Zde Vám předkládáme soupis reakcí senátních kandidátů z obvodu č. 47 - Náchod. Kandidáti jsou řazení podle abecedy.

Námi zaslané otázky:

1) Jaké základní principy by měl podle Vás v moderní, svobodné a demokratické společnosti dodržovat zákon o zbraních?

2) Mělo by podle vás být právo na držení a nošení zbraní být součástí ústavního pořádku? Pokud ano, v jaké podobě?

3) Jak by se podle Vás měla řešit současná situace, kdy je evropská směrnice o nabývání a držení zbraní v rozporu s některými částmi českého zákona o zbraních a střelivu?

4) Měli by podle Vás občané mít větší možnost se dobrovolně angažovat na zajišťování bezpečnosti státu? Pokud ano, jak by podle Vás měla taková možnost vypadat?

5) Vaše případné další názory k tomuto tématu, které chcete sdělit svým voličům – střelecké komunitě: (nepřekročte prosím rozsah jedné standardní normostrany A4)

Konkrétní znění emailu/facebookové zprávy, které bylo distribuováno v 95 % případů ve dnech 10. až 13. září:

Předvolební otázky senátním kandidátům 2018

Bělobrádek Pavel MVDr. Ph.D., MPA

1) Náš současný zákon je zcela vyhovující a vyvážený. Sám jsem držitelem ZP téměř dvacet let, přednášel a zkoušel jsem adepty myslivosti z předpisů, vč. z. O zbraních a střelivu.

2) domnívám se, že to není nutné. Důležité je zachovat v co největší míře současnou právní úpravu

3) Je nutné najít znění, které bude co nejméně obtěžovat zodpovědné a legální držitele zbraní. Hysterie kolem zbraní EK byla přemrštěná a neadekvátní. Omezovat i sběratele nebo kluby vojenské historie nad rámec současného zákona je populismus. Obzvláště, když teroristé více škody páchají auty.

4) Řešením jsou aktivní zálohy AČR. Samozřejmě i spolky, např. SDH, nebo v omezené míře myslivci. Osobně jsem velmi zdrženlivý k domobraně. Lidové milice už jsme tady měli také. Potřebujeme hlavně dostatek profesionálů, doplněné zmiňovanými aktivními zálohami.

5) věřím ve zdravý rozum. Musíme najít řešení v implementaci, které nakonec nebude znamenat zásadní omezení současného stavu. Zpřísnění dává smysl např. v rychlejší spolupráci mezi lékaři a policií u duševně nemocných, aby jim byl ZP a zbraně odebrány (Uherský Brod), popř. častější prohlídky držitelů ZP.

Brát Miroslav

1) Myslím, že současný zákon o zbraních, který je v platnosti v ČR, je dobrá a dostatečná norma.   

2) Nepodporuji, aby toto právo bylo součástí ústavního zákona.

3) Věřím, že se mohou najít ještě nějaké opravné prostředky (získání výjimky atd.), abychom mohli postupovat podle českého zákona.

4) Současné možnosti považuji za dostatečné. Myslím, že další prostor k rozvoji mají například aktivní zálohy Armády ČR.

Červíček Martin brig. gen. v.v. Mgr.

1) Legislativa o zbraních má především zajistit právo na držení legálních zbraní a upravovat pravidla jejich nabývání.

2)  Současná právní úprava o zbraních v legislativě České republiky je správná a odpovídá tomu, do jaké míry by měl mít stát kontrolu nad tím, kdo je držitelem zbraně. Proto nepovažuji za šťastné řešit aktuální problémy řešit vtělením práva držet zbraň přímo do ústavy.

3) Myslím, že v tomto ohledu je chybou, že se Česká republika neodhodlala dříve podat žalobu k Evropskému soudu proti úpravě práv, které vzešly ze strany EU.

Pokud budeme neúspěšní v aktuálně podané žalobě je potřeba usilovat o národní podobu legislativy, kde si zachováme současnou úroveň práv a povinností a využijeme všech možností, které nabízí i některá ustanovení Lisabonské smlouvy aneb nevylučuji i využití ústavního práva.

4)  Myslím, že existuje jedna zásadní možnost v trestnim právu - krajní nouze a nutná obrana. Bohužel v současné době se v naší zemi stává, že stát adekvátnost obrany v kontextu konkrétní situace nepotvrdí a to je třeba změnit.

A předpokládám, že stát bude nadále pokračovat v podpoře oficiálních možnosti jako jsou vojenské zálohy určené pro zajištění především vnější bezpečnosti. Osobně vidím obrovský potenciál po odborné diskuzi i k dalším podobným projektům například v kompetenci ministerstva vnitra.

5)  Zmiňovanou problematikou se i s ohledem na svou předešlou mnohaletou profesi zabývám také v současnosti. Je to velmi obsáhlé téma, ke kterému nelze dát jednoduchá stanoviska. Proto uvedené odpovědi považujte, prosím, opravdu za velmi zkratkovité. Nabízím -  v případě zájmu -  osobní setkání k tomuto tématu. V rámci širšího prostoru bude možné se nejenom k uvedeným konkrétním dotazům vrátit, ale možná je doplnit komentářem i k souvisejícím oblastem.

(doplněno 2.10.2018)

Koleta Petr

Marková Soňa Mgr.

1) Již jako poslankyně a členka Výboru pro evropské záležitosti jsem od samého počátku, spolu se svými kolegy, vystupovala proti snaze EK o regulaci legálně držených zbraní. Myslím si, že ČR má zákony v této věci dobře ošetřené a nebyly zaznamenány žádné problémy. Další úpravy na evropské úrovni nejsou potřebné, mělo by to zůstat v kompetenci každého členského státu.

2) Česká republika zásadně nesouhlasila se směrnicí o regulaci držení zbraní. O podobě zasazení práva na držení a nošení zbraní by měla být vedena odborná diskuse na úrovni obou komor parlamentu.


3) ČR, když v době projednávání obsahu směrnice nezískala dostatečnou oporu v jiných členských státech, přistoupila k žalobě. Za zajištění bezpečnosti jsou totiž odpovědné členské státy a směrnice tak nesplňuje zásadu přiměřenosti, neposuzuje dopady, nestanoví jasná pravidla a dokonce je v bodu výjimky pro Švýcarsko diskriminační.

4)Domobrana je instituce, kterou některé státy tradičně zřizují. V ČR zatím nemá tradici a z důvodu nedostatečného výcviku a nebezpečí v případě použití zbraní s ní zatím nelze souhlasit. Je to ale zcela jistě otázka k široké diskusi.

Pajgerová Andrea