Po tragédii v Norsku jsem si koupil jedny noviny na jejichž úvodní stránce byl palcový titulek „PROČ ?“. Očekával jsem odpověď proč k této tragédii muselo dojít. Ale nedočkal jsem se, i když se k této otázce vyjádřilo mnoho novinářů. Nepovažuji se za autoritu a můj názor reprezentuje jen a pouze mne. Ale dovolte mi, abych ho zde zveřejnil.

Je to výsledek nešťastné státní politiky. A dovolte, abych to rozdělil na dva okruhy. První – dá se říci společenský a druhý – sociálně - politický. Do prvního okruhu jde zařadit poměrně přísný norský zbrojní zákon. A tím i jeho důsledky – démonizování zbraní a tím i odpor společnosti k nim. Zvlášť drasticky to vyznívá v kontextu toho, že jednapadesátiletý policista, který tam fungoval jako ochranka, vlastním tělem chránil syna. Sám byl jako jeden z prvních zabit. Podtrhuji, policista. Tedy člověk školený a cvičený v používání zbraně. Jen člověk duševně nemocný by mohl pochybovat, že kdyby policista měl zbraň, k masakru by vůbec nemuselo dojít. Ovšem, kdyby jí měl…

Jako další je potvrzení faktu, že prostě policie nemůže být všude. Potom ochrana svého i cizích životů je v rukách každého občana. Jen mu jí stát nesmí znemožňovat a tím ho vydávat na pospas šílencům typu Breivika.

Když jsem u policie, pak nezbývá říci, že totálně selhala. Skutečně nemůže být všude, ale aby nechala hodinu a půl prostor pro řádění šílence, aby evakuaci lidí z ostrova prováděli civilisté na které bylo také stříleno, aby na ostrově byla dřív televize, tak to je prostě nemyslitelné. To se stát nesmí. Norové si policii také platí ze svých daní. Když se dozví podrobnosti jak fungovala, že i keystounští strážníci jsou proti ní vzor akceschopnosti, pak bych se ptal, kde je adekvátní zhodnocení peněz na policii vydaných. A asi bych začal uvažovat o domobraně.

O kvalitě ministerstva vnitra, tedy opět státní instituce svědčí i například to, že v pondělních novinách se uvádí vyšší počet obětí – třiadevadesát. Zde bych nepodezíral naše novináře ze snahy po senzaci. I poloviční počet obětí by byl hrozný. Jen novináři asi měli k dispozici nepřesná čísla. Masakr se stal v pátek. Pokud v pondělí nejsou známy počty obětí, pak to o něčem svědčí – selhání státní instituce.

Norský ministr vnitra se nechal slyšet, že policie pracovala dobře. Nebýt to taková tragédie, dalo by se to zařadit do ankety o vtip století. Nedovedu si představit, co by se muselo stát, aby přiznal, že policie fatálně selhala. To by asi musela policie postřílet zbylé živé. Z takové argumentace mrazí. Ale z čeho mrazí ještě víc, je prohlášení pana H. Van Rompuye, europrezidenta, že v kontextu těchto událostí je potřeba zpřísnit přístup k chemikáliím a zbraním v celé Evropě. Zde se potvrzují moje nejčernější podezření co se EU týče. Je to organizace, která zasahuje do práv občanů naprosto nešťastně. Léčit tuto tragédii restrikcí na zbraně je asi totéž, jako léčit spáleninu rozpáleným olejem. Správný by byl opačný postup, ale to by pan Rompuy nesměl být zbabělec. Ale patří k elitám Evropy a tam bohužel platí, že drastická většina této elity je zbabělá také.

A tím se dostávám k druhému okruhu, sociálně – politickému. Tak, jak hluboce pohrdám samotným Breivikem a obyčejně lidsky odsuzuji jeho čin, musím říci, že některým důvodům, které uvedl jako důvod svého odporného činu , rozumím. Je totiž jen jedním z lidí, kteří jsou frustrováni dnešními poměry ve společnosti. Vše, co není politicky korektní, je až násilně vytlačováno na okraj společnosti bez možnosti diskuse.

Dále tvrdit, že jeho čin se nedal očekávat, je infantilní. Historie všech konfliktů nám říká, že jakýkoliv odporný čin spáchaný stranou jednou, je takřka okamžitě použit jako odveta stranou druhou. Je – li politicky korektní společností brán islámský teror jako cosi co se dá očekávat, pak neočekávat odvetu stejnou mincí je přinejmenším nepředvídavé a hloupé.

Je velmi půvabné pokud kancléřka A.Merkelová prohlásí, že idea multikulturalismu je mrtvá. Angela Merkelová je jednou ze špiček politických elit a proto splňuje předpoklad, že je i zbabělá. Tento výrok zazněl  pozdě, celá německá společnost to již dávno brala jako fakt a problémy stále narůstají. O multikulturalismus už nemá zájem ani jedna strana. A proto lze brát výrok primátora Osla, pana Fabiana Stanga, že odpovědí na hrůzný Breivikův čin musí být ještě větší tolerance, jen jako  zbožné přání nemající základ v realitě. A opět to svědčí o tom, jak již jsou elity odtrženy od skutečnosti. Paní kancléřka asi neví, že knihu bankéře Thila Sarrazina, „Německo se samo likviduje“ si jen v Německu koupilo jeden a půl milionu lidí. Je to od ní zbabělý přístup, říci A – idea je mrtvá a neříci B, jsem jednou z těch, která tuto ideu prosazovala a nesu  s jinými politiky, kteří ji také prosazovali spoluzodpovědnost za škody, které z toho vznikly. Pojďte se reálně, bez politické korektnosti pobavit o tom, jak z toho ven.

Já sám neznám cestu, ale vím, kudy cesta nevede. Zbabělé restrikce na držitele zbraní, protože se politici bojí vlastního lidu, jed politické korektnosti a snaha vnutit lidu něco, co je jim cizí, to je ta pravá cesta do pekel. To je příprava cesty pro další Breiviky, ale co horšího, to přinese sympatie pro jeho epigony. Ani nechci domyslet, kde by to mohlo skončit. Představy to nejsou příjemné.

S.Gibson