LEX logo

Otázka:

 Stanovisko k zakázanému střelivu podle § 4 písm. b) bod 2. zákona o zbraních

Odpověď:

MINISTERSTVO VNITRA ČR
odbor bezpečnostní politiky
Nad Štolou 3
170 34 Praha 7

Stanovisko k zakázanému střelivu podle § 4 písm. b) bod 2. zákona o zbraních

Odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra obdržel Váš dotaz týkající se právní povahy střeliva, které z hlediska zalaborované střely splňuje podmínku pro zařazení mezi zakázané střelivo v rámci ustanovení § 4 písm. b) bod 2. zákona o zbraních, které ale je sice primárně určeno pro krátké kulové zbraně, nicméně jsou pro něj komorovány i dlouhé střelné zbraně. K Vámi popisované problematice sdělujeme následující:

Zákon o zbraních zařazuje v § 4 písm. b) bod 2. mezi zbraně kategorie A, a to v rámci tzv. zakázaného střeliva, rovněž střelivo:

„pro krátké kulové zbraně se střelou šokovou nebo střelou určenou ke zvýšení ranivého účinku“.

Toto ustanovení je přímou transpozicí textu směrnice Rady ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní (91/477/EHS) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/51/ES ze dne 21. května 2008. V příloze I, části II., písm. A., bodu 5. se do kategorie A (Zakázané střelné zbraně) zařazuje:

„Střelivo pro pistole a revolvery s expanzními střelami, jakož i střely pro takové střelivo, s výjimkou zbraní určených k lovu nebo ke sportovní střelbě pro osoby oprávněné užívat tyto zbraně.“.

Z těchto ustanovení je zřejmé, že česká právní úprava je užší (přísnější) v tom směru, že za zakázané považuje všechny takovéto náboje, jsou-li určeny pro krátké kulové zbraně (tj. pro pistole i revolvery bez rozlišení, jsou-li určeny pro lov, popř. sportovní účely či nikoli, stejně tak budou do tohoto druhu zakázaného střeliva spadat náboje pro zbraně typu PDW,*1 které budou z pohledu zákona o zbraních typicky právě krátkými kulovými zbraněmi). Důvodem přísnější národní právní úpravy je především právní úprava na úseku myslivosti (zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti ve znění pozdějších předpisů). Podle § 45 odst. 1 písm. i) zákona o myslivosti není lov s krátkou palnou zbraní připuštěn. Stejně tak se nepřipouští ani dostřelná rána z krátké palné zbraně. Z těchto důvodů bylo přikročeno k užšímu vymezení tohoto druhu zakázaného střeliva (stanovení výjimky, kterou by směrnice 91/477/EHS též patrně připouštěla, a to pro používání střeliva s šokovou, resp. expanzní střelou pro sportovní střelbu bylo patrně považováno za neúčelné).

Na druhé straně však zákon o zbraních nezahrnuje mezi zakázané střelivo náboje se střelou šokovou, resp. střelou určenou ke zvýšení ranivého účinku, pokud jsou určeny pro dlouhé kulové zbraně. Na jedné straně použití nábojů se střelami speciálně konstruovanými ke zvýšení ranivého účinku zákon o myslivosti pro lovecké použití připouští [v případě výkladu § 45 odst. 1 písm. j) zákona o myslivosti je nutné upozornit, že toto ustanovení odkazovalo na § 22 již neúčinného zákona č. 288/1995 Sb., který lovecké náboje, jejichž střely jsou zkonstruované ke zvýšení ranivého účinku, výslovně z kategorie zakázaného střeliva vylučoval]. Na straně druhé straně se za zakázané střelivo podle zákona o zbraních nepovažují žádné náboje pro dlouhé kulové zbraně s takto konstruovanou střelou, jinými slovy nemusí se jednat o střelivo určené jen pro lovecké zbraně, resp. pro lovecké účely (možnost nabývat takové střelivo není ani např. omezena na držitele zbrojního průkazu sk. C).

Za střelivo „pro krátké kulové zbraně“, resp. „pro pistole a revolvery“ lze považovat především to střelivo, které je primárně určeno pro použití právě v pistolích a revolverech. Na druhé straně je zcela nepochybné, že existují dlouhé kulové zbraně, které jsou komorovány právě pro takové střelivo, stejně jako se lze setkat s krátkými kulovými zbraněmi, které používají náboje jinak primárně určené pro dlouhé kulové zbraně. Krom toho konečně existují i náboje, které nelze v současnosti považovat za určené primárně ani pro krátké ani pro dlouhé kulové zbraně (např. .22 Long Rifle, podle názvu této ráže, který má spíše historické kořeny, se nelze v tomto směru orientovat). S výjimkou posledně uvedených ráží, lze však podle názoru Ministerstva vnitra určit, jde-li o náboje, které jsou primárně určeny pro krátké nebo pro dlouhé kulové zbraně.*2

Pouze podotýkáme, že pokud jde o pojem krátké a dlouhé zbraně, je nutné vyjít z příslušných definic v příloze zákona o zbraních:

„10. Krátká zbraň -palná zbraň, jejíž délka hlavně nepřesahuje 300 mm nebo jejíž celková délka nepřesahuje 600 mm.
11. Dlouhá zbraň -palná zbraň, která není krátkou zbraní.“

Jde-li o ráže primárně určené pro dlouhé kulové zbraně, nejedná se pak obecně o střelivo zakázané, byť je laborováno střelou šokovou, resp. střelou určenou pro zvýšení ranivého účinku. Držitel zbrojního průkazu není při nabývání či držení takového střeliva povinen dokazovat, že je držitelem příslušné dlouhé kulové zbraně, resp. že není držitelem rážově příslušné krátké kulové zbraně. Specifickou by byla situace, pokud by takové střelivo hodlal nabýt do vlastnictví a držet držitel zbrojního průkazu skupiny E, který by za tím účelem předložil průkaz zbraně vydaný na krátkou kulovou zbraň. V takovém případě by v daném konkrétním kontextu bylo patrně nutné považovat dané náboje za střelivo určené pro krátkou kulovou zbraň (minimálně pro onu konkrétní krátkou kulovou zbraň, na níž je předkládaný průkaz zbraně vydán); dané střelivo by pak bylo nezbytné považovat za střelivo zakázané.

Pokud jde o opačný případ, tedy o střelivo určené primárně pro krátké kulové zbraně, pokud je osazeno střelou šokovou, resp. střelou určenou pro zvýšení ranivého účinku, jedná se obecně o střelivo zakázané. Pokud však osoba, která hodlá takové střelivo nabýt do vlastnictví a držet, prokáže (při prodeji), že dané střelivo je v jejím případě určeno nikoliv pro krátkou, nýbrž dlouhou kulovou zbraň, je prodej takového střeliva mimo režim kategorie A (tedy jako střeliva pro zbraně kategorie A, B nebo C) možný. K prokázání uvedené podmínky je však nezbytné předložení průkazu zbraně vystaveného na rážově příslušnou dlouhou kulovou zbraň, jehož je daný držitel zbrojního průkazu držitelem.

Je nutné si uvědomit, že výše uvedený výklad je extenzivní interpretací ustanovení § 4 písm. b) bod 2. zákona o zbraních, a to ve prospěch držitelů zbrojních průkazů. Jde o výjimku z právní úpravy nejpřísněji regulované kategorie zbraní a střeliva. Je tedy namístě stanovit jisté restriktivní podmínky, jejichž splnění je povinen prokázat držitel zbrojního průkazu (nelze akceptovat „přehodnocení“ kategorie daného střeliva např. pouze na základě prohlášení držitele zbrojního průkazu, že hodlá toto střelivo používat v dlouhé kulové zbrani). Vedle toho je nutné upozornit, že tato výjimka z obecné úpravy zakázaného střeliva trvá pouze, pokud je dané střelivo skutečně používáno v dlouhé kulové zbrani. V případě jeho použití v krátké kulové zbrani je nutné jej opětovně považovat za střelivo zakázané, a používá-li jej držitel zbrojního průkazu tímto způsobem (a není současně držitelem výjimky podle § 9 a násl.), dopouští se přestupku podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona o zbraních.*3

Konečně v případech, kdy jde o střelivo, u něhož objektivně nelze určit, je-li primárně určeno pro dlouhé nebo pro krátké kulové zbraně, je třeba uplatnit zásadu „v pochybnostech ve prospěch“, a takové střelivo tedy nelze považovat za zakázané (opět např. s výhradou případu držitele zbrojního průkazu skupiny E, srov. výše). Současně však není vyloučeno, aby ve sporných případech rozhodl o případné kategorizaci střeliva se střelou šokovou nebo konstruovanou ke zvýšení ranivého účinku Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva (§ 3 odst. 3 zákona o zbraních). Za případy, o nichž je pochybnost, však podle názoru MV je třeba považovat např. případy nových nebo specifických konstrukcí střel, nikoli ale a priori případy střeliva, které není primárně určeno pro dlouhé či krátké kulové zbraně; zde bude platit výše uvedené.

*1) Personal defence weapon – kategorie především vojenských, spíše kompaktních zbraní na pomezí samopalů a útočných pušek.

*2) Orientačně (tj. bez právní závaznosti) lze použít takovéto dělení ráží, které se uvádí v odborné literatuře. Srov. např. Hýkel, J., Malimánek, V.: Náboje do ručních palných zbraní. Praha: Naše vojsko 1998.

*3) V případě, pokud by se jednalo o větší množství takového střeliva, mohlo by se jednat též o trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 279 trestního zákoníku.

 

Přílohy:
SouborPopis#Velikost
Stáhnout tento soubor (Zakázané střelivo dle par.4 písm. b_bod 2 ZoZ.pdf)Stanovisko k zakázanému střelivuStanovisko k zakázanému střelivu podle § 4 písm. b) bod 2. zákona o zbraních 69 kB

Další články

  • Přepis prvního čtení návrhu poslanců Romana Váni, Milana Chovance, Igora Jakubčíka, Zuzky Bebarové Rujbrové, Bronislava Schwarze a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č....

  • Ing. Karel Psohlavec (26) vystudoval Vysoké učení technické v Brně a jeho hlavním koníčkem jsou zbraně, tedy především ty dlouhé. Podělil se s námi o některé dojmy z pobytu na Novém Zélandu.

  • Návrh novely směrnice o nabývání a držení zbraní byl i přes odpor českých a dalších europoslanců schválen Evropským parlamentem v restriktivní podobě. Ještě ho sice musí schválit Rada EU, ale...

  • V poslední době z médií dostáváme často dotazy na jednání kolem směrnice o zbraních a její následky. Proto jsme některé dotazy vybrali a odpovídáme na ně veřejně.

  • Dne 14.3.2017 Evropský parlament potvrdil souhlas s verzí směrnice, která vznikla v tzv. trialogu. Sdružení LEX dlouhodobě kritizovalo už samotný způsob toho, jak se Evropské zákonodárné instituce k...