Vážení čtenáři,

přinášíme vám další část připomínek, které jsme zpracovali pro potřeby Call for comments and evidence ECHA k chystanému zákazu olověného střeliva. Tentokrát na téma olovem ulovená zvěřina a vliv na lidské zdraví. Za spolupráci děkujeme NAOOSP.

Tento článek je součástí připomínek, které jsme jménem LEX z.s. podali agentuře ECHA. V předešlém článku jste již mohli vidět výsledky našeho srovávacího testu olověného a neolověného střeliva. LEX z.s. a jeho níže zmínění partneři se zabývali vybranými oblastmi (konkrétně vlivem olova na životní prostředí a na zdraví lidí a efektivitou a bezpečností alternativního střeliva). Ostatní oblasti zpracovávaly zahraniční partnerské organizace.

Tentokrát patří poděkování panu Tomášovi Vaněkovi – předsedovi NAOOSP – který nám velmi pomohl v rešeršní části předvýběrem a přípravou relevantních zdroje vztahující se k vlivům olova a jeho alternativ na životní prostředí a zdraví člověka.

Tento článek má svou anglickou verzi zde: Effect on game meat harvested with lead ammunition on human health

Vliv zvěřiny ulovené olověným střelivem na lidské zdraví

autoři: David KARÁSEK, Tomáš VANĚK

publikováno: 16.12.2019

Abstrakt:

Olovo je považováno za látku škodlivou v jakémkoli množství a jeho obsah ve zvěřině je vysoký. Vzhledem ke skuečnosti, že olovo se ve zvěřině nachází v kovové formě, by se však pro výpočet zdravotních rizika v tomto specifickém případu neměly používat standardní výpočetní postupy, protože vstřebatelnost olova v této formě může být mnohem nižší než předpokládaná. Před návrhem jakýchkoli omezení olověného střeliva ze zdravotních důvodů by mělo být ověřeno empirickým výzkumem, kolik olova je ze zvěřiny skutečně vstřebáno do lidského organismu.

Olovo jako látka škodlivá v jakémkoli množství

Zpráva ECHA týkající se olověného střeliva tvrdí, že olovo je látka považovaná za škodlivou v jakémkoli množství, a že zvěřina může představovat riziko pro lidské zdraví. Jako zdroj obou tvrzení uvádí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), konkrétně vědecké stanovisko panelu CONTAM v záležitosti olova v potravinách [EFSA 2013]

Panel CONTAM poukazuje a výsledky vědeckého zkoumání prokazuje, že ve třech oblastech lidského zdraví – vývojová neurotoxicita, kardiovaskulární choroby a onemocnění ledvin – u úrovně olova v krvi (blood lead level, BLL) skutečně neexistuje žádný „bezpečný limit“, pod nímž by nebyly pozorovány žádné zdravotní následky. Panel CONTAM tedy doporučil nestanovit žádnou konkrétní hranici bezpečné úrovně olova v krvi či maximální denní dávky olova v potravě, a místo toho použít koncept hraniční dávky (benchmark dose, BMD).

Koncept hraniční dávky je založen na ustanovení hraniční reakce (benchmark reaction, BMR), definované jako nejmenší změna, které je z lékařského hlediska považovaná za významnou. Z hraniční změny se pak vypočítá hraniční dávka, která představuje nejmenší množství dané látky, které je schopné způsobit významné zdravotní následky.

 Ohledně olova byla BMR stanovena takto:

- pro vývojovou neurotoxicitu, snížení IQ dítěte o 1 bod

- pro kardiovaskulární choroby, zvýšení krevního tlaku o 1 mm Hg

- pro onemocnění ledvin, zvýšení rizika chronického onemocnění o 10%.

Jelikož mezi těmito následky a úrovní olova v krvi (BLL) existuje příčinná závislost, zvýšení úrovně olova v krvi odpovídající těmto následkům je + 12 µg/l pro vývojovou neurotoxicitu, + 36 µg/l pro kardiovaskulární choroby a + 15 µg/l for onemocnění ledvin. Použitím modelu IEUBK model u dětí a metody Carlisle & Wade metody u dospělých byla hraniční dávka olova v potravě stanovena na 10 µg/den pro dítě vážící 20kg, a 90 µg/den (kardiovaskulární choroby) a 37 µg/den (onemocnění ledvin) u dospělého o hmotnosti 60 kg. Po zvážení vědeckých důkazů předložených panelem CONTAM považujeme tento přístup za správný a přiměřený.

Olovo ve zvěřině

Panel CONTAM dále tvrdí, že lidé konzumující zvěřinu či vnitřnosti zvěře jsou vystaveni vyšší dávce olova, proto nelze vyloučit zdravotní následky.

Tento závěr zpochybňujeme z následujícího důvodu:

Jelikož je hraniční reakce odvozena z úrovně olova v krvi, a hraniční dávka je definována jako denní příjem olova v potravě, je skutečná hraniční dávka proměnlivá v závislosti na tom, kolik olova se z potravy vstřebá do krve skrze zažívací systém. Rovnice Carlisle & Wade na základě empirických měření přepočítává 1 µg denního příjmu olova v potravě na 0,4 µg/l olova v krvi. Domníváme se, že tato rovnice je zhruba správná pro přepočet celkového příjmu olova z potravy, neboť různé poměry vstřebávání se v celkovém výsledku zprůměrují.

Skutečný poměr vstřebaného a vyloučeného olova v potravě ovšem závisí na jeho formě. Poměr vstřebatelnosti se velmi liší pro kovové olovo, anorganické sloučeniny a organické sloučeniny. Při pokusech na zvířatech [Baltrop & Meek, 1975] byly zjištěny tyto poměry:

Při laboratorní simulaci trávicího procesu v lidském zažívacím traktu [Quarfort & Holmgren 2012] se také zjistila velmi nízká (< 2%) rozpustnost kovového olova.

Narozdíl od většiny ostatních potravin, které obsahují sloučeniny olova, je olovo ve zvěřině přítomno v podobě kovových fragmentů. Jakkoli mohou být malé, jsou z hlediska biochemie stále velkým kovovým objektem a podle uvedených studií je míra absorpce olova v kovové formě mnohem nižší než průměr. Je tedy chybou používat standardní rovnici Carlisle & Wade rovnici k výpočtu příjmu olova z této konkrétní potraviny, protože přepočtový faktor 0,4 je pravděpodobné správný v průměru, ale pro kovové olovo by měl být mnohem menší.  Co se týče modelu IEUBK použitého pro výpočet rizika u dětí, program umožňuje nastavení různých poměrů vstřebatelnosti pro různé potraviny, včetně zvěřiny. Nevíme však, zda panel CONTAM tuto možnost využil, popřípadě jaký poměr nastavil.

Také zkoumání úrovně olova u lovců naznačují, že vstřebatelnost olova ze zvěřiny je velmi nízká. Například studie Fustinoni et al. 2017 a  Haldimann et al 2002 nezjistily žádnou souvislost konzumace a úrovně olova v krvi. Iqbal et al. 2009 zjistil zvýšení o 3 µg/l, což zdaleka neodpovídá 35,3 µg/l, které předpovídá rovnice Carlisle & Wade (při konzumaci uvažované panelem CONTAM, tj. 200 g zvěřiny za týden).

Závěr

Z hlediska obsahu olova a jeho vlivu na lidské zdraví představuje zvěřina vysoce specifickou potravinu. Olovo v ní obsažené je v kovové formě, jejíž vstřebatelnost je zřejmě mnohem nižší než u sloučenin, což může zapříčinit značný rozdíl mezi vypočítanou a skutečnou hraniční dávkou denního příjmu olova. V tomto směru je třeba podniknout další výzkum, zejména pokud se kvůli obavám ze zdravotních vlivů zvěřiny uvažuje o přijímání závazných předpisů.

Zdroje:

EFSA Panel on Contaminants in the Food Chain (CONTAM): Scientific Opinion on Lead in Food, 2013

D. Baltrop & F. Meek: Absorption of different lead compounds. Postgraduate Medical Journal (November 1975) 51, 805-809.

Ulf Quarfort & Christer Holmgren, Lead in game meat - bioaccessibility of lead metal fragments, 2012

Silvia Fustinoni, Sabrina Sucato, Dario Consonni, Pier Mannuccio Mannucci, Angelo Moretto: Blood lead levels following consumption of game meat in Italy. 2017

Max Haldimann, Andreas Baumgartner, Bernhard Zimmerli: Intake of lead from game meat – a risk to consumers’ health? 2002

Shahed Iqbal, Wendy Blumenthal, Chinaro Kennedy, Fuyuen Y.Yip, Stephen Pickard, W. Dana Flanders, Kelly Loringer, Kirby Kruger, Kathleen L. Caldwell, Mary Jean Brown: Hunting with lead: Association between blood lead levels and wild game consumption. 2009

 LEX z.s.

Tento článek má svou anglickou verzi zde: Effect on game meat harvested with lead ammunition on human health