Následkem událostí v Coloradu a Wisconsinu se roztrhl pytel s články o tom, jak jsou ti Američané hloupí, že dovolují držení zbraní, a že my Evropané to vůbec nechápeme. Řekl jsem si, že nemá cenu reagovat na všechno... ale článek Jana Starého "Nevinní mrtví" v deníku Metro (strana 11) za to stojí. Kdyby už nic jiného, tak jako ukázka, že novinář k sepsání takového článku nepotřebuje žádné vědomosti - stačí mít na věc svůj názor, zbytek už se dá vycucat z prstu.

"...šílený student připravil v Coloradu dvanáct spoluobčanů o život. Přišel si do kina zahrát na zloducha z Batmana, čímž uplatnil část svého ústavního práva nosit zbraň. Porušil jeho druhou část: použít ji jen v sebeobraně."

Kdyby autor nejen tušil, že existuje jakýsi druhý dodatek k americké ústavě, ale kromě toho jej i četl, věděl by, že se v něm ani v ústavě o použití zbraně nic nepíše. Druhý dodatek lidem zaručuje právo zbraně držet a nosit. Za jakých okolností smí občan zbraň použít, to si určuje každý jednotlivý stát USA sám vlastním zákonem.

"V USA skončí ročně kvůli použití střelné zbraně šedesát tisíc životů. Ve většině případů jde o nešťastné náhody. V menšině případů o ozbrojený útok blázna na nevinné spoluobčany."

Tady má autor asi trošku popletené statistiky. V USA zemře ročně přes šedesát tisíc lidí na následky chřipky. Statistiky úmrtí na následky střelného zranění jsou sotva poloviční, kolem 30 000. Z toho nehod bývá kolem osmi stovek, tedy necelá tři procenta celkového počtu. Většina úmrtí na následky střelného poranění jsou sebevraždy, kterých bývá kolem 18 000 (60%).

Vraždy jsou ten zbytek - tj. asi 11 000 ročně (33%). Případy, kdy šílenec zaútočí na nevinné lidi, se stávají častěji než v Evropě, přesto jsou však velmi výjimečné a statisticky málo významné - bývá jich ročně kolem deseti, s celkovým počtem obětí kolem 30-50.

Počet mrtvých tedy známe - teď se pojďme podívat, jak je to s jejich nevinností. Některá americká města, pověstná svými vysokými statistikami vražd, zveřejnila údaje o obětech a ukázalo se, že oběť obvykle měla do nevinnosti dost daleko: v Baltimore (Maryland) mělo 91% obětí vražd předchozí záznam v trestním rejstříku (a průměrný počet předchozích zatčení byl 8,5), ve Filadelfii (Pensylvánie) to bylo 75% (údaje z tohoto města také ukazují, že 39% obětí bylo v době smrti pod vlivem kokainu), v Milwaukee (Wisconsin) 77% (a průměrný počet předchozích zatčení byl téměř 12!), v Newarku (New Jersey) 85%, v New Orleans (Louisiana) také 85%.

Příčiny těchto záznamů v trestním rejstříku? Nejčastěji jsou to drogy, násilné trestné činy a nedovolené ozbrojování (ano, nedovolené ozbrojování - nebudete tomu věřit, ale odsouzení zločinci mají zakázáno držení zbraní dokonce i v Americe). Typickou situací, kdy dochází k vraždě střelnou zbraní, je konkurenční boj mezi gangy, nebo situace, kdy se nějak ošklivě zvrtne obchod s drogami - tedy situace, kdy je narušitelem zákona nejen pachatel, ale i oběť. Samozřejmě, že se občas vyskytnou i vraždy, kdy je obětí obyčejný, nevinný člověk a pachatelem osoba, která do té doby neměla žádné třenice se zákonem; ale řekl bych (ano, tady jen odhaduji), že statistiky těchhle vražd budou s evropskými celkem srovnatelné.

"Případů, kdy je zbraň účinně použita v sebeobraně, jak bylo původně zamýšleno, je minimum."

Autor nás zde neobtěžuje ani konkrétnějšími informacemi, ani vysvětlováním, co je podle něj "minimum". Snad se tedy neurazí, když to udělám za něj.

Přesné statistiky obranných použití zbraně neexistují, protože se obvykle nehlásí: typické použití zbraně v obraně vypadá tak, že obránci stačí zbraň ukázat nebo dát varovný výstřel, následkem čehož pachatel raději ukončí útok a obvykle uteče. Proto bylo podniknuto několik průzkumů, jejichž výsledky se výrazně liší: nejnižší počet (116 398 případů obrany) přinesl průzkum podniknutý americkým ministerstvem spravedlnosti, nejvyšší počet (2 549 862 případů obrany) vykázal průzkum, který vedli profesoři kriminologie Gary Kleck a Marc Gertz.

Berme tedy nejnižší zjištěný počet defenzívních použití zbraně, tj. 116 398 případů, za ono "minimum". Dále si poctivě přiznejme, že v USA na každé smrtelné zranění zbraní připadají další dvě zranění, která smrtelná nejsou, čímž se celkový počet postřelení dostane na cca. 90 000. Z toho vidíme, že legitimní použití zbraně k obraně převažuje nad použitím kriminálním, a to i při použití nejopatrnějších průzkumů a započítání všech zranění.

"Statistiky znají všichni, tedy i soudci Nejvyššího soudu." píše autor v závěru článku. Já dodávám: "Ano, a určitě lépe než vy."

David Karásek – člen představenstva LEX o.s.

http://karasek.blog.idnes.cz/c/282667/Nevinni-mrtvi.html