Minulý pátek se stala ohavná vražda v denverském kině při promítání premiéry nového Batmana.

Nebudu tady popisovat to, co již ze všech možných a nemožných úhlů probírala média. Nehodlám se ani navážet do některých novinářů za jejich vyloženě hysterické protizbraňové články. Spíš se soustředím na atmosféru ve společnosti a diskusi, kterou zejména na webu tyto články rozpoutaly.

První pozitivní zpráva je, že kromě protizbraňových článků se objevily a docela v hojné míře i rozumné pohledy na věc (namátkou třeba v denících E15, Týden, ba dokonce i v Respektu od Kamila Fily, který se jinak zaměřuje spíše na umění). Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že původní ideologie „zbraně jsou špatné, protože jsou špatné“ již jaksi nefrčí. Otázkou je, jak moc v tom hraje roli snižující se životní úroveň na západě ruku v ruce se snižující se úrovní bezpečnosti a do jaké míry přispívají i trpké plody multikulturalismu. Zkrátka a dobře, dnes si i onen příslovečný „obyčejný člověk“ začíná uvědomovat, že to, co nás přivedlo do současného právního, ekonomického a morálního marasmu, nejsou zbraně, ale právě ty ideologie, které se je snaží v rámci obecného blaha zakázat.

Připomíná mi to slavné rčení Abrahama Lincolna, že můžete dlouho ohlupovat malou skupinu lidí nebo krátkou dobu velké množství lidí, ale nikdy se vám nepodaří dostatečně dlouho ohlupovat dostatečně velké množství lidí.

Za druhé, docela aktivní v komentářích k masakru byla blogosféra. Jednou z výhod internetu je, že lidé již nejsou závislí na oficiálních „nezávislých médiích“ a mohou informace, které se k nim dostávají, ověřovat z více zdrojů a dokonce sami vytvářet.

Ačkoliv ohlasy blogerů byly pro a proti zbraním tak půl na půl, potěšila mě jedna věc. Protizbraňová polovina blogerů postavila svoji argumentaci proti zbraním na otřepaných klišé, jako „přece zbraň nikdo nepotřebuje“ nebo „ve 21. století jsou zbraně přežitkem“. Ovšem věcnou argumentaci, proč je dobrý zákaz či restrikce zbraní, jsem v nich nenašel. Není bez zajímavosti, že diskuse pod těmito blogy byly většinou zavřené nebo „moderované“, tj. nehodící se názory byly mazány.

Na druhou stranu „prozbraňoví“ blogeři měli své názory či závěry podepřeny mnoha statistikami a sami se aktivně účastnili diskusí pod svými články, kde trpělivě vysvětlovali odpůrcům své postoje.

A nyní se dostávám k jádru věci, tj. proč to celé píšu: většina argumentace „pro“ pocházela ze zdrojů, které přinesl či přeložil LEX. To mě naplňuje pocitem, že naše práce není zbytečná, a i když se zdá, že někdy postupujeme příliš pomalu, pak naše kroky jsou možná malé, ale jisté. Mimochodem až do příchodu Billa Clintona připomínala NRA také spíše „partu strejců“ (řečeno slovy jednoho českého člena NRA). A nyní je to bez nadsázky nejmocnější prozbraňová organizace na světě.

Těší mě, že argumenty, které přináší LEX již 14 let, mají mezi lidmi takovou odezvu a těší mě, že máme nové webové stránky, kde budeme přinášet nové informace z domova i ze světa.

Na závěr si dovolím malé srovnání – v roce 1998 po masakru v Columbine se v anketě pro MF Dnes vyjádřilo 80 % lidí pro absolutní zákaz zbraní, 15 % pro zpřísnění legislativy a pouhých 5 % po liberalizaci zákona o zbraních.

Minulý rok po masakru v Oslu (schválně nepíšu šílencovo jméno) se stejných 80 % vyjádřilo pro stejnou MF Dnes proti jakémukoliv zpřísňování zbrojního zákona s poukazem, že šílencům to v páchání zla nezabrání. S ohledem na další periodika a sledování nálad veřejnosti lze říci, že se jedná o dlouhodobý a stabilní trend (viz nedávný výzkum společnosti SANEP).

Není to úspěch? Podle mě ano.

Tohle by vám nemělo uniknout:

Dvojí střelba ve městě Aurora: Jedna obecně známá, druhá opomíjená

Hydra opět vystrkuje hlavu

Tomáš Trávníček - viceprezident a člen představenstva LEX o.s.