Evropský parlament a Směrnice o zbraních

Jak asi víte, předminulý týden odhlasovala Rada EU svůj nepříliš liberální návrh na novelizaci Směrnice o nabývání a držení zbraní. Druhá legislativní větev je Evropský parlament, kde je garančním výborem IMCO (Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. Ten s návrhem Komise nebyl příliš spokojen, což se projevilo i na množství pozměňovacích návrhů – sešlo se jich přes 850. Vzhledem k tomu, že nelze hlasovat o každém návrhu (to by tam byli až do Vánoc) a že mnoho návrhů bylo shodných nebo velmi podobných, tým zpravodajky návrhu „zkomprimoval“ těchto 850 pozměňovacích návrhů do několika okruhů, o kterých se bude hlasovat 14. července. Proto jsem se pokusil pro vás tyto celkové otázky rozebrat a popsat. Připomínám, že jde stále pouze o pozměňovací návrhy, které mohou a nemusí být přijaty, a že ani potom nezačnou rovnou platit – výsledkem hlasování v polovině července bude návrh výboru IMCO, který musí na podzim schválit celý Evropský parlament, a pak (pokud jej schválí) začne vyjednávání mezi Parlamentem a Radou o finálním znění, které nakonec musí ještě jednou potvrdit Parlament i Rada. Proces před námi je tedy ještě dlouhý.

Nabývání a držení zbraní

Oproti návrhu Komise výbor IMCO navrhuje zachovat výjimku, která praví, že osoby mladší 18 let mohou nabývat jinak než koupí sportovní a lovecké zbraně. Pro mladé sportovce a studenty lesnických škol by tak byla zachována možnost mít vlastní zbraň, kterou potřebují k přípravě.

IMCO také navrhuje odmítnout změnu formulace z "Členské státy umožní nabývání zbraní...“ na „Členské státy povolí nabývání zbraní“ s tím, že Komise tuto změnu nijak nezdůvodnila a v případě jejího přijetí hrozí právní nejistota – pojem „povolení“ (authorisation) se typicky vztahuje pouze ke zbraním kategorie B.

Zdravotní prohlídky

Návrh Komise žádá, aby členské státy zavedly povinné zdravotní prohlídky při vydání i obnovování zbrojního průkazu.

Návrh IMCO místo toho obsahuje povinnost států zavést systém dohledu, který by zajistil, že zbrojní průkaz bude odebrán, pokud držitel přestane splňovat podmínky, za kterých byl zbrojní průkaz vydán. Ověřování zdravotní způsobilosti by mělo být povinné nebo nepovinné (o tom se bude hlasovat) a může být (podle výběru členského státu) buď pravidelné (tedy opakované prohlídky lékařem), nebo stálé (tedy povinnost lékaře hlásit jakoukoli změnu zdravotního stavu, která zakládá změnu zdravotní způsobilosti). Konkrétní podoba tohoto systému a prohlídek má být na úvaze členského státu, lze tedy předpokládat, že Česká republika by prostě podržela v platnosti náš současný systém ověřování zdravotní způsobilosti.

Doba platnosti zbrojního průkazu

Komise navrhuje omezit maximální platnost zbrojního průkazu na pět let.

IMCO v zásadě souhlasí, vyjma případů, kdy členský stát má zaveden systém stálé lékařské kontroly (což Česká republika má.)

Zabezpečení zbraní

Členské státy mají mít povinnost zajistit, aby držené a přenášené zbraně byly zabezpečeny. Způsob tohoto zabezpečení se ponechává na úvaze členských států. Míra zabezpečení by však měla odpovídat povaze a kategorii předmětných zbraní. I zde lze v ČR předpokládat zachování současného systému.

Hlavní části zbraní

Komise navrhuje rozšíření seznamu hlavních částí o závorník a nosič závorníku, s čímž návrhy v IMCO souhlasí. Dále byly v IMCO podány návrhy, o kterých se také bude hlasovat, aby se za hlavní část považoval také zásobník. Zpravodajka návrhu s tím ovšem nesouhlasí, a její názor je poměrně vlivný.

Označování zbraní

Komise navrhuje, aby každá hlavní část musela nést „jedinečné, jasné a trvalé“ označení skládající se z jména výrobce, země nebo místa výroby, sériového čísla a roku výroby (není-li rok výroby přímo součástí sériového čísla).

IMCO souhlasí s požadavkem, že označení musí být „jedinečné, jasné a trvalé“. Na druhé straně navrhuje, aby byly označovány pouze kompletní zbraně (u kterých by se měl označovat rám nebo tělo zbraně) a samostatně prodávané hlavní části, pokud je jejich označení možné (u některých zbraní jsou některé hlavní části tak malé, že by se na ně kompletní značení ani nevešlo). Zpravodajka směrnice také doporučuje, aby tyto drobné hlavní části nesly alespoň sériové číslo.

Povinnost označování neplatí pro:

• a) zbraně považované legislativou členského státu za historické, pokud mají originální značení umožňující jejich sledováním
• b) zbraně vyrobené před nabytím účinnosti této směrnice (tedy by nebylo potřeba přeznačovat zbraně už existující)

Členské státy také mohou tuto část splnit členstvím v C.I.P. (což ČR je.)

Podnikatelé

Podle návrhu Komise by nově směli dělat úpravy na zbrani pouze podnikatelé v oboru zbraní a střeliva. IMCO zde navrhuje změkčení „vyjma drobných uživatelských úprav“, což by mělo pokrýt zásahy do všech částí vyjma hlavních. Přesnější určení už by záleželo na národní legislativě.

IMCO navrhuje, aby se kulové střelivo prodávalo podle stejných pravidel jako zbraň, do kterého je určeno.

IMCO také navrhuje, aby podnikatelé mohli odmítnout nákup střeliva nebo komponentů střeliva, který je „podezřelý“ povahou nebo množstvím, a měli povinnost takový nákup nebo pokus nákupu hlásit policii. Také by mělo být zakázáno platit za zbraně v hotovosti.

Prodej zbraní na dálku (tj. přes internet atd.)

Podle Komise by prodej na dálku měl být zakázán, vyjma transakce od podnikatele k podnikateli.

Podle IMCO by prodej zbraní, hlavních částí a střeliva měl být dovolen, členské státy ale mají zajistit pravidla, která umožní ověřit identitu prodávajícího a kupce a ověřit, zda je prodej oprávněný. (To se ČR víceméně netýká, protože u nás se zbraně, hlavní části ani střelivo nesmějí dálkově prodávat vůbec).

Expanzní zbraně

Expanzní zbraně vyrobené z ostrých by podle IMCO měly zůstat v té kategorii, ve které byly jako ostré.

Expanzní zbraně, které jsou už z výroby konstruované tak, aby z nich nešlo vystřelit pevnou střelu, nemají vůbec spadat do působnosti Směrnice (tedy by u nás zůstaly v kat. D). Evropská komise by měla vydat závazné předpisy o dovoleném výrobním provedení, které by zajistily, že tyto zbraně nepůjdou předělat na ostré, a členským státům má být uložena povinnost dohlédnout na to, aby se dodržovaly.

Makety a znehodnocené zbraně

Předměty, které mají vzhled střelných zbraní, ale nemohou na ně být předělány, by podle IMCO vůbec neměly být považovány za střelné zbraně a směrnice by se na ně neměla vztahovat. Totéž platí pro vzduchovky všeho typu a znehodnocené zbraně. U zbraní znehodnocených před 8. dubnem tohoto roku (tedy před začátkem platnosti Nařízení o znehodnocování zbraní) mají být přezkoumány metody znehodnocování, a pokud bude u určité metody znehodnocení shledáno, že zajišťuje neopravitelnost zbraně, má být znehodnocení považováno za platné, i když přesně nesplňuje nové předpisy (tedy zbraně znehodnocené podle dosavadních českých předpisů téměř jistě projdou).

Uchovávání a výměna dat

Podle návrhu IMCO by se veškerá data týkající se zbraní měla uchovávat v elektronické podobě navždy (tj. neměla by být mazána ani po znehodnocení nebo zničení zbraně).

Členské státy by si měly předávat veškeré informace o povolených převozech zbraně do jiného státu, jakož i o případech, kdy bylo povolení k převozu zamítnuto. Podrobnosti této výměny informací by měla stanovit Evropská komise (tak snad to zase nezmrví).

Dalším návrhem je, aby členský stát měl povinnost sdělit jinému členskému státu veškeré relevantní okolnosti týkající se trestní minulosti osoby, která žádá o vydání zbrojního průkazu.

Ozbrojené složky

Podle návrhu Komise se směrnice nemá vztahovat na armádu. IMCO navrhuje toto rozšířit o zálohy a další osoby pod velením armády, policii a další ozbrojené složky.

Vydávání výjimek na zbraně kategorie A

Komise navrhuje vydávání výjimek zcela zrušit. IMCO navrhuje, aby bylo zachováno, ale pouze ve „výjimečných a důkladně odůvodněných případech“.

Muzea a sběratelé

Komise navrhuje zcela zakázat nabývání zbraní kategorie A pro sběratele a muzeím je chce nechat jen pod podmínkou, že je znehodnotí.

V IMCO je ve hře návrh, aby byl zachován dosavadní stav, tedy že se směrnice nevztahuje na muzea a sběratele uznané státem. Pokud by toto neprošlo, alternativní návrh je podřídit je režimu směrnice, ale umožnit členským státům, aby muzeím a sběratelům umožnily držení zbraní kategorie A pod podmínkou, že budou náležitě zabezpečeny a registrovány.

Zbraně kategorie A a B

Podle Komise mají být zakázány samonabíjecí zbraně vyrobené z automatických.

IMCO navrhuje, aby takové zbraně zůstaly nadále povoleny, ale aby se předělávaly technologickými postupy, které zajistí, že zbraň předělaná z automatické na samonabíjecí nepůjde předělat zpátky na automat. To je smysluplné, ale problém je jinde. IMCO navrhuje, aby ty technologické postupy vydala Evropská komise. Tomu se musí zamezit a musí se zajistit, že je budou vydávat a dohlížet na ně členské státy, neboť Evropská komise by tyto postupy zcela jistě napsala tak, aby nešly dodržet, ať už z neschopnosti nebo naschvál.

Komise také navrhuje zakázat samonabíjecí zbraně se vzhledem automatických zbraní.

To IMCO odmítlo s odůvodněním, že nemá smysl zakazovat zbraně podle vzhledu, ale navrhuje a bude hlasovat o následujících návrzích zákazu (o každém zvlášť):

Samonabíjecí zbraně se středovým zápalem, které

• a) mají drážkovanou hlaveň ráže větší než 12,7 mm
• b) mají hladkou hlaveň ráže větší než 8
• c) schopné použít zásobník o kapacitě větší než šest nábojů
• d) používající zásobník o kapacitě větší než deset nábojů
• e) a zásobník na více než deset nábojů.

Kromě toho se ale mezi návrhy na zákaz jaksi podezřele objevily dva návrhy na zákaz, které žádný z poslanců nenavrhoval a v původním návrhu Komise také nebyly. Jde o zákaz samonabíjecích zbraní s kapacitou větší než 20 nábojů a dlouhých samonabíjecích zbraní, které se dají pomocí sklopné nebo zasouvací pažby zkrátit na méně než 60 cm. Máte-li dojem, že vám to něco připomíná, hádáte správně – jsou to omezení, která předminulý týden odhlasovala Rada EU, tedy ministři členských států. Jak se to dostalo do návrhu IMCO, to nevím, a nevím ani, jestli je to dobře nebo špatně. Na jedné straně se Rada nemá co plést do práce Parlamentu. Na druhé straně, pokud IMCO oba návrhy smete ze stolu, bude to pro Radu jasný signál „tak takhle ne“.

Text: David Karásek - člen představenstva LEX z.s.