Většina z vás již zřejmě četla, nebo aspoň ví o dokumentu zvaném „novela 119“, který se po internetu rozšířil koncem minulého roku a údajně pocházel z policejního prezídia. Většinou držitele zbraní dost nadzvedl ze židle. Na dotaz na policejní prezídium nám potvrdili, že dokument je od nich, ale odmítli sdělit cokoli dalšího s tím, že se jedná o interní dokument.

Proto jsme reagovali oficiální žádostí ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím a zažádali o veškeré materiály týkající se případné přípravy novely zákona o zbraních a střelivu. A nestačili jsme se divit.

Za prvé, odpověď nepřišla z policejního prezídia, ale z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra. Želízko v ohni zřejmě začalo být pro policejní prezídium příliš horké.

Za druhé, dokument nám zaslaný z ministerstva vnitra byl úplně jiný než „novela 119“. Totiž, vlastně nebyl. Byl úplně stejný, jenom v něm chyběly právě ty věci, které držitele zbraní tak nadzvedly. Při podrobném porovnání vypadala „novela 119“ přesně jako návrh ministerstva, do kterého kdosi červenou pastelkou dopsal, co všechno by se mu líbilo zakázat.

Ne že bychom už od začátku neměli jasno, odkud vítr fouká. Možná pamatujete, jak policejní prezídium exekutivně razilo názor, že ze sběratelských zbraní se nesmí střílet. Nakonec mu ministerstvo vnitra muselo vysvětlit, že okolnost, že sběratelské zbraně nemusí mít zkušební značku, ještě neznamená, že by se nesmělo střílet z těch sběratelských zbraní, které ji mají. A ejhle – v dokumentu „novela 119“ je červeně dopsáno, že ze sběratelských zbraní se nesmí střílet. Nebo případ „kremlíků“ – nábojů s jádrem z měkké oceli. Policejní prezídium tak dlouho operovalo s vágním pojmem „střela se zvýšenou průbojností“, až byl proto v zákoně nahrazen pojmem „průbojná střela“ a přesnou definicí. Překvapí někoho, že jedna z červených poznámek zavádí zpátky původní vágní pojem? I termín „vojenské střelivo“, který má nově znamenat „střelivo vyrobené pro vojenské účely, na základě požadavků ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů, které bylo nebo je ve výzbroji ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů“, ukazuje na tuto kauzu – právě zcivilnění původně vojenských nábojů, pro všechny praktické účely shodných s civilní verzí, bylo policejnímu prezídiu takovým trnem v oku, že kvůli tomu neváhalo ignorovat zákon a přisvojovat si pravomoci, které výslovně dával zkušebně.

Z chování těchto dvou státních orgánů – odboru bezpečnostní politiky MVČR a Policejního prezídia – mám už delší dobu takový pocit, že policejní prezídium prostě neumí myslet jinak než pendrekem, zatímco lidi z ministerstva chápou, že nejlepší zákon je takový, který slušní lidé dodržují sami od sebe, protože jim dává smysl. Tyhle dva dokumenty mne v tom jen utvrdily.

Původní návrh ministerstva vnitra - odboru bezpečnostní politiky (zatím údajně jde o pracovní materiál, který ještě nebyl začleněn do vnitroresortního ani meziresortního připomínkového řízení, tudíž se může měnit) v příloze níže, spolu s dokumentem "novela 119", pocházející z policejního prezidia.

Přílohy:

Soubor	Popis	#	Velikost
Navrh.doc			80 kB
novela-119.docx			45 kB