Z pátečního čísla 3/2014 časopisu ZBRANĚ & NÁBOJE jsme převzali tuto aktualitu:

Chystá se bitva o podobu zbrojního zákona?

Na jedné straně se možná českým držitelům zbraní uleví při posuzování práva na sebeobranu, na druhou stranu ale naopak hrozí, že o své legálně držené zbraně přijdou. A nejen oni, ale i střelci ve zbytku Evropské unie. Tlaky na posuny ve zbrojní legislativě totiž sílí.

Téma využití palných zbraní v sebeobraně a možnost vynětí tzv. neletálních zbraní ze seznamu zbraní na zbrojní průkaz nadhodil v Poslanecké sněmovně už v minulém volebním období tehdejší poslanec a bývalý předseda Věcí veřejných Vít Bárta. V předčasných volbách po vládní krizi sice svůj mandát neobhájil, nicméně v jeho stopách teď kráčí politici kandidující za hnutí Úsvit.

Jeho předseda Tomio Okamura spolu s předsedou sněmovního výboru pro obranu Davidem Kádnerem (VV) uspořádali v polovině ledna ve Sněmovně seminář, na kterém byly představeny dva legislativní návrhy, které posouvají možnosti legální sebeobrany (nejen) palnou zbraní jednoznačně směrem k napadenému, tedy obránci.

Obětí je vždy obránce

První návrh na změnu zákona připravil spolek Šalamoun, jemuž se nelíbí, že policie a soudy při projednávání případů použití zbraně v sebeobraně často zaměňují role aktérů konfliktu – původní útočník, pokud je zastřelen či zraněn, se stává obětí, a ten, kdo se jen bránil, je obviněn z trestného činu, čili je z něj pachatel.

Proto sdružení kolem známého aktivisty Johna Boka připravilo návrh na novelu pasáže trestního zákona o nutné obraně, která vychází například z rakouské legislativy a říká například, že za legální nutnou obranu je považována i obrana obydlí, pozemku a dalších soukromých statků nebo obrana ve strachu, zmatku či rozrušení způsobeném útokem. Následky za to, že zasáhl do cizích práv, podle autorů, musí nést vždy útočník bez ohledu na to, co se s ním stalo.

Můj dům, můj hrad

Druhý návrh, který na semináři padl, připravil právník a bývalý soudce trestního soudu Ivan Solil. I on doporučuje posílit práva obránce při obraně svého majetku (obydlí, pozemku a dalšího soukromého vlastnictví, jako je třeba automobil).

Návrh posiluje postavení napadeného, pokud lupič vnikne do objektu násilím, nebo jím vyhrožuje či překoná překážky, které majetek chrání (například plot). Tedy něco po vzoru amerického pravidla „My Home, My Castle“.

Podle poslance Kádnera jsou oba návrhy přínosné a chce se zasadit o to, aby se jimi Sněmovna vážně zabývala.

Komisařka útočí na práva střelců

Zcela opačné tendence ovšem bují na půdě Evropské unie, respektive Evropské komise. Někteří její členové naopak chtějí drasticky zpřísnit pravidla pro držení zbraní civilisty. O snahách o „odzbrojení“ jsme psali v Z&N č. 12/2013. Eurokomisařka Cecilie Malmströmová, která se postavila do čela této iniciativy, už dala podnět Radě Evropy a Evropskému parlamentu, aby se zpřísněním celoevropské legislativy v otázce držení zbraní zabývaly.

Návrh, podporovaný i několika pacifistickými skupinami, zahrnuje čtyři hlavní body, které by vedly mj. k zákazu civilního vlastnictví „nebezpečných“ zbraní (myšleno samonabíjecí zbraně a zbraně s vícekapacitními zásobníky) či ke zpřísnění přístupu ke zbraním obecně. V důsledku toho by mohlo v Česku dojít například ke zrušení kategorie zbraní „na ohlášení“ – všechny by podléhaly policejnímu povolení.

Autoři návrhu přitom argumentují zkreslenými a tendenčně vykládanými údaji (například o počtu sebevražd palnou zbraní) a nerespektují výsledky jimi zadaného průzkumu mezi občany EU, z nějž vyplynulo, že si občané nepřejí žádné změny ani aby EU v tomto směru více než dosud zasahovala do národních legislativ.

Text: Petr Kučera - šéfredaktor

Podnět k novelizaci zpracovaný Advokátní kanceláří Solil, Fiala a spol. ve spolupráci s LEX o.s. si můžete stáhnout níže.

Přílohy:

Soubor	Popis	#	Velikost
nutna-obrana-podnet-k-novelizaci.pdf			148 kB