Zde Vám předkládáme soupis reakcí senátních kandidátů z obvodu č. 68 - Opava. Kandidáti jsou řazení podle abecedy.

Námi zaslané otázky:

1) Jaké základní principy by měl podle Vás v moderní, svobodné a demokratické společnosti dodržovat zákon o zbraních?

2) Mělo by podle vás být právo na držení a nošení zbraní být součástí ústavního pořádku? Pokud ano, v jaké podobě?

3) Jak by se podle Vás měla řešit současná situace, kdy je evropská směrnice o nabývání a držení zbraní v rozporu s některými částmi českého zákona o zbraních a střelivu?

4) Měli by podle Vás občané mít větší možnost se dobrovolně angažovat na zajišťování bezpečnosti státu? Pokud ano, jak by podle Vás měla taková možnost vypadat?

5) Vaše případné další názory k tomuto tématu, které chcete sdělit svým voličům – střelecké komunitě: (nepřekročte prosím rozsah jedné standardní normostrany A4)

Konkrétní znění emailu/facebookové zprávy, které bylo distribuováno v 95 % případů ve dnech 10. až 13. září:

Předvolební otázky senátním kandidátům 2018

Běrský Kamil MUDr.

1) Princip bezpečnosti a zachování svobody – právo občanů zbraň nabývat, držet, nosit a použít - to vše za dodržení bezpečnostních a zákonných podmínek.

2) Ano mělo, stát by měl důvěřovat držitelům zbraní, kteří splnili zákonem stanovené podmínky vedoucí k možnosti jejich získání. Měl by vyjádřit důvěru těmto prověřeným osobám a zároveň garantovat jejich práva. To, že jsou skrytým potenciálem v případě ohrožení bezpečnosti státu by nemělo být vůbec považováno za ,,kličku“ pro obcházení směrnice (zbraňové směrnice z pera evropské komise), ale jako neoddiskutovatelný fakt. V ústavním zákoně by mělo být proto zavedeno právo občanů držet a nosit zbraň. Následné použití zbraně je už ale dáno zákonem o zbraních a střelivu, který to řeší. Případně jinými zákony např. trestním. Názory a varování oponentů, že tato ústavní změna povede k formování nejrůznějších domobran a dokonce k řešení různých sporů palnými zbraněmi je velice lichá, výklad účelový a svědčí o jejich neinformovanosti a malé orientaci v této problematice. Jak jsem řekl výše, nic takového by případná ústavní změna v žádném případě neobsahovala a nepovolovala a takovéto závadové jednání by bylo posuzováno orgány činných v trestním řízení dle platných zákonů.

3) Obecně se ví, že Česká republika má jeden z nejlépe propracovaných a vyřešených funkčních legislativních systémů týkajících se legálního držení zbraní. Mnohé členské země EU se mu ještě ani nepřiblížily. Jakékoli změny a úpravy zákona o zbraních by měly podléhat pouze nařízením české vlády, reagující na ,,domácí poměry“ a se znalostí tuzemské problematiky a nepodléhat zahraničním diktátům. Souhlasím s názorem odborníků, kteří se celé problematice hluboce věnují, že je směrnici nutno odmítnout jako celek. Že nemá smysl pouze zmírňovat její dopady a hledat kličky, protože jak již bylo několikrát řečeno, směrnice je otevřená, podléhající co dva roky revizi a tudíž je hrozbou neustále.

Evropská komise by si měla jednoznačně uvědomit, že jednotlivé členské státy mají vlastní historii, tradice, životní hodnoty a styl života, které opravdu nelze sjednotit. To ze strany komise vidím jako názor přinejmenším mocenský a tudíž zpátečnický. Vnitřní zákony té dané členské země by měly zůstat v direktivě národních vlád a to se týká mnoha zákonů a směrnic včetně národního zákona o civilních zbraních a střelivu.

4) Jsem přesvědčen, že držitelé zbrojních průkazů a zároveň vlastníci zbraní představují pro stát v případě nutnosti obrany cennou skrytou rezervu. Aktivní střelci se na vlastní náklady a ve svém volném čase pravidelnými návštěvami střelnic a účastí na nejrůznějších střeleckých závodech zdokonalují v manipulaci a zacházením se zbraněmi, jak už u IPSC disciplín a jiných akčních střeleb nebo jen při přesných terčových střelbách. Souhlasím s návrhy, že spolupráce státu a občanů by byla řízena státními bezpečnostními složkami, které by vlastníkům zbraní přidělovaly plnění jednotlivých úkolů. Nicméně tato spolupráce by musela být regulována a jasně nastíněna právním předpisem, který by tuto problematiku zahrnoval a řešil.

5) Osobně jsem držitelem zbrojního průkazu, majitelem několika zbraní a zároveň aktivním střelcem. Právo vlastnit a nosit zbraň a v případě nutnosti použít ji k ochraně života a zdraví ostatních občanů, svých blízkých nebo jen sebe sama s sebou nepřináší jen pocit svobody a bezpečí, ale také nesmírnou zodpovědnost a disciplínu. Podmínky pro získání zbrojního průkazu se za posledních několik let zpřísnily a věřím, že i tato skutečnost přispívá k větší bezpečnosti. Přesto nechci jako občan o tuto svobodnou volbu přijít a jako kandidát do senátu se budu snažit o to, aby v celé kauze zvítězil ,,zdravý český rozum“ nad nesmyslným diktátem odkudkoliv. Přeji si, aby se na aktivní střelce a majitelé legálních zbraní pohlíželo s uznáním a byli společností dostatečně respektováni.

Horáková Simona Mgr.

Kupka Vlastimil Bc.

1) Jsem plně pro zachování práva umožňujícího bezúhonnému občanovi nabývat a nosit zbraň související s jeho svobodou a principy demokratického státu. Jsem zásadně  proti snahám Evropské komise o  regulaci legálních zbraní a sebeobranných prostředků a považuji stávající legislativní podmínky v této oblasti v České republice za naprosto vyhovující a bezproblémové. Jakékoli další úpravy zákonů v této oblasti by být výhradně řešeny vlastní legislativou jednotlivých členských států.

2) Ano.

3) EU nemá k přijetí směrnice o zbraních dostatečnou pravomoc. Směrnice je nepřiměřená a nevede ani k posílení bezpečnosti, ani k lepšímu fungování vnitřního trhu. Navíc obsahuje řadu nejasných pravidel. Je například absolutní nesmysl do této směrnice zahrnovat vzduchové zbraně se kterými cvičí už i děti. Dále historické zbraně, které často ani nejsou funkční apod. Jestli Brusel míní touto směrnicí zvýšit bezpečnost, tak se pořádně mýlí. Teroristé jistě nemají registrované zbraně !! Je třeba dát jasně Bruselu najevo, že diktát vede jenom do pekla a další vyvolávaní napětí může vést k následování Velké Británie.

4) Každý občan má možnost se zařadit do vojenských záloh, které člověka vycvičí a umožní mu aktivní přístup k obraně států. Kdyby měl každý, kdo vlastní zbraň mít možnost ji dle vlastního uvážení použít, tak bychom se brzy vystříleli. Ostré použití zbraně musí mít své pravidla a kontrolu. Nejsme v pozici ohroženého státu a nějaké masové ozbrojování není na pořadu dne.

Pavera Herbert Mgr.

1) Dlouhodobě podporuji ochranu práv a svobod a bojuji proti jakémukoli jeho omezování ze strany státu. Zákon o zbraních by měl tyto principy reflektovat.

2) Vnímám velice bedlivě kroky Komise, která reagovala mimo jiné i na tragédii v Paříži. Bohužel byl zvolen naprosto špatný́ směr, tedy zásah do práv a svobod držitelů legálních zbraní, což v žádném případě nemůže vést ke zvýšení naší bezpečnosti. Naopak musíme důsledně potírat nelegální obchod se zbraněmi. Legálně držené a zaevidované zbraně nepovažuji v tomto ohledu za žádné riziko. Nicméně nepovažuji za vhodné, aby byla Ústava ČR upravována ve smyslu vtělení práva držet zbraň. Domnívám se, že právo držet zbraň je dost dobře upravitelné běžnou legislativou.

3) Považuji za správné rozhodnutí nechat směrnici posoudit Evropským soudním dvorem.

4) Již v současné chvíli existují možnosti, jak se mohou občané dobrovolně angažovat na zajišťování bezpečnosti státu – aktivní zálohy. Ty považuji za vhodné řešení.

5) Dovolte mi se jen stručně představit. Mé jméno je Herbert Pavera a jsem v našem regionu jediným kandidátem, který́ se téměř tři desítky let potkává s občany a řeší to, co je trápí. A oni to ve volbách opakovaně oceňují. Pro kandidaturu do Senátu jsem se rozhodl poté, co jsem získal nejširší podporu stran a hnutí, spolků, osobností, ale i běžných občanů. Jako senátor bych chtěl využít svých bohatých zkušeností ze školství, z řízení samosprávy, z politiky, z práce ve prospěch občanů, obcí, škol a podnikatelů. Rád by dokázal, že politika se dá dělat slušně a poctivě.

Herbert Pavera

Pavlíček Petr

Tancík Vladimír Mgr.

1) Princip rovnosti – každý kdo splní předpoklady, může vlastnit a nosit zbraň. Toto považuji za základní princip a potom spíš zásady uplatněné v zákonu, ale to není na psané slovo.

Myslím si, že zákon máme poměrně dobrý, byť jsem pro sofistikovanější kontrolu psychického stavu žadatelů o zbrojní průkaz. Magor je nebezpečnější než člověk, co si dá po honu pivo nebo tři a jde v klidu domů.

2) Nemuselo by být, ale pokud se EU bude tlačit do všeho, tak potom ano. Pokud ano, tak v podobě, že každý má kdo splní podmínky zákona, má právo vlastnit a nosit zbraň. Použití zbraně na vlastním pozemku bych zliberalizoval vzhledem k možnému vývoji v Evropě. Na návštěvu se chodí vrátky a dveřmi...

3) To je věcí specialistů na mezinárodní, evropské právo. Ovšem obecně jsem pro nedodržování oné hloupé směrnice, která je výplodem oslíků, kteří mají strach i ze sebe sama.

4) Občané tu možnost mají v podobě Aktivních záloh (dobrovolných) dle zákona tuším 45/2016. V tuto chvíli to stačí, ale pro případ vyhlášení dvou nejvyšších krizových stavů bych se nebál širší platformy – Domobrany a podobně.

5) Jsem aktivním uživatelem zbraně jako myslivec, sportovní střelec a bývalý voják. Tudíž problematiku vlastnění a nošení zbraní ovládám slušně. Máme jeden z nejlepších zákonů o zbraních a není důvod ho měnit. Ani mnou uvedené slabší místo k tomu není důvodem. Obecně se zákony mají psát střídmě a měnit minimálně. Dělat z lidí trubky vede k tomu, že se trubkami stávají. Dávat právníkům více práce je taky zbytečné...

Přál bych všem, aby u nás byla vlastenecká výchova jako v Polsku na základních školách a aby byla čest nosit zbraň k obraně vlasti.

Vícha Josef