Mezinárodní výstava IWA není jen pro výrobce a obchodníky. Každoročně se zde setkávají i zástupci střeleckých organizací, ať už je jejich primárním zájmem sport, lov nebo sebeobrana. Na konferenci pořádané mezinárodní organizací Světové fórum střeleckých aktivit (WFSA) se pořádají odborné semináře na důležitá vybraná témata. Letošní přednášky se soustředily na snahy o zákaz olověných střel v různých zemích, a na přijetí mezinárodní Smlouvy o obchodu se zbraněmi.
O snahách zakázat olověné střely a o rizicích spojených s těmito zákazy přednášeli výkonný ředitel WFSA Mauro Silvis (IT) a výkonný ředitel Sdružení výrobců sportovních zbraní a střeliva SAAMI Richard Patterson (USA). Přinášíme vám stručný výtah jejich přednášek:
Motivace pro zákaz olověných střel bývá různá. Někdy je to snaha o ochranu zvířat, někdy snaha o ochranu lidského zdraví, někdy přímo snaha o omezování zbraní. Naše pozice je v podstatě taková, že chceme, aby případná regulace v tomto směru byla založena na výzkumech a vědeckých důkazech, nikoli na ideologii a politických tlacích. V současné době byl škodlivý vliv olova prokázán pouze v případech, kdy zvíře olověnou střelu spolkne, tedy v praxi pouze u vodního ptactva na mokřadech a u dravců živících se mršinami. Žádná studie neprokázala negativní vliv používání olova v jiných biotopech, taktéž se neprokázal žádný negativní vliv na lidské zdraví při konzumaci zvěřiny ulovené olověnou střelou.
Úplný zákaz olověných střel, jako je například v Kalifornii a Dánsku, tedy stojí nikoli na vědeckých základech, ale spíše na obecném přesvědčení o škodlivosti olova. Toto přesvědčení bohužel šíří média v podobě neúplných a emotivních reportáží, které ochránci zvířat využívají k vyvíjení politického tlaku vůči lovcům. Přitom myslivecké organizace jsou ti poslední, kdo by se stavěl proti ochraně přírody.
V posledních letech je tu však snaha o změnu samotné koncepce ochrany přírody: místo snahy o ochranu ohrožených druhů se objevují snahy o ochranu každého jednotlivého zvířete, ať patří k ohroženému druhu nebo ne. To samozřejmě znamená nepřátelství vůči lovu jako takovému a snahu ho omezit jakýmkoli způsobem. Proti takovým snahám je potřeba bojovat znalostmi a fakty. Není to marná snaha, jak se ukázalo například ve Švédsku a Norsku, kde byl nejdříve na nátlak organizací ochránců zvířat zaveden úplný zákaz používání olova k lovu, ale později byl zrušen a ponechán pouze na mokřadech.
Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty - ATT) byla ujednána v OSN v letech 2006 - 2013. Týká se vojenské techniky, těžkých i ručních zbraní, a střeliva. Zakazuje dodávat tento materiál do zemí, kde by mohlo dojít k jejich zneužití k narušení míru, k porušování lidských práv nebo k terorismu. Smlouva se týká jen mezinárodního obchodu, doporučuje však účastníkům sledování zbraní „až ke koncovému uživateli“, což by pro země, které takový systém sledování zbraní nemají, znamenalo potřebu jeho vytvoření. Česká republika smlouvy přijala v červnu 2013 a ratifikovala v září 2014. Za USA ji v září 2013 podepsal Obamův ministr zahraničí John Kerry, k ratifikaci smlouvy v Senátu zatím nedošlo.
O Smlouvě o obchodu se zbraněmi promluvil John Bolton, americký právník a diplomat, který v letech 2005 - 2006 reprezentoval USA jako zástupce Bushovy administrativy v OSN.
„Vím, že mnozí z vás pocházejí ze zemí s odlišným právním systémem, že se tu sešli účastníci z různých vlád, průmyslu i občanských organizací, a mohou s touto problematikou mít různé zkušenosti. Teď bych vám ale předložil něco, co bych nazval americkým pohledem na věc. Vždy když jsem v OSN řekl, že ATT je v rozporu s ústavou USA, dívali se na mne, jako bych právě řekl něco obzvláště odporného. Ale jak bychom mohli přistoupit na něco, co porušuje naši ústavu? OSN říká, že ATT respektuje práva jednotlivých držitelů zbraní. Ale není to pravda. Ta tvrzení o respektování práva na sebeobranu a tradic legitimního užívání zbraní jsou obsažena v preambuli smlouvy. A právníci mezi vámi vědí, že preambule nic neznamená, protože není právně závazná. Navíc se tam nepíše, že signatářské státy legitimní tradici držení zbraní respektují, ale pouze že ji berou na vědomí.
Jedna z věcí, které nám Američanům vadí, je samotný princip smlouvy. ATT je mechanismus, kterým mohou OSN zasahovat do zbraňových zákonů členských zemí, a bylo to tak od začátku zamýšleno. Do našich vnitřních záležitostí by tak bylo zasahováno na základě smlouvy, jejíž podobu dohodly jiné státy. Tady v Evropě probíhá neustálý proces sjednocování a členským státům zřejmě nijak zvlášť nevadí, že se dělí o suverenitu s orgány Evropské unie. Spojené státy se ale takto o suverenitu nedělí a ani to nemají v blízké době v úmyslu. Jsme demokratická země a své zákony si projednáváme a přijímáme sami. Máme svou ústavu, svůj politický systém a své zvyky, a nechceme si do nich nechat zasahovat mezinárodními smlouvami, které sepsal někdo jiný.“
Text: David Karásek