Tak nám naše slovutné ministerstvo vnitra protlačilo do parlamentu novelu zákona o zbraních... Příběh bez konce, který se stále opakuje. Na jedné straně stále stejné osazenstvo, na straně druhé stále noví úředníci a politici. Je to tragikomická situace. 

Jeden by se tomu rád smál, kdyby ta situace nebyla tak vážná. Ono tady již nejde pouze o zbraně, tedy o to, zda my je mít budeme, či nikoliv. Jde zde o mnohem více.

Situace ukazuje, že politická reprezentace tohoto státu a nejen jeho, jak bude dále ukázáno, usiluje o to, zbavit občany pocitu zodpovědnosti za svůj vlastní osud a nebojím se tohoto patetismu, za osud země.  Pokud to nečiní vědomě, činí tak podvědomě neb lidem, kteří nemají vlastní odpovědnost se lépe vládne. Je zajímavé, že v zemích, kde jsou zbraně úplně vymýceny z legálního života, k tomu již dochází a je rovněž zajímavé, že citace tamních novinových článků je velmi inspirativní i pro nás. Dovolím si zde citovat dva články z The Guardian, tedy plátku, který kritizoval vždy a všude vlastenectví, držení zbraní atd.

1) „V Británii roku 2008 je potlačována individualita a lidé jsou zastrašováni nebo ohlupováni do poddajné konformity. Nejhorší na tom je, že to chtějí. Chtějí být pod dozorem, hýčkaní, homogenizovaní, poslušní...Ohlupována brilantně vtíravými technikami bulvárního tisku, uondaná neúnavnou podprůměrností televize se polovina národa dobrovolně vzdala práva samostatně myslet a nechává se indoktrinovat. I střední třída, kdysi páteř robustního individualismu se bojí vyjádřit názor, aby neřekla něco politicky nekorektního. A když se bojíte říkat, co si myslíte, jste jen krůček od toho stavu nejděsivějšího, začnete se bát myslet. Tento národ se nechává přetvářet do poddajnosti, dokonalého krmiva pro ideology....“   (použit překlad z týdeníku Euro 21.7.2008)

2) Neviditelní policisté

Je opravdu záhadné, kam se v posledních dnech poděla naše policie. Přitom od chvíle, kdy se k moci dostali labouristé, se ocitla na výsluní. Fakta jsou tato: mezi roky 1997 a 2007 bylo utráceno na zajištění pořádku v zemi stále více finančních prostředků. Jen loni bylo do systému nalito 22,7 miliardy liber, z toho policie obdržela 15,13 miliardy. V posledním desetiletí rozpočet policie vzrostl o 21 procent a policistů je více než padesát tisíc, 15 tisíc jich bylo přijato nedávno. Za udržování pořádku utrácíme více než kterákoliv země OECD včetně USA, Francie, Německa a Španělska. Je spravedlivé si přiznat, že Velká Británie je doslova posedlá bojem proti zločinnosti. Přesto policisté v boji se světem zločinu prohrávají, nejsou schopni zajistit klid v uklicích, vyšetřit spáchané zločiny. (převzato z E15).

Pokud se nad těmito dvěma citacemi zamyslíme, tak dostáváme obraz toho, co se děje i zde. Hrajeme si na demokracii, přitom se ale nacházíme ve velmi špatné partajní diktatuře, která je již mnohem horší ve své podstatě než ta dřívější, neb tehdy jsme mohli mít naději, že někde je lépe a něco i lépe funguje. Tato naděje nyní schází, protože se ukazuje, že jinde jaksi lépe není. V zásadě to, co komunisté dělali svými primitivními a hrubými prostředky, je nyní prováděno cestami výše uvedenými, tedy uhlazenými. A protože v normální společnosti je vždy jisté procento jedinců, kteří nejsou zcela bez odpovědnosti a jistých postojů, tak je potřeba je v prvé řadě odzbrojit reálně i duchovně pod různými i zcela vymyšlenými záminkami, aby nemohli být nebezpeční „vládě“ ev. jiným lotrům. Problém nastává ve chvíli, kdy k tomuto odzbrojení dojde, protože lidé stojící mimo zákon se ihned chopí příležitosti a začnou zbrojit. V drtivé většině zemí se ukázalo, že ve chvíli, kdy se zakázaly zbraně v rukou zákona dbalých občanů, tak došlo ke zvýšení kriminality. A jak je patrno z ukázky č. 2 (viz výše), vláda si neví rady a není schopna zajistit bezpečí. Tedy odzbrojení občanů nevedlo ke zvýšení bezpečnosti, ale k jejímu snížení. Jak bylo již dříve v jiných článcích dokázáno, existuje souvislost mezi zákazem zbraní a úrovní kriminality v jednotlivých zemích, potažmo regionech (viz statistiky OSN o kriminalitě). Samozřejmě nehovořím zde o zemích totalitních jako je např. Kuba, ale o tzv. svobodných zemích. Odzbrojením civilní sféry v zásadě dávají politici najevo, že se bojí svých odpovědných a zákona dbalých občanů více než kriminálníků nebo nepřítele (Proč asi???). To je zarážející ve chvíli, kdy si takový režim nechává říkat demokratický ev. svobodný. Jest ovšem otázkou, zda v režimu jaký panuje např. ve Velké Británii, lze ještě hovořit o svobodě.  My se snažíme, tedy naše politická reprezentace se snaží seč může, aby všechny tzv. vyspělé země dohnala. Po krátkém záblesku svobody po roce 1989 přichází opět s totalitními myšlenkami typu zabavíme zbraně, musíme být politicky korektní, nesmíme nařezat dětem atd. atd. Zdůvodnění je směšné a rozumnému, potažmu svobodně myslícímu člověku nepřijde ani možné, že něco takového by mohlo projít. Projde a proč? Protože zřejmě většina obyvatelstva tohoto státu již není svobodně myslící. Když jsem nedávno sledoval na TV NOVA reportáž, týkající se novely zbrojního zákona, otřásal jsem se hnusem nad tím, co redaktoři předváděli – lež, manipulace a nepochopení. Není ovšem divu, jestliže jsem si uvědomil, co jsem viděl v červnu v oné vychvalované BBC v Londýně. Policie se tam zabývala zrovna zabavováním nožů, protože se jacísi mladíci pobodali a jeden zemřel. Tragédie byla okamžitě zneužita stejně tak jako vražda p. Kočky mladšího.  V záběrech bylo viděl policisty, kterak prolézají obchody a zabavují. V celém Londýně zabavili 300!!! nožů a zblblí majitelé krámků ještě říkali obdobnou větu jako naši poslanci o psychotestech: „...kdyby to jediný život zachránilo, stálo by to za to...“  Že jaksi ještě žádný zákon nezabránil ničemu ve společnosti, kde panuje k zákonům všeobecná neúcta od shora dolů je nabíledni. Je také pamatováníhodné, že za vlády jistého p. Blaira bylo ve Velké Británii vymyšleno cca. 3000 nových trestných činů. V tom se již běžný občan nemá možnost vyznat a tudíž lze snadno dosáhnout stavu, kdy může být zatčen kdokoliv za cokoliv. Nakonec konzervativní poslanec p. David Davis (stínový ministr vnitra za konzervativce – po znovuzvolení se jím již nestal....také zajímavý fakt) podal demisi (v doplňovacích volbách po zmíněné demisi znovu zvolen drtivou většinou) na protest proti porušení zásady: bez soudu nelze uvěznit (parlament schválil novelu zákona, dle kterého je možno zadržet bez soudu až na 42 dní osoby podezřelé z terorismu!!! Co chtějí za 42 dní ještě zjistit?) ...Mimochodem, zajímalo by mne, jak chtějí ve Velké Británii zabavovat brusky a ev. staré železo, aby si nikdo nemohl tu kudličku udělat. Bude to zajímavé sledovat.

Takže asi i u nás začíná platit to, co bylo řečeno v první citaci z listu The Guardian? Jinak na okraj: lidé jako člověk, který zastřelil p. Kočku, se ke zbraním dostanou vždy a všude a to za jakéhokoliv režimu. Proto je hysterický výlev politiků i novinářů na téma legálních zbraní, pláčem na špatném hrobě. Je rovněž zapamatování si hodné, že vždy, když nějaký trotl provede něco se zbraní, začne se volat po plošném omezení – nepřipomíná vám to něco? Tak třeba mé maličkosti to připomíná princip kolektivní viny. Někdo něco provede a odnesou to všichni, kdo tam byli... A protože těch, co mají zbraně, je v tomto státě menšina, tak to není těžké. Když provede nějaký cvok něco s autem, tak se řekne, že je to nehoda a přejde se to. Proč? Řidičů je mnoho a všichni novináři mají  také auta, tak se jaksi nehodí volat po zpřísnění, protože to by se jich také týkalo, stejně jako politiků a ev. jejich rodinných příslušníků. I když bych byl teď na místě řidičů opatrnější, protože nejvyšší soud nedávno uznal ve svém výroku auto za zbraň...!!!). Takže je lépe kopat do těch, kteří se v rovině mediální a politické tak nemohou bránit, protože je jich méně a novinářů ani politiků se to tak nedotýká. Nicméně mám za to, že pricip kolektivní viny a trestu byl již překonán, tedy teoreticky, že? 

 Ve vztahu ke svobodě a současnému marasmu bych opět sáhl po cizích slovech neb lépe to vystihnout ani nejde: „...Když hovořím o monarchismu s lidmi doposud netknutými moderní podobou této myšlenky, dostává se mi překvapivých otázek. Předem pominu otázky typu – Vy byste chtěli aby mělo panstvo opět právo první noci? Další otázkou pak bývá, zda bychom chtěli, aby se do naší osvícené a svobody plné doby vrátilo temno panské zvůle, nevolnictví a roboty. Ptají se tak lidé, kteří současně oslavují někdy koncem června den kdy obrazně řečeno přestávají pracovat na daně a začínají vydělávat pro sebe. Vůbec jim nepřijde divné, že dobrou  polovinu  z každého roku robotovali na státním. Když přihlédneme k tomu  kam peníze získané z naší  roboty  plynou ( mám  na  mysli  nejrůznější  miliardové  tunely,  úniky,  zbytečně  placená  penále  za  nefungování  justice, předražené zakázky v systému všeobecného klientelismu apod.), robotovali jsme vlastně i na panském. Jen se tomu tak neříká. Situace je ovšem ještě daleko horší. Podle oficiálně zveřejněných statistik má velká část koupěschopného obyvatelstva našich zemí značné potíže se splácením spotřebitelských i jiných úvěrů a okolo jejich domovů jako supi krouží stěhovací vozy exekutorských firem. Tyto naše, mnohdy značné dluhy, jsou obchodovatelnou komoditou. Řečeno prostě a jasně: statisíce a snad již milióny našich obyvatel jsou ke koupi. Jejich dluhy může od úvěrových ústavů odkoupit například jejich zaměstnavatel, nebo určitá bohatší politická strana. Zkuste zaměstnavateli odepřít jít v neděli do práce, nebo si stěžujte, že vás vzadu ve skladu osahával, když pouze na něm záleží, jestli dokážete splácet svůj dluh a jestli přijede exekutor či nikoliv. Člověk, který je na prodej, se odjakživa nazývá otrok. Dnes se tomu tak pochopitelně neříká. Také dnes máme panstvo, které nepodléhá stejným zákonům a stejné justici jako my ostatní, díky skandální instituci doživotní poslanecké imunity. Svobodný člověk by za těchto poměrů zřejmě již dávno táhl ve statisícových davech ulicemi a z oken paláců by se sypalo sklo. Máme tedy zřejmě i poddané, kteří skloní hřbet a nechají vše tak jak to je (Jan Drnek, Monarchistický zpravodaj, 2008).

 Pokud na tuto úvahu o naší svobodě naváži, tak je potřeba si uvědomit, že fakt odebrání zbraní pod jakoukoliv záminkou, má kapitoly ekonomické, politické a sociální.

Ekonomický aspekt je nabíledni: jestliže je ve státě legálně cca. 500 000 zbraní a chceme je dle práva(?) vykoupit - pokud je zakážete, tak při ohodnocení min. částkou 5000,-Kč/ks dostaneme  2,5 miliardy Kč. To v situaci, kdy stát nemá peníze na silnice, zdravotnictví, policii apod. a ve světě je hospodářská krize. Tento bod je důležitý, neboť jím lze pak zdůvodnit to, co se děje, tedy metodu krájení salámu. Pokud pod záminkou psychotestů, terorismu atd. budu postupně zmenšovat počet držitelů zbraní, nebude to v časovém horizontu tak markantní a navíc přinutím držitele zbraní, aby se jich zbavovali pod cenou sami. Finálně již ten zbytek snadno vykoupím. A to je přesně to, co se zde děje v posledních letech. Zdánlivě nám nikdo nic nebere, ale vytvářejí se diskriminační podmínky takové, aby se počet držitelů ZP stále snižoval (diskriminační přestupky apod.) a přístup k ZP ztěžoval.

Politický aspekt je rovněž zajímavý. V době krize politiky, kdy k volbám nechodí ani polovina obyvatelstva, kdy politici veřejně lžou, kradou a rozkrádají, kdy politický a sociální marasmus nabývá na rozsahu, je potřeba vytvořit podmínky pro snadné ovládnutí obyvatelstva a zvládání případných problémů. Jak, to bylo již uvedeno. Protože toto ovládnutí skrzevá media a žrádlo nikdy nefunguje stoprocentně, je potřeba připravit se k potlačení ev. nepokojů. To lze bez problémů pouze tehdy, pokud mám profesionální armádu, tedy žoldnéře (vzpomeňme na p. Špidlu, kterak se rozplýval nad myšlenkou, že by naší armádu tvořili Vietnamci) a bezskrupulózní policii (vzpomeňme na to, co se děje v policejním aparátu v poslední době). Nad tímto represivním aparátem pak stojí ještě moc soudní a opět si uvědomme v jakém je stavu. Navíc dochází stale častěji k prolínání dvou ze tří pilířů tzv. demokracie – tedy prolíná se nám moc zákonodárná a výkonná (ministři jsou zároveň poslanci atd.). Poslední návrh zákona na odvolávání soudních funkcionářů zvýšil moc politiků zasahovat i do této sféry a tak nám postupně mizí i poslední, i když hodně popraskaný pilíř. Je potřeba si také naplno uvědomit, že zvýšená kriminalita spojená s ev. eliminací zbraní v rukou řádných občanů,  nutně vede k destabilizaci společnosti a tak k jejímu oslabení. Ve světle toho, co již bylo řečeno a dale i naznačeno, se je potřeba ptát, zda i to vlastně není něčí záměr.

Sociální aspekt stojí rovněž za povšimnutí. Ve všech vyspělých zemích postupně mizí střední třída. Malé podniky jsou pohlcovány velkými nadnárodními společnostmi, malí živnostníci jsou postupně vytlačováni z ulic, slušně vydělávající jsou dušeni stale většími odvody a dávkami. Nevím, zda-li jde o záměr nebo ne, ale ve světle toho, co se děje po světě, je to zajímavé. Všichni mluví o střední třídě a zároveň ji potlačují. Paralelně však s potlačováním střední třídy, úzká vrstva lidí a korporací naprosto pohádkově bohatne, na straně druhé pak obrovské masy lidí chudnou. Legálně drží zbraně většinou příslušníci střední vrstvy obyvatelstva a vyšší vrstvy obyvatelstva. Pokud střední vrstvě obyvatelstva zbraně znemožním držet, pak zbývá již jen ta nejvyšší vrstva. No a to jsou ti, kteří vládnou. Podíváme-li se na oba předchozí aspekty, tak nám ta rovnice docela vychází. A to lze nádherně opět vysledovat ve Velké Británii. Nejvyšší vrstva má své ochranky, střežené objekty atd. (již kdysi zmiňovaný případ odchodu do penze jistého pana Greenspana – v Londýně dostal šlechtický titul s právem chodit po městě s obnaženým mečem - jak příznačné v době, kdy každý perořízek v rukách řádného občana je prohlášen za zbraň) a ostatní jsou ponecháni sami sobě, protože pořádkové síly se starají pouze o ochranu vládnoucích a o vytváření represivního tlaku na zbytek obyvatelstva. Lidé jsou v podstatě nuceni trpět drobnou zločinnost, protože tou se již nikdo nezabývá (viz citát 2 výše). Podívejte se i na naši zem a zjistíte, že k tomu dochází také. Pokud vám ukradnou autorádio, tak se to již nevyplatí ani hlásit, protože spoluúčast je vysoká a na policii pouze ztrácíte čas a k ničemu to nevede, ale stačí, aby nepohodlní ohlásili někde demonstraci a je v tu ránu na ulici hromada těžkooděnců a zatýkání jde ráz na ráz....

Zamyslíme-li se nad tím, co se děje, tak musíme slyšet jednak poplašné signály a jednak umíráček svobody. Tu nám postupně berou politikové zprava i zleva (a nejde pouze o zbraně). Kdysi jsem si myslel, že naším nepřítelem je pouze levice, nyní jsem zjistil, že i tzv. pravice se chová úplně stejně. Na vnitru sedí stejní úředníci, kteří se snaží zdůvodnit svá místa stale novými a novými aktivitami a stále znovu zasahují do zákona, který původně byl celkem dobrý a vyhovoval. Po četných úpravách již nevyhovuje, jednak proto, že je téměř nečitelný a jednak proto, že je v něm stale vice nesmyslů.

Předkládaná novela, nejen, že je svým způsobem likvidační zejména pro podnikatele, ale  i silně diskriminující pro běžné občany, které vystavuje úřednické svévoli. Umožňuje tak pod pláštíkem zákona zmenšovat počet držitelů ZP aniž by to bylo nápadné viz např. přestupky na úseku přestupků proti občanskému soužití  - tedy bude-li mé dítko v mé nepřítomnosti dvakrát rušit noční klid, přijdu o ZP? Atd. atd. Největší perlou je ale v zákoně pasáž, která říká, že v případě ohrožení státu, budou občanům zbraně odebrány. To přímo potvrzuje teze vyslovené dříve. Vláda se bojí vlastních občanů vice než nepřítele a tady bych se zastavil a ptal se: Proč??? Nebo také: Komu k dobrému? V čí prospěch? Odpověď neznám, tedy pokud vyloučím nepřítele, protože tomu to prospěje vždy. Zvláště za situace, kdy máme armádu, která je téměř k ničemu. Skoro bych se odvážil vyslovit domněnku, že naši politici pracují v žoldu právě toho nepřítele. Přitom odhodlaní civilisté jsou téměř k neporažení – viz  Afghanistán….

Rovněž je zarážející, že neustálými změnami zákonů dochází k rostoucí kriminalizaci nic netušících občanů, kteří si ani nejsou vědomi toho, že nějaký trestný čin spáchali. Tak např. předkládaná novela zařazuje mezi zakázané zbraně i odpalovací zařízení raket atd.  Takovou rouru na odpálení RPG lze dnes koupit v každém Army obchodě a nevíte ani, že je to považováno za zbraň. Je to ve své podstatě roura, kterou si zručný řemeslník snadno vyrobí i bez prodejny. Vy tudíž ani netušíte, že novela zákona z vás udělá zločince, který se nedovoleně ozbrojuje a je tudíž trestatelný…. A tak by se dalo pokračovat dále. Na připomínkovém řízení ohledně tohoto zákona zazněl z úst ministerského úředníka (JUDr.), takto člověka námi placeného, zajímavý výrok, týkající se air-softu: “…musíme to omezit, protože by to někomu mohlo vadit…”!!! To je tedy právnický argument  jak hrom… proti tomu se normální člověk nezmůže na nic, protože to se nedá zdravým rozumem přijmout.… Takže zakážeme, protože BY MOHLO někomu vadit…

Za povšimnutí stojí i fakt, že císařský patent o zbraních platil u nás přes 80 let a v Rakousku s menšími obměnami platí dodnes (a to se zbraně v průběhu doby silně měnily – v době vzniku patentu se používaly perkusní zbraně a v r. 1914 kulomety…..!!!). Obdobně to platí i o patentu 117 o vězeňství, který vlastně tvoří základ i pro naše předpisy a zákony. Jestli ono to nebude nakonec tím, že císař měl o svou zemi zájem v širší perspektivě a ne pouze na čtyři roky. Zřejmě take nechtěl krást a lumpačit jako tzv. republikoví mocipáni, první republikou počínaje a dnešní garniturou konče. A také měl asi k dispozici schopné úředníky a právníky, potažmo ministry. My zákony měníme nepřetržitě, takže asi nemáme schopné ani jedny (viz výše) nebo to jsou lotři.

Tak opravdu nevím, ale asi by bylo dobré kdybychom se již konečně zamysleli nad tím, kde a v čem žijeme a jak to napravit. Prosím za prominutí za poněkud delší příspěvek.

Ing. Zdeněk Blažek, CSc.