministra Bublana. Omezení obchodníků se zbraněmi, nebo povinné psychotesty, i proti tomu musel LEX vystoupit. A dnes mi leží na stole nový návrh zbrojního zákona k připomínkování, ale o tom jinde. Další skutečnost, která se projevila, bylo to, že LEX má tak schopnou základnu, že funguje nejen jako konstruktivní kritik, ale že sám umí vytvořit něco, co je prospěšné všem. LOS není totiž jen samoúčelnou sportovní disciplínou, je i formou výchovy. Vede k mnohem větší zodpovědnosti a to nejen ke zbrani, ale i občanské zodpovědnosti a teď mi promiňte slovo, které dnes není příliš oblíbené, ale vede i k vlastenectví. Ne k tomu fangličkářskému, ale k vlastenectví, které je podloženo prací. Vím, že se to dnes moc nenosí, ale když vidím, že Američané, Švýcaři a Britové, kteří LOS střílí, to hodnotí jako věc velmi přínosnou, pak jsem na to jako Čech dost hrdý. Snad i právem. A je smutné, že můžu být hrdý jen na to, co si vytvořil LEX sám a co stát bohorovně přezírá (ostatně jako více jiných velmi prospěšných aktivit, které občanům pomáhají, ale žijí jen z nadšení pár lidí, kteří jsou ochotní se angažovat a leccos tomu obětují). Jako obvykle však brečím dobře, ale na špatném hrobě.

Tak snad abych se vrátil k MR. Protože jsem se zúčastnil většiny závodů, stal jsem se svědkem mnoha diskusí. Většina směřovala ke snaze o zlepšení kvality závodů. Daly by se tedy označit za konstruktivní. Ale všechny pochyby vyústily v takovou trochu jízlivou poznámku – na MR se to ukáže. Ukázalo se.

Organizace klapla na výtečnou. A s tím souvisí i to, že byly s předstihem správně odhadnuty kritéria pro možnost účasti na MR. Náročnost závodů také odpovídala tomu, že se mohli zúčastnit jen ti,co dosáhli mistrovské třídy. Zde bych si dovolil asi trochu kacířskou invektivu. Mistrovství republiky bylo naprosto fér a nikdo to nezpochybňuje. Vyhráli ti nejlepší. Ale zde bych byl tím kacířem. Prosím, neberte, že chci něco znevěrohodnit. Každá špičková akce, MR, MS a třeba i olympiáda je o tom, kdo se v ten jediný závod dokáže nejlépe koncentrovat, připravit, prostě nejlépe prodat to co umí. Ale vedle těchto vrcholných akcí ještě existuje žebříček, který říká kdo je v celém roce nejlépe hodnocený. Něco jako Světový pohár. A myslím si, že LOS by něco takového měla mít, už z toho důvodu, že zatím je LOS vnímána jako špička fér plej a spravedlivého soutěžení. Takže za tohle bych se přimlouval.

V bajkách se končí morálním ponaučením. Chci udělat něco podobného a odpovědět na otázky zmíněné na začátku. LOS potvrdila vysoký kredit LEXu a to i v oblasti, kterou si LEX vzal jaksi jako „vedlejšák“. LEX prostě pracovat umí a chce. Jako další plus vidím to, že díky LOS získává LEX další členy a tím i sílí. Ale jak říkal můj „oblíbený“ filosof, K. Marx, vše souvisí se vším. Ani sebelepší sportovní disciplína by nové členy nepřitáhla, kdyby LEX za nic nestál. Dále není zanedbatelné, že LOS učí lidi zacházet se zbraní. Ne ve sterilním prostředí střelnice a olympijských disciplin, kdy je dost času vypracovat výstřel, ale v reálné situaci ohrožení občana. A to skutečně je velmi důležité v době, kdy úřady chtějí reagovat na nebezpečí terorismu omezením možností občana bránit se. Je smutné, že to co je důležité a logické dělá LEX a ne stát. A v neposlední řadě se LOS povedlo něco, co je v českých poměrech dosti nezvyklé. Takové to, tys mi rozšláp bábovičku, já ti za to rozbiju autíčko, tak to tady neplatí. Tady si pomáhají lidé, kteří by si podle českých zvyků měli chtít vyškrabat oči. To je myslím ta nejlepší zpráva, kterou LOS vysílá. Že se lidi umí domluvit, že si umí pomoci, a že když se chce, jde všechno. Když se tak podívám kolem sebe na všechen ten marasmus, pak mi připadá LEX jako by ani nebyl odsud. I když to od ředitele zní asi podivně, musím přiznat jak nesmírně si vážím našich členů. Jsem v dobré společnosti. Děkuji.

Gibson

Návrh novelizace zbrojního zákona

Ministerstvo vnitra zaslalo LEXu k připomínkování novelizaci zbrojního zákona. Tak jsem si na to sedl a říkal si, že už to bylo zapotřebí. Zákon č. 119 Sb. je sice jeden z nejlepších zákonů, který po revoluci vešel v život, ale má ještě některé nedostatky, které by bylo potřeba dotáhnout do konce. I ponořil jsem se tedy do četby.

To bylo ale překvapení. Zmíněné nedostatky vůbec nejsou řešeny, vytvářejí se jiné a horší a zákon je tradičně postaven tak, že omezuje řádného občana. Přitom teroristů, proti kterým je prý novelizace chystaná, se nedotkne ani omylem. Také nemůže. Viděli jste snad dementního teroristu střílejícího z legálně držené, nebo co je ještě pikantnější, z historické zbraně ? To už snad nikdo nemohl myslet vážně.

Požádal jsem Ing. Trávníčka, aby zveřejnil návrh na našich stránkách. Ne snad z toho důvodu, že bych chtěl nabonzovat ministerstvo vnitra, cože to zase zplodilo za veledílo, ale protože jsem si vědom toho, že více očí více vidí a je potřeba připomínky uchopit odpovědně. Nemýlil jsem se. Objevilo se spousta nových poznámek k návrhu. Některé jsem vypustil z naší reakce, protože jsem věděl, že je budou připomínkovat jiní a fundovaněji. Je to jejich „parketa“ a jsou jim známy i jiné vazby na jiné zákonné normy. Ale i to, co je zase naše pole působnosti působilo tristním dojmem. Legislativních, technických i věcných chyb bylo dost na pět nových zákonů. I prvek zcela protiústavní se zde dal najít. Když jsem naše připomínky odeslal, měl jsem pocit, že jsem splnil práci ke které se LEX zavázal. Ne však na dlouho.

Nevím, jestli znáte ten divný pocit někde vzadu v hlavě, že jste na něco zapomněli, nebo něco překoukli. Tak přesně stejný pocit jsem měl. A pak mi to došlo. Nevím jestli to někdo takhle zamýšlel, nebo to vzniklo souhrou náhod, ale je to hrozivé.

Představte si zákon, který by byl přijat a má zcela protiústavní prvek. Zde jde o možnost, že vám policie může udělat domovní prohlídku kdy se jí zachce jen kvůli tomu, že legálně vlastníte zbraně. Přesně 20 a více kusů. A to vše odůvodněno bojem proti terorismu. Víte co to vše může znamenat ? Že bojem proti terorismu se dá odůvodnit nedodržování ústavy, že něco, na co vám dá stát dvacetkrát za sebou povolení je najednou důvodem porušit ústavu, že občan je za legální vlastnění čehosi považován státem za lumpa a navrch je občan považován státem za blba neschopného vlastního úsudku. Proč by měl v duchu této zvrácené logiky dojít k tomu, že devatenáctkrát oblafnul stát a tento moudrý stát s dvacátým povolením pro sichr dojde k tomu, že je touto dvacátou zbraní potenciální terorista ? Dochází vám, že kombinace tzv. boje proti terorismu spolu s protiústavním prvkem, byť v jednom jediném zákonu, je demontáž demokracie ? Pak už si stát, potažmo mnou placený státní úředník může dělat co chce. Ale zcela co chce. Jako zde – posunout hranici historické zbraně o dvacet let a zdůvodnit to bojem proti terorismu. Naprosto bez jakékoliv spojitosti a bez jakékoliv logiky věci. A nemusí a také už to není jen v oblasti zbraní.

A zcela záměrně píšu „tzv. boje“. Boj proti terorismu je totiž vážná věc naprosto bez spojovacích prvků s tímto legislativním paskvilem. Co je ale taky na pováženou, je cynismus tvůrců této „legislativní perly“. Asi si neuvědomují, že bude – li občan krmen takovými představami o boji proti terorismu, pak se to pro něj stane naprosto prázdným pojmem, který je určen jen k jeho buzerování a na celý terorismus patří nakašlat. Promiňte mi to velmi zjednodušené přirovnání, ale v této souvislosti snad inteligentnější by nezapadlo do rámce tohoto návrhu. Vše mi to totiž připomíná pohádku, kde se tak dlouho křičí, že jde vlk, až když vlk opravdu přijde, nikdo už to nebere vážně. Ale vlk – terorismus je příliš reálný na to, aby jej někdo takhle bagatelizoval. LEX se snaží vychovávat lidi k odpovědnosti a vlastenectví a to všemi možnými způsoby, které jsou vlastní poslání LEXu. Snad už by bylo namístě, aby si toho stát povšimnul.

Vedení LEXu tento návrh zákona vyhodnotilo jako jasně celospolečensky nebezpečný. Proto požádáme ministra vnitra aby tento legislativní proces zastavil a nabídneme mu svojí pomoc při tvorbě novelizace zbrojního zákona. LEX se práce nebojí a zatím odvedl práci vždy dobře a zodpovědně.

Gibson

Velevážené dámy, ctní pánové, prostě členové LEXu.

Letos jste dostali Věstník všehovšudy dvakrát. Nebudu se vymlouvat na peníze, máme jich notorický nedostatek, ale na Věstník bych ještě nějaké peníze za kamny vyštrachal. Jde o jiný problém. Před volbami jsem si dovolil napsat jakousi agitku (výraz z doby padesátých let), kde jsem agitoval pro volbu pravicových stran, protože posledně nám se zákonem pomohly pouze pravicové strany. Přiznávám, z mé strany to byl postup vysloveně pragmatický, protože ani jedna z parlamentních stran není můj šálek čaje.

Následně jsem obdržel dopis, kde jsem dostal vynadáno a článek byl označen za blábol. Asi z pohledu pisatele oprávněně. A upozorňuji, jednalo se o člena LEXu a proto to nebyl žádný zbabělec, podepsal se s celou adresou a na svůj názor má nárok. Asi si o mě budete myslet něco o pitomcích, ale vážím si toho pisatele. Proto jsem mu odepsal, situaci vysvětlil a nabídl mu, že pokud mi napíše svůj názor na cokoliv, rád to zveřejním. A pokud napíše, že jsem pitomej, ještě mu poděkuji, protože mě ušetří práci. Totéž vám nabízím celou dobu, co Věstník vychází. Zcela zbytečně. A zde se dostáváme k jádru pudla.

Pokud se neděje něco dramatického, byl by Věstník jen odrazem mých názorů. Věstník není můj i když to často tak vypadá. 90 % ho potvořím já. To je logické pouze v tom případě, že vám mám co říci a o něčem důležitém vás informovat. Tak jako teď o novelizaci zákona či o mistrovství republiky. A o názoru Ing. Blažka. To by byla velká škoda, kdybych si o tom s ním pouze popovídal a nikdo by si to nemohl přečíst. Myslím, že je to velmi zásadní článek. Kdyby byl pouze na internetu, byla by to škoda. Ne každý má k němu přístup.

Věstník je váš a já začnu trucovat. Měl by být váš i obsahem. Tím se nezříkám povinnosti ho vydávat, ale pokud by měl být jen zrcadlem pana ředitele, pak je zbytečný. Já na kult osobnosti nestůňu a pokud je mi nějaká osoba hodně protivná, pak jsem to já. Obzvlášť po ránu.

Od jednoho našeho člena jsem na schůzce dostal zajímavý podnět o tom, co by bylo dobré aby znal každý člen. Seznámím vás s tím, ale nedá mi to abych nebyl rejpal. Protože to nehoří a platnost to má stálou a obecnou, nebylo by lepší o tom něco napsat a poslat mi to? Já bych to pak jen uveřejnil a nemusel bych kostrbatě tlumočit původní myšlenku, kterou by autor zcela jistě dokázal formulovat mnohem lépe než já.

Takže teď o co jde. V knize „Manuál obranné střelby“ vyšel jakýsi návod jak postupovat po použití zbraně. Jsou tam velmi důležité odstavce s kterými by bylo dobré se seznámit a zapamatovat si je:

Dobře si rozvažte, jestli jste skutečně způsobilí nyní vypovídat, nikdo vás nemá právo nutit do nějaké ukvapené výpovědi pod tlakem z prodělaného zážitku.

Pečlivě uvažte, co do protokolu uvedete, právě to bude klíčové pro pozdější vyšetřování a případné soudní líčení

Nelitujte prostředků na předchozí poradu s renomovaným právníkem, zabývajícím se oblastí trestního práva.

Poslední věc, kterou vám chci říci je to, že LEX musí znovu hájit práva střelců a majitelů zbraní. Natvrdo – bez vašich peněz to nepůjde. Napíšu vám číslo účtu, protože na minulých Věstnících bylo uvedeno špatně. Chtěl jsem za to Tomášovi, který Věstník vyráběl vynadat, ale nadávejte někomu, kdo cpe své vlastní peníze do LEXu a pracuje pro něj tak, že by to vydalo za dva lidi na plný úvazek. Tak to raději udělám takhle.

č.ú. : 51 – 2508760237 kód banky 0100

A to je ode mne všechno. Práci čest !

Gibson

Nebezpečí terorismu?

Evropou obchází strašidlo k..., pardon terorismu.Tak jsem se prokousal návrhem novely zákona o zbraních a střelivu a udělalo se mi jaksi nevolno. Nebylo to však pouze z pohledu na osvícené návrhy našeho úřednictva, ale spíše z toho, na co vše se dá nabalit strašák terorismu a čím vším nás dnes naše vlády straší a tím nemyslím pouze tuzemskou vládu, ale i Evropskou komisi, potažmo vlády jiných evropských zemí i USA. A musím zde říci, že mě popadla hrůza.

Naše vrchnosti totiž vždy reagují až v momentě, kdy se něco stane a pokud se podíváme na jejich reakce, tak jsou hodně varující. Vyskytne se někde nějaký šílenec, který si opatří zbraň – výsledek, vrchnost zakáže zbraně všem pod záminkou, že se tím stará o veřejné blaho a bezpečí. Vrchnost samozřejmě nedbá o naše blaho, potažmo bezpečí, ale jde jí jenom o rázné a líbivé gesto vůči veřejnosti. Ta si pak může říci: „..vida, jaké máme rázné politiky..!!“ a nikoho již pak nezajímají důsledky. Pak se ozve hlas volajících na poušti, poukazující na katastrofu, ke které ten který zákaz vedl. Takový hlas je však vždy rázně umlčen- to byste chtěli, aby zase někdo takový jako... (dosaďte, co libo) vraždil vás, vaše děti atd. atd. Tím se celá záležitost smete a vrchnost opět vypadá rázně a akčně. Že ovšem politici a orgány státní moci selhávají je krásně patrné z tragického případu, který se nedávno odehrál v SRN. Mladík vtrhnul do školy a začal střílet. Jak se ukázalo nelegálně drženou zbraní a navíc měl i nelegální výbušninu. Tak to by bylo v pořádku, tomu se nedá zabránit řekne si spořádaný občánek, ale jaksi na pozadí toho všeho zanikne fakt, že dotyčný měl mít následující den soud za nelegální ozbrojování. A teď jsme u jádra pudla. Policie a státní orgány vědí, že dotyčný je nelegálně ozbrojen. Důkazů je dost-má jít před soud. A co udělá v této chvíli státní mašinerie? NIC, jedno velké NIC. Prostě čeká, co se stane. Žádná domovní prohlídka atd. Až po tragedii začali politici našich sousedů, potažmo Evropská komise jednat. Kdo si však myslí, že se zamysleli nad efektivitou své státní správy, je na omylu. Oni zjistí, že dotyčný hrál počítačovou hru Counter Strike a že ji hrál náruživě. Tak se vymyslí, že by se měla tato a jí podobné hry zakázat. A hned je zde akce pro občánky. Nikdo nemluví o tom, že bychom se měli zamyslet nad činností policie, ev. soudů. Ne, to není zajímavé. Ale co je zajímavější, je opět zasáhnout do životů lidí Vzít jim právo svobodné volby, zda budou hrát hloupé hry nebo nebudou. Mimochodem, když jsme již u těch zákazů, nedávno jistý veleduch za oceánem zjistil, že arabští teroristé používají hru Battlefield jako trenažér útoků proti americkým a jiným jednotkám. Reakce-zakážeme tu hru. Že to je samozřejmě nesmysl, protože ti, kdo ji chtěli mít, ji již dávno mají, to již opět nikoho nezajímá.

Teroristé útočí na letadla. Opět se nikdo nezamýšlí nad prevencí, ale vždy se reaguje až po maléru. Malý příklad z historie. První únosy byly páchány s palnou nebo sečnou zbraní – reakce: zakážeme nosit na paluby letadel zbraně a nože. Inu dobrá, to se dá ještě pochopit i když na letištích nám předvádějí hlavně divadlo pro cestující, aby jaksi měli pocit, že se něco děje. Vše vypadá akčně a vzbuzuje dojem bezpečí. No a co dále. Máme pokus o propašování výbušniny do letadla v botě. Tak se budeme zouvat, objednáme více detekčních přístrojů a ty to poplatníku, cestující apod. zaplať. Pak se objeví pokus o propašování tekutých výbušnin na palubu. A reakce: zakážeme nosit na palubu tekutiny. Je to k ničemu, ale evropští komisaři vypadají, že jsou rázní a akční. Již za několik dní po přijetí nových bezpečnostních opatření na letištích se zjistí, že lumpové končně kápli na to správné místo. Každý člověk má svou cenu, což zjistili v SRN, kde jim teroristé chtěli na palubu letadla propašovat bombu tak, že prostě podplatí někoho, kdo má přístup k letadlům a ten tam tu výbušninu/zbraň uloží. A teď najednou není ani náznak pokusu o akční činnost – tady totiž stojíme tváří v tvář faktu, že proti korupci se nedá dělat nic jiného, než ozdravit společnost, tak aby ji v zásadě odmítala. Proti takovým ozdravným procesům ovšem přímo směřuje veškerá činnost všech úředníků a politiků – oni nechtějí zdravou sebevědomou společnost, ale stádo přežvykujících hovad, která se dají snadno ovládat no a to jaksi z historie víme, že u svobodných lidí nejde. On totiž svobodný člověk také počítá s tím, že život je riziko a tudíž má mít v rámci své svobody i právo na riziko. Zvíře chované v kleci není schopno života na svobodě. My se již začínáme takovému zvířeti i s naší civilizací podobat.

Za povšimnutí zde stojí fakt, že např. nejbezpečnější letiště je Tel Avivské. Důvod? Izraelci nekonají jako evropští a američtí politici a úředníci, ale přemýšlejí a podrobují lidi spíše psychologické analýze než technickým procedurám. Mluví s vámi a teprve když se jim něco nezdá, začnou detailní prohlídku. Má to svou logiku a rozhodně je to účinější než naše stále dražší pokusy. Izraelci totiž jednají proaktivně zatímco naši úředníci a politici reaktivně a rozdíl je opět patrný.

Co je ovšem největší hrozbou pro nás a naší bezpečnost, to nejsou teroristé, ale úředníci. Příkladem, nad kterým se ovšem nikdo nepozastavil (je zajímavé, že novináři to nechali úplně nepovšimnuto), je fakt, že jsme omezováni na základě neveřejných zákonů a nařízení. (Tak a teď bych moc rád viděl, jak mi někdo vyvětluje, že neznalost zákonů neomlouvá.) Konkrétně: Nařízení komise (ES) č. 1546/2006 ze dne 4.10.2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 622/2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti obsahuje Článek 1, který odkazuje na Článek 3 ES 622/2003 a říká, že příloha tohoto nařízení je tajná a nezveřejňuje se. Podepsán Jacques Barrot, místopředseda. A teď to máme. Jsme omezováni, pomalu svlékáni, vydíráni (pití nesmíte mít a na letišti za bezpečnostní kontrolou, lahev dobré vody o obsahu 0,33l stojí 95 Kč) atd. na základě tajného nařízení. To ale již můžeme být omezeni v čemkoliv, protože vlastně jsme všichni vinni a nevíme čím. No, na tohle ani soudruzi nepřišli. Pouze se opět o kus přibližujeme Orwellovi a 1984. V divadelní hře A. Camuse Caligula je krásně řečeno: „...všichni jsou vinni, protože jsou mí poddaní...“ No není to krásné? A co na to tisk, právníci, ústavní soud apod.?? NIC, jedno velké NIC.

V tomto světle pak ale vypadá jinak i fakt, že např. ve Velké Británii za vlády p. Blaira vymysleli 3000 nových trestných činů: např. je trestným činem i to, že nedáte před odjezdem na dovolenou sousedovi klíče od domu a začne Vám náhodou houkat alarm. Samozřejmě alarm houká, ale čacká policie se nestará o váš dům, ale o to, zda jste sousedovi dali klíče, aby to nerušilo...A pak se divíte, že ve spojení s úplným zákazem zbraní ve VB neklesá kriminalita??

Ono vůbec se s bezpečností dá svést cokoliv. Takové praní špinavých peněz. To se vymyslela různá omezení a prokazování, evidence atd. atd. Stojí to všechno hromadu peněz, ale za povšimnutí stojí fakt, že nikdy nikdo nepodal objasnění kolika trestným činům se díky těmto omezením zabránilo, kolik prostředků bylo zadrženo, potažmo vráceno, kolik zločinů objasněno. Všelijaké tajné služby však stále volají po nových a nových pravomocech a nových možnostech. To je však silně varující příznak. Neboť přílišný vzrůst moci a přístupu k datům o občanech, firmách apod. vede dříve či později k diktatuře. To, že nám politici nakukávají, že to nejde, že je parlamentní kontrola apod., to je pouze k smíchu, jestliže vidíme, jak politici fungují.

Na ulici se montují stále nové kamery, ale to nám jaksi nepomůže, protože to je opět reaktivní prostředek. Proaktivně-preventivně by působili policisté v ulicích, ale to by to muselo fungovat jako za císaře pána. Stačila jim píšťalka a slyšeli se, protože jich bylo dost k tomu, aby město pokryli. Pak se není třeba divit, že zloduši si museli vše dobře rozmyslet. Dnes je to k smíchu, opět. Jednou za týden projede nějakou oblastí policejní auto a hotovo. No a pak voláme strážce zákona k maléru. To však již je reakce a navíc pozdní.

Když si tak promýšlím ta různá omezení a nařízení, napadá mě: je toto ještě vůbec svobodná společnost, je toto tzv. demokracie nebo nás již ovládají partičky, strany a klany všeho možného druhu? Ty z laskavých čtenářů, kteří dočetli až sem, prosím za prominutí, že jsem tak dlouho povídal.

Zdeněk Blažek

Obdrželi jsme rozsáhlejší odpověď na článek pana Gibsona. Proto jej uveřejňujeme zde a nikoliv v diskusi.

Dobrý den,

četl jsem ve Věstníku o reakci na "agitku na pravicové strany" a rád bych k tomu něco dodal.

Sleduji už poměrně dlouho stránky různých střeleckých organizací v USA a mohu vám říci, že jsou snad všechno, jen ne nepolitické.

Ve státě Ohio před několika dny zrušil Senát některé zákazy zbraní. Guvernér to vetoval. Senát jeho veto přehlasoval.

Podívejte se na stránku NRA. Uvidíte tam výzvu "Prosím poděkujte zákonodárcům státu Ohio za přehlasování guvernérova veta!"

Před volbami jsou stránky těchto organizací plné doporučení typu "Podpořte a hlasujte pro toho a toho, protože když se mělo něco zakazovat, tak byl proti a ještě nahlas řekl, že je to blbost; když jsme něco potřebovali, tak nám pomohl; a vůbec je to chlap, který za námi stojí, tak mu to teď ve volbách oplaťte." Také se občas objevují varování "Tenhleten se tváří mile a řeční o právu na zbraň, ale podívejte se, jak hlasoval."

Stejně tak před hlasováním o důležitých zbraňových zákonech se tyto stránky hemží výzvami "Zavolejte svému senátorovi a požádejte ho, aby hlasoval pro/proti !"

Zbraně nejsou nepolitické a nikdy nebudou. Kdo to nechápe, měl by si radši začít zvykat na vzduchovku. Právo na zbraň je politické právo, úplně stejně jako svoboda projevu nebo svoboda shromažďování. Prezident NRA Charlton Heston to vyjádřil trefně: "Zbraně jsou barometr svobody. Chcete-li zjistit, jak vážně to politik myslí s demokracií a svobodou, zeptejte se ho na jeho názor na Druhý dodatek". (právo držet a nosit zbraně)

Rád bych vás upozornil na tuto reportáž ( http://www.iprima.cz/tvarchiframe/video/?video=10226 ), která běžela před pár dny na Primě. Téma bylo staré a ohrané: "Kdy už konečně budou povinné psychotesty, které nás spasí před tou hromadou ozbrojených cvoků?" Objevil se tam doktor Hubálek, Jedlička, Kreml, prostě celá smetánka protizbraňové demagogie v Čechách. Jediný, kdo se vyslovil pro "právo občanů pořídit si střelnou zbraň" (a byl příliš důležitý, než aby šel jen tak vystřihnout), byl současný ministr vnitra Ivan Langer.

Dál to vidím zhruba na dvě možnosti:

a) Pan ministr od nás dostane hromadu dopisů a emailů s ujištěním, že jsme ho dobře slyšeli a že bude-li se této myšlenky držet, pak na to při volbách (které možná budou co nevidět) určitě nezapomeneme;

b) pan ministr z toho bude mít akorát průser v médiích a pověst obhájce sériových vrahů, a pak bych se mu nedivil, kdyby se na to vys...

Takže je na nás, zda se dokážeme poučit od těch zkušenějších "za vodou". A co se týče "předvolební agitky" pana Gibsona, měla jedinou chybu, která by se dala shrnout do jediného slova: MÁLO!!! :o)

sgt.Navážka

P.S.: Chápu, že to není chyba pana Gibsona :o)

"Kontrola zbraní není o zbraních, ale o kontrole."

- americké přísloví