Nabytí a držení zbraně je dostatečně upraveno zákonem. Obrana před útokem musí být obecně účinná tak, aby byl útok odvrácen. Forma obrany, tedy i případné použití palné zbraně, je vždy na úsudku napadeného a nelze obecně formulovat, jaká obrana při jakém napadení by měla být použita. Musí však být jen taková, aby nevybočovala z mezí nutné obrany, která je definována jak v novém občanském zákoníku, tak v zákoníku trestním. KSČM se nedomnívá, že by v tomto směru bylo třeba něco měnit.

3) Jste pro zpřísnění podmínek pro získání zbrojního průkazu a zbraní v ČR? Pokud ano, proč a jakou formou?

KSČM není pro zpřísňování podmínek pro získání zbrojního průkazu, ale jsme toho názoru, že systémově by měla být větší pozornost věnována již stávajícím držitelům. Např. pokud registrující praktický lékař konstatuje, že občan není způsobilý k řízení motorových vozidel, měla by se tato informace dostat i do evidence držitelů zbrojního průkazu, aby mohlo dojít k případnému posouzení jeho způsobilosti držet zbraň.

4) Jak chcete konkrétně zajistit, aby občan, který byl prokazatelně napaden a v sebeobraně útočníka poškodil, nebyl neúměrně šikanován ze strany soudů, respektive státních zástupců (například vyšetřovací vazbou tam, kde zjevně není nutná)? To se často děje v takové míře, až to je pro postiženého likvidační.

Trestní předpisy jasně vymezují pravomoci jednotlivých organů činných v trestním řízení. Je tomu tak i v případě vazby, kdy pro její uvalení musí být dán některý z důvodů, které uvádí trestní řád. Podnět podává policejní orgán, tento podnět přezkoumá státní zástupce, který může podat návrh, a o návrhu posléze rozhoduje nezávislý soudce. Pokud všichni shodně dojdou k závěru, že důvody pro vazbu jsou dány, je osoba do vazby vzata. Je tomu však až poté, kdy je proti konkrétní osobě pro konkrétní skutek zahájeno trestní stíhání. Po celou dobu trvání vazby jsou orgány činné v trestním řízení povinny hodnotit, zda důvody vazby trvají. Pokud by z jejich strany došlo ke zneužití vyšetřovací vazby, jednalo by se o protiprávní jednání, za které by měl být někdo konkrétní postižen. Pokud tedy má vaše sdružení informace, že ze strany soudců, resp. státních zástupců dochází k neúměrnému šikanování, je třeba se obrátit na policejní orgán nebo nadřízené státní zastupitelství a dožadovat se nápravy. Jsme toho názoru, že vazba je velkým zásahem do osobnostních práv jedince a jako taková by měla být uvalována jen v případech, které to svou závažností nezbytně vyžadují. Proto je třeba, aby kontrolní orgány vazebním případům věnovaly maximální pozornost.

5) Jste pro zavedení obdoby americké „castle doctrine“, tedy zvýšenou právní ochranu obránce, který použije ve svém obydlí důraznějších prostředků k odvrácení hrozícího nebezpečí ze strany násilníka?

Ne, nejsme. Česká republika v systému práva vychází z jiné právní kultury a tyto prvky v našem kontinentálním pojetí práva nemají své odůvodnění. KSČM je však toho názoru, že je stále třeba posilovat práva poškozeného tak, aby byl schopen se účinně, ale hlavně v dohledné době domoci nápravy škod, které mu vznikly jednáním druhé osoby. Bohužel, některé prvky, které to již umožňují, soudy dosud dostatečně nevyužívají, což může vyvolávat dojem nerovnosti stran.

Otázky týkající se bezpečnostní politiky státu:

1) Na jakých základech budete formulovat bezpečnostní politiku státu vzhledem k zákona dbalým soukromým držitelům palných zbraní?

Právo držet a nosit střelnou zbraň je upraveno zákonem. Pokud budou držitele zbrojních průkazů a zbraní dodržovat zákony, tak není aktuálně třeba tuto problematiku nově formulovat.

2) Je dle Vašeho názoru prospěšné, aby se při případné novelizaci civilní zbraňové legislativy zapojili do procesu připomínek i odborníci mimo řady státních orgánů, např. ze zájmových a profesních sdružení?

Určitě ano. KSČM dlouhodobě konstatuje, že při tvorbě jakéhokoli zákona by měli být nápomocni odborníci v dané problematice, a je úplně jedno, zda jsou z řad státních orgánů nebo ze zájmových a profesních sdružení.

3) Souhlasíte se systémem, který Američané trefně nazývají „podporujte svého šerifa“, kdy policista není zbytečně popotahován za zákroky provedené proti skutečným pachatelům?

KSČM obecně podporuje jakékoli aktivity, které mohou posílit vážnost a důvěryhodnost bezpečnostních sborů, ovšem je třeba si uvědomit, že policie v USA je zřizována na jiných základech, s jinými úkoly a pravomocemi, což vychází i z historických, kulturních a právních tradic. I použití zbraně policistou je tak v USA vnímáno odlišně než v ČR. U nás je policista při použití zbraně povinen co nejvíce chránit život a zdraví osoby, proti níž zakročuje, kdežto v USA je jeho úkolem likvidace pachatele. Nejsme pro „zbytečné“ popotahování za zákroky, ale také vnímáme jako důležité, aby každé použití zbraně bylo náležitě prošetřeno a touto formou prevence se tak předcházelo případným excesům.

4) Jste pro zvýšení pravomocí polici, pokud ano, v jakých oblastech a proč?

Podle KSČM by měla být policie důvěryhodným a sebevědomým bezpečnostním sborem s vymezenými pravomocemi, které jí umožní plnit její úkoly. KSČM má několik návrhů na úpravu zákonů vymezujících činnost státních či obecních policistů, popř. členů soukromých bezpečnostních služeb. Tyto návrhy by však měly nejdříve projít širokou odbornou diskusí, a proto není na místě o nich nyní hovořit.

S pozdravem a přáním krásného zbytku dne

Bc. Veronika Žižlavská

Mediální úsek ÚV KSČM

Politických vězňů 9

110 00 Praha 1

tel.: 222 897 418

mob.: 734 172 664

e-mail.: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.