Po několikerém odložení bude v pátek 14. 03. 2025 ráno od 09:00 jako první bod projednán tisk 695 (změnový zákon k zákonu o zbraních). O této třaskavé novele jsme psali poměrně nedávno. Nyní přinášíme výběr z našeho argumentáře na některé nesmysly či zavádějící informace, které jsou šířeny nejen v médiích, ale bohužel i v Poslanecké sněmovně.
Tento argumentář je kompilátem našeho předchozího článku rozšířeným o rozbor některých tezí, které mimo jiné najdete v odkazu: https://x.com/vnitro/status/1900230376603476326
Tento argumentář dnes dostali klíčoví poslanci několika vládních stran, jeho kompletní podobu najdete v PDF příloze na konci tohoto článku. Zítra očekáváme ostrou debatu.
Ministr vnitra spolu s policejním prezidiem, a především SKPV, připravil návrh, který zakazuje nabývání a použití tlumičů na krátké zbraně. Argumentace navrhovatelů je postavena na tom, že pachatel útoku v Klánovicích a na FFUK tlumič použil, a tím ztížil postup policie. Jak se ale postupně ukazuje z dostupných informací (o které musí odborná veřejnost komplikovaně žádat), na dané tragické události a jejích následcích by případný zákaz tlumičů na krátkých zbraních měl dopad zcela zanedbatelný či žádný.
Za prvé, ze zveřejněných informací vyplynulo, že pachatel v Klánovickém lese mezi jednotlivými výstřely tlumič ze zbraně sundal. Za druhé, o událostech na FF UK víme, že vrah na chodbách používal i brokovnici ráže 12/70 ke střelbě na dveře, která akustickým projevem zdaleka překračuje krátké palné zbraně.
Některé šířené teze i celý návrh zákazu tlumičů též naráží na výsledky expertního pokusu, který byl proveden koncem loňského roku na Vysoké škole chemicko-technologické. Úkolem tohoto pokusu bylo co možná nejvěrněji simuloval akustické vlivy a dopady při střelbě v obdobné budově. Pokus byl realizován na oficiálně schválené dočasné střelnici za přímého dohledu PČR. Pokus zajistila Asociace akreditovaných subjektů pro výcvik stanovené zálohy státu ve spolupráci s LEX – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní a HARD TASK TRAINING s.r.o. Z výsledků pokusu, které byly předány poslancům a zveřejněny na webu ASSZ a LEX plyne, že vliv tlumiče hluku výstřelu použitého v rozsáhlé budově byl marginální a přítomní posluchači nedokázali spolehlivě odlišit výstřely s tlumičem, výstřely bez tlumiče a některé jiné simulované hluky nebo je vzájemně zaměňovali. Zároveň pokus demonstroval, že v případě střelby v místnosti členitá struktura akademické budovy utlumí hluk výstřelů natolik, že v přízemí u vrátnice nebylo slyšet nic.
Výsledky akustického pokusu dokazují, že tento návrh je opět spíše populistickým placebem, které někteří navrhovatelé chtějí použít k uklidnění pozůstalých, veřejného mínění a nejspíše i vyhovět různým protizbraňovým aktivistům. Z vyšetřování činu je totiž známo, že vrah na fakultě střílel jak uvnitř budovy brokovnicí, tak i dlouhou puškou na ochozu na střeše budovy.
Některé zachycené teze:
Toto je pravda. Nicméně je vhodné doplnit, že v rámci Evropy jsou tlumiče regulovány různě. V Německu jsou tlumiče brány podle zbraně, na kterou jsou vyrobeny. Tedy pro tlumiče na palnou zbraň je potřeba patřičné povolení. Tlumiče na vzduchovku jsou volně prodejné od 18 let. Například ve Francii nejsou regulovány tlumiče na malorážky, zbytek má stejný status jako zbraně. Ve Švýcarsku či Polsku nejsou regulovány tlumiče vůbec. Ve Finsku mají tlumiče obdobný status jako v ČR, tedy jsou povolovány jako zbraně. Zároveň je v mnoha regionech vyžadováno jejich užití při lovu z důvodu nerušení okolí. V Dánsku je legální nabývat tlumiče pro lov. V Portugalsku je od roku 2019 legální vlastnění tlumičů pro lov a sportovní střelbu. Ve Švédsku je od roku 2022 k tlumičům přistupováno jako ke střelivu. Tedy každý, kdo je oprávněn vlastnit určitou zbraň, je oprávněn k ní nabývat střelivo a tlumiče.
Není zřejmé, jak byla tato tvrzení prokázána. Jediným zveřejněným materiálem bylo video natočené SKPV na otevřené střelnici, které porovnávalo použití krátké palné zbraně s tlumičem a bez tlumiče (toto video najdete v tweetu MV v úvodu tohoto článku). Podmínky tohoto pokusu ale neodpovídaly podmínkám na FF UK. Na daném pokusu SKPV nebyly (na rozdíl od nezávislého pokusu provedeného v budově VŠCHT) přítomny ani kontrolní skupiny nezávislých posluchačů. Největší slabinou celého videa je ovšem jeho akustická nepřesnost, jelikož běžné mikrofony nedokáží zvuk střelby věrně nasnímat a záznam je tak ztrátový. K dalším ztrátám pak dochází při reprodukci tohoto záznamu. Audionahrávka střelby je tak zcela nevěrohodná reálnému akustickému projevu v celé jeho škále a ani komparativně nedokáže poskytnout validní data vhodná k posouzení akustického projevu různých výstřelů.
Z dostupných zveřejněných informací plyne, že v Klánovicích mezi výstřely pachatel tlumič ze zbraně sundal. Tedy některé výstřely nebyly tlumeny.
Pokus na VŠCHT zpochybnil i onu identifikaci pachatele, protože takto rozsáhlá budova může výstřely utlumit zcela již jen svou členitostí, mohutností a vnitřním vybavením.
Stejně tak není zřejmé, že by při nepoužití tlumiče přijela policie rychleji. Policie vyrazila okamžitě jakmile dostala první telefonické hlášení o střelbě. Tedy poškození střelbu viděli či slyšeli! A nahlásili a policie obratem reagovala. V několika telefonátech na tísňovou linku byly výstřely slyšitelné! Konkrétní fragmenty z vyšetřovací zprávy:
Zároveň z žádných zveřejněných částí spisu neplyne, že v době, kdy Policie vstupovala do přízemí budovy FF UK, ještě pachatel střílel uvnitř budovy. Naopak, nelze vyloučit, že se pachatel tou dobou již přesouval na ochoz budovy. To, že po vstupu do budovy přešla Policie do tzv. „vyhledávacího módu“, tedy může být způsobeno jak tím, že neslyšela výstřely z horních pater, tak tím, že pachatel tou dobou nestřílel. A mimochodem, díky tomuto vyhledávacímu módu je pravděpodobné, že policisté dříve narazili na zraněné a neprodleně zahájili poskytování nezbytné první pomoci!
Tento argument tedy neobstojí.
Tuto problematiku jednoznačně demonstroval zmíněný nezávislý pokus na VŠCHT. Z dotazníkového šetření mezi několika kontrolními skupinami posluchačů rozmístěnými různě po budově plyne, že v případě posluchačů bez předchozí zkušenosti se střelbou bylo pro dotyčné velmi komplikované rozpoznat výstřely od jiných simulovaných hluků (pád nábytku či šanonu, stavební práce). V 16 případech špatného vyhodnocení zvuku výstřelu (zaměněného za jiný hluk) byla střelba s tlumičem a bez tlumiče zastoupen rovnoměrně v poměru 7:9.
Z provedeného pokusu mimo jiné plyne, že při střelbě v místnosti nebyly výstřely v nejnižších patrech vůbec identifikovatelné.
Budova celkově mění charakter přenášených hluků (zvuků) a to takovým způsobem, že již o pár místností či pater jinde může být charakter zvuku zcela odlišný, a tedy zaměnitelný či nerozpoznatelný. A to bez ohledu na to, zda je použit tlumič či nikoliv. Samotná budova funguje jako ultimátní tlumič.
V nižších patrech pak byl zvuk střelby špatně či vůbec slyšitelný bez ohledu na užití tlumiče, a to z důvodu změny akustické kvality zvuku výstřelu jako takového. Zde si dovolíme citovat ze závěrečné zprávy certifikované akustické laboratoře, která se na testu podílela:
„Závěrem lze konstatovat, že čím větší vzdálenost od místa střelby, tím více se ztrácí vyšší frekvence (přirozený útlum zvuku ve vzduchu), a proto převyšují nižší kmitočty (zvuk zní „dunivě“). K dalšímu poklesu zvukové energie dochází vlivem členitosti trasy, po níž se hluk výstřelu šíří; rozhodující jsou – když odmyslíme pevné překážky – zejména pravoúhlá zalomení chodeb. Odrazy od akusticky neupravených ploch zase způsobují rozptýlení hluku. Všechny tyto skutečnosti ovlivňují výsledný zvuk výstřelu, který se donese k posluchači v této, více nebo méně zkreslené podobě, což pak může vyvolat subjektivní dojem, že se nejedná o výstřel.“
Pokud chce tedy navrhovatel svou tezi dokázat, nechť udělá obdobný vědecký test opakovaně s ještě širší skupinou kontrolních posluchačů.
Toto je opět spekulace, která pouze rozvádí předchozí domněle prokázaná tvrzení, a to na základě jediného trestného činu. Členové pracovní skupiny MV ČR ke zbraňové legislativě se opakovaně ptali SKPV na počty záchytů přestupků či trestných činů spáchaných s legálně drženým tlumičem. Opakovaně nedostali jasnou odpověď. Velice pravděpodobně tak není zachycen jiný případ než předmětný čin pachatele vraždy v Klánovicích a na FF UK.
Tvrzení, že krátké palné zbraně slouží především pro osobní ochranu je poněkud zavádějící. Statisticky drtivě převládá použití pro trénink či sportovní střelbu. A pro toto použití je tlumič naopak velice vhodný, protože snižuje celkovou hlukovou zátěž pro samotného sportovního střelce i pro širší okolí. Tedy ostatní střelce, kteří zrovna na střelnici jsou, či v případě venkovní střelnice i blízké sousedy.
A přesto, že reálné případy sebeobrany se zbraní nejsou v ČR naštěstí nějak časté, pak i v tomto případě lze pro užití tlumiče najít opodstatnění. Protože při obraně v obydlí může obránce výstřelem bez tlumiče (nebo sluchátek, která ale nestihne nasadit) ztratit orientaci nebo hůře poškodit svůj vlastní sluch, nebo sluch svých blízkých.
Zároveň je třeba zdůraznit, že v ČR je skutečně zakázáno nosit tlumič namontovaný na zbrani v režimu nošení (tedy na veřejnosti). Tento scénář připadá v úvahu pouze při obraně v obydlí. Nicméně v obydlí je právě riziko ztráty orientace nebo poškození hluku násobně větší než v otevřeném prostoru.
Je naprosto žádoucí, aby byl tento populistický pozměňovací návrh zamítnut, jelikož na bezpečnostní situaci nemá žádný vliv a je vystavěn čistě účelově.
Článek Výsledky expertního akustického pokusu aneb praktické poznatky a data:
https://gunlex.cz/clanky/hlavni-clanky/4478-vysledky-expertniho-akustickeho-pokusu-aneb-prakticke-poznatky-a-data
Závěrečná zpráva k expertnímu pokusu střelby palnými zbraněmi za použití tlumiče hluku uvnitř budovy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze:
https://www.assz.cz/wp-content/uploads/2024/12/20241203-ASSZ-Expertni-pokus-strelba-tlumice-VSCHT-zaverecna-zprava.pdf
LEX z.s.