Poslanci a potažmo vláda zastupují lid své země, prosazují a vykonávají jeho vůli. Proto slovenská vláda jedná logicky, když po této tragédii prosazuje vůli lidu, aby se taková tragédie už nikdy nemohla opakovat a navrhuje v této souvislosti zpřísnění zbrojního zákona. Přijmeme – li toto tvrzení za pravdivé, pojďme se na něj podívat blíže.

    Nejprve bych se zastavil u té logiky. Chtít, aby se někdo postaral, aby se tragédie neopakovala, je stejně logické, jako chtít, aby se někdo postaral o to, aby v Plzni dalších pět let bylo na Silvestra slunečné počasí. O to se prostě postarat nejde a to i když  zbraně zakážete zcela. Kdo zbraň chce, obstará si jí. Námitky, že se sníží dostupnost zbraně, jsou liché. Nejlepší důkaz podal vyšinutý taxikář, který nedávno v Anglii postřílel jedenáct lidí. V Anglii prosím, kde je dostupnost zbraně ze zákona nulová. Vždyť jen stačí, aby někdo slyšel Hlasy, které mu poručí, že je potřeba v Bratislavě postřílet všechny blondýny a tragédii zabránit nejde. A pokud se nějaký politik bije v prsa, že tomu zabrání jakýmkoliv způsobem, je buď dementní, nebo účelově lže. Já bych si vsadil na variantu b. A tvrzení, že tomu zabrání psychotesty je natolik dětinské, že tomu nemohou věřit ani populističtí politici. Některé duševní choroby postupují natolik rasantně, že by potom bylo asi nejlepší, kdyby držitelé zbraní skládali psychotesty vždy když opouštějí domov. Perioda mezi cyklicky se opakujícími testy je natolik dlouhá, že se v ní může stát z normálního člověka zuřivý šílenec. Tolik asi k té logice.

    Pojďme dál. K vůli lidu bych měl dvě poznámky. Lid nevolá po zpřísnění zbrojního zákona. Ani dost dobře nemůže, protože devadesát procent lidí zbrojní zákon vůbec nezná. Vůle lidu je, aby se to už nikdy neopakovalo. Ale protože platí svrchu napsané, je potřeba, aby se politici postarali o minimalizaci těchto možností. Jenže aby se to stalo racionálním a k cíli vedoucím, pak je to dlouhá, obtížná a hlavně málo viditelná a na veřejnost těžko prezentovatelná (tak, aby získávala politické body) cesta. Cesta, kdy je potřeba být pravdivý sám k sobě, nebagatelizovat názory, které neradi slyšíme, odhodit prázdná klišé a hlavně nenechat si diktovat politickou korektností, populismem a snahou zbraně démonizovat. Je potřeba vytvořit zákony rozumné, dbát na jejich dodržováním všemi občany a zároveň nad jejich vymahatelností. To vše jsou krásná slova, která pomohla mnohým politikům do jejich křesel. Když však dojde na jejich plnění, následuje bouchnutí do stolu a ministr tvrdí, že zakáže to a ono a tím vše rázně vyřeší. Těžko lze pominout, že ministr sám nemůže vyřešit nic i kdyby si z bouchání do stolu omlátil ruce. Musí se z toho stát vládní návrh, musí projít legislativní radou vlády, musí být předložen parlamentu a ten ho musí schválit. To vše ovšem nebrání ministrovi, aby se zvysoka nevykašlal ne rozumné řešení. Ta ráznost přece musí oslovit voliče a o to tu jde. Ne o řešení nějaké tragédie.

    Teď tu druhou poznámku k vůli lidu. Kdybych chtěl být cynický, řekl bych, že vůle lidu je kouzelnická hůlka v rukou politiků. Lze s ní změnit černé v bílé. Mám pro to nejen své přesvědčení, ale i důkazy.

    Všichni známe případ politické vraždy Milady Horákové. V rámci vyrovnání se s minulostí jsme si řekli, že komunisti byli fuj a dělali fuj věci. Tento případ je asi nejkřiklavější. Což je vcelku pravda. Ale ne celá. Měl jsem možnost číst pár petic, kde „ my dělníci závodu XY žádáme pro zrádce a zaprodance trest smrti !“ A pod tím spousta podpisů. Celkově jich byly desetitisíce.

    Nedokážu si představit, že bych pro někoho žádal trest smrti, byť by to byl odporný vrah. Ne, že by si to nezasloužil, ale kdo já jsem na to, abych měl právo soudit ? Právo soudit má jen Bůh a soud. Vím, že nejsem norma pro ostatní, ale asi víc lidí to tak cítí. Proto mi připadá, že desetitisíce podpisů pod žádostí o smrt pro Miladu Horákovou muselo mít silný důvod a společnou vůli. Historik – cizinec by mohl vcelku oprávněně tvrdit, že se zde projevila vůle lidu. Nejsem historik a jsem Čech, proto nevěřím, že to byla vůle lidu. Jen věřím, že lid se nechá zmanipulovat k čemukoliv i když je to hrozná žádost o smrt pro čistého člověka. Natožpak ke zpřísnění zbrojního zákona. Nejlépe to vystihuje bonmot z doby radostného budování socialismu. Lid odpovědně a s nadšením plní závěry sjezdu KSČ. Lidi na to serou. To je shrnutí toho, za co všechno se dá vydávat vůle lidu. Jenže o určité části minulosti se jaksi cudně mlčí.

    Cudně se ovšem mlčí i o určitých závěrech výzkumů. Zpráva Ing. Z. Blažka, CSc, zcela jednoznačně prokázala, že počet a druh zbraní ve společnosti  nemá vliv na výši kriminality. A pokud ano, pak zde platí nepřímá úměra – čím víc zbraní, tím míň zločinů. Ing. Blažek přitom používal prameny z organizací, které nejsou nakloněny ozbrojování občanů. Jsou to oficiální statistiky OSN a ministerstev vnitra a policie různých států. Výsledky jsou jednoznačné a nevyvratitelné. Zbraně jsou stabilizujícím prvkem společnosti. Komu to nestačí, měl by si přečíst Wright – Rossiho zprávu. Dva američtí univerzitní profesoři po rozsáhlých výzkumech potvrzují totéž. Pikantní na této věci je to, že oba profesoři byli původně zapřísáhlými odpůrci zbraní. Po výzkumech otočili o 180 stupňů. Jenže to jsou čestní a vzdělaní lidé a svou chybu uznali a nic ze svých výzkumů nezatajovali. Dá se totéž říct o politicích ? Nevím jak na Slovensku. U nás politici tyto informace mají. Slyšeli jste je z jejich úst někdy ?

    Dost mě zarazil postup, který na Slovensku politici zvolili. Princip kolektivní viny je v demokratické zemi naprosto nepřijatelný. Slováci snad chtějí žít v demokratické zemi, proto by se měli v této souvislosti ozvat všichni. Jenže velmi nedemokratické bylo i to, když na internetu běžela anketa, kde  víc jak 85 % lidí mělo určité pochopení pro šíleného střelce. Protože vše bylo chápáno rasisticky, anketa byla ukončena, diskuse zrušena. To koresponduje s Lukašenkovým Běloruskem, ne s demokratickou zemí. Kde jinde než na tomto nejsvobodnějším médiu jste schopni se utkat s rasismem tak, aby vaše argumenty byly pochopeny ? A kde jinde jste schopni slyšet argumenty protistrany beze strachu, že bude obviněna z rasismu ? Vždyť znalost skutečností je základ řešení problému. Politicky korektní bláboly problém nevyřeší. Na druhou stranu – hloupé, rasistické a vysloveně dementní názory se musí z této diskuse odfiltrovat. Ale to bylo, je a bude, v kosmu jsou holt vodík a lidská blbost všudypřítomné. Což platí i pro ty, co anketu zrušili. Pravdě udělali medvědí službu.

    Otázky navozuje i ta rychlost, se kterou byla na Slovensku připravena restriktivní změna zákona. Vše to navozuje dojem, že změna ležela již déle někde v šuplíku a čekalo se jen na vhodnou příležitost. Jenže pozor ! Tento postup připravuje půdu pro další tragédie. Už z toho důvodu, že populistická řešení vlastně nic vyřešit nemohou, protože za řešení se jen vydávají. Racionalita je jinde. Ale pokud se nějaký problém neřeší, potom narůstá. Populismus, politická korektnost a démonizace zbraní je smrtící koktejl.

    Smrtící doslova. Nejlepší důkaz podal právě tento případ a bylo by vhodné si ho zapamatovat. Možná cíleně, to opravdu nevím, ale zcela jistě se establishment vcelku efektivně snaží ve společnosti vytvořit určitý odpor ke zbraním. Vzpomeňme na různé rádoby odborné články v tisku, různé televizní šoty, atd. Společnost si podprahově tento negativní vztah ke zbraním zakódovala. S tím i vše, co s tím souvisí. Třeba i strach zbraň použít, když už opravdu jiné řešení nezbývá. Slovenský odstřelovač měl šíleného střelce z Devínskej Novej Vsi na mušce a ze strachu, aby nebyl popotahován zbraň nepoužil, přestože to byla jeho občanská povinnost. K tomu není co dodat, to je hrozivá demonstrace stavu společnosti. Stavu, který zavinila právě politická korektnost, vypěstovaná démonizace zbraní a populismus, který vede k neúctě k zákonům, ale i lidskému životu. Jsou to spojité nádoby.

    Chtělo by se napsat – to to na Slovensku dopracovali. Nemusím si hrát na proroka, ale vím zcela jistě, že podobná situace nastane časem i u nás. Třeba zítra, třeba za týden, třeba za deset let. Ale nastane. Frustrace a psychické poruchy totiž neznají hranice.To, že zatím u nás byla oblast endemického kretenismu vymezena zdmi Parlamentu, neznamená, že by nějaký šílenec nemohl zopakovat svůj čin u nás. (Naschvál píšu v minulém čase, protože zatím se parlament a potažmo vláda neměla možnost moc projevit. A když, připadalo mi to celkem příčetné. S radostí jsem zaznamenal poznámku premiéra Nečase na summitu EU, kde v souvislosti s vyhošťováním Romů z Francie prohlásil, že země má právo vyžadovat dodržování svých zákonů. Kdo si mne ruce, že Romové mají smůlu, asi neumí číst. Všichni musíme dodržovat zákony, tedy bílí fotbalový výtržníci, tuneláři, ale i Romové).

    Ale abych se vrátil k tématu. Až se jednou podobná tragédie stane u nás, bude hrozně záležet na tom, jak se zachováme ne tehdy, ale odteď. Je potřeba okamžitě odmítnout jakýkoliv populismus, politickou korektnost, která mlží skutečnost svým politicky korektním newspeakem a démonizaci čehokoliv, nejen zbraní, co si démonizaci nezaslouží. Ozvat se je naše občanská povinnost. Je nás dost málo, ale máme v rukách osudy mnoha lidí, kteří by mohli zemřít vinou snahy politiků o popularitu u zbraňových laiků. Tedy u většiny národa. Mějme to na mysli !

    Závěrem dvě drobnosti. První je poučení, jako na závěr v bajkách. V Ománu je zvyk. Když chlapec dospěje v muže, dostane zbraň. Nejlépe kalašnikova. Oblíbená značka. Takže každý ví, že ten druhý má zcela jistě zbraň. Víte jaká je tam kriminalita se zbraní ? Statisticky nepodchytitelná, nulová.

    Ta druhá poznámka je hororová. Na Slovensku se začíná vyšetřovat, zda některý mrtvý není obětí střelby policistů. Jsou tu jisté náznaky. Chtělo by to zakázat policii. Má to přeci stejnou logiku.

    Kdo jste dočetl až sem, pak vám děkuji za trpělivost.

Stanislav Gibson