O zbraních koluje mnoho mýtů a "lidových pravd", a to nejen na staně odpůrců zbraní, ale i na straně držitelů. Jedna z nich je, že "zločinec si dokáže opatřit zbraň vždycky bez ohledu na zákon.". Není to úplně pravda. Právní úpravy držení zbraní dokážou ovlivnit možnost nelegálního ozbrojení, i když ne tak, jak by si odpůrci zbraní asi přáli.

Ti, kdo věří, že zákaz zbraní nebo jejich omezení by vedlo ke snížení celkového počtu zbraní v zemi, obvykle neberou do úvahy zákonitosti černého trhu. V každé zemi existuje určitá poptávka po zbraních, bez ohledu na zákon. Zákon může regulovat pouze nabídku, poptávka záleží na zájmu lidí. Pokud je zákon o zbraních napsaný tak, aby vylučoval pouze skutečně problematické žadatele, jako zločince nebo nesvéprávné lidi, pak je poptávka po zbraních uspokojena legální nabídkou, černý trh má jen velmi malý prostor k uplatnění a zbraně se pašují jen příležitostně a v menším množství.

To se ale mění, pokud se zákon zpřísní. Každé zpřísnění znamená zvětšení skupiny lidí, kteří si nemohou koupit zbraň legálně, a proto představují potenciální zákazníky pro černý trh. Pro organizovaný zločin to znamená větší příležitosti k zisku a tedy větší motivaci zbraně dovážet a nabízet. V extrémním případě, tj. úplný zákaz zbraní, to znamená, že veškerá poptávka po zbraních se přeorientuje na černý trh a stát de facto věnuje organizovanému zločinu monopol na obchod se zbraněmi. To je to, k čemu došlo v Anglii: po zákazu pistolí a omezení ostatních zbraní se hlavními zdroji těchto zbraní stalo pašování, převrtávání plynovek a šmelení s armádními zbraněmi, a podle posledních odhadů jsou tam nelegálních zbraní asi tři milióny.

Stejná situace nastává, pokud není držení zbraní přímo zakázáno, ale "jen" ztíženo. V situaci, kdy jsou náklady a problémy s legálním získáním zbraně výrazně vyšší než cena zbraně na černém trhu, je to i pro nekriminální zájemce výrazná motivace je shánět načerno - a pro organizovaný zločin je to výrazná motivace je načerno nabízet. Zde lze uvést příklad Brazílie, kde držení zbraní není přímo zakázáno, ale cena licence je nastavena tak vysoko, že si ji běžný člověk nemůže dovolit. Následkem toho jsou brazilská města zaplavena nelegálními zbraněmi, zejména pistolemi pašovanými z USA a automatickými zbraněmi z Latinské Ameriky. Za takovýchto okolností může prodejce zbraň prodat s několikanásobným ziskem, a zájemci se stále ještě vyjde levněji zaplatit několikanásobek ceny než pořídit si zbraň legálně. Navíc při takovýchto cenách není neobvyklé, že i sami policisté kradou a prodávají služební zbraně.

Je nutno zdůraznit, že takováto opatření vedou k nelegálnímu ozbrojování nejen zločince, ale i slušné lidi, kteří chtějí zbraň pro sebeobranu, sport či jiný legitimní účel a kteří by si ji pořídili legálně, kdyby jim to zákon umožnil. To na jedné straně snižuje ohrožení plynoucí z nelegálních zbraní, protože u těchto lidí příliš nehrozí jejich kriminální zneužití. Na druhé straně je to ovšem zbytečná kriminalizace slušných lidí, a také tvorba zisku, který plyne do kapsy organizovaného zločinu.

Je pravdou, že kontrolní mechanismy legálního trhu - tj. kontrola bezúhonnosti, spolehlivosti atd. - nedokážou zachytit všechny problematické jedince. Ovšem černý trh tyto mechanismy nemá vůbec, naopak je nejvíce přístupný právě těmto jedincům.

Odborníci si tento problém uvědomují. Asi si pamatujete, že ve Finsku byly poměrně nedávno spáchány dva masakry ve škole. V obou případech pachatel použil legálně drženou pistoli. To vedlo k úvahám o zákazu vlastnictví krátkých zbraní. Proti se samozřejmě postavily sportovní střelecké kluby a podobné organizace, ale překvapivě také organizace Crisis Management Initiative. Její předseda, bývalý plukovník finské armády Kalle Liesinen, tvrdí: "Pokud by bylo ve Finsku vyhlášeno, že všichni mají své pistole odevzdat na policii, a po dnu X budou považovány za nelegální, pak by všichni slušní lidé pistole odevzdali. Tím by ale byly zabaveny legální zbraně, a počet nelegálních by vzrostl. Poté by vzrostla cena nelegálních zbraní, a donaší země by jich začalo přicházet ze zahraničí stále víc a víc."

Toto je mechanismus, skrze který každé snížení legální dostupnosti zbraní způsobuje zvýšení nelegální dostupnosti.

Stejného názoru je i Franz Czasczar, profesor kriminologie na univerzitě ve Vídni: "Zpřísnění zbraňových zákonů stimuluje a rozšiřuje nelegální obchod se zbraněmi...alternativní procedury k přímému zákazu zbraní, jako zpřísnění podmínek pro držení zbraní může také způsobit nežádoucí následky."