Upozornění: Krátké zprávy nemusí vždy vyjadřovat postoje a stanoviska LEX.
Jedná se povětšinou pouze o krátké zprávy z médií, internetu a jiných zdrojů, na které chceme upozornit.
»„Začnite s vysťahovaním“. Týmto heslom, ktoré 29. 8. 1944 vydal pplk. gšt. Ján Golian, začalo po mesiacoch intenzívnych príprav realizovaných v intenciách ilegálneho Vojenského ústredia Slovenskej národnej rady, Slovenské národné povstanie, ktoré bolo namierené proti prichádzajúcim nemeckým okupačným vojskám, ako aj voči nedemokratickému domácemu ľudáckemu režimu úzko kolaborujúcemu s nacizmom. V Banskej Bystrici, v centre Povstania, sa vytvorilo veliteľstvo 1. čs. armády na Slovensku...«
- fotogalerie uvnitř článku
»Pane generále, nepřipadá vám označení letecký partyzán, jak své boje na Slovensku popisujete, poněkud nadnesené? Vezmeme-li v úvahu, že váš pluk čítal dvaadvacet stíhaček...
Tím se nenechte mýlit! Jistěže jsme byli poměrně silnou jednotkou, ale po celou dobu své operační činnosti jsme bojovali v hlubokém nepřátelském týlu, navíc v obklíčení, které se takřka každým dnem svíralo víc a víc.
A když vezmeme v úvahu, že jsme byli závislí na dodávkách paliva a střeliva do našich strojů, to všechno se muselo dopravovat v noci letecky z osvobozených částí Polska, pak to byla partyzánština radost pohledět...«
»Dnes se Antivari říká Bar. Je to malé pobřežní město v Černé Hoře na pobřeží Jadranu. Žije v něm okolo čtrnácti tisíc obyvatel a končí tu železniční trať z Bělehradu. Tím nejdůležitějším je v Baru přístav. Nachází se na klíčové spojnici lodních tras mířících podél pobřeží do Slovinska nebo Albánie i přes moře do Řecka a Itálie. Tak tomu bylo i před sto lety, kdy se pobřežní vody tehdejší rakousko-uherské monarchie staly dějištěm prvního střetnutí námořních sil mnohonárodnostního císařství s přesilou dohodového námořnictva.
Ve srovnání s gigantickými bitvami na Dogger Banku nebo u Jutska se u Antivari dne 16. srpna 1914 odehrála vlastně jen nevýznamná přestřelka. Ale pro náš suchozemský národ je toto střetnutí zajímavé už proto, že v něm bojovali a na palubě chráněného křižníku Zenta také umírali naši krajané.
Přesto zůstává rakousko-uherské námořnictvo poměrně neznámou částí naší společné historie...«
Stručný souhrn incidentu: Poté, co manžel volal policii, že ho žena v hádce pobodala nožem, policie přijela a manželovi - tj. OBĚTI napadení - zabavila veškeré střelné zbraně. Článek se už nezmiňuje o tom, jestli policie zabavila také veškeré nože - místo toho rozvádí, jak jsou střelné zbraně hrozně nebezpečné a jak dobře policie udělala, že je zabavila.
http://www.northjersey.com/opinion/opinion-editorials/more-than-guns-1.1069443
"Přišli k náčelníkovi našeho kmene, dali si s ním čaj a řekli mu: "Odevzdejte nám vaše zbraně a nic se vám nestane." Shromáždili jsme naše zbraně a naložili je do aut. Když s nimi odjížděli, řekli "Zítra se vrátíme."