Dnes vychází číslo 10/2012 časopisu ZBRANĚ & NÁBOJE s tímto úvodníkem:
Český právní řád sice použití zbraně v případě ohrožení života, zdraví či majetku připouští, na druhou stranu ale nijak zvlášť nechrání toho, kdo se skutečně do konfliktu s násilníkem, lupičem či zlodějem dostane a v následném střetu jej postřelí nebo dokonce usmrtí. V tu chvíli se situace paradoxně mění – z lumpa je nevinná oběť, z bezúhonného člověka, který jen hájil, co jeho jest, se stal pachatel závažného trestného činu. Či přinejmenším sprostý podezřelý.
Příkladů najdete v médiích jistě dost. Banda si navzájem dosvědčí, že vlastně „vůbec nic špatného nedělali”, a na vás je, abyste orgány činné v trestním řízení a následně většinou i soud přesvědčili, že tomu tak nebylo a že jste zbraň použili skutečně v mezní situaci. Mezitím si ale klidně můžete pobýt pár měsíců „v chládku”, protože úmyslné ublížení na zdraví (neřku-li s následkem smrti) je důvodem k vazbě. Co z toho, ačkoliv jste byli v právu, vyplývá pro váš osobní a profesní život, je nasnadě.
Orgány, které mají hlídat právo a spravedlnost, bohužel v mnoha případech chrání spíš lumpy než ty, kteří se jim postaví. Přitom v řadě zemí světa už platí pravidla přesně opačná. Můj dům, můj hrad. Moje právo si život, zdraví a majetek hájit. Je to jasně dané a každý kriminálník musí počítat s tím, že může narazit. Je to jeho boj, ne náš.
Kdy už si to konečně uvědomí i zákonodárci?
Dále čtěte:
Článek publikujeme s laskavým svolením šéfredaktora časopisu ZBRANĚ & NÁBOJE.