O tom, proč je zrovna v USA tak vysoká úroveň násilné kriminality, se diskutuje již dlouho. Často bývá jako příčina uváděna snadná dostupnost zbraní. Autor tohoto článku předkládá jiný pohled, který, dle mého skromného názoru, má také něco do sebe.

Zdroj:http://www.americanchronicle.com/articles/viewArticle.asp?articleID=14780

--------------------------------

Smrtící lež pacifismu, aneb jak fyzické a psychologické odzbrojení podporuje násilí

Jeff Knox

Nedávný příval děsivých a vysoce medializovaných útoků na školách znovu přivedl naši pozornost k chronickému problému. Naneštěstí žádné z navrhovaných "řešení" se nedotýká jednoho ze základních kořenů problému: nezcizitelného lidského práva na sebeobranu a spravedlivého použití násilí při prosazování tohoto práva - i mezi dětmi.

Po celá desetiletí se učitelské odbory, rodičovská sdružení, a různí "experti" na chování aktivně snažili nacpat do hlavy dětem i veřejnosti, že "násilí nic nevyřeší". Ustanovili na školách politiku "nulové tolerance" vůči násilí, která ukládá dočasné či trvalé vyloučení ze školy pro každého, kdo se účastní násilného chování, například rvačky.

Tato politika napohled vypadá rozumně, ale nevydrží ani zběžné poctivé zkoumání.

Pokud je Vaše dítě napadeno školním rváčem, prvaděpodobný výsledek bude - kromě oděrek a modřin - vyloučení ze školy pro rváče i pro Vaše dítě. Pokud se Vaše dítě útoku jakkoli fyzicky brání, je to rvačka, a postih za rvačku je automatické dočasné či trvalé vyloučení ze školy pro všechny účastníky. Pokud je jiný student svědkem útoku a Vašemu dítěti fyzicky pomůže, pak dostane stejný trest.

Co hůř, rváče většinou škola nebaví nebo nezajímá, a vyloučení je pro něj spíše odměna než trest. Na druhé straně pro oběti, které berou své vzdělávání vážně, jsou zameškané dny a skvrny v záznamech skutečný problém.

Navíc, pokud má rváč dostatečnou historii problémů v chování, bude tento malý chudáček zřejmě "diagnostikován" a označen za "dítě s poruchou vývoje", což bude mít za následek, že místo potrestání bude "převychováván". Zatímco Vaše dítě i "dobrého samaritána" škola zřejmě vyloučí, rváče - kvůli obavám ze žaloby pro diskriminaci postiženého dítěte - místo vyloučení pošle do "zvláštní školy", jako odměnu za jeho vylomeniny a šikanu.

Na druhé straně, školní systém státu Texas dostal federální grant 98 000 dolarů, aby naučil učitele a studenty bránit se potenciálním masovým vrahům a únoscům házením knih a jiných školních pomůcek, což má odvrátit útočníkovu pozornost a umožnit studentům uniknout. Hm...takže škola má "nulovou toleranci" vůči násilí a zbraním a učí studenty, jak improvizovat zbraně a násilím se bránit útočníkovi - pokud je to povoleno. Jsem opravdu jediný, komu tady něco nehraje?

Je jen jediný důvod, proč je třeba učit učitele a žáky, že se mají bránit - ten, že byli předtím naučeni, že se bránit nemají. Představa, že "násilí nic nevyřeší", která byla hluboko vryta do kolektivní psychiky a denně našim dětem vtloukána do hlavy, je lež.

Odzbrojení, ať už fyzické nebo psychologické, ať už v měřítku makrokosmu mezinárodních vztahů nebo mikrokosmu dětského hřiště, predátory neodrazuje, ale dodává jim odvahu a vytváří jim bezpečné pracovní prostředí.

Rváči nepřestanou ubližovat proto, že je to zakázané, nebo protože se jejich oběti odmítnou bránit. Rváči přestanou ubližovat tehdy, když to začne bolet - je samotné. Když nevyprovokované násilí okamžitě vyvolá stejnou nebo silnější násilnou odezvu, násilí ustává. Když poté autorita spravedlivě potrestá původce násilí (tak, aby to rváč vnímal jako trest) a vyjádří uznání obránci, popřípadě "dobrému samaritánu", pak všichni dostanou to správné ponaučení.

Samozřejmě že tu jsou, a měly by být, obavy z eskalace násilí a je zapotřebí mít po ruce strategie pro řešení takovýchto situací. Ale pokud je osoba - ať už dítě či dospělý - napadena, má nezcizitelné právo a povinnost se bránit, nejen proto, aby se uchránila úhony, ale také aby útočník okamžitě pochopil, že takovéhoto chování by se měl vystříhat, protože to bolí.

Potrestání dětí, které jsou obětí útoku, a odměnit útočníka je opravdu špatné ponaučení.

Násilí samo o sobě není špatné. Brutalita - úmyslné násilí vůči nevinným - je čiré zlo. Zastavení brutality je spravedlivým důvodem pro použití násilí v obraně. Je pravda, že násilná obrana není vždy přednostní nebo jediná možnost, ale musí být uznána jako spravedlivá a často nezbytná odezva.

Jakákoli politika, která nedovoluje nebo odrazuje od individuální obrany nebo od následného potrestání pachatele fyzického útoku, minimálně umožňuje a podporuje zlovolné násilné chování, a často k němu přímo svádí a vyzývá.

Když jsem byl dítě, dal mi otec tuto radu: "Nikdy nezačínej rvačku, ale když už ji začne někdo jiný, hleď, abys to byl ty, kdo ji skončí."