Střelecký slovník - LEX - sdružení na ochranu práv majitelů zbraní

Zpět na slovník

kulovnice

Definice:

Jednohlavňová lovecká dlouhá zbraň s drážkovaným vývrtem určená pro střelbu kulovými náboji.

Překlad:
EN: rifle, carbine
DE: Buchse, Karabiner, Gewehr
FR: carabine
RU: штуцер
ES: rifle, carabina
IT: carabina

K CS

Základní pojmy

samočinná zbraň

Palná zbraňPalná zbraňDefinice: Palná zbraň je konkrétním typem zbraně (a to zpravidla zbraně střelné). Její funkce je odvozena od chemické přeměny pohonné látky (střelného prachu) na tlak uvádějící do pohybu střelu. U moderních palných zbraní služebního typu (pistole, revolvery, pušky, samopaly) se běžně používá moderní......
, u níž se opětovné nabití děje v důsledku předchozího výstřelu a u které konstrukce umožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouštěspouštDefinice: Součást zbraně, jejíž pohyb vyvolaný tlakem prstu ovládá spoušťový mechanismus a pomocí něj i bicí mechanismus. Okolo spouště pak bývá lučík, který chrání spoušť před nechtěným stiskem....
, tzv. střelba dávkou. Hovorově se též zve jako "automatická zbraň".

zobrazit další slova

Slang

Lidové označení pro nábojkunábojkaDefinice: Celek určený ke vkládání (nabíjení) do expanzní zbraně, expanzního přístroje nebo zvláštní zbraně, skládá se z nábojnice, zápalky nebo zápalkové slože, může obsahovat výmetnou náplň, granule nebo chemickou dráždivou látku. Nábojky jsou lidově zvány též "poplašňák"....
.

zobrazit další slangová slova