Vážení čtenáři, přinášíme Vám překlad článku partnerské organizace ESSF, jehož originál je dostupný zde.

Pokud budou zákazy olověného střeliva zavedeny bez smysluplných přechodných opatření, dopad na výrobce zbraní a střeliva a další související sektory bude tvrdý: až čtyři miliardy € a přes 16 000 nezaměstnaných, se sociálními náklady dalších 1,4 miliardy €.

Chceme-li zavést radikální opatření, která změní podobu celého průmyslu, je nutné provést pečlivé hodnocení dopadů a nastavit přiměřenou dobu na jejich zavedení, pokud se chceme vyhnout závažným socioekonomickým dopadům. Ty by pocítili nejen výrobci zbraní a střeliva, ale také 10 miliónů jejich uživatelů, kteří za ně každý rok utratí 20 miliard €.

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) bohužel podcenila oba tyto aspekty, což znamená, že pokud bude zákaz schválen podle současného návrhu, můžeme očekávat závažné socioekonomické následky nejen pro výrobce a uživatele zbraní a střeliva, ale i pro celou evropskou společnost.

Podle průzkumu, který provedly Evropský institut pro lovecké a sportovní zbraně (IEACS) a Asociace evropských výrobců sportovních zbraní (ESFAM) za účelem shromáždění dat od výrobců zbraní v Evropském ekonomickém prostoru, může zavedení zákazu bez výrazně delších přechodných období znamenat až pro polovinu podniků závažné problémy, včetně ukončení provozu.

Pokud má tento průmyslový sektor vyhovět navrhovaným omezením, vyžádá si to léta výzkumu a vývoje. Zástupci podniků se shodují na tom, že pokud mají upravit své portfolio zbraní tak, aby mohly bez problémů používat bezolovnaté střelivo, a zároveň tak, aby se vyhnuly ekonomickým dopadům, bude k tomu zapotřebí deseti let.

V odvětví průmyslu s ročním obratem téměř 6 miliard € a téměř 22 000 zaměstnanci by předčasná implementace omezení ohrozila nejméně polovinu obratu a zaměstnanců, přičemž zhruba 20 % podniků by skončilo: to znamená ekonomickou ztrátu až tří miliard € a více než 11 000 pracovních míst, které by si formou podpory v nezaměstnanosti vyžádaly dalších 800 miliónů € z veřejných rozpočtů.

Největší riziko krachu hrozí výrobcům, kteří prodávají hlavně na evropských trzích. Velké podniky se mohou soustředit na export a nahradit olověné střelivo rychleji, ale na malé a střední podniky, které tvoří skutečnou páteř evropské ekonomiky (99 % celkového počtu), dopadnou následky naplno, protože přijdou o základ svého odbytu.

To přitom ještě neuvažujeme nepřímé důsledky zákazu na dodavatele a odběratele, kteří jsou na tento průmysl napojeni. Odhadem jde v Evropě asi o 200 distributorů, 14 000 prodejců a přes 300 000 sběratelů, jejichž podnikání je převážně nebo zcela závislé na trhu sportovních a loveckých zbraní.

V oblasti produkce střeliva navíc nejde jen o čas. Podle průzkumu, který mezi svými členy provedla Asociace evropských výrobců sportovního střeliva (AFEMS) přístup Evropské chemické agentury ignoruje skutečnost, že na chování střeliva mají vliv všechny jeho komponenty, a že vliv těchto komponentů musí být pečlivě propočítán, má-li mít střelivo optimální balistické a ranivé vlastnosti. Změna jednoho komponentu v této rovnici znamená nutnost překonstruovat celý náboj. Pokud má tedy být olověné střelivo nahrazené neolověným ve stejné kvalitě, je zapotřebí dostatečně dlouhé doby pro navržení a vyvinutí nových typů střeliva a jejich zavedení do sériové výroby.

V krátkodobém horizontu (0-3 let) je schopno nahradit olovo jen velmi málo výrobců. Většina ho dokáže nahradit jen v delším horizontu (10 let) a někteří ho nedokážou nahradit vůbec, zejména u malorážkového střeliva, kde neexistuje alternativa zaručující dostatečnou přesnost.

Z průzkumu je zřejmé, že podniky, které nebudou schopny olovo okamžitě nahradit nebo najít odbyt mimo Evropský ekonomický prostor, budou muset zastavit výrobu. Socioekonomický dopad bude tvrdý: roční ekonomická ztráta až miliarda € a ztráta přes 5 000 pracovních míst, které si vyžádají 600 miliónů € ve formě podpory v nezaměstnanosti. Pokud k tomu přičteme ztráty podniků, které nezavřou, ale sníží se jim obrat a budou muset propouštět, dojdeme k číslům, které by měly být varováním i pro podporovatele těchto omezení: roční ekonomické náklady až 4 miliardy € a ztráta přes 16 000 pracovních míst, s náklady na podporu v nezaměstnanosti cca 1,4 miliardy €.

To ale nejsou jediné problémy, které jsou v návrhu naprosto ignorovány. Dalším takovým problémem je dostatek (či spíše nedostatek) náhradních materiálů za olovo. Platí to zejména pro bismut a wolfram, které návrh prezentuje jako suroviny, kterými je možné olovo v brocích okamžitě a snadno nahradit. Evropská komise ale oba kovy uvádí na seznamu důležitých surovin, kterých je takový nedostatek, že se už teď hledají možnosti jejich náhrady. Jiné náhražky, například cín a ocel, se převážně dovážejí ze zemí mimo Evropský ekonomický prostor, zejména z Číny. To by zvýšilo závislost evropských trhů na dovozu z těchto zemí.

Tyto nesrovnalosti už po xté ukazují na nedostatky zprávy ECHA: pokud bude návrh přijat tak, jak je, nezaplatí za to vysokou cenu jen myslivci a sportovní střelci, ale i celá evropská ekonomika a společnost.

přeložil : David Karásek - analytik a člen představenstva LEX z.s.

reprofoto: Sellier & Bellot Factory Tour 4k (15.12.2018)