Na úvod bych chtěla poděkovat sdružení Lex za podporu při získávání respondentů a také všem střelcům i nestřelcům, kteří se aktivně zapojili do dotazníkového průzkumu, neboť bez jejich účasti by nebylo co vyhodnocovat.

Cílem dotazníkového průzkumu bylo zjistit, nakolik se liší postoje střelecké a nestřelecké veřejnosti k ochraně a obraně obyvatelstva a také jakým způsobem a jak intenzivně střelci trénují své střelecké dovednosti. Před zahájením průzkumu byly stanoveny tyto předpoklady sociologického průzkumu:

Průzkumný předpoklad č. 1: Většina držitelů zbraní trénuje své střelecké dovednosti více než běžní policisté. Za rok tedy vystřílí více než 400 ks nábojů.

Průzkumný předpoklad č. 2: Střelci budou hodnotit jako nejefektivnější zajištění obrany ČR prostřednictvím švýcarského systému nebo kombinace profesionální armády s Národní gardou. Nestřelecká veřejnost naopak bude preferovat dosavadní koncept čistě profesionální armády a aktivních záloh.

Průzkumný předpoklad č. 3: Většina respondentů nebude souhlasit s tím, aby se mladí občané účastnili branného kurzu a vykonali občanskou službu.

Respondenti byli pro účely vzájemného srovnání rozděleni do dvou skupin:

Střelecká veřejnost (dále jen „střelci“) – všichni respondenti, kteří uvedli vlastnictví ZP sk. E a palné zbraně. Pro skupinu střelců je charakteristické nízké zastoupení žen – zhruba jen každý 10. držitel ZP je žena. V tomto dotazníku byly ženy jako držitelky zbraní zastoupeny pouze 4 %. Většinu oslovených respondentů tvořila členská základna sdružení Lex a členové diskuzních fór věnujících se tématice zbraní (Zbraněkvalitně, Můjglock, Střelectví).

Nestřelecká veřejnost (dále jen „nestřelci“) – všichni ostatní respondenti, kteří neuvedli vlastnictví ZP sk. E a palné zbraně. Respondenti byli tvořeni návštěvníky webových stránek Vyplňto, členy diskusních fór stránek Idnes a Onadnes a studenty VŠKE, a.s. Brno. Osloveny byly rovněž pobočky Armády spásy, Českého červeného kříže a zaměstnanci městských úřadů, tak aby byly zastoupeny všechny kraje ČR. Ženy bohužel téma obrany příliš nezaujalo a návratnost jejich dotazníků byla velmi nízká, proto i skupině nestřelců výrazně dominují muži, kteří se zapojili s větším nadšením.

Je třeba také vzít v úvahu, že postoj občanů k obraně a ochraně není konstantní, naopak se vlivem okolností vyvíjí. Lze předpokládat, že současná bezpečnostní situace (dění na Ukrajině a zejména zvěrstva páchaná příslušníky IS v Iráku a Sýrii) mohla určitým způsobem ovlivnit postoj občanů k této problematice. Navíc v době dotazníkového průzkumu došlo k výbuchu muničního skladu ve Vrběticích a také k tragickému případu ve Žďáru nad Sázavou, kde žena trpící schizofrenií plánovitě zaútočila nožem na studenty tamní střední školy,

Cekem se dotazníkového průzkumu zúčastnilo 2147 respondentů. Skupiny střelců a nestřelců jsou početně vyrovnané, střelci tvoří 48 % a nestřelci 52 %. Muži tvoří 76 % respondentů, ženy pak 24 %.

1. Trénink střeleckých dovedností

Průzkumný předpoklad č. 1, že většina držitelů zbraní trénuje své střelecké dovednosti více než běžní policisté a za rok tedy vystřílí více než 400 ks nábojů, se potvrdil. Z průzkumu vyplývá, že nejméně 67,64 % střelců vystřílí za rok více než 400 ks nábojů.

 

 

 

2. Nejefektivnější koncept pro zajištění obrany ČR

Průzkumný předpoklad č. 2, že střelci budou hodnotit jako nejefektivnější zajištění obrany ČR prostřednictvím švýcarského systému nebo kombinací profesionální armády s Národní gardou a nestřelecká veřejnost naopak bude preferovat dosavadní koncept čistě profesionální armády a aktivních záloh, se potvrdil. Střelci vyhodnotili 39,08 % jako nejefektivnější koncept profesionální armády v kombinaci s Národní gardou, 31,58 % se vyslovilo pro švýcarský systém. Naproti tomu nestřelci se 35,41 % zvolili stávající způsob obrany, tedy AČR spolu s AZ a 28,81 % nestřelců se domnívá, že nejefektivnějším způsobem obrany je AČR a povinná základní vojenská služba.

Graf střelci:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

 

Graf nestřelci:

3. Postoj k brannému kurzu a občanské službě

Průzkumný předpoklad č. 3, že většina respondentů nebude souhlasit s tím, aby se mladí občané účastnili branného kurzu a vykonali občanskou službu, se naplnil pouze zčásti. V obou skupinách se pro účast mladých občanů na branném kurzu vyslovila pozitivně nadpoloviční většina respondentů, u skupiny střelců byl však tento postoj mnohem výraznější. Většina respondentů však nesouhlasila s tím, aby mladí občané po ukončení branného kurzu vykonali občanskou službu. V tomto směru měli střelci i nestřelci prakticky totožný názor. Nesouhlasilo 58,43 % nestřelců a 55,07 % střelců.

Respondenti dále uváděli, že branný kurz by měl zahrnovat vojenský výcvik (do této kategorie by tedy spadala i nejčastěji udávaná první pomoc, základy sebeobrany, střelba z palných zbraní, základní kurz přežití, zvyšování fyzické a psychické odolnosti). Dále by si respondenti přáli do kurzu zahrnout problematiku obrany a ochrany obyvatelstva spolu s legislativním minimem, ochranu obyvatelstva jako takovou (varování, evakuace, úkryt, ZHN), postupy při povodních a teroristickém útoku. Další navrhovaná problematika již měla méně než 50 %, ale i přesto by ji určitá část respondentů uvítala jako součást branného kurzu: dopravní nehody, požár obytné budovy, útok aktivního střelce, únik nebezpečné látky, plavecký výcvik. Respondenti od kurzu očekávají, že je především připraví na zvládání krizových situací, a budou tedy vědět jak během nich postupovat.

Graf střelci:

 Graf nestřelci:

4. Postoj k odvodům branců

Téměř 77 % nestřelců by se nevyhýbalo odvodům, přestože polovina z nich je zklamána politickými elitami a státem. Tento celkem vysoký počet předčil veškerá očekávání. Odpovědi však mohly být ovlivněny současnou bezpečnostní situací, faktem, že odvodové řízení automaticky neznamená nastoupení ZVS, či věkovým složením respondentů (více než třetina ve věku nad 40 let). U střelců ochota nastoupit k odvodům dokonce dosáhla 89 %, i když byli mnohem více zklamáni současnými politiky než nestřelci.

Graf střelci:

 

5. Postoj k Národní gardě

Idea Národní gardy výrazně oslovila skupinu střelců, 68,23 % z nich uvedlo, že by do ní vstoupilo, dalších 15 % by tak učinilo za specifických podmínek. U skupiny nestřelců již sice počet poklesl na 44,55 % a na 12 %, nicméně i tak je ochota podílet se na obraně, ale i ochraně obyvatelstva např. při živelních katastrofách celkem vysoká. Dalo by se tedy říci, že značná část respondentů se k utrpení druhých nestaví vůbec lhostejně.

Nejčastěji uváděnými podmínkami, za kterých by byli občané ochotni vstoupit do NG, byly: její profesionální a efektivní řízení, kompenzace zaměstnavateli a finanční podpora od státu pro rodinu během nasazení či v případě zranění nebo úmrtí, nasazení pouze na území ČR (někteří respondenti by se naopak nebránili nasazeni v rámci Evropy, pokud by byl napaden členský stát NATO Ruskem nebo bojovníky IS), další by do NG vstoupili, jen pokud by byla v ohrožení rodina či stát v důsledku pohrom či vojenského napadení. Někteří respondenti by vstoupili do Národní gardy, pokud by obdrželi zbraň a výstroj domů. Někteří střelci výměnou za službu v NG očekávají od státu, že příjme obdobu 2. dodatku Ústavy USA, tzn. stát nebude moci zákona dbalým občanům zakázat legální držení zbraní.

6. Obranné prostředky a jejich nošení

33,14 % střelců uvedlo, že nosí zbraň pravidelně a všude tam, kde to není zakázáno. Dalších 52,73 % zbraň nosí jen občas, vyžaduje-li to situace.

Graf střelci:

 Graf nestřelci:

Z odpovědí respondentů nestřelců vyplývá, že 33 % z nich chodí vybaveno výše uvedenými obrannými prostředky.

 

Kolik ozbrojených spoluobčanů potkáme ve velkém nákupním centru?

Předně je třeba dodat, že dotazníkový průzkum byl zaměřen na postoj k obraně a trénink střeleckých dovedností, nikoliv na zvyky v nošení zbraně, kvalita dat pro tyto účely tedy neumožňuje více než jen rámcový odhad.

Z dotazníkového průzkumu bylo zjištěno:

33 % respondentů-střelců chodí pravidelně ozbrojeno palnou zbraní

33 % respondentů-nestřelců chodí vybaveno obrannými prostředky (nebylo však zjišťováno, zda pravidelně nebo jen občas, použijeme tedy stejný poměr jako u střelců, tedy že hypoteticky jen 33 % z nich obranný prostředek nosí pravidelně)

 

Statistické údaje:

Počet obyvatel ČR 2012 dle ČSÚ                                           – 10 509 000

Počet obyvatel ve věku 15 – 64 let let dle ČSÚ                  –   7 188 000

Počet držitelů ZP sk. E k 30.6.2014 dle PČR                       –      228 578

Z uvedených údajů lze prostřednictvím matematických výpočtů vyvodit i tento poněkud hypotetický závěr:

Ve velkém obchodním centru v Česku se mezi 2000 nakupujících v danou chvíli může pohybovat 14 osob, ozbrojených legálně drženou palnou zbraní, a dalších 148, které u sebe mají některý z obranných prostředků(obranný sprej, nůž, teleskopický obušek, kontaktní paralyzér apod.).

 

7. Trénování střeleckých dovednosti

Z odpovědí střelců vyplývá, že 57 % z nich dále rozvíjelo své střelecké dovednosti prostřednictvím střeleckých kurzů a část z nich se vypracovala až na instruktory střelby. Nemělo by se také zapomínat, že část legálních držitelů zbraní tvoří i příslušníci ozbrojených bezpečnostních sborů a armády, což se s největší pravděpodobností promítlo v počtu účastníků taktického kurzu.

 

8. Kurz první pomoci

62,48 % střelců také uvedlo, že v posledních deseti letech absolvovalo kurz první pomoci. Dalších 5,46 % má dokonce i zdravotnické vzdělání (lékař, zdravotní sestra, zdravotnický pracovník, instruktor první pomoci apod.). Naproti tomu nestřelci kurz absolvovali jen v 49,69 % případů. I ve skupině nestřelců se nacházelo dalších 4,37 % respondentů se zdravotnickým vzděláním.

 

Shrnutí

Střelci se stavějí k obraně a ochraně obyvatelstva mnohem pozitivněji než nestřelci. Výjimkou je pouze názor na vykonávání občanské služby, kde je postoj s nestřelci takřka vyrovnaný, a to v její neprospěch. Nadpoloviční většina střelců také dále rozvíjí své střelecké schopnosti prostřednictvím odborných střeleckých kurzů a pravidelných návštěv střelnice.

Marta Kyršová, členka LEX o.s.