Vážení přátelé, kolegové a příznivci,

jistě již víte, že šestého prosince Senát zamítl novelu ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, která měla občanům zaručit právo (v rámci zákonem definovaných podmínek) nabývat, držet a nosit zbraně pro účely plnění úkolů (také definovaných zákonem) při zajišťování bezpečnosti státu.

Pro tentokrát tím skončila práce stovek aktivně zapojených a dalších desítek tisíc bezúhonných občanů, kterým jejich vlastní stát vyslal krátkou, stručnou a jasnou zprávu: „Nevěřím vám.“

Je to samozřejmě zobecnění, které nelze aplikovat na každého ústavního činitele; připomeňme, že Poslanecká sněmovna návrh schválila drtivou většinou, a v Senátu také vystoupilo mnoho senátorů, kteří nám nejen ve své řeči projevili důvěru, ale také při hlasování dokázali, že ji myslí vážně (viz níže). Bohužel jich však nebylo dost, aby převážili nad těmi, kteří v nás naopak vidí hybridní hrozbu (senátor Brož - Šumperk) či obdobu Lidových milic (senátor Horník – Karlovy Vary).

Výsledný postoj českého státu je tedy takový, že čeští občané mají mít povinnost svou zemi bránit, ale nemají na to mít právo. I tento argument tam skutečně zazněl – že je zbytečné dávat občanům právo bránit svou zem, protože už podle současné právní úpravy jim to stát může nařídit (senátor Brož).

Neméně důležitý aspekt celé věci je ten, že ústavní úprava mohla české držitele zbraní ochránit před nesmyslnými omezeními plynoucími z evropské směrnice o nabývání a držení zbraní, a to propojením civilního držení zbraní se zajišťováním vnitřní a vnější bezpečnosti státu (což jsou podle zakládajících evropských smluv výlučné pravomoci členských států).

V této souvislosti je velmi důležité hlasování, které proběhlo před projednáváním ústavní změny, a sice hlasování o Petici proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU, která v době projednávání nasbírala 110 000 podpisů. Na výsledku těchto dvou hlasování se výborně ukázalo, kteří senátoři skutečně hájí práva občanů, a kterým stačí se tak tvářit; k petici totiž Senát vydal usnesení, že nesouhlasí s bezdůvodným omezováním práv českých občanů a doporučuje vládě na ně při implementaci směrnice brát ohled. Z politického pohledu je to zcela ideální řešení: všeobecné prohlášení o nesouhlasu s omezováním práv občanů, doprovázené nezávazným doporučením, aby s tím někdo jiný něco udělal. Pro takové usnesení mohl každý senátor zvednout ruku bez obav, že by mu z něj vyplývala nějaká práce nebo odpovědnost.

Pro nás občany je tak velmi důležité porovnání hlasování o petici (které nebylo ničím jiným než pózou ochránce práv občanů) a hlasováním o ústavní změně (která ta práva mohla skutečně ochránit). Proto jsem je vypsal takto vedle sebe, aby si každý mohl najít toho svého senátora a podívat se, jak hlasoval.

(Nevíte-li, do kterého senátního okrsku patříte, klikněte na název města, které je nejbližší k vašemu bydlišti; otevře se vám popis senátního okrsku včetně výpisu obcí, které do něj patří. Stejně postupujte, pokud jste z většího města, které má více senátorů; po kliknutí na název senátního okrsku se vám otevře výpis městských čtvrtí patřících do tohoto okrsku.) 

 
(A) = PRO   |   (N) = PROTI   |   (X) = ZDRŽEL SE   |   (0) = NEPŘÍTOMEN 

Při posuzování Vašeho senátora (a při případné další komunikaci s ním) pamatujte na toto: ke schválení ústavní změny bylo zapotřebí, aby 3/5 PŘÍTOMNÝCH senátorů hlasovaly PRO.

Tedy pokud Váš senátor nebyl při hlasování o ústavní změně přítomen, pomohl alespoň tím, že svou nepřítomností snížil počet hlasů potřebných ke schválení. Vím, že někteří senátoři z hlasování odešli či se odhlásili právě proto. Nechám na vás, jak se k tomu postavíte, je to ostatně váš senátor; já osobně oceňuji, že když už změnu nepodpořili, alespoň ji nesabotovali.

Na druhé straně, pokud Vám váš senátor napíše „Já jsem nebyl proti, já jsem se zdržel“, je to čirý alibismus. Váš senátor musí vědět, že se počítají pouze hlasy PRO; tlačítko „ZDRŽEL SE“ tedy mačkal s plným vědomím, že je to totéž, jako kdyby stiskl tlačítko „PROTI“. Kromě toho musel vědět, že kdyby chtěl skutečně ‚zůstat stranou‘, stačilo vytáhnout kartu z hlasovacího zařízení a počítal by se jako nepřítomný. Hlas ‚ZDRŽEL SE‘ tedy nelze vykládat jinak než jako vědomé hlasování PROTI – tím spíš, že z výsledku hlasování (28 PRO, 19 PROTI, 12 se zdrželo) je zřejmé, že kdyby se všichni, kteří ‚zůstali neutrální‘ hlasováním ZDRŽEL SE, místo toho odhlásili, změna by byla schválena.

Vidíte, že v seznamu jsou někteří senátoři označeni zeleně a jiní červeně. Zeleně jsou označeni ti, kteří ústavní změnu podpořili – bez ohledu na to, jak hlasovali o petici; není důležité, jak hlasovali o nezávazném gestu, podstatné je, že se za práva občanů postavili ve chvíli, kdy se to skutečně počítalo. Proto pokud vidíte svého senátora označeného zelenou barvou, slušelo by se, kdybyste si našli chvíli na poděkování, protože svou povinnost vůči vám – svým voličům – poctivě splnil.

Pokud ovšem vidíte svého senátora označeného červeně, znamená to, že ochotně odsouhlasil nezávazné prohlášení, že nesouhlasí s omezováním Vašich práv, ale pak Vás hodil přes palubu – ať už stiskl tlačítko PROTI (alias „jděte k čertu“), nebo ZDRŽEL SE (alias „vaše práva jsou mi úplně fuk“). I v tom případě by bylo velmi záhodno si najít čas, abyste ho SLUŠNĚ oslovili s dotazem: pane/paní senátorko, co budete dělat dál? Hlasoval/a jste pro to, že nesouhlasíte s omezováním mých práv, ale vzápětí jste pomohl/a zamítnout změnu, která toho mohla docílit. Jaký máte tedy plán, jak ochránit má práva, a co konkrétně pro to uděláte?

Pokud budete senátorovi psát, doporučuji tyto konkrétní tři otázky: 

1. Evropská směrnice nově zakazuje některé zbraně a doplňky, které mohl dosud bezúhonný občan ČR nabývat na zbrojní průkaz. Směrnice novým nabyvatelům ukládá povinnost být členem státem schválené sportovní střelecké organizace, což zjevně s bojem proti terorismu ani prevencí kriminality nijak nesouvisí. Jak zajistíte, aby český občan nabývající nově zakázané zbraně či doplňky nemusel být povinně členem sportovní střelecké organizace?
2. Čeští občané dosud mohli nabývat volně některé typy zbraní, například repliky historických předovek či zbraně řádně znehodnocené. Evropská směrnice nově vyžaduje registraci těchto zbraní policií, což pro držitele i policii znamená administrativní zátěž a pro držitele navíc poplatky. Opatření přitom zjevně nemá bezpečnostní smysl, protože objektivní nebezpečnost těchto zbraní je srovnatelná nebo nižší než nebezpečnost běžně dostupných předmětů (např, sekery či luku). Jak zajistíte, aby český občan nabývající tyto téměř (nebo úplně) neškodné zbraně nemusel plnit obtížnou a zbytečnou registrační povinnost?
3. Evropská zbraňová směrnice určuje maximální délku platnosti zbrojního průkazu 5 let. V současnosti má český zbrojní průkaz dobu platnosti 10 let, přičemž ČR má ale zaveden tzv. průběžný systém kontroly zdravotního stavu, spočívající v ohlašovací povinnosti lékaře a ve zvláštní pravomoci policie nařídit mimořádnou zdravotní prohlídku v případě odůvodněných pochybností o zdravotním stavu držitele zbraně. Navíc má policie v případě podezření na špatný zdravotní stav držitele oprávnění zbraň předběžně zadržet, aby se zabránilo jejímu zneužití. O tomto se mluví i ve Vámi schváleném usnesení (Senát…doporučuje, aby vláda…při přípravě nové legislativy, prováděcích zákonů, konkrétně zákona o zbraních, zákona o nakládání se zbraněmi v oblasti vnitřní bezpečnosti a zákona o munici přihlédla k zpřísnění této legislativy v novele ze dne 15. 6. 2016.) Jak zajistíte, aby nedošlo ke zkrácení doby platnosti zbrojních průkazů, a tím k nárůstu administrativy a nákladů pro řádné držitele legálních zbraní?

Jedna důležitá věc: budete-li svému senátoru psát, NEHÁDEJTE SE S NÍM. Je to zbytečné a lze to použít proti nám – dáváte senátorovi možnost si veřejně stěžovat na Vaše chování, a tím ‚zakecat‘ ony důležité otázky. Proto pokud Vám váš senátor odpoví ve stylu „nevím, ale není to můj problém“, či dokonce „prostě se to přijme, se s tím smiřte“, NEHÁDEJTE SE S NÍM – vůbec mu na to neodepisujte ani se s ním už dále nebavte. Takový názor nezměníte, a i kdyby, teď už je pozdě. Máte-li vztek, zjistěte si, kdy má volby, a využijte toho času a vašeho vzteku k práci na tom, aby do senátního křesla Vašeho obvodu příště usedl někdo, kdo si Vás více váží.

Co se týče ostatních senátorů – těch, kteří nejsou označeni zeleně ani červeně – pokud je Váš senátor jeden z nich, nechávám to na Vaší úvaze. Z popisu hlasování vidíte, jak se zachoval; možná odešel z hlasování, aby snížil kvórum, možná hlasoval proti, ale aspoň se při nezávazném hlasování o petici netvářil jako váš kamarád. Jak se k němu zachováte a jak s ním budete jednat, to už je na vás… je to ostatně VÁŠ senátor.

David Karásek - tiskový mluvčí a člen představenstva LEX z.s. 

P.S. Z řad střelecké veřejnosti jsem v posledních dnech mnohokrát slyšel „zrušit Senát“. Řekněme si to natvrdo – tato možnost tu není: Senát byl založen ústavním zákonem, a ke změně či zrušení ústavního zákona je třeba souhlasu obou komor. Z toho plyne, že ke zrušení Senátu je třeba souhlas Senátu (který Senát pochopitelně nikdy nedá). Nemusí se nám to líbit, ale takto prostě věci jsou. Můžeme se pouze snažit, aby nás v něm reprezentovali ti správní lidé.