Zde Vám předkládáme soupis reakcí senátních kandidátů z obvodu č. 23 - Praha 8. Kandidáti jsou řazení podle abecedy.

Námi zaslané otázky:

1) Jaké základní principy by měl podle Vás v moderní, svobodné a demokratické společnosti dodržovat zákon o zbraních?

2) Mělo by podle vás být právo na držení a nošení zbraní být součástí ústavního pořádku? Pokud ano, v jaké podobě?

3) Jak by se podle Vás měla řešit současná situace, kdy je evropská směrnice o nabývání a držení zbraní v rozporu s některými částmi českého zákona o zbraních a střelivu?

4) Měli by podle Vás občané mít větší možnost se dobrovolně angažovat na zajišťování bezpečnosti státu? Pokud ano, jak by podle Vás měla taková možnost vypadat?

5) Vaše případné další názory k tomuto tématu, které chcete sdělit svým voličům – střelecké komunitě: (nepřekročte prosím rozsah jedné standardní normostrany A4)

Konkrétní znění emailu/facebookové zprávy, které bylo distribuováno v 95 % případů ve dnech 10. až 13. září:

Předvolební otázky senátním kandidátům 2018

Dolejší Hana

Doubek Jiří JUDr.

Dungl Pavel prof. MUDr. DrSc.

1) Myslím, že v našem státě je držení zbraní regulováno zákonným opatřením, které je vyhovující.

2) Právo na držení zbraně zakotvit do ústavy lze obtížně. Jedná se nejspíš o formulaci práva na přiměřenou obranu své osoby a rodiny.

3) Je třeba trvat na našich zákonných normách a rozporovat Evropskou směrnici.

4) Švýcarský model funguje jen ve Švýcarsku. Podle mého názoru by měla být dána možnost vojenské přípravy pro co nejširší mužské populaci.

5) Držení zbraní je démonizovaná, přitom většina incidentů je spáchána  nelegálními zbraněmi.

Golas Milan JUDr.

1) Základní principy zákona jsou, že musí být plně v souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními úmluvami, neboť každý člověk má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost. Má také právo na vlastnictví a právo na jeho obranu. Každý občan, který splní velmi přísné podmínky, proto musí mít právo vlastnit zbraň, aby v případě ohrožení mohl bránit sebe, svou rodinu a svůj majetek. Je to přirozené lidské právo.
Český zákon o zbraních je kvalitní právní norma a je tradičně přísnější než v jiných evropských zemích. Držitelé zbraní musí splnit řadu velmi přísných podmínek. V tomto ohledu není dle mého názoru potřeba zákon měnit. Nejsem proto v žádném případě pro omezování práv legálních držitelů zbraní.

2) Nemyslím si, že je nutné vkládat právo držet zbraň do Ústavy. Jsem toho názoru, že se změnami Ústavy je potřeba nakládat jako s šafránem. Znovu opakuji, současná právní úprava je přísná a funkční. Jednalo by se o deklaratorní ustanovení, na které by nutně musel navazovat příslušný zákon.

3) Směrnice je špatná, nesmyslná a směřuje proti zájmům našich občanů. Parlament ČR proto musí udržet v této věci svůj pevný postoj a směrnici odmítnout. Jsem proti diktovanému omezování práv legálních držitelů zbraní. Směrnice a nařízení, které by zásadním způsobem negativně ovlivňovali svobodu nabývání a používání zbraní, nesmí být diktovány cizí vládou. Toto musí zůstat v gesci české vlády.

4) Obrana státu, posilování bezpečnosti, ochrana občanů a demokracie jsou základní funkce státu, které primárně zajišťují jeho bezpečnostní složky. Na obraně státu se však v případě potřeby musí nutně podílet všichni občané. Kvalitní právní úprava a možnost občanů vlastnit zbraň proto musí být i nadále pevnou a nedílnou součástí bezpečnosti státu. Bránit stát je naše povinnost, ale musí to být i naše právo. Bohužel tato oblast je
dle mého názoru velmi zanedbávaná. Například v Izraeli během teroristických útoků zasahují tamní obyvatelé a často se tato možnost osvědčuje. Jsem tedy pro, aby legální držitelé zbraní mohli být na základě stanovených zákonných pravidel zahrnuti do systému přípravy k obraně. To vše za podmínky výlučné podřízenosti státu.

5) Jsem obhájcem normálního života. Mohu vás proto ubezpečit, že budu hájit právo každého občana na držení zbraně ke všem účelům podle zákona o zbraních, a budu za všech okolností proti omezování práv legálních držitelů zbraní.
Soukromí každého, stejně jako život a zdraví musí být absolutně nedotknutelné. Jejich ochrana musí požívat největší ochrany, neboť je základním předpokladem naší svobody. Nikdo vás proto nemůže napadnout ani nelegálně vstoupit do vašeho domu, nebo jiné zajištěné nemovitosti. Pokud by se ale i tak rozhodl porušit zákon, musí počítat s následky takového jednání. Jsem tedy pro zpřesnění formulace trestního zákoníku o nutné obraně.
Zákaz držet zbraně se téměř vždy projevoval v totalitních režimech. My žijeme v demokratické zemi, tudíž pokrokářské ideje o odzbrojování sem nepatří.
Jsem rád, že existují sdružení, které stále brání naše svobody a za to Vám patří dík.

Hannig Petr Mgr.

1) Jsem zastánce druhého dodatku Ústavy USA, že každý člověk by měl mít právo držet zbraň na svou obranu. Toto budu podporovat, pokud budu do Senátu (obvod 23 sídlo Praha 8) zvolen

2) Ano. Tak jako je součástí ústavního pořádku lListina základních práv člověka, tak by mělo být v Ústavě ČR zakotveno právo držet zbraň

3) Je to záležitost jednání a určité neústupnosti. Naši vyjednavači se vždy vyznačovali zbabělostí a podvolením. Je třeba tvrdě a neúprosně. Nakonec druhá strana, když nevidí východisko tak ustoupí a mohli bychom si vyjednat výjimku, už proto, že náš zákon o držení zbraní je nejlepším v Evropě.

4) V blízké budoucnosti to bude bohužel asi nutností po zkušenostech ze západních států EU. Navrhnu zákon, opět po vzoru USA, o zřízení národní dobrovolné gardy, jejíž členové by měli být náležitě lékařskky prolustrováni, aby se do NG (Národní gardy) nemohly dostat osoby nepovolané a nevyvážené. Asi by se NG rekrutovala z vyškolených příslušníků zahraničních misí, kteří už by měli po službě v armádě ČR a dalších dobrovolníků.

5) ROZUMNÍ a já jako jejich předseda a kandidát do Senátu v obvodě č. 23 se sídlem Praha 8, navrhujeme novelizaci zákona o přiměřené obraně takto: Každý kdo někoho nebo něčí majetek napadne, musí počítat s jakoukoliv obranou napadeného. Na každého, kdo napadenému pomůže,se toto ustanovení zákona vztahuje také

Haramul Jiří Ing.

Chovancová Marta JUDr.

Kopal Vladislav

1 ) Právo vlastnit a nosit zbraň vnímám jako jedno ze základních práv občana a jeho jediným omezením musí být duševní a fyzická způsobilost a pravidelné proškolování držitelů zbrojního průkazu. V případě vyhrožování zbraní a jiných nelegálních praktik zbrojní průkaz minimálně na deset let odebrat. Se snahou EU omezovat práva nositelů zbraní zásadně nesouhlasím.

2) Nejsem zcela přesvědčen, že by to tak mělo být, nicméně na druhé straně se musí eliminovat tendence toto právo omezovat či rušit.

3) Jsem přesvědčen, že musí vždy záležet na rozhodnutí české vlády a legislativních orgánů a tato rozhodnutí musí být nadřazena jakýmkoliv snahám o regulaci z vnějška. Proto implantování zákonů, do české legislativy, které jsou sní však v rozporu, vnímám jako zcela nepřijatelné.

4) Jsem přesvědčen, vzhledem k situaci v Evropě a naprostému selhávání EU při ochraně vnějších hranic, že obyvatelé České republiky musí mít právo se dobrovolně angažovat v zajišťování bezpečnosti státu. Toto vnímám jako obecnou tezi a pro její skutečnou realizaci musí být vypracováno schéma zapojení Domobrany do stávajících řádných bezpečnostních struktur a to se všemi náležitostmi. Nesmí v žádném případě vznikat „soukromé armády“ či polovojenská uskupení bez vymezení jasných kompetencí vč. jejich práv a zodpovědnosti.

Kula Luděk genmjr. PhDr.

Malý Michal

1) Základním principem jsou Ústavou garantované svobody. Tedy i svoboda držet zbraň, což je mé právo. Pokud splním jedny z nejpřísnějších podmínek pro získání zbrojního průkazu, které Česká republika má, nemůže nikdo nějakými dodatky tyto podmínky zpřísňovat. O naší legislativě musíme rozhodovat my sami, ne Brusel. Naše země bohužel není schopna bránit své občany. Každý z nás nemůže mít „svého“ policistu. Mám právo bránit svůj život, rodinu, majetek, proti jakémukoli agresoru. Mám právo bránit v případě potřeby tuto zemi.

2) Nejsem zastáncem změn Ústavy, i když bych se případnému zahrnutí držet zbraň do Ústavy nebránil. Ústava garantuje nedotknutelnost svobody, která je sice garantována, ale v praxi omezována. Otázku držení zbraní, či nutné obrany mají řešit zákony a tyto zákony nesmí být podřízeny Bruselu. A tyto zákony danou problematiku řeší dostatečně.

3) Česká vláda takovou směrnici musí jednoznačně odmítnout. Pokud tak neučiní, zradí vlastní národ, to je můj názor.

4) Ano, při dodržení platné legislativy jednoznačně ano. Na druhou stranu, občanské iniciativy nemohou nahrazovat to, co je povinností státu. Pokud stát svou povinnost v této oblasti neplní, pak jim ale neměl bránit.

5) Lidstvo je ozbrojeno od doby, co existuje a má pro to svůj důvod. Ozbrojilo se kvůli obraně i obživě. Je třeba si uvědomit, že útočník, nikoli jeho oběť, je ten, kdo porušuje zákon. Kdokoli někoho napadne, či nezákonně vnikne do jeho obydlí, musí počítat s tím, že se dotyčný bude bránit dostupnými prostředky. Těžko se napadený může ptát, zda mu agresor chce ublížit málo, či více, zda má zbraň a podobně. V současné době má napadený menší práva, než útočník, což je nepřijatelné, stejně tak, jako dokazování „přiměřené“ obrany. Česká republika má v porovnání s jinými členskými zeměmi přísná pravidla pro povolování držení zbraní. Je bezdůvodné je jakkoli „přitvrzovat“ a tím právo držet zbraň omezovat. Soukromí, život a svoboda každého jsou nedotknutelné. Princip Castle Doctrine tam, kde funguje, je významný odstrašující prvek pro pachatele trestné činnosti. Byl bych pro jeho zavedení s tím, že není možné jakkoli přehlížet jeho případné zneužití. Irská úprava je k obránci nejbenevolentnější ze všech zemí, které zastávají tzv. princip Castle Doctrine a přitom nebyly zaznamenány případy zneužití.

(doplněno 1.10.2018)

Nosek Josef

Okamura Hayato Mgr.

Petrus Roman

Vítová Vladimíra PhDr. Ph.D.

Wagenknecht Lukáš Ing.

Witzany Jiří prof. RNDr. Ph.D.