Ing. Jan Černý

(datum narození)
(adresa)


Poslankyně a poslanci
Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna
Sněmovní 4
118 26 Praha 1 - Malá Strana

V Plzni dne 19. února 2017

Návrh změny ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky

Vážené poslankyně, vážení poslanci,
vážené čtenářky, vážení čtenáři,

na následujících řádcích se nyní pokusím, jako mnozí další v této době, vyjádřit k navrhované změně ústavního zákona, která nyní zahájila cestu legislativním procesem ve formě poslaneckého návrhu a která se týká práva nabývat a držet zbraň. Návrh vyvolal řadu vpravdě extrémních reakcí, ať už ze strany zastánců, tak zejména ze strany odpůrců navrhované změny. Já navrhovanou změnu podporuji a tímto textem se pokusím otupit ostří vyhrocených nálad, které nyní návrh provázejí.

Současný stav, důvěra mezi státem a majiteli zbraní

Česká republika za více jak dvě dekády demokratického vývoje vytvořila v oblasti civilního držení zbraní světově téměř unikátní prostředí, kdy byla nalezena rovnováha mezi právy a povinnostmi majitelů zbraní, aby vlastnictví zbraní civilními osobami nepředstavovalo pro společnost zásadní ohrožení. Navíc, a to je podstatně důležitější, došlo ke vzniku silné důvěry mezi státem a jeho občany. Tato důvěra se například projevila při opakovaných zbraňových amnestiích, kdy lidé bez obav, že přijdou o svůj majetek, nahlásili a zaregistrovali zbraně, které do té doby měli ilegálně třeba proto, že dědeček byl za války partyzán a jeho puška zůstala po válce na půdě za trámem. Touto důvěrou nic neotřásalo až do chvíle, kdy se objevil návrh Evropské komise na novelizaci evropské směrnice o nabývání a držení zbraní civilisty. Majitelé zbraní byli najednou konfrontováni s faktem, že Česká republika není schopna garantovat „svou část“ nepsané dohody, která zjednodušeně řečeno říkala, že dodrží-li občané dané podmínky, nebude stát do jejich vlastnictví zbraní zasahovat. Nyní tedy tito bezúhonní občané celkem po právu očekávají, jak se Česká republika v nastalé situaci zachová.

Jde o akt proti směrnici EU?

V této souvislosti je dobré připomenout, že Česká republika formou usnesení svých vrcholných orgánů výkonné a zákonodárné moci (Usnesení Vlády č. 428 ze dne 11.května 2016, Usnesení Poslanecké sněmovny č. 1190 ze dne 20. dubna 2016, Usnesení Senátu č. 401 ze dne 20.dubna 2016) jasně deklarovala, že současný stav zbraňové legislativy je vyhovující a není žádoucí, aby byl jakkoliv měněn. Z výše uvedeného lze dovodit, že je v zájmu České republiky, aby při implementaci zmiňované směrnice byly v maximální možné míře minimalizovány její reálné dopady do prostředí civilního držení zbraní. Návrh změny ústavního zákona, jak je nyní předložen, je jedním z kroků, které zájmy České republiky v tomto smyslu hájí. Může vzniknout dojem, že se tento návrh snaží jít proti připravované změně zbraňové směrnice EU. Tento dojem je však mylný. Evropská směrnice ve znění návrhu, který je nyní předložen do plenárního zasedání Evropského parlamentu, nabízí řadu výjimek minimalizujících její dopad na legální držitele zbraní. Jednou z takových výjimek je i umožnění vlastnictví zakazovaných zbraní těm civilistům, kteří jsou např. zařazeni do systému národní obrany  členského státu. Tyto výjimky však musejí být řádně a vážně zdůvodněny (http://www.tutonovo.net/direktiva_coreper.pdf, Article 1, §6 návrhu změny směrnice, nové znění Article 6, §2). Právo občanů, dané ústavním zákonem, podílet se na bezpečnosti a  obraně země, a v této souvislosti nabývat a držet zbraně, je přesně takovým řádným a vážným důvodem. Návrh změny ústavního zákona tedy primárně nejde proti připravované změně směrnice, nýbrž využívá možností nabízených směrnicí k  dosažení výše uvedeného zájmu České republiky.

Povolení ke střelbě na teroristy

Díky médiím vznikl dojem, že navrhovaná změna ústavního zákona má být jakýmsi povolením k užití palných zbraní proti útočícím teroristům. Na základě tohoto dojmu byl následně vznesen pochopitelný argument, že toto již umožňuje současná legislativa v rámci institutů nutné obrany resp. krajní nouze a tudíž, že je navrhovaná změna nadbytečná. To je ale dosti zjednodušený pohled na věc. Jak již bylo zmíněno, současný stav na poli civilního vlastnění zbraní byl v České republice budován přes 20 let a osvědčil se. Nyní, a zejména když je tu hrozba narušení tohoto stavu díky evropské legislativě, nastala vhodná doba dát celé věci jakési zastřešení. Je dobré potvrdit kvality systému dokumentem vyšší právní síly, než má pouhý zákon, a zajistit tak trvanlivost celého systému. Zdůrazňuji, že se jedná o potvrzení něčeho, co již prokázalo svou funkčnost a efektivitu. A pikantní na celé věci je, že zbraně vhodné k nošení, tedy pistole s kapacitou zásobníků obvykle menší než 20 nábojů, které by pravděpodobně byly použity proti útočícím teroristům, zatím evropskou směrnicí zakazovány nejsou. Dodatek ústavního zákona skutečně není navrhován jako povolení ke střelbě na teroristy, to by bylo příliš omezené.

Byl by hloupý ten stát, který by nevyužil dobrovolných iniciativ svých občanů

Nejsem expert na mezinárodní ani národní bezpečnostní situaci, přesto si troufám tvrdit, že se tato situace ve světě a potažmo v Evropě zhoršuje a jednotlivé státy začínají rozvíjet úvahy, které by ještě před třeba deseti lety byly nepatřičné. Řada zemí demokratického světa řeší, jak posílit svou obranyschopnost, nelze ani opomenout zejména tedy americký tlak na spojence v rámci NATO o zvýšení výdajů na obranu. V  případě státu s omezenými zdroji, jako má Česká republika, je výhodné, aby takový stát využil při minimálních nákladech dobrovolných aktivit svých občanů k vytvoření jakýchsi záloh použitelných při ohrožení vyžadujícím urychlené posílení branné moci. V České republice je početná skupina lidí, možná násobně větší než celkový počet příslušníků všech ozbrojených složek, kteří vlastní zbrojní průkaz, pravidelně užívají zbraně při sportovní střelbě, lovu nebo střelbě rekreační a udržují si tak na své náklady schopnosti, jejichž využití je právě možné při náhlé potřebě rychlého navýšení obranného potenciálu republiky. Stát by byl hloupý, kdyby nějak vhodně tuto možnost neuchopil a návrh změny ústavního zákona je k tomu dobrým  základem. A zde se dostáváme k souvislosti ústavního dodatku s evropskou směrnicí. Zatím stále ještě významnou úlohu při potenciální obraně republiky hraje samopal Sa vz. 58. Na jeho civilní verzi (nejčastěji CZ 858 TACTICAL), kterou legálně vlastní řada držitelů zbrojních průkazů, dolehnou restrikce obsažené v připravované změně evropské zbraňové směrnice. Přitom právě zkušenosti majitelů těchto zbraní nebo jim podobných jsou v uvažovaném smyslu nejužitečnější. Proto stojí za to umožnit díky změně ústavního zákona využití výjimky, která je součástí navrhované změny směrnice a povolit prověřeným a bezúhonným civilistům dál takové zbraně nabývat a držet a třeba i pod dohledem státu s nimi cvičit.

Další souvislosti a postřehy

V souvislosti s odmítáním navrhované změny ústavního zákona též zaznívá, že naši vyjednavači v EU měli podmínky vyjednat tak, aby nám směrnice vyhovovala a nebylo třeba řešit problém zásahem do ústavního pořádku České republiky. Tato kritika ovšem zcela pomíjí reálné možnosti našich vyjednavačů. Navíc, a to je důležitější, na věc se jde dívat i obráceně. Naši vyjednavači, vzhledem ke své reálné síle, dosáhli takových změn v původním návrhu Evropské komise, že lze nyní za předpokladu schválení změny ústavního zákona v  maximální možné míře využít výjimek ve směrnici v zájmu co nejmenších zásahů do plně vyhovujícího faktického stavu v  České republice ohledně civilisty vlastněných zbraní.

Panují též obavy, že nová úprava podnítí vznik různých obtížně kontrolovatelných domobran apod. V této souvislosti si dovoluji znovu připomenout, že tento akt má zastřešit stav, který byl budován přes dvě desetiletí. Zákon, na který se navrhovaná změna odkazuje, již delší dobu funguje a i po změně ústavního zákona se na jeho platnosti a účinnosti nic nezmění. Pokud současná právní úprava nevedla ke vzniku obávaných ozbrojených skupin, nepovede k nim ani po případném schválení navrhované ústavní změny. V případě schválení návrhu však bude celý legislativní soubor připraven na implementaci evropské směrnice tak, aby šlo dobře využít pravděpodobných výjimek. Pak samozřejmě bude současný zbraňový zákon patřičně novelizován či nahrazen a v nové právní úpravě mohou být definovány další podmínky, které nejen nebezpečí nekontrolovatelných ozbrojených skupin minimalizují.

Závěrečný apel

Prosím, pokuste se při vědomí výše uvedeného zvážit podporu nárvhu změny ústavního zákona. Je to v souladu se zájmy České republiky.

V úctě

Jan Černý v. r.