O masakru na základní škole Sandy Hook jste zřejmě už slyšeli, stejně jako o zákazu samonabíjecích pušek vojenského vzhledu („útočných zbraní“), který byl v americkém Kongresu navržen senátorkou Dianne Feinsteinovou. Ačkoli jej předložila hned druhý den po masakru, nedá se předpokládat, že by byl „šitý horkou jehlou“ – na jeho přípravě prý senátorka a její tým strávili celý rok (neboli jej měli nachystaný a čekali na vhodný masakr, který by mohli využít k jeho protlačení).

Návrh zákona výrazně rozšiřuje uměle vytvořený pojem „útočná zbraň“, zakazuje jejich další výrobu a prodej a současným vlastníkům nařizuje své zbraně registrovat u policie, odevzdat své fotografie a otisky prstů a zaplatit za každou zbraň 200 dolarů. Následující text však není popis tohoto zákona, ale otevřený dopis paní Feinsteinové od jednoho mariňáka.

Senátorko Dianne Feinsteinová,

pokud tento zákon projde, nebudu své zbraně registrovat, protože si myslím, že do mých věcí vládě nic není. Ani nepovažuji za rozumné vám říkat, co vlastním, aby mi to pak mohla sebrat skupina lidí, kteří sami mají ozbrojenou ochranu, ale u mne to samé nazývají zločinem. Madam, zasahujete do věcí, do kterých vám nic není. Osm let sloužím u mariňáků a žádná ženská, která v neživém předmětu vidí zlo, a přitom ho sama nosí, mi nebude říkat, že já nesmím.

Nejsem váš poddaný. Jsem člověk, který hájí vaši svobodu. Nejsem váš služebník. Jsem ten, komu sloužíte vy. Nejsem váš nevolník. Jsem svaly a krev Ameriky.

Jsem muž, který za svou zemi bojoval. Jsem muž, který se poučil. Jsem Američan. Nebudete mi říkat, že musím registrovat svoji samonabíjecí AR-15 kvůli tomu, co provedl nějaký lump.

Nenechám se odzbrojit jen kvůli strachu, který média a vaše dezinformační kampaň vyvolala v americké veřejnosti.

My lidé si zasloužíme někoho lepšího, než jste vy.

S veškerou úctou,

Joshua Boston

desátník námořní pěchoty USA

2004-2012

Zdroj: CNN, http://ireport.cnn.com/docs/DOC-902515

Z této reakce i z podobných nápadů v minulosti je také vidět, že tyto snahy o omezování držení zbraní jsou de facto nereálné. V Austrálii už pokus o registraci a zpětný výkup poloautomatických pušek proběhl: počet odevzdaných či zaregistrovaných zbraní se odhaduje sotva na 20 % celkového počtu. Podobně efektivní byla taková regulace i v Kanadě či Rakousku. V USA je počet pušek AR-15 a jejích klonů odhadován na 9-10 miliónů, a po ohlášení připravovaného zákazu „útočných zbraní“ jejich prodej prudce vzrostl. Bylo by asi naivní se domnívat, že si za dané situace američtí občané tyto zbraně kupují proto, aby je vzápětí spořádaně odevzdali.

David Karásek - člen představenstva LEX o.s.