Ministerstvo obrany spustilo na facebooku skupinu Branné spolky, ve které mohou občané i organizace podávat návrhy a připomínky ke vznikajícímu projektu branných spolků. Velmi takovou iniciativu vítáme a předkládáme naši představu, jak by taková spolupráce mohla vypadat a fungovat.
Podle věcného záměru schváleného vládou je celý projekt založen na dobrovolné účasti občanů, což rozhodně vítáme a rádi se zapojíme. Domníváme se, že nejlepší základ celé spolupráce je dobrá vůle obou stran, a jsme rádi, že stát v této věci vyšel občanům vstříc.
Na druhé straně si jsme vědomi určitých obav z rizika zneužití tohoto projektu extrémisty, kteří by mohli chtít touto formou naoko legitimizovat svou činnost. Proto v našem řešení bereme do úvahy i tuto okolnost a navrhujeme systém, který bude branné spolky držet mimo politiku a jasně oddělí spolkovou činnost od státních pravomocí.
Jako optimální dlouhodobé řešení vnímáme zavedení komplementárních projektů branných spolků a teritoriálních zálohy.
Prvním krokem v krátkodobém horizontu je ustanovení právního rámce upravujícího branné spolky.
BRANNÉ SPOLKY budou civilní organizace na principu zapsaných spolků. Nebudou jim svěřeny žádné zvláštní pravomoci a případné zbraně budou držet a nosit podle zákona o zbraních a střelivu (tj. na zbrojní průkazy jednotlivých členů, popř. na zbrojní licenci spolku). Nebudou mít žádné zvláštní oprávnění kdekoli cokoli organizovaně obsazovat, strážit nebo bránit, nebudou mít oprávnění nosit zbraně viditelně, nebudou oprávněni se prezentovat jako příslušníci ozbrojených sil. Z právního hlediska bude jejich status obdobný sportovnímu střeleckému klubu. Za branný spolek se bude považovat takový spolek, jehož účelem, nebo jedním z účelů, bude příprava členů a obyvatelstva k plnění úkolů podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb o bezpečnosti ČR, na základě metodiky připravené na základě mezirezortní spolupráce MO, MV, MŠMT a odborné veřejnosti. Branný spolek nesmí být spojen s žádnou politickou stranou ani hnutím a nesmí podporovat nebo propagovat hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob.
Spolupráce branných spolků s AČR se předpokládá, ale nebude povinná. Tato metodická spolupráce může být realizována zákonem založenou zastřešující organizací typu „Komora bezpečnosti“. Organizační struktura takové organizace může být postavena například na zapsaném spolku či obecně prospěšné společnosti. Správní rada by měla být složena polovinou ze zástupců státu (např: 3 z MO, 3 z MV, 3 z MŠMT) a z poloviny ze zástupců odborné veřejnosti volených z pléna členských organizací. Primárním úkolem takové organizace by mělo být generování metodik výuky a výcviku, které budou vhodnou transpozicí armádních a policejních postupů pro potřeby přípravy civilního obyvatelstva. Tyto metodiky budou doporučující, nikoli závazné. Tím bude eliminován prostor pro korupční prostředí.
Členství v branném spolku bude řádným důvodem pro vydání výjimky na zbraň kat. A, neboť příprava k plnění úkolů podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti ČR, podle metodik vygenerovaných způsobem popsaným výše, splňuje podmínku dobrovolného vojenského výcviku poskytovaného podle vnitrostátního práva.
Vydání výjimky na zbraň kat. A bude u členů branného spolku nárokové u těch typů zbraní, které jsou v současnosti (zákon č. 119/2002 Sb., ve znění k 18.6.2017) v kat. B. Vydání výjimky na jiné zbraně kat. A nárokové nebude. Jde tedy o zachování současného stavu.
Druhým krokem ve střednědobém horizontu je stanovení právního rámce teritoriálních záloh.
TERITORIÁLNÍ ZÁLOHA bude nepravidelná složka AČR tvořená dobrovolníky (předpokládá se, že půjde zejména o členy branných spolků). Svolání TZ bude v kompetenci AČR. Po dobu aktivní účasti v TZ budou povolaní občané považováni za příslušníky ozbrojených sil pod velením AČR a budou plnit úkoly, které jim armáda přidělí. V praxi lze toto zajistit například jmenováním pověřených příslušníků AČR nebo AZ AČR do velitelských pozic v TZ.
Tímto "dvoupólovým" uspořádáním dojde k jasnému odlišení občanských aktivit, které budou organizovat branné spolky podle svého uvážení, od státních pravomocí, které budou ve výlučné kompetenci AČR. Dobrovolnost spolupráce branných spolků s armádou pak zajistí oboustrannou kontrolu, neboť ke spolupráci bude docházet tehdy, když se obě strany shodnou na jejích podmínkách.
Spolupráce branných spolků s armádou
U branných spolků se předpokládá trojí základní přínos pro obranu a bezpečnost státu:
K těmto účelům může armáda poskytnout brannému spolku následující pomoc:
Metodiky podle bodu 1. by měly být veřejné a volně dostupné. Poskytování ostatních forem podpory záleží na úvaze armády.
Závěr
Pro LEX z.s. je klíčovým parametrem dobrovolnický koncept celého systému. V moderní demokratické společnosti, která není na koncept (sebe)obrany vlastní bezpečnosti zvyklá, lze pouze postupným dobrovolným osvojováním bezpečnostních schopností získat zájem občanů a zajistit skutečné fungování branných spolků a aktivit. Tento projekt vnímáme jako jeden z „nejstátotvornějších“ projektů moderních dějin a v takovéto svobodné dobrovolnické podobě jsme připraveni ho maximálně podpořit a pomoci našimi prostředky (marketingově, komunikačně, organizačně, legislativně) k jeho úspěšné a dlouhodobě udržitelné realizaci.
Představenstvo LEX