Během posledních čtyřiceti let se přihodilo tolik školních masakrů, že výzkumníci mohli zformovat modus operandi (postup provedení) takového činu.

Pachatele nazývají "aktivní střelec" nebo "aktivní zabiják" a tyto činy se odehrávají v rámci minut.

Po masakru na střední škole v Columbine v roce 1999 změnila policie taktiku. Dva studenti stihli zabít patnáct lidí a sebe dřív, než se zásahová jednotka dostala do vhodné pozice.

Velitelé pochopili, že sestavení taktického týmu prostě trvá příliš dlouho, než aby zastavilo aktivního zabijáka.

Nová taktika vyvinutá jako reakce na Columbine zahrnovala vytvoření improvizovaného taktického týmu z prvních čtyřech nebo pěti policistů, kteří dorazí na místo. Ti pak vniknou dovnitř v kosočtvercové formaci, která pokrývá všechny úhly střelby. Tato technika byla používána policejními odděleními po celé zemi?

Pak v dubnu 2007 na univerzitě Virginia Tech jediný pachatel zabil 32 lidí. V Norrisově síni zasáhl 47 obětí, z toho 30 smrtelně, během pouhých 11 minut.To znamená, že za každou minutu zabil víc než tři lidi a zasáhl čtyři. Vrah opět zabíjel až do té doby, dokud do budovy nevnikl čtyřčlenný policejní tým, pak se zabil sám. Policie opět přezkoumávala svou taktiku.

Na základě informací z Virginia Tech doporučila nejlepší výcviková střediska, aby první policista na scéně okamžitě vnikl dovnitř a agresivně na pachatele zaútočil. Během každé minuty, kdy policista čeká na posily, mohou zemřít další tři nebo čtyři lidé.

Jinými slovy, zatímco předtím byla konfrontace jediného policisty s masovým vrahem považována za sebevraždu, teď je ze statistického hlediska považováno za vraždu, když to neudělá.

Institut obranné taktiky a okrese Adams v Ohio vyvinul jeden z prvních programů "reakce jednoho policisty" v zemi. Tato taktika se zde vyučovala dokonce již před Virginia Tech. Nyní Národní sdružení policistů na školách (NSRO) využívá jejich instruktory, kteří učí policisty, jak nejlépe provést okamžitou konfrontaci s pachatelem.

Druhý statistický fakt, který nalezla studie aktivních zabijáků, je, že si pro své útoky vybírají téměř pouze "bezzbraňové zóny". Ve většině států je zakázáno nošení skrytých zbraní ve školách i pro ty, kdo smějí nosit zbraně všude jinde. Mnoho obchodů a pracovišť také umísťuje na vchody značky oznamující zákaz nošení zbraní.

Teď někteří odborníci na taktiku předpokládají, že samotné tyto značky mohou být pro aktivní zabijáky pozvánka.

Psychologický profil masového vraha ukazuje, že se snaží zabít co nejvíce lidí v co nejkratší době. Také se ukazuje, že aktivní zabiják nemá v plánu událost přežít. Mohou si vybírat školy a obchody proto, že je tam mnoho bezbranných obětí a téměř jistota, že nikdo na místě není ozbrojen.

Jakmile se pachatelé setkají s ozbrojeným odporem, obvykle obrátí svou zbraň proti sobě.

-------------------------------------------

Zdroj:

http://www.kypost.com/mostpopular/story.aspx?content_id=d26c29ff-f134-4202-bc40-947534a6de3c