Začínáme s PPC

PPC je souhrnný název pro 8 disciplín, které lze střílet výhradně sériově vyráběnými velkorážovými zbraněmi s pevnými miřidly, bez kompenzátorů, bez významných sportovních úprav a s maximálně 6“ hlavní. Jednotlivé disciplíny se od sebe liší počtem ran (48, 60, 150) nebo parametry zbraní, které v ní lze použít (revolver, pistole, délka hlavně max. 2,75“, 4“, 5“, 6“), střílí se však podle stejných pravidel a na shodný terč. Každá disciplína se sestává z několika částí, v nichž střelec ve stanoveném časovém limitu střílí 1-4 položky o 6ti ranách z předepsaných střeleckých pozic z určené vzdálenosti. Je-li v dané části více než jedna 6ti ranná položka, pak se vždy po 6ti ranách přebíjí (v bezpečné pozici = ve stoje nebo vkleče). V běžícím čase také řeší případné závady na zbrani či střelivu. Jednotlivé části disciplíny začínají přípravou potřebného množství střeliva do rychlonabíječů nebo zásobníků, do nichž střelec nabíjí vždy jen 6 nábojů. Na povel rozhodčího pak střelci nabíjí zbraně (u pistole zůstává komora prázdná, pouze se do zbraně vloží zásobník! ), které pak uloží do opaskového pouzdra. Další zdroje střeliva si závodník připraví tak, aby je mohl snadno použít (do pouzder na opasek, do kapes ale třeba i na zem) a zaujme uvolněný postoj, při němž se rukou nedotýká zbraně. Střílet se začíná na povel (obvykle akustický). Obdobně pak rozhodčí oznamuje uplynutí časového limitu pro střelbu dané části disciplíny. Po tomto signálu střelec zbraň předepsaným způsobem ( = bezpečně) vybije a vyčká až rozhodčí provede její kontrolu. Teprve pak zbraň ukládá do pouzdra! A dokud nezazní povel „JISTOTA“, setrvá vstoje na palebné čáře, dokonce se ani neshýbá pro zásobníky či rychlonabíječe!

Disciplíny

48 ran Off Duty Revolver Match – hlaveň max. 2,75“

48 ran Service Revolver Match – hlaveň max. 4“

48 ran Stock Semi Auto Pistol Match – hlaveň max. 5“

60 ran Distinguished Pistol – hlaveň max. 5“

60 ran Distinguished Revolver – hlaveň max. 5“

60 ran Open – pistole nebo revolver, hlaveň max. 6“, povolená jsou optická miřidla .

150 ran Auto Match – pistole, hlaveň max. 6“

150 ran Match 1500 – pistole nebo revolver, hlaveň max. 6“

V disciplínách na 48 ran potřebuje střelec k revolveru nejméně 2 rychlonabíječe, k pistoli minimálně 3 zásobníky. V disciplínách na 60 a 150 ran pak vždy alespoň o 1 zásobník-rychlonabíječ více.

Disciplíny na 48 ran se střílí takto:

3m 6 ran vstoje jednoruč bez opory 8 vteřin

7m 6 ran

+ 6 ran vstoje bez opory (obouruč) 20 vteřin

15m 6 ran

+6 ran vstoje bez opory (obouruč) 20 vteřin

25m 6 ran vkleče s povinnou oporou

6 ran vstoje zleva, spouští se levou

6 ran vstoje zprava, spouští se pravou 90 vteřin

Disciplíny na 60 a 150 ran

Nestřílí se ze 3m jednoruč a naopak přibývají položky, v nichž se střílí i vsedě a vleže a také ještě na vzdálenost 50m. V těchto disciplínách jsou části i se 4 šestirannými položkami, s časovým limitem 165 vteřin.

Průběh jednotlivých disciplín je vytištěn na zadní straně skórovacího lístku, který účastník každého závodu obdrží po zaplacení startovného. Zároveň se dozví jaké střelivo či úpravy zbraně jsou v dané disciplíně zakázané. Pečlivé prostudování této zadní strany vřele doporučuji. No a nerváci a zmatkáři neudělají chybu, když si na připravený papír napíší „tahák“, který si budou před sebe na palebnou čáru pokládat. Rozhodčí sice před střelbou každé části závodu vyjmenuje jednotlivé položky, jenže než zmíní tu poslední, můžete být na rozpacích, co vlastně máte dělat nejdříve. Budete-li mít štěstí a za souseda zkušeného střelce této disciplíny, můžete jednoduše „opisovat“. Vyplatí se i střílet v obdobném rytmu. Ovšem při troše smůly bude vedle Vás stejný zelenáč, který se buď zbrkle pustí do střelby v jiné pozici a nebo naopak bude čekat co uděláte Vy. Takže podcenit přípravu není dobře – jen si tak přiděláte zbytečné problémy a nervy, ačkoli PPC – tedy její disciplíny – jsou jinak celkem pohodové a vhodné prakticky pro každého. Není se čeho bát, dokonce ani neuspokojivý výsledek není žádná tragédie, vždyť už příště to bude jistě o něco lepší.

P.S. V Borku jsem byla poslední, ale byl to můj 2.nejlepší výsledek na 60 ran, takže jsem byla docela spokojená. Příště si to s chutí zastřílím znovu. A co Vy? Přidáte se?

Ludmila Potůčková

Pojďte na naše závody

Nekoukejte z okna dolů, pojďte s námi do průvodu. A jiná stupidní hesla vykřikovali průvodoví pěšáci na 1. Máje aby zagitovali jiné mouly do masového veselí na prvomájový průvod. Nevím o nikom, kdo by se tímto heslem nechal zviklat k velmi neoblíbené socialistické veselici.

Hesla a slogany jsou většinou hloupá (Vy zíráte, my zíráme – Vizír) a logika jaksi občas mizí a vyjadřují jen bezbřehou touhu výrobců hesel (to jsem si půjčil od Kryla ), aby ti plebejci – tedy my – díky oněm heslům zvýšili konzumaci. Ať už ideologie (dříve), či zboží (nyní).

Na mě tato hesla nějak nefungují. Nemyji si půlku hlavy Savem a půlku šampónem proti lupům a slogany typu “otevřeli jsme nový superhypermultimarket, teď už nebudete mít v životě starosti“ ve mně vzbuzují touhu někoho pořádně nakopnout.

Protože nijak zvlášť netoužím po tom, aby si někdo z Vás stejný pocit odventiloval na mně, nebudu Vás lákat na naše závody stejně pitomě. Jen Vám poctivě řeknu, proč by nebylo k zahození na ně přijít. A vezmu to podle data konání. Velká cena LEXu, tedy přesně její druhé kolo, se uskuteční dne 21.8. na střelnici v Květnici. Je to závod na 40 ran a můžete si vyzkoušet například jak se střílí průzorem do kopce (nic jednoduchého), jak rychle dobijete zásobník a pak ve spěchu budete strefovat vše jiné, jen ne střed terče a jak časový tlak dokáže rozvibrovat ruku do neuvěřitelného kmitočtu. To vše se Vám může hodit jak na jiných závodech, tak v běžném životě.

A teď k cenám. Můžete vyhrát Norinco Big ten v ráži .45 ACP. To v tom případě, že se pochlapíte a nastřílíte nejlépe ze všech a stanete se celkovým vítězem. A to ještě stále můžete, protože se dají odstřílet v jednom termínu dvě kola. Takže stále ještě Norinco může být Vaše. Ale protože není každý Vilém Tell nebo Emil Fejer, zařadili jsme ještě jednu cenu která stojí za to. Je to nádherná pistole v ráži .22 . A to Browning Buck Mark se zlacenou spouští. Jak jsem tradicionalista a uznávám pouze revolvery, tak tato zbraň se mi opravdu líbí. A pro to, aby byla Vaše nemusíte udělat víc, než odstřílet všechna kola a pak si držet palec, protože tato cena se losuje. Roční předplatné časopisu Zbraně a náboje také není k zahození a jsou tu i jiné pěkné ceny.

Tím jsem udělal radost materialistům. Teď něco také pro ty, co nebaží jen po hrubé materii, ale co myslí i na ideu. Pokud s sebou vezmete někoho, kdo zatím není v LEXu, uvidí, že nejsme jen banda bláznivých kovbojíčků (čímž mám na mysli odsuzující označení, nikoliv westerňáky – ty bych naopak přivítal s otevřenou náručí) a že by stálo za to být mezi námi. Jestli se Vám něco takového povede, nehynoucí sláva je Vaše. Snad Vás pověsím na tabuli cti. Teda, Vás ne, Vaší fotku.

(Jen tak na okraj, chtěl jsem toto kolo díky datu konání nazvat “Pohár osvobození slavnou sovětskou armádou a jinými bratrskými silami“ nebo “Za vítězství nad plíživou kontrarevolucí“, ale došlo mi, že bych mohl být opravdu zle nakopnut).

Další závod, který bude LEX pořádat, bude akce, která myslím zatím asi nikde neproběhla. A to se nechci vytahovat, ale také nevím o všem. Jen to, že já jsem o něčem podobném zatím neslyšel. O co se jedná. V zásadě to bude závod v duchu IDPA, tedy obranné střelby. Naschvál píšu “v duchu“. IDPA totiž nepřipouští zbraně menší ráže než 9 mm. My toto omezení považujeme za nemístné, protože pokud na svou obranu používáte třeba sedmpětašedesátku, pak budete muset i krizovou situaci řešit touto zbraní. A o to nám jde.

Tak, teď si asi myslíte: no to je opravdu “světoborné“, pustit na závod menší ráže. Vydávat tohle za něco zvláštního, to se ten Gibson už opravdu s konečnou platností zbláznil a nemůže to už dlouho trvat a začne chodit po ulici nahej a bude kokrhat. Musím Vás zklamat. Zatím jsem se ještě nezbláznil. Zatím.

To, co je na tomto závodě zvláštní, je to, že se ho snažíme co nejvíc připodobnit reálným situacím a chystáme k němu doprovodný a související program. Takže Vás čekají čtyři situace, které budete muset se zbraní vyřešit. A jsou to situace, které Vás mohou potkat skutečně každý den. Budou Vás chtít doma vykrást, přepadnou Vás chuligáni, prostě realita všedního dne. Ani tohle však není nic extra. Ale při akci Vás budou kontrolovat špičkoví odborníci. Budete natočeni na video a instruktoři profesionálů Vám ukáží jakou chybu jste udělali, co by Vás mohlo stát život a jak to udělat příště lépe. Budete mít možnost zeptat se na správné řešení reálných situací autorů knihy Manuál obranné střelby. Kdo tuto knihu četl, ví, že autoři prokázali vrcholnou znalost problematiky. Těm, kdo jí nečetl, mohu poradit – sežeňte si jí, česky něco tak dobrého ještě nevyšlo. A pokud si budete chtít poklábosit s Jirkou Ottou, budete mít také možnost. A jak jsem se někde na internetu dočetl, Jirka je už dnes označován za živou legendu akční střelby.

A pokud k tomuhle všemu přičtete výbornou restauraci s příjemnou obsluhou a za opravdu rozumné ceny, tak nevím, jestli jste měli možnost něco podobného absolvovat. Zazávodíte si a ještě se můžete přiučit užitečným věcem, které se Vám jednou mohou hodit. Nepřeji Vám to, ale tato znalost Vám může zachránit život.

Takže ještě kdy a kde. Na střelnici ve Vražkově dne 19.9. Pozor, není to tradiční sobota, ale neděle. Akce začíná v 9.00 hod. Střílet začínáme v deset, ale bude lépe, když budete na místě v devět, ať se seznámíte s propozicemi a tak.

Závěrem jednu prosbu. V tomto výtisku máte přiložený leták, který na naše závody upozorňuje. Jestli máte možnost (jakože určitě máte), seznamte s ním lidi z Vašeho okolí. Bude nás víc, nebudem se bát vlka, nic. A to je k závodům asi všechno.

Kykyrikýýýýýýý.

S. Gibson

Okurková sezona

Okurková sezona byla kdysi krásná doba, kdy noviny neměly o čem psát a tak se mladé krásné turistky na Jadranu stávaly vítanou potravou pro žraloky a pro noviny. Tato doba se letos dost nepovedla. Noviny nám přinášejí nové a nové šokující informace

Po volbách do Evropského parlamentu nám padla vláda. Znovu se ztopořila a nehrozí nám bezvládí. Já osobně v tom moc velký rozdíl nevidím. Naše vláda je jak žena, která je už dvacet roků ve středních letech – vypadá čím dál, tím líp. Čím blíž, tím hůř. Jsem opravdu zvědav, jak tato vláda bude naplňovat své hlavní poslání, tedy vládnout. Nevím, ale spíš to bude lékařský zákrok, kdy se pacient udržuje v umělém spánku

Další informace na infarkt – policista střílí na chodce, který přechází na červenou. Pro mě je ale na infarkt to, co se kolem začalo dít. To, co kolem toho zpustila média za divadlo, to mě ani tak moc nepřekvapilo. Naše média se vyznačují skutečně hlubokou znalostí problému, takže se vcelku nedalo nic jiného čekat. Nechci se onoho policisty zastávat. I já mám informace pouze z médií. Jen mi pár skutečností nějak nehraje. To, že média vzedmula vlnu hlouposti je v naší útulné kotlině zvykem. Ale že si na této vlně zasurfoval i policejní prezident Kolář, to mě dost překvapilo. Policista má 24 hodin na sepsání protokolu. Protokol nebyl ještě sepsán, policista vyslechnut a co je nejvíc zarážející, hlavní svědek, chodec po kterém se střílelo se ani neozval, ani nikde neobjevil. Přesto prezident uvedl, že policista bude propuštěn. To, že se občas policista sakra “utne“ a provede nehoráznost, to se stává i ve státech, kde si policisty váží podstatně víc než u nás a jsou podle toho i finančně oceňováni. Ale všude potom probíhá standardní postup. A policejní prezident, který by svůj odsudek vynesl bez předchozího, výše zmíněného standardního postupu by akorát prokázal, že zákony jsou mu pro srandu králíkům a asi by se musel poděkovat. To ovšem u nás nehrozí. Jestli nevíte proč, argumentuji Vám stejně, jak bylo argumentováno na možnost předčasných voleb při explozi vládní koalice po volbách do Evropského parlamentu. My totiž potřebujeme stabilní prostředí. No děkuju, tak už to konečně vím.

O stabilitě a tím i bezpečnosti našeho prostředí mnoho napovídá i další zpráva, kterou byl občan nucen spolknout. Na hlavní pražské třídě v poledne hodil atentátník granát pod vůz velmi problémového izraelského majitele kasina. Ale občan byl okamžitě uklidněn. Nešlo o teroristický čin. No, hned jak jsem se to dozvěděl, hned mi bylo líp. Ty neteroristický granáty jsou totiž pro normálního člověka asi bezpečné, ty nic nedělají. Ale tak trochu mi vrtá v hlavě, jestli mě náhodou někdo nemá za vola. Ale hned tu myšlenku zavrhuji. To by si přeci naši čestní čelní představitelé nedovolili. Občan je pro ně na prvním místě.

Ale pár otázek mi z hlavy stejně nejde. Jak je možné, že izraelský občan, o kterém je známo, že má problémy s tamní mafií může u nás podnikat v tak citlivé oblasti, jako jsou herny a kasina ? A co tu vůbec dělá ? Dokážete si představit, že téhož občana by například v USA vpustili na své území ? A ještě mi vrtá v hlavě, co tím mínil pan primátor Bém, když tvrdil, že kasina budou vytěsňována z centra Prahy přísnými kontrolami. Že by dosud nebyly přísné ? Ono totiž i provozování kasina je standardní podnikání. Takže buď dosud měli kontrolóři obě oči zavřené, nebo nyní přijde ve vyšším zájmu na podnikatele šikana. Obě možnosti (a nezlobte se, jinou už nevidím) jsou špatné. Ale jedno vysvětlení by bylo po ruce. Jsem kverulant, který neumí ocenit, že granáty, které se mu kutálejí pod nohama nejsou teroristické. Teď jsem asi udeřil hlavičkou o hřebíček.

Proti výše popsanému je technoparty na cizím soukromém pozemku dětská slavnost. Ale o lecčem vypovídá. Akce byla nelegální a na cizím pozemku. A policie konala až třetí den. Je to celé velmi symptomatické. Dříve by to zarazil hned na začátku četník. A pokud by soukromý pozemek nechtěli mládežníci opustit, přijela by posila a vyhnala je odtamtud svinským krokem. Osobní odpovědnost by na sebe vzal onen četník a rád. Byl by za zákrok pochválen. Soukromé vlastnictví je nedotknutelné a on by udělal to nejlepší, co by mohl. Ne tak dnes. Policisté nechtějí mít odpovědnost a já se jim ani moc nedivím. Za tento zákrok vzal na sebe odpovědnost ministr vnitra a v tu chvíli už i premiér pan Gross. Silně mi to přpomíná dobu, kdy nedostatek dámských vložek řešila socialistická vláda. Novým ministrem vnitra se stal pan Bublan. Vím o něm, že byl disident a podepsal Chartu 77. Nebál se tehdy persekucí a možnosti zničeného života. Doufám, že mu tato osobní statečnost zůstala. Bude jí potřebovat, pokud myslel vážně, že chce změnit pohled na policii. Asi to nebude jednoduché. Začít bude muset tím, že vytvoří policistům podmínky, aby se nebáli vzít na sebe odpovědnost. Na takovou policii,

policii, která se nebojí brát na sebe i nepříjemná rozhodnutí pro momentální politické vůdce, která koná bez toho, že by její akce musel povolovat nebo posvěcovat ministr nebo i premiér, je už lepší pohled zvenku. A je to pohled normálních občanů a tím i těch, kteří si policii ze svých daní platí.

Nebude se smět bát si vydupat víc peněz. A to v dnešní finanční situaci státu nebude nic jednoduchého. Bez peněz se snad obejde řád žebravých mnichů, ale policie velmi těžko. Jestli chce být tento stát státem prosperujícím, bude muset zajistit dodržování zákonů. A to hlavně zákonů v ekonomické sféře. To se neobejde bez špičkových finančních odborníků a ti, pokud mají být zaměstnaní u policie, musí být placeni také špičkově. Dnes je nelze nahnat k policii rozkazem. Takže, pokud je policie nezaplatí, mít je nebude a stát a tím i my na to budeme doplácet. Doplácet bychom mohli i na nízké platy běžných policistů. Je to také prosté. Policista, který bere míň než metař je snadno zkorumpovatelný. Zkorumpovaný policista nebrání zákon a nevyžaduje jeho dodržování.A také si pokládá otázku, jestli mu to za tyhle peníze stojí. Tím se ovšem dostáváme do uzavřeného kruhu. A s tím je potřeba rychle něco udělat, pokud nechceme mít policii tak leda do grotesek. Doufám, že pan ministr odvahu bude mít a bude mít i svou čest, kterou nepochybně musel mít. Jsou to ty vlastnosti, které dnes ministr vnitra nutně potřebuje. Odborné znalosti nutně musí mít – pracoval již delší dobu v oboru. A snad mu nechybí ani ten stokrát vzývaný selský rozum. To, co mnohým ministrům často schází a někdy jejich rozhodnutí podle toho vypadají (pohřby amputovaných částí těla a jiné perly).

Já panu ministrovi přeji jen to nelepší. Mohl bych se snad dočkat doby, kdy se nebudu bát, že mi na můj pozemek někdo vleze a zdevastuje mi ho zcela beztrestně a policie se bude bát zasáhnout, aby jí za to někdo nepopotahoval. Doby, kdy se kolem mě nebudou kutálet granáty. Ať už ty teroristické, nebo ty bezpečné. Nemiluji ani jedny. A doby, kdy zákon platí pro mě, jako pro policejního prezidenta. Věřím, že odvážný člověk odvážným zůstane. A že i díky jemu zase přijde doba, kdy na Jadran se začnou stahovat krásné turistky, žraloci a novináři. A že nebude o čem psát.

S. Gibson