Dne 11.4.2019 zveřejnila generální advokátka Soudního dvora EU Eleanor Sharpston stanovisko k žalobě ČR proti Směrnici EU o nabývání a držení zbraní. Generální advokátka v něm neuznala žádný ze žalobních důvodů, které Česká republika přednesla, a doporučila Soudnímu dvoru EU zamítnout žalobu v plném rozsahu. Ve svém stanovisku adresovala všechny žalobní důvody vznesené Českou republikou, i když mnohdy dosti zvláštním způsobem.

UPOZORNĚNÍ: Následující texty nejsou doslovným přepisem stanoviska generální advokátky, zejména z toho důvodu, že doslovnému přepisu by pravděpodobně většina normálních lidí nerozuměla.

První žalobní důvod: Překročení pravomocí

Pozice ČR: Novelizace směrnice nemá právní základ, protože původní směrnice o nabývání a držení zbraní je v principu obchodní směrnice – její právní základ je v oprávnění EU harmonizovat vnitřní trh a odstraňovat jeho překážky. Novelizace však zákazem některých zbraní trhu naopak překážky staví. Navíc deklarovaný cíl novelizace – boj proti kriminalitě a terorismu, jak sama Komise uvádí – nespadá do působnosti vnitřního trhu, ale do zajišťování vnitřní bezpečnosti, která je podle Lisabonské smlouvy naopak ve výlučné kompetenci členských států a EU do ní nesmí zasahovat.

Stanovisko AG:

1. Novelizace má právní základ v harmonizaci jednotného trhu, protože se zbraněmi se obchoduje a cestuje, a tudíž podporuje volný pohyb zbraní po EU. (Jak zákaz určitého typu zbraní podpoří jejich volný pohyb, to nám uniká.)
2. Původní směrnice o nabývání a držení zbraní tento právní základ má, a proto ho má i její novelizace
3. V části Lisabonské smlouvy, která dává EU oprávnění přijímat opatření pro harmonizaci vnitřního trhu, se píše, že tato opatření mají brát v úvahu také bezpečnost (například u hraček). EU tedy podle názoru AG má oprávnění zakazovat zbraně v rámci opatření pro harmonizaci vnitřního trhu, protože zbraně jsou nebezpečné.
4. Podle AG směrnicí k žádné harmonizaci prevence kriminality fakticky nedochází. Tvrzení Evropské komise pronesená při přijímání směrnice, že novelizace má právě tento cíl, doporučuje AG soudu nebrat na vědomí.
5. Pokud by EU nechala státy, aby si dotyčné zbraně zakázaly podle své úvahy, mohly by tak vzniknout překážky na trhu – státy se zákazem by kvůli tomu mohly zavést hraniční kontroly. Proto EU nezbývá než tomu zabránit jednotným zákazem ve všech zemích.

Druhý žalobní důvod: Proporcionalita

Pozice ČR: EU směrnicí porušila zásadu proporcionality dvěma způsoby:

1. Novelizace směrnice, která má mít za cíl boj proti terorismu, dopadá především na legální držitele zbraní. Teroristé však nepoužívají legálně držené zbraně, regulace je tedy zcela mimo cíl.
2. Evropská komise neprovedla a nepředložila s návrhem odborné hodnocení dopadů, zákonodárci tedy ani nemohli vytvořit normu podle pravidla proporcionality, neboť bez hodnocení dopadů neznali skutečný rozsah problému.

Stanovisko AG:

1. Podle AG není nutné, aby soud při posuzování směrnice zjišťoval, jaké zbraně teroristé používají, nebo zda jsou nově zakázané zbraně skutečně tak nebezpečné, jak EU tvrdí. Soud by podle ní měl vycházet z toho, co je psáno ve směrnici, a posuzovat přiměřenost opatření podle toho, jak tyto zbraně popisuje směrnice.
2. Neprovedení a nepředložení odborného zhodnocení dopadů není na překážku legitimitě směrnice, protože předložení odborného hodnocení dopadů není povinnou součástí legislativního procesu.
3. Povinnost Komise informovat zákonodárce byla splněna tím, že Parlamentu a Radě předložili tři jiné studie. (V těch však o omezování samonabíjecích zbraní nic nebylo.)
4. Podle AG přijatá opatření nejsou nepřiměřená, protože žádnou skupinu zbraní úplně nezakazují – pouze zpřísňují pravidla a tam, kde zakazují, nechávají možnost výjimek.
5. Pravidlu proporcionality bylo podle AG učiněno zadost i tím, že Rada a Parlament při vyjednáváních ustoupily z požadavku na zákaz a konfiskaci některých typů zbraní a daly členským státům možnost je dosavadním držitelům ponechat. Tím bylo podle AG učiněno zadost také pravidlu subsidiarity (EU nemá regulovat, co mohou regulovat členské státy) – EU zřejmě podle AG respektovala svobodu členských států tím, že jim nenařídila respektovat práva dosavadních držitelů, ale pouze jim umožnila to udělat, pokud se jim bude chtít.

Třetí žalobní důvod: Právní jistota

Pozice ČR: Novelizace směrnice narušuje právní jistotu tím, že umožňuje retroaktivní zákaz legálně nabytých zbraní, čímž narušuje tzv. princip legitimního očekávání (tedy možnost se rozhodovat s důvěrou, že současná pravidla budou platit i v budoucnosti). Konfiskace zbraní v důsledku retroaktivity také porušuje právo na majetek.

Stanovisko AG: Princip legitimního očekávání narušen není, neboť tento princip závisí na tom, že stát či obdobný orgán platnost pravidel do budoucna zaručí. Žádný orgán EU však držitelům zbraní nikdy nesliboval, že nedojde k jejich zákazu. Naopak, o zákazu některých typů zbraní evropské orgány mluvily již v přípravné fázi, což mohli držitelé těchto zbraní vzít jako varování, že se takový zákaz blíží. AG také poukazuje, že státy mají možnost se retroaktivitě vyhnout tím, že dosavadním držitelům zbraně ponechají, zároveň však zdůrazňuje, že to je pouze možnost, které státy nemusí využít, pokud nechtějí.

Porušení práva na majetek podle AG také nehrozí, protože právo na majetek je právo podmíněné, které může být ve veřejném zájmu zákonem omezeno.

Čtvrtý žalobní důvod: Diskriminace

Pozice ČR: Evropská směrnice diskriminuje členské státy tím, že zavádí výjimku pro státy, které mají braneckou armádu a alespoň padesátiletou tradici převádění vojenských zbraní na brance. Tuto podmínku nesplňuje a ani nemůže splňovat žádný jiný stát než Švýcarsko.

Stanovisko AG: Je to skutečně tak a je to zcela v pořádku. Jde o zohlednění zvláštnosti Švýcarska s ohledem, že stát, který tyto zbraně převádí na civilisty po takovou dobu, má k tomu jistě stanovena pravidla k dohledu nad nimi, aby se předcházelo zneužívání.

David KARÁSEK - analytik a člen představenstva LEX z.s.