LEX logo

Jsou dva způsoby, jak působit v politice. Buďto si vybudujete reputaci expertů na daný obor, ke kterým politici chodí pro radu a spolupracují s nimi – nebo vstoupíte do politiky jako samostatný hráč a proti politikům agresivně bojujete mediálními útoky nebo spřádáte koalice s těmi, kterým se to hodí. Každá z těchto strategií má svá pro a proti.

LEX se od počátku vydal na dráhu expertů, protože přináší dvě podstatné výhody: možnost vyjádřit se k zákonům při jejich vzniku, ještě než jsou zpolitizovány; a možnost spolupracovat se všemi politiky napříč stranickou příslušností a tak získat největší sílu prosadit to, co je zjevně rozumné.

Jak by to ale vypadalo, kdyby si LEX už na začátku zvolil druhou možnost a namísto expertízy a spolupráce se snažil fungovat jako nátlakové politické hnutí po vzoru americké NRA, které se proto politikům a úřadům vymezuje jednoznačně nepřátelsky a tvrdě lobbuje za své návrhy?

 Žádné zbraně bez kladného kádrového posudku

V prvé řadě by možná polovina z nás neměla zbraně žádné, protože by neměla zbrojní průkaz. Když došlo k první české masové střelbě s legální zbraní v Uherském Brodě, různé subjekty hledaly nejrůznější cesty jak tomu do budoucna zabránit. A jedním z takových nápadů bylo, že se do novely Zákona o zbraních (ZoZ) v roce 2015 jako podmínka pro vydání ZP dostalo vydání „kladného kádrového posudku” od obce a od městské policie. Proti tomu se LEX ohradil již v prvním kole připomínkového řízení, kde připomenul paralelu s dobou totalitní diktatury před rokem 1989 a hlavně nefunkčnost takového zjišťování:

 „Dotazy na obec či obecní policie jsou jakousi paralelou uličních výborů z 50 let minulého století (...) lze očekávat, že dojde touto cestou k vyřizování osobních účtů, pomluvám a pletení dojmů s pojmy.”

Co je ale důležité, navenek se LEX choval diplomaticky a vůbec nijak to nerozmazával. Interně upozornil vnitro na praktická úskalí i historické souvislosti takového návrhu – a z výsledné novely tato podmínka zcela vypadla.

Kdyby ale LEX hrál agresivně a problém politizoval, nikdo by se jej neptal na názor a naopak ve Sněmovně by se snadno našel někdo, komu by takové „občanské dobrozdání” přišlo jako skvělý nápad a začal jej silou protlačovat s argumentem, že by to „zabránilo excesům”.

Zákaz zbraní EU by prošel v nejbrutálnějším prvním nástřelu

První verze Směrnice o zákazu zbraní, COM2015(750), byla vysloveně šílená: zakazovala všechny zbraně „vzhledově podobné” automatickým (tj. skoro všechny), všechny zbraně „odvozené” od automatických (tj. skoro všechny po roce 1956) a dokonce požadovala, aby byly jako zbraně registrovány – a likvidovány s extrémní byrokracií a trestntěprávním postihem pro ty, kdo by to ignorovali – i hračky. To vše bylo protlačováno za pomoci lživých argumentů, resp. brutálního nepochopení toho, jak fungují zbraně.

Odborná sekce LEXu vypracovala podrobnou a neutrálně laděnou analýzu Jak obelhali Europarlament o samonabíjecích zbraních, která jasně a jednoduše vyvrátila všechny omyly, upozornila na nepochopitelná úskalí a identifikovala nejkřiklavější šílenosti ve Směrnici. Protože byl LEX vnímán jako skupina opravdových a nepolitických expertů, vzala si od něj tuto analýzu jak česká Poslanecká sněmovna, tak i čeští europoslanci napříč stranami. A pak čeští politici napříč stranami tuto analýzu rozdávali i v Evropském parlamentu. Díky tomu výbory měli čeští politici a výbory Europarlamentu munici ze Směrnice odstranit alespoň ty nejšílenější zákazy.

Kdyby byl ale LEX vnímán jako uřvaná nátlakovka, proč by si od něj politici napříč Sněmovnou a napříč stranami zastoupenými v Europarlamentu měli brát jakoukoli analýzu, neřkuli ji šířit? S takovou by se LEX mohl dobývat do Sněmovny a Europarlamentu z vnějšku, maximálně přes hrstku „spřízněných” politiků – ale ostatní politici by v rámci politického boje analýzu protlačovanou svými soky snadno mohli torpédovat. Kdyby byl LEX nátlakovka, žádná naše analýza by ve Sněmovně a Europarlamentu neputovala.

Zabavování zbraní při „mimořádném opatření” by zůstalo v zákoně

ZoZ obsahoval od počátku strašidelný § 70, podle kterého vláda při stavu ohrožení státu nebo válečném stavu mohla plošně zabavit všechny zbraně s okamžitou účinností. LEX dlouhodobě (od roku 2012) usiloval o jeho zrušení a v připomínkových řízeních argumentoval jednak tím, že by jej poslechli jen slušní lidé a zločinci by tak měli pré, a jednak tím, že pokud se stát bojí vlastních občanů tak, že jim chce zabavovat zbraně, něco není v pořádku.

Kdyby ale LEX agresivně mlátil politiky přes hlavy, zrušení § 70 by se tím masivně medializovalo a jistě by se našlo pár pachatelů dobra, kteří by hlasitě argumentovali ve prospěch jeho zachování a strašili veřejnost, že kdyby byl § 70 zrušen, „mohly by vznikat milice” – jak jsme ostatně viděli na vlastní oči při projednávání ústavní změny. Myslíte si, že by s takovou zrušení § 70 prošlo?

Žádné samonabíjecí AR-15 či CZ 858 by nikdo neměl

Starý zákon o zbraních 288/1995 Sb. ve svém § 21/1,a) zakazoval „palné samonabíjecí zbraně, pokud mají vzhled vojenských plně samočinných zbraní a které lze upravit na plně samočinné”. Pokud není stanoveno omezení jako „běžně dostupnými nástroji”, lze nějakým způsobem – i kdyby se mělo jednat celé o vyfrézování nového lože spoušťového a bicího mechanismu a navaření a vyfrézování výstupků na závěru –, „upravit na samočinné” téměř cokoli. A pušky „se vzhledem vojenských samočinných”, to je naše stará kategorie B7, proti jejíž ilegalizaci jsme všichni srdnatě bojovali 5 let proti EU. O kategorizaci zbraní přitom na základě takto mnohoznačné formulace vykládalo policejní prezidium, na kterém tehdy seděli i někteří vysloveně fanatičtí odpůrci zbraní.

LEX ve spolupráci s dalšími experty pilně, ale klidně a věcně vznášel praktické a odborné připomínky napříč politickým spektrem, které pochopili a pomáhali prosadit lidé z tak rozdílných politických ODS a ČSSD. Díky této spolupráci expertů a politiků napříč názorovým spektrem se povedlo nejen zrušit absurdní zákaz zbraní podle jejich vnějšího vzhledu a konvertibilitu racionálně omezit právě klauzulí o „běžně dostupných nástrojích”, ale zároveň zařídit, že o kategorizaci zbraní nerozhoduje svévole někoho na policejním prezidiu, ale ČÚZZS.

Kdyby to však LEX tehdy vzal agresivně, jenom by zhatil práci spřízněných vyjednavačů a proti žádné EU bychom dnes nebojovali prostě proto, že by jen formalizovala zákaz, který by u nás platil 22 let.

Přebíjení nábojů by bylo zakázáno, limity by byly nízké a sběratelé by měli problémy

Novela ZoZ z roku 2015 se snažila systematizovat paragrafy o přebíjení nábojů – jenže z výsledné formulace zcela vypadla možnost delaborovat zmetky. Mimo to by přebíjet náboje nesměli držitelé ZP skupiny E, protože novela v roce 2012 explicitně zaváděla, že pokud by si „Éčkaři” přebíjeli, byl by to přestupek. Navíc se objevil i bod, který by de facto zakázal mít delaborované náboje ve sbírkách nedržitelům zbrojních průkazů a na který nás upozornila partnerská organizace Společnost pro studium nábojů, z.s.

Nebýt LEXu, který z pozice všemi uznávaných expertů upozornil na toto opomenutí, přebíječi a držitelé ZP jen „na ochranu zdraví, života a majetku” by buď přišli o zbraně, protože by se dvakrát dopustili přestupku na úseku ZoZ a bylo by vymalováno – nebo by se jim hromadily zmetky, které by nesměli ani vystřelit, ani delaborovat, a museli by pracně a draze hledat, jak se jich legálně zbavit.

Navíc LEX prosadil i zvýšení zákonných limitů na počet přechovávaných zápalek a střelného prachu, protože dosavadní „zastropování” bylo nízké a sportovním střelcům s jejich spotřebou střeliva často nestačily. Opět se zde prokázalo, že nepolitický přístup se vyplatí, protože s LEXem spolupracují rozumní politici napříč stranami: tentokrát návrhy LEXu podpořil mj. i poslanec z řad TOP09.

 Jaké máte zbraně a jak moc střílíte by věděli všichni: lékaři, obecní policie, finanční správa...

Když byl zaveden Centrální registr zbraní, nahromadila se spousta nápadů, jak jej využít. Od zřízení přístupu všem lékařům, kteří by se mohli dívat, zda člověk který k nim přišel náhodou nevlastní nějaké zbraně, po zřízení přístupu obecním policiím, obecním úřadům a dokonce finanční správě. Některé zainteresované subjekty si přitom vymyslely, že ačkoli to nijak nepotřebují, přesto by měly mít i přístup k celkovým sestavám o vlastněných zbraních a nakupovaném střelivu.

V naší realitě to LEX připomínkoval v prvním kole novely a tento zvrácený nápad ani nepřešel na přetřes. Ale pokud by byl LEX „za nepřítele”, těžko by někdo naslouchal oprávněným obavám zákona dbalých držitelů. A je asi jasné, že taková možnost „proklepnout si” kohokoli by vysloveně sváděla ke zneužití, a že situace typu „tyjo Mařko představ si, že mi Pepa říkal, že koukal v registru, že Novák odvedle má pět pušek! To přece není normální, to je psychopat!” Nebo „Hele Novák, jestli mi neschválíš ten projekt rekonstrukce, tak já vím, že máš flinty a nahlásím, žes mi jimi vyhrožoval!” by nebyly ojedinělé.

Plošný zákaz všeho, co není jmenovitě vyjmenováno v zákoně

V novele z roku 2015 přišlo Ministerstvo vnitra za technickými a právními experty z LEXu se zapeklitým problémem: obávali se budoucích zbraňových technologií jako jsou railguny, na jejichž bázi by někdo mohl postavit zbraně srovnatelně účinné s registrovanými, chtěli je nějak „preventivně” řešit... A nenapadla je lepší formulace, než všechny „jiné zbraně”, které nejsou taxativně vyjmenované v ZoZ, přesunout do kategorie „A – zakázané”!

To by byl velký problém, protože pokud by si v kroužku mladých techniků postavili railgun, který vystřelí špendlíkovou hlavičku metr daleko, de iure by si koledovali o trestný čin nedovoleného ozbrojování. A navíc princip „co není povoleno, je zakázáno” zavádí právní nejistotu: jak můžete vědět, že nedržíte v ruce zbraň, která není taxativně pokryta ZoZ a tedy není přísně zakázána? Nemůžete.

Právní a odborná sekce LEXu ale prozkoumala záměr MV a během dvou týdnů intenzivní práce přišla s alternativní právní formulací, která dokázala zcela naplnit záměr MV a přitom nechala na pokoji neškodné, dostatečně slabé experimentální zbraně a hračky a zajistila právní jistotu, protože „hypotetické nové zbraně” pokryla výkonovou analogií ke zbraním kat. B. Experti LEXu tak dokázali podat MV nápomocnou ruku jako skuteční „insideři” se znalostí české i světové zbraňové legislativy a prokázali, že má smysl se na odborníky LEXu obracet s technickými konzultacemi a že dokážeme řešit problémy. Zároveň s tím LEX podal i ústavněprávní námitky a MV se nakonec rozhodlo tento bod vůbec neimplementovat.

Kdyby ale LEX vedl „nátlakové kampaně”, vnitro by se na něj nikdy neobrátilo jako na odborníky a LEX by společně se všemi střelci akorát zíral „jako tele na nová vrata”, co se to v ZoZ objevilo.

Za neodevzdání prošlého Evropského zbrojního pasu by hrozila pokuta do 15.000 Kč

Do novely se dostala i takováto absurdita. LEX podotkl, že společenská škodlivost neodevzdání propadlého dokladu, který se dá použít pouze pro cesty do zahraničí, kde je ale jeho platnost kontrolována, je nulová. Vnitro si znova přečetlo, co se do novely dostalo, a nesmyslnou pokutu odstranilo.

Masové rušení střelnic a brutální otrava s procedurami a dohledem

V novele z roku 2012 někoho napadlo zvýšit bezpečí a jistoty tím, že by správce střelnice musel osobně dohlížet na střelby - a dalo by se vyvozovat, že je osobně zodpovědný za chování všech střelců na všech stavech. Každému střelci by prostě musel stát za zády správce střelnice nebo vedoucí střeleb a kontrolovat každý jeho pohyb, jinak by se správce vystavoval nebezpečí v případě jakéhokoli průšvihu.

To by střelnice minimálně velmi prodražilo (museli by se nabrat a zaplatit vedoucí střeleb), otrávilo (micromanagement) a nemálo střelnic, které by neměly na takové zvýšené náklady, by se nejspíše i zavřelo.

V naší realitě LEX připomínkoval, že „Držitelé zbraní jsou odborně způsobilí pro zacházení se zbraní a nesou zodpovědnost za své jednání. Není důvod přesouvat tuto zodpovědnost na správce střelnice.” Totéž zdůraznili i poslanci, kterým argumenty LEXu dávaly smysl – a vnitro platnost takových připomínek uznalo. V alternativním vesmíru kde by se LEX do všech navážel, by „pachatelé dobra” vytáhli pár případů sebevražd na střelnici a argumentovali, že kdyby za zády takových lidí neustále stál správce, „určitě by se jim povedlo zabránit” – protože střelci sice ví, že to je nesmysl, ale politici by na to slyšeli.

Navěky zakázané doplňky zbraní

Kdo má ZP více jak pár let si jistě pamatuje, že dříve byly zakázané noktovizory a laserové zaměřovače – nacházely se v kategorii „A – zakázané”. LEX ale po řadu let trpělivě a diplomaticky vysvětloval, že navzdory západním akčním filmům skutečně laserové zaměřovače nepřetvoří zbraň na vraždomatický kanon, naopak že mohou zmenšit vedlejší škody v sebeobranných situacích s pistolí. A společně s myslivci vysvětloval vnitru i poslancům, jak jsou k regulaci počtů černé zvěře a zvýšení bezpečnosti nutné noktovizory.

Noktovizní zaměřovače byly povoleny novelou 170/2013 Sb., kdy byl jako legitimní důvod pro výjimku na takový zaměřovač přidán „výkon práva myslivosti podle zvláštního právního předpisu”. V roce 2016 následovalo po podrobné argumentaci a dokazování povolení laserových zaměřovačů, které prošlo v novele 229/2016 Sb.

Jak by to dopadlo, kdyby LEX namísto trpělivého vysvětlování osočil politiky, že „mají na rukou krev turistů omylem střelených myslivci”, a že „buzerují občany s nesmyslnými zákazy laserů”? Politici by přešli do defenzivy a hleděli by vymyslet argumenty, proč vše dělají správně a nějaké rušení zákazů nepřipadá v úvahu.

A než se protrhl pytel s průšvihy, LEX poskytoval MV expertizu napříč odbornostmi, když vysvětloval, jak se dá stále se zpřísňujícím normám pro životní prostředí a hlukovou zátěž vyhovět pouze povolením tlumičů pro sportovní střelce na základě výjimek analogických k těm na noktovizory. Ale když už mluvíme o průšvizích:

Uherský Brod a Vrbětice by skončily katastrofou

Po explozi uskladněné munice ve Vrběticích přicházely návrhy, které by de facto zlikvidovaly prodejny zbraní – ty by musely dokládat kolaudaci pro uložení zbraní a střeliva atd. Po řádění střílejícího šílence v Uherském Brodě zase spousta politiků volala po radikálním omezení držení zbraní.

Mediální zadání bylo jasné: vykreslit držitele zbraní jako agresivní maniaky.

LEX tehdy vedl protikampaň, kde úplně klidně, mírně a kultivovaně prezentoval jasné statistiky a nenechal se vyprovokovat k hněvu nebo křiku, v důsledku čehož se odpůrci zbraní sami ztrapnili, protože agresivní, ukřičení a hysteričtí byli v TV debatách jenom oni. Věděli jsme co „anti-gun” aktivisté chtějí a vyzývali jsme střelce, aby se nenechali vyprovokovat.

Samozřejmě to tehdy mohlo být naopak. LEX mohl křičet v televizi, zdvihat CZ858 k obloze jako dav Palestinců v pásmu Gazy, vykřikovat „from my cold, dead hands!” a dát zakazovačům zbraní přesně to, co chtěli, v dárkovém balení. Byli tehdy takoví, kteří k tomu vyzývali. Prý – „LEX se má učit od NRA a brutálně lobbovat a tlačit.” Aha.

Víte, jaký je rozdíl mezi LEXem a NRA? Peníze a členové!

V roce 2017 vynaložila NRA na lobbování celkem 3,2 milionu dolarů, neboli věnovala politikům celkem 66 milionů korun na sponzorských darech a banketech. V předchozích letech to bylo okolo 900 tisíc dolarů neboli 18,5 milionů Kč.

Celkové náklady NRA byly v minulém roce 419 milionů dolarů neboli 8,6 miliard Kč, a v předchozích letech polovinu.

NRA má 4 miliony členů a dalších 9 milionů příznivců, kteří se jí nechávají aktivizovat a hlásí se k ní v průzkumech.

A teď si to přepočítejme pro Českou republiku. USA mají asi 250 milionů dospělých obyvatel, ČR asi 8,3 milionů, tj. asi 30x méně.

Aby měl LEX nátlakový kapitál podobný NRA, musel by mít 133 tisíc členů a 300 tisíc dalších podporovatelů, moci ročně vynaložit 140 až 280 milionů Kč a na lobbing a příspěvky politikům do kampaní rozdávat do každých voleb 616 tisíc až až 2,2 milionů Kč.

Jaká je realita? LEX má zhruba 5000 členů a nepatrně více příznivců – 85x méně, než by měl mít v přepočtu na české poměry, aby si mohl vyskakovat a tlačit na politiky jako NRA.

 Dvě varianty LEXu: kamikaze „lobbisté bez vlivu” nebo respektovaní odborníci a rádci?

Odpovězte si sami: co je rozumnější? Chovat se „agresivně jako NRA” ačkoli máme na české poměry o 8500 % menší politickou sílu jen co do počtu členů a vůbec nejsme žádní lobbisté rozdávající miliony Kč na lobbing a mediální kampaně? Chovat se jako bažant, který „tlačí na myslivce” tím, že na ně nalétává?

Nebo se chovat jako skupina respektovaných a nestranných odborníků a expertů na legislativu a zbraně, na které se úředníci a politici napříč spektrem obrací s žádostmi o radu?

Jejichž odborným argumentům naslouchají politici napříč stranami, kteří je pak šíří ve svých poslaneckých klubech?

A kteří jsou konzultováni už v počáteční fázi návrhu zákonů společně s ostatními odbornými asociacemi a znalci, když úředníci potřebují

  • zjistit, jaké dopady by nějaký paragraf měl na civilní držitele zbraní („Impact analysis”),
  • porozumět nějakému aspektu konstrukce civilních asebeobranných zbraní (technická expertiza),
  • najít inspiraci v zahraničních zákonech o zbraních a právní experti LEXu se svou znalostí historie americké, nizozemské i jiné zbraňové legislativy je mohou odkázat a upozornit na to, co fungovalo, na to co nefungovalo, a na to co mělo nečekané a nežádoucí následky?

Za léta dobré práce si LEX svým klidným, věcným a racionálním přístupem dokázal i u svých oponentů, jako je Ministerstvo vnitra, vybudovat pověst kvalitního partnera, který je ochotný poskytnout expertizu z oboru a kterému se vyplatí naslouchat. Otázka tedy zní: chceme toto ztratit a hrát si na nátlakovku, které ale zcela chybí síla k nátlaku?

Ondřej Turek člen LEX z.s.

Další články

  • Na konci března nám přišlo milé pozvání od partnerské organizace PROTELL – švýcarského sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, abychom se zúčastnili zasedání valné hromady jejich spolku a...

  • Svaz vojáků v záloze České republiky z.s. (SVZ) je jedno ze zájmových sdružení, které vzniklo po zániku Svazarmu. Sdružuje bývalé vojáky z povolání, členy Aktivní zálohy, záložníky z dob povinné...

  • Rok uběhl jako voda a opět se přiblížil čas našeho „Frojndšaftbesůchu“ u našich německých přátel v Bavořích na setkání WFSA a IWA 2018. Tentokrát okořeněný návštěvou na výstavě Enforce Tac, která se...

  • Navržená novela zákona o střelných zbraních a střelivu byla na první únorové schůzi na návrh poslankyně Černochové vyřazena z pořadu projednávání, dokud nebude známo rozhodnutí Soudního dvora EU...

  • Dostali jsme z médií dotaz, jaké změny byly v zákoně o střelných zbraních a střelivu provedeny v důsledku tragické události v Uherském Brodě před třemi lety. Jelikož jde o důležité téma, rozhodli...