Už je tomu sedm let, kdy Emil Markup s pár přáteli začal pořádat závody na motivy Lidové obranné střelby pro příslušníky aktivních záloh Armády ČR. Šlo mu hlavně o to, že armádní výcvik ve střelbě, ačkoliv prošel značným pokrokem od „lidově-demokratických“ dob, stále se provozuje spíše ve strnulejší podobě než v akčním a dynamickém duchu.

Francie byla jedním ze států, který při projednávání zbraňové směrnice nejvíc tlačil na omezení samonabíjecích zbraní, zásobníků a podobně. Je zajímavé se podívat, která z navrhovaných omezení již má zavedena a kterých se snažila dosáhnout cestou EU.

Je nepsanou povinností prezidentů ve dnech významných výročí vyplodit projev, text či myšlenku, při které nebude čtenáři připadat jako blbec. Ideálně takový, který spojí lid napříč vzděláním, sociálními třídami, politickou orientací, městem i venkovem.

Odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra (dále jen „OBP“) coby věcný gestor právní úpravy na úseku zbraní a střeliva [§ 12 odst. 1 písm. f) zákona č. 2/1969 Sb.] ze své činnosti aktuálně identifikoval naléhavou potřebu řešení otázek spojených s problematikou dělených pouzder závěru zbraní, a to například v souvislosti s nakládáním se zbraněmi typu samopalu vz. 61 „Škorpion“ a zbraněmi z této konstrukční řady vycházejícími.