LEX logo

Evropská komise navrhla omezení legálního držení zbraní

Uchrání nás to před teroristy lépe stejně tak jako likvidace všeho špičatého v pohádce O Šípkové Růžence?

 Pod záminku boje proti terorismu po listopadových útocích v Paříži představila Evropská komise návrh na zpřísnění unijní směrnice o nabývání a držení zbraní, který ve skutečnosti míří na legální držitele zbraní místo teroristů. Kromě miliardových nákladů a nadměrné byrokracie by to pro nás prakticky znamenalo například zákaz většiny poloautomatických loveckých zbraní, zkrácení platnosti zbrojního průkazu z 10 na 5 let, nutnost zbrojního průkazu a evidence i pro vzduchovky a neškodné makety, znemožnění vlastnictví zbraně lesnickým středoškolákům do 18 let a podle posledních návrhů dokonce i zákaz běžných loveckých zbraní „vojenských ráží“, tedy třeba 308 W, 30-06 Sprg, 8x57 aj. Odborná veřejnost i poslanci na parlamentním semináři „Omezování držení zbraní“ dne 14. 1. 2016 jednoznačně odmítli takovéto snahy EU. Je ale nebezpečí zažehnáno? Bohužel nikoliv!

Protože zpřísnění držení palných zbraní je dlouhodobým tématem v EU, již několikrát jsem se v této souvislosti na stánkách časopisu Myslivost věnoval legislativě Evropské unie, naposledy v čísle 11/2015 ve zprávě z volebního valného shromáždění FACE (Federace organizací pro myslivost a ochranu přírody v EU) v Bruselu v září 2015. Čtenářům jsem slíbil, že se k tématu zbraně versus EU podrobněji v budoucnu ještě vrátím, aniž jsem tušil, že to vzhledem k aktuální situaci bude tak brzy. 

Historicko-společenské souvislosti

Snaha o regulaci držení zbraní nejrůznějšího druhu provází lidstvo historicky již tisíce let. Státní útvary či místní autority mohly vládnout obyvatelstvu i díky tomu, že omezovaly či regulovaly možnost držení zbraní. Bohužel společenská poptávka po legislativních řešeních je v moderní době čím dál častěji formována médii, která každou chvíli propírají počet trestných činů způsobených palnými zbraněmi. Pravda, v naprosté většině se jedná o zbraně krátké a nelegální, ale bohužel myslivci - legální držitelé dlouhých loveckých zbraní na vlnu populismu doplácejí taky. Přitom statistiky ukazují, že například Švýcarsko, které je v držení zbraní benevolentní, má nižší kriminalitu za použití zbraní než přísné Německo či Velká Británie. Je totiž pravděpodobné, že počet trestných činů souvisí spíše s kvalitou psychiatrické péče v dané zemi, než s přísností držení legálních střelných zbraní. 

Jak postupně rostl tlak EU na omezení držení zbraní

Z právního hlediska většina zbraňové legislativy patří do kompetence národních států, společný právní rámec EU pak stanovuje směrnice Rady 91/447/EHS, o kontrole, nabývání a držení zbraní. Směrnice je dnes již stará 25 let, proto není divu, že se v průběhu let v politických kruzích objevovaly tendence k novelizaci směrem k většímu omezení a unifikaci držení zbraní v jednotlivých členských státech.

V roce 2008 byla směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/51/ES novelizována původní směrnice Rady 91/477/EHS, což naštěstí nepřinášelo zásadnější omezení. Avšak v roce 2013, s vědomím blížících se eurovoleb, zahájila populistické „křižácké tažení“ proti zbraním švédská eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilie Malmströmová, která ortodoxně prosazovala zpřísnění směrnice 91/447/EHS a unifikaci týkající se držení zbraní v jednotlivých členských státech, což by vedlo ke značnému zhoršení podmínek pro legální držitele.

Přitom náš národní zákon o zbraních a střelivu je považovaný odbornou veřejností za rozumný a dokonalý i v mezinárodním kontextu. V repertoáru nápadů paní Malmströmové nechybělo ani zavedení povinnosti odevzdávat zbraně do centrálně zřízených trezorů.

Její kontroverzní návrh pak na čas usnul, protože v nové Evropské komisi, která byla ustavena v září 2014, má paní Malmströmová na starosti již úplně jiný resort.

Nebylo však pochyb, že se diskuse o zpřísňování držení zbraní za čas opět objeví. Oživí se totiž vždy, když dojde k nějakému excesu, což nastalo již v lednu 2015 v Paříži po teroristickém útoku na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo. Původně úředníci Evropská komise chlácholili držitele zbraní, že se bude jednat jen o sjednocení značení a o omezení nelegálního obchodu. Na slib však EK rychle zapomněla, udělala podraz na legální držitele, a po listopadových teroristických útocích v Paříži představila Evropská komise dne 18. listopadu 2015 úplně jiný návrh na „řešení“, který předčil i ty nejčernější představy každého z nás. 

Odborníci i poslanci ve sněmovně jednoznačně odmítnuli návrh EK

Dne 14. ledna 2016 poslanci parlamentního Výboru pro bezpečnost uspořádali ve sněmovně za účasti zástupců odborné veřejnosti a médií seminář pod názvem „Omezování držení zbraní“. Zajímavé bylo, že seminář se nesl napříč politickým spektrem a napříč profesemi zcela v duchu odporu pro návrhu Evropské komise, z jejíhož zastoupení se navzdory pozvání nedostavil nikdo k vysvětlení záměrů. Proti omezujícímu návrhu EK se kromě myslivců sešikovali zástupci držitelů zbraní a sportovních střelců, odborníci z muzeí, kluby vojenské historie, příslušníci aktivních záloh Armády ČR, představitelé ministerstev vnitra a zemědělství, a v neposlední řadě se vzácně shodli poslanci vládních i opozičních stran. 

Bylo nás pět

Nemohli jsme předpokládat, že názory na semináři budou tak jednoznačné, a nechtěli jsme ponechat nic náhodě, proto jsme se sešli v kavárně na Malostranském náměstí v Praze již půldruhé hodiny před začátkem semináře ve složení: Ing. Josef Orlovský, jednatel ČMMJ, Jan Matulka, nový předseda Střelecké komise ČMMJ, Mgr. Petr Dvořák, vedoucí oddělení státní správy lesů, myslivosti a rybářství, Ing. Tomáš Kunca, ministerský rada z oddělení myslivosti Ministerstva zemědělství ČR a já. Přesně jsme si rozdělili argumenty, kdo co bude říkat, aby vše běželo jak namazaný stroj.

Josef Orlovský přinesl řadu důležitých politických argumentů, Jan Matulka přispěl svojí odborností, Petr Dvořák měl v rukávu nezpochybnitelná fakta a statistiky ohledně autonehod a škod způsobených zvěří a já jsem přispěl do mlýna informacemi z Bruselu. Shodou okolností později dorazili do kavárny i zástupci Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní LEX, které jsme také ihned zasvětili do společné strategie. 

Na semináři padlo mnoho argumentů proti návrhu EK

Odborný seminář zahájil Ing. Roman Váňa, předseda Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a zpravodaj k novele zákona o zbraních a střelivu. Uvedl, že terorismus je třeba řešit, avšak návrh nové směrnice neobsahuje řešení, a snaží se vymýtit terorismus nesprávně - odzbrojováním obyvatelstva. Podle návrhu směrnice by byly na zbrojní průkaz i hračky, které mají vhled palné zbraně, a to i neexistující zbraně.

Poslanec Váňa odhadl náklady pro ČR při případném zavedení směrnice na přibližně 3 miliardy Kč, další škody a ztráty by vznikly tím, že automatické zbraně by se nesměly v EU vyrábět, ale musely by se dovážet ze zemí mimo EU.

Aktuálně byl návrh směrnice představen příslušnému výboru a návrh byl vrácen EK k přepracování s tím, aby se zabýval potlačováním nelegálních zbraní.

Další procedura bude trvat asi jeden rok. Na závěr poslanec Váňa ubezpečil přítomné, že bezpečnost není ani levicová ani pravicová, a že mezi poslanci panuje shoda.

Poslankyně Mgr. Jana Černochová, sdělila, že nechce zkracovat platnost zbrojního průkazu z 10 na 5 let, a že nepotřebujeme žádné špatné rady EK. Dále upozornila, že u nás proběhlo několik úspěšných zbraňových amnestií, že nový návrh EK pokazí renomé a důvěryhodnost státu, a občané už nebudou tak ochotně odevzdávat neregistrované zbraně.

Mgr. David Chovanec, ředitel Odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, se domnívá, že EK šlápla úplně vedle, protože návrh EK nemíří proti nelegálně drženým zbraním, ale proti legálně drženým zbraním, a že návrh nepomůže vůbec ničemu. Uvedl, že ministerstvo vnitra bojuje za to, aby tento návrh byl zásadně přepracován, a že připravuje národní protiteroristický balíček, který se však netýká zbraní.

 Byla by to devastace kulturního dědictví členských států, zní z muzeí

Plk. Mgr. Aleš Knížek z Vojenského historického ústavu upozornil na to, že kulturním dědictvím nejsou jen architektonická, písemná nebo umělecká díla, ale i předměty technického charakteru. Některé historicky cenné zbraně by musely být podle návrhu EK nenávratně likvidovány. Analogicky to je stejné, jako kdyby muzea musela likvidovat sbírky historických automobilů.

Statistiky od roku 1945 ukazují, že riziko krádeže sbírkových zbraní v muzeích je naprosto minimální, například ve Vojenském historickém ústavu nedošlo ke krádeži automatických zbraní nikdy. Ve sbírkách VHÚ je 2900 automatických zbraní, znehodnocení stojí asi 1500 Kč, takže jen náklady VHÚ na znehodnocení by byly 4,5 milionů Kč. Přitom EK tvrdí, že novela směrnice nepředstavuje žádné náklady pro EU. Ani v době studené války nesáhly státní orgány k tak drastickému opatření, jaké nyní chce EK. Plk. Aleš Knížek zhodnotil počínání EK jako útok na kulturní dědictví členských států. 

Stanoviska držitelů zbraní

Pplk. Pavel Černý, bývalý vysoký policejní důstojník, předvedl velmi zajímavou prezentaci „Zbraně a legislativa netradičně“, ve které shrnul i historicko-filozofický pohled na držení zbraní občany. Upozornil, že ty nejhorší režimy a genocidy vždy zbavovaly běžné civilisty zbraní, zatímco osvícenci a moderní demokraté považovali ozbrojeného slušného občana za nejlepší ochranu před zločinci. Uvedl případ Británie, kde velké restrikce držení palných zbraní vedly naopak k vyšší kriminalitě s nelegálními zbraněmi.

Pplk. Pavel Černý trvá na tom, že naše legislativa je dobrá a hodná následování. Většina států EU zbytečně šikanuje vlastní obyvatelstvo, kriminalizuje slušnou část veřejnosti, a připravuje se o posilování branné schopnosti obyvatelstva. Pplk. Pavel Černý na závěr sdělil, že jakékoliv sjednocování evropské legislativy v této oblasti bude k naší škodě.

Jakub Smetánka a František Mikyna, zástupci Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní LEX, rozdali přítomným písemné materiály a uspořádali přednášku o samonabíjecích zbraních a samočinných zbraních. Praktickou demonstrací znehodnocených zbraní, které netradičně přinesli pro tento účel do sněmovny, pak prokázali, že je nemožné snadno přeměnit poloautomatickou zbraň na automatickou, což je jeden z lichých argumentů EK. 

Na semináři silně rezonovaly myslivecké argumenty

Mgr. Petr Dvořák se vyjádřil z hlediska myslivosti a dopadů novely směrnice EK. Uvedl, že samonabíjecí zbraně pro účely myslivosti nejsou žádnou novinkou, která by působila problémy, ale naopak, že se používají v myslivosti již od roku 1946, kdy se začaly vyrábět samonabíjecí brokovnice ve strakonické Zbrojovce. Zákaz samonabíjecích pušek je nežádoucí stejně jako zpřísnění legislativy, protože v ČR klesá počet myslivců a tímto opatřením by již nebyli schopni řádně regulovat stavy spárkaté zvěře. Už nyní roste o asi 13 % ročně počet střetů motorových vozidel se zvěří a roční škody na pozemcích a lesích činí asi 4 miliardy Kč ročně. Upozornil také, že požadavek EK na minimální věk vlastníka zbraně (18 let) by ohrozil přípravu mladých lesníků a myslivců, kteří mohou mít nyní zbraň od 16 let, přičemž sportovní střelci mohou mít zbraň již od 15 let.

Ing. Josef Orlovský sdělil negativní stanovisko a myslivecké argumenty proti návrhu EK.

Co se mě osobně týká, přihlásil jsem se se svým příspěvkem takticky až úplně nakonec, abych využil možnosti seznámit odborníky, poslance a média s několika Evropskými statistikami a s nejnovějším společným stanoviskem Evropského fóra ESSF, které jsem den předtím získal z Bruselu z první ruky od myslivecké federace FACE.

Fórum ESSF reprezentuje celkem 12 miliónů evropských držitelů zbraní, z tohoto počtu FACE reprezentuje 7 miliónů myslivců a ostatní reprezentují 5 miliónů sportovních střelců, sběratelů, obchodníků, a civilních výrobců zbraní a střeliva.

Společné stanovisko ESSF vyjadřuje kromě argumentů, které již zazněly, také obavy o ekonomický dopad, protože civilní sektor výroby zbraní a střeliva v celé EU zahrnuje 1800 výrobců, 200 velkoobchodníků, 14 000 maloobchodníků s obratem v přepočtu 500 miliard Kč. Navíc, nový návrh EK ohrožuje nejen 12 miliónů držitelů zbraní, ale také pracovní místa pro 600 000 zaměstnanců. Ihned po semináři jsem stanovisko ESSF, obsahující 20 stran paragrafových konkrétních pozměňovacích návrhů a odůvodňujících argumentů, zaslal nejen poslancům, ale i odborníkům, pro podporu další argumentace v Bruselu. 

A je na návrhu nové směrnice vůbec něco pozitivního?

Objektivně musím říci, že několik přínosných myšlenek lze přece jen najít, ačkoliv jinak návrh Evropské komise považuji za velmi nekvalitní, účelově populistický a neřešící příčiny terorismu.

EK chce sjednotit značení palných zbraní a střeliva, v čemž nespatřuji problém. Jestli budeme mít na hlavni vyraženou korunku, lvíčka, orlici nebo třeba hvězdičky EU, tak to myslivce v ničem neomezí.

Za určitých podmínek může být rozumnou myšlenkou i sjednocení metodiky pro ukládání a znehodnocování zbraní pro celou Evropu. Pokud by byla přijata obdobná metodika, jako máme v ČR, tak to nepoškodí sběratele a muzea, a zároveň nemůže ani dojít k nedokonalému znehodnocení, jak se to stalo v některých zemích, což následně sloužilo jako argument pro celkové zpřísňování držení funkčních zbraní.

Za přijatelné lze považovat i zavedení centrálního evropského registru palných zbraní. Je až s podivem, že Brusel chce bojovat proti terorismu, avšak v současnosti jen málo zemí EU disponuje registrem zbraní jako má ČR, který je poměrně dokonalý. Naši myslivci jsou na evidenci zvyklí, takže její evropská centralizace by neměla znamenat žádnou velkou změnu či újmu. 

A co bude dál? Francie a Itálie v Radě EU požaduje zákaz „vojenských ráží“

Těsně před redakční uzávěrkou jsem získal informace ze spolehlivých zdrojů o průběhu pracovního expertního zasedání Rady EU, které se konalo 8. února 2016 v Bruselu. Francie a Itálie zde rozvířily debatu nad zákazem „vojenských ráží“ pro civilní použití.

Jako majitele kulovnice 30-06 Sprg. mě to velmi znepokojuje i osobně, a klidní nezůstanou ani myslivci, kteří mají zbraně třeba ráže 308 W, tradiční vojensko-lovecké ráže 8x57 a další. Nemám k dispozici přesnou statistiku loveckých zbraní podle ráží, ale řekl bych, že pokud tento francouzsko-italský pofiderní nápad projde, tak to postihne více než 50 % myslivců, neb loveckých kulovnic a střeliva, které jsou vlastně civilními komerčními produkty původních vojenských verzí, je vlastně většina.

Ale tímto studnice nápadů románské dvojky Itálie-Francie nevysychá, prý by se také mělo omezit držení palných zbraní na maximálně 6 kusů na osobu. Pro většinu myslivců to asi nebude tak nepříjemné jako předchozí nápad, ale přece jen, kdo má v trezoru několik kulovnic, malorážku, brokovnice a krátké zbraně, tak bude v pasti. A to se nebavím o případu, kdyby se do limitu zahrnuly i ty vzduchovky, znehodnocené zbraně a makety.

Na zasedání pokračovala také nikdy nekončící diskuze o zásobnících. Zásobníky jsou sice jen kousky plechu či plastu, přesto se nakonec může snadno stát, že se stanou tzv. hlavní částí zbraně, budou tedy označovány a registrovány jako hlaveň či závěr, a jejich kapacita by měla být omezena. To by čistokrevné myslivce sice nemuselo přímo pálit, ale kdo má i krátké zbraně, tak mít radost nebude.

Z dalších myšlenek lze zmínit švédský návrh na zlepšení zásad pro přechovávání zbraní, s čímž by se v rámci zvýšení bezpečnosti dalo i souhlasit, pokud tím ovšem Švédové nemysleli někdejší nápad jejich eurokomisařsky Malmströmové na společná centrální úložiště.

Překvapením bylo, že Velká Británie, která je v držení zbraní nesmírně restriktivní, byla na zasedání zdrženlivá, a nic nevnucovala. Zřejmě nechtěli vodu kázat a víno pít, když sami proklínají byrokracii EU, a uvažují o odtržení. Celkově se však diskuze tříštila, každá členská země osmadvacítky má vlastní postoj a nápady.

 Po expertech přijde na řadu politika

Z legislativního hlediska je zákonodárství EU ve světě nevídaným hybridním molochem. Brusel je daleko, takže běžní lidé ani neví, že zákonodárná iniciativa EU není v rukou voleného parlamentu jako všude jinde, ale prochází trojúhelníkem legislativním orgánů. Zjednodušeně: jmenovaná nevolená Evropská komise (EK) legislativu vymýšlí a navrhuje, posléze pak legislativní návrhy potvrzují jak 751členný volený Europarlament (EP), tak Rada EU (složená ze zástupců vlád a příslušných ministerstev všech 28 zemí). Jestliže Europarlament nebo Rada EU nesouhlasí s návrhem EK, pak nastane v případě odlišnosti stanovisek Rady EU a EP tzv. dohadovací řízení.

Z politického hlediska je současné nizozemské předsednictví v Radě EU považováno za slabé, to znamená, že se posunou roztříštěná stanoviska expertů přímo na radu ministrů EU k politickému rozhodnutí. Pokud však většina národních expertů vyjadřuje takováto restriktivní stanoviska, a nehledí na dlouholeté statistiky a logické argumenty, tak se vážně obávám, že až to dostanou do ruky politici, tak to bude ještě horší kvůli většinovému populismu a politické zbabělosti.

Politici také budou mít nutkání udělat si alibisticky čárku za „splněný úkol“, což pak ještě drze a pokrytecky předestřou masovým médiím jako úspěšný počin v boji proti terorismu ve prospěch „bezpečnosti našich občanů“. 

Další zakopaný pes tkví v pravidle, že se EK bude po pěti letech ke směrnici vracet a přehodnocovat ji. Ze zkušenosti v oblasti environmentální EU legislativy vím, že pokud administrativa EU narazí na nějaký odpor, tak se zřejmě uchýlí ke starému politickému triku - krájení salámu. Salámová metoda, neboli inkrementalismus, je princip, který se také spojuje s podobenstvím toho „jak uvařit žábu“. Pokud je žába vhozena do horké vody, tak hned vyskočí, pokud však bude vložena do studené vody a ta bude postupně přiváděna k varu, žába se uvaří.

Jak vidno, tato metoda funguje dobře i na lidi, kteří si bez velkých protestů nechali postupně zakazovat jeden z největších vynálezů lidstva - žárovku: napřed 100 W, pak 75 W a nakonec i slabší žárovky pod 60 W. Rád bych se mýlil, že by to podle obdobného scénáře neprobíhalo i se zbraněmi: napřed orgány EU udělají „vstřícný kompromis“, rozdělí střeleckou komunitu zákazem poloautomatických zbraní, za pět let řeknou, že se restrikce osvědčily a že je potřeba zkusit například i zákaz krátkých zbraní, a za dalších pět let třeba omezí i opakovačky a dlouhé palné zbraně. Přitom se mohou opřít i o stanovisko tzv. Evropského hospodářského a sociálního výboru (EESC), který už nyní přímo říká, že je více potřeba se změřit na sportovní střelce a lovce. 

Myslivci, začněme u sebe, a podpořme petice proti zpřísňování držení zbraní

V listopadu 2015 Evropská komise vyhlásila internetový online veřejný průzkum - připomínkování uvedeného návrhu novely směrnice 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní. Výsledky průzkumu můžeme očekávat během jarních měsíců, bohužel však uzávěrka odpovědí již skončila 1. 2. 2016.

Existují však další dvě aktivní petice, a podpořit je může každý myslivec, kterému není osud jeho loveckých zbraní lhostejný. Protože myslivci dodržují určitou etiku, je jistě nošením dříví do lesa zdůrazňovat, že v případě jakýchkoliv průzkumů či petic by naší věci neprospělo, kdyby někdo uváděl smyšlené osobní údaje nebo psal vulgární či agresivní komentáře (o to se beztak postarají různí provokatéři z řad odpůrců zbraní). Každý se může připojit ke 26 000 občanům starší české „Petice proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU“ tím, že ji podepíše na sběrných místech nebo v ideálním případě si můžete vytisknout petiční archy, posbírat podpisy u svých známých a kolegů v mysliveckém spolku a zaslat na adresu organizátorů uvedenou na www.tacticaltraining.cz.

Dále lze během minuty podpořit svým hlasem novou celoevropskou internetovou petici „You cannot stop terrorism by restricting legal gun ownership“ na adrese www.gunban.eu

Doufejme, že se nakonec EU nebude chovat podobně absurdně jako království z pohádky O Šípkové Růžence, kde vše špičaté, ostré a nebezpečné musí zkrátka zmizet. Jak známo, ono ani v té dětské pohádce zákazy v Růžovém království nepomohly a nic nevyřešily.

 

Text, foto: Ing. Bohumil Straka, Ph.D. - předseda výboru Mezinárodní asociace pro sokolnictví IAF

 

ilustrační foto - autor: Josef Bahula

 

Nechtěná telepatie – dne 18. 11. 2015 jsem varoval právníky u „kulatého mysliveckého stolu“ před zpřísněním držení zbraní, a již ten den večer EK přišla s návrhem

 

Na semináři ve sněmovně bylo nabito (odborníky i poslanci

 

Nikdo z Evropské komise se nedostavil a návrh nevysvětlil -
- židle zůstala prázdná

 

Článek publikujeme s laskavým svolením šéfredaktora časopisu Myslivost.
Číslo 3/2016 si můžete též zakoupit nebo prolistovat v náhledu na: Alza Média: Myslivost č. 3/2016.