Z několika důvodů musím reagovat na otevřený dopis pana Pekaříka. Jako jeden ze zakládajících členů Lexu beru tento dopis tak, že je směřován (kromě jiných ) na mě. Jako další důvod proč jsem se rozhodl reagovat, je ten, že nemám rád takovéto nakládání s fakty. Některé jsou zcela opominuty, jiné špatně interpretovány a s ostatními se zachází typem – já to tvrdím, proto je to pravda. Takže tedy popořadě.

Nevím, kde pan Pekařík vzal za bernou minci, že nové stanovy jsou jablkem sváru. Celé představenstvo se jimi zabývá a všichni budou mít možnost se k nim vyjádřit. Dá se očekávat, že nějaký kompromisní návrh bude členům předložen na valné hromadě. To, že jsme je okamžitě nepřijali s jásotem, že teď je vše vyřešeno a s novými, geniálními stanovami Lex už jen bude směřovat ke světlým zítřkům je dáno tím, že i tyto stanovy mají podstatné chyby.

Lex rozhoduje kolektivně. Když mě představenstvo pověřilo, že mám připravit nové stanovy, také jsem je připravil s představou, že jsou dokonalé. Ale představenstvu se nelíbily a já je musel dvakrát přepracovat. Potom mi ale uchází, proč tzv. reformní křídlo očekává, že jejich stanovy přijmeme bez diskuse k nim. Protože my to tvrdíme a proto je to pravda ? A hlavně – žádné stanovy, byť sebelepší, nepovedou ke zlepšení práce Lexu. To je v práci členů, ne ve stanovách. Tolik ke stanovám.

Dále zcela zásadně nesouhlasím s interpretací toho, co bude, nebudou – li přijaty nové stanovy. Není pravda, že nyní je doba, kdy díky zlumpačení naší politické scény na nás budou útočit všichni a ze všech stran. Politická mizérie byla i dříve, zde se mnoho nezměnilo k horšímu. A vzpomeňte na případ Breivika. Žádný hon na držitele zbraní se nejen nekonal, ale ani se v médiích nezmiňoval. Myslíte, že toto není dílem práce Lexu ? Dnes je doba relativního klidu. Je pravda, že je doba, kdy by se Lex měl snažit nabrat nové členy. Ale v prostém počtu členů síla není. Musím se opakovat, ale síla je v práci členů. Je směšné si představit, že toto vyřeší nové stanovy. Stejně směšné jsou představy o souvislosti stanov s pronikáním do médií.

Pan Pekařík zcela pomíjí to, co se od minulé valné hromady učinilo a kam Lex postoupil. Uvedu pár faktů. Buletin, letáky, akce pro Městskou policii, akce pro airsofťáky, články v časopisech a novinách (tedy ty korektní), několik vystoupení v TV, smlouva se SaB atd. Tyto aktivity vedou k většímu kreditu Lexu a přinášejí i zvýšení počtu členů. Další věci jsou v běhu. Uvedu připravované smlouvy o spolupráci a jednání se subjekty, které mohou mluvit do eventuelně připravovaného zbrojního zákona a připravená a předjednaná smlouva o spolupráci se slovenskou obdobou Lexu _ Legis Tellum. Pan Fejer zase svým vlivem v zahraničí připravil půdu pro jednání s rakouskými střelci, kteří mají zájem vstoupit do Lexu. To vše svědčí o tom, že přestárlé a napůl dementní vedení Lexu nebere fakta zmiňovaná panem Pekaříkem na lehkou váhu. A dovolím si poznámku. Jde to i se starými stanovami, které opravdu potřebují změnu. Ale potvrzuje to moje tvrzení, že vše je v práci, nic víc. Staré vedení také např. zcela jednoznačně odmítlo snahy o zpřísnění zbrojního zákona pod záminkou terorismu a to přímo na půdě ministerstva vnitra. Pokud se zmiňuje politická korektnost, pak to je, abych tak střelecky řekl, zásah do cizího terče. Já sám jí bytostně nesnáším a pranýřuji jí, kde to jde. Až jsem za to členy Lexu kritizován, že tím bych se zabývat neměl. S čímž osobně nesouhlasím.

Budu pokračovat. Slova, že komu se to nelíbí, ať si založí své sdružení, jsem pronesl já a stojím si za nimi. Ale také souhlasím s panem Pekaříkem v „bolestné české nesvornosti“. Tím se dostávám k tzv. Čekanické iniciativě. Je trapné, směšné a infantilní, že činnost sdružení kritizují ti, kdo v něm ještě nejsou a hodlají tedy do něj vstoupit. To se u Čekanické iniciativy stalo a hraničí to s groteskou. A ti ostatní ? Zde vyjímám pana Bílka, ale ti ostatní neodvedli pro Lex ani jedno procento práce, kterou odvedl třeba Ing. Trávníček. Potom musím tuto kritiku skutečně brát za „závažnou“ a brát Čekanickou iniciativu za nevybíravé napadení . Potom si za svým výrokem stojím. A souhlasím i s výrokem pana Pekaříka o české nesvornosti. Dodal bych – i rozbíječství.

Nikde není psáno, že musím být ředitelem. Jestli skončím o dva roky dříve, než jsem měl v plánu, mě neděsí. I když jsem starý, jsem stále ochoten se rvát. Rvát se se státní tupostí, samolibostí a snahou o omezení našich práv. Také se budu rvát o to, aby se Lex nestal platformou pro vlastní zájmy lidí, kteří mají ekonomické napojení na zbraně a vše, co s tím souvisí. Byli jsme často upozorněni, že Lex má kredit proto, že je zcela mimo ekonomické zájmy lidí, kteří mají své živobytí v oblasti zbraní. Jinak bude Lex chápán jako poloprofesní lobbyistická skupina bez jakéhokoliv kreditu. Tak za to se budu rvát a prosazovat to. Ale nechci se rvát s vlastními lidmi, kteří mě už nechtějí. To raději odejdu.

Stanislav Gibson