Otázka:

Stanovisko k druhům, resp. typům zbraní určovaných zkušebním komisařem žadateli o vydání zbrojního průkazu k předvedení bezpečné manipulace se zbraní a ke střelbě

Odpověď:

MINISTERSTVO VNITRA ČR
odbor bezpečnostní politiky
Nad Štolou 3
170 34 Praha 7

Praha 5. srpna 2014

Stanovisko k druhům, resp. typům zbraní určovaných zkušebním komisařem žadateli o vydání zbrojního průkazu k předvedení bezpečné manipulace se zbraní a ke střelbě

Obecně

Praktická část zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupin A až E sestává podle § 21 odst. 5 zákona o zbraních ze dvou částí:

a) zjištění znalostí bezpečné manipulace se zbraněmi a střelivem a

b) střelby na pevný cíl.

Ve vyhlášce č. 115/2014 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních (dále jen „vyhláška“), která nabyla účinnosti k 1. červenci 2014, doznala právní úprava konkrétního průběhu zkoušky výraznějších změn, které odrážejí poznatky z aplikace dosavadní právní úpravy a dohledové (kontrolní) činnosti policie při konání zkoušek odborné způsobilosti.

Nově se ve vyhlášce též zavádí přesnější vymezení druhů, resp. typů zbraní, které mají být k provedení praktické části zkoušky odborné způsobilosti použity.

Účel praktické části zkoušky

Je nutné upozornit, že podle zákona o zbraních je účelem praktické části zkoušky odborné způsobilosti jednak prokázání znalostí zásad bezpečné manipulace se zbraněmi a střelivem, a jednak zjištění elementární schopnosti žadatele střílet z odpovídající zbraně (a přitom nadále dodržovat zásady bezpečné manipulace se zbraní a střelivem – viz § 8 odst. 3 vyhlášky). Účelem naopak není prokázání znalostí konkrétní konstrukce určité střelné zbraně. V případě, že žadatel např. zkušebnímu komisaři prohlásí, že si konkrétní konstrukcí určené zbraně není jistý, popř. nezná specifické ovládací prvky předloženého typu zbraně, nestanoví ani zákon, ani vyhláška žádný důvod pro to, aby zkušební komisař takovému žadateli způsob ovládání dané zbraně nemohl před provedením manipulace se zbraní slovně popsat. Při samotné manipulaci se zbraní však zkušební komisař nesmí žadateli napomáhat (radit, předvádět správný postup apod.), pokud jde o demonstraci znalostí bezpečné manipulace se zbraní.

Předvedení bezpečné manipulace se zbraní

V případě části praktické části zkoušky odborné způsobilosti, ve které má být zjištěna bezpečná manipulace se zbraněmi a střelivem v rozsahu stanoveném v § 5 odst. 1 vyhlášky, se stanoví v § 5 odst. 3 vyhlášky:

„K předvedení činností uvedených v odstavci 1 se použije zbraň nebo zbraně obvyklého typu odpovídající skupině zbrojního průkazu, kterou žadatel uvádí v přihlášce.“.

Je třeba upozornit jednak na skutečnost, že vyhláška zde hovoří o „zbrani nebo zbraních“, a to bez vazby na konkrétní skupinu zbrojního průkazu. V tomto ohledu jde kombinované.(1) Naopak „typem“ se rozumí konkrétní konstrukční typ, popř. přímo určitý model zbraně daného druhu. Na rozdíl od zkoušky odborné způsobilosti žadatele o jmenování zkušebním komisařem [§ 13 odst. 1 písm. b) vyhlášky] však v případě žadatelů o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E vyhláška nestanovuje minimální počet druhů zbraní, s nimiž má žadatel bezpečnou manipulaci předvést a umožňuje tak, aby zkušební komisař určil k předvedení bezpečné manipulace též pouze jednu zbraň.

Střelba na cíl

V případě střelby na cíl, coby druhé složky praktické části zkoušky odborné způsobilosti ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky stanoví:

„Ke střelbě na pevný cíl se použijí zbraně obvyklého typu odpovídající skupině zbrojního průkazu, kterou žadatel uvádí v přihlášce. Přitom se vždy použije v případě žadatele o vydání zbrojního průkazu

a) skupiny A a B dlouhá kulová nebo krátká kulová zbraň,

b) skupiny C dlouhá kulová a dlouhá broková zbraň, nebo

c) skupiny D a E krátká kulová zbraň.“

S ohledem na výše řečené je evidentní, že vyhláška v případě střelby na cíl (avšak pouze v tomto případě) výslovně stanovuje druhy zbraní, které se mají použít v závislosti na tom, o jakou skupinu zbrojního průkazu žadatel žádá. Zkušební komisař nemá tedy možnost určit žadateli k provedení střelby na cíl zbraň jiného druhu, než zde výslovně uvedeného, a zároveň v případě žadatelů o vydání zbrojního průkazu skupiny A a B umožňuje zkušebnímu komisaři určit žadateli k provedení střelby na cíl alternativně buď dlouhou kulovou a nebo krátkou kulovou zbraň (nikoli však obě).

(1) Srov. k tomu § 2 odst. 1 zákona o zbraních a část 1 Přílohy k zákonu o zbraních, nebo např. ČSN 39 5002-1 Civilní střelné zbraně a střelivo – Všeobecné termíny a definice.

V případě, že žadatel žádá o několik skupin zbrojního průkazu, střelba se provede ze všech druhů zbraní odpovídajících všem skupinám, o které se žadatel uchází. Z každého druhu zbraně se však střílí pouze jednou (tj. jedna hodnocená „série“ podle § 8 odst. 1 vyhlášky), přičemž výsledek se započítává pro všechny skupiny, pro něž je střelba z tohoto druhu zbraně předepsána. Může pak docházet k různým kombinacím, kdy žadatel žádá o vydání zbrojního průkazu např.:

- skupin C a E, popř. D – provede se střelba z dlouhé kulové, dlouhé brokové i z krátké kulové zbraně,

- pouze skupin A a B – lze provést výběr mezi dlouhou kulovou a krátkou kulovou zbraní, tento výběr se však provede společně pro obě tyto skupiny a žadatel tedy bude střílet jen jednu „sérii“ hodnocených výstřelů z pouze jednoho druhu zbraně,

- skupin C, D a/nebo E a zároveň A a/nebo B – střelba se provede pouze ze zbraní předepsaných pro skupiny C, D, resp. E a výběr mezi dlouhou kulovou a krátkou kulovou zbraní u skupiny A, resp. B se neprovádí. Například tedy, pokud žadatel žádá o vydání zbrojního průkazu skupin A, B, a E, střelba se provede pouze z krátké kulové zbraně, v případě žadatele o vydání zbrojního průkazu skupin A, B a C se střelba provede pouze z dlouhé kulové a dlouhé brokové zbraně, naopak třeba v případě žadatele o vydání zbrojního průkazu skupin B, C a E se střelba provádí z dlouhé kulové, dlouhé brokové i krátké kulové zbraně. Naopak není ve smyslu vyhlášky přípustné, aby např. žadatel o zbrojní průkaz skupin B a E střílel jak z dlouhé kulové zbraně (zvolené pro skupinu B), tak i z krátké kulové zbraně (předepsané pro skupinu E), takový způsob provedení zkoušky by byl zmatečný (bylo by sporné, jak např. posoudit případ, pokud by žadatel úspěšně nastřílel z krátké kulové, ale nikoli z dlouhé kulové zbraně).

Zároveň vyhláška stanovuje, obdobně jako tomu je v případě ustanovení upravujícího činnosti ke zjištění znalosti zásad bezpečné manipulace se zbraní a střelivem, že má jít o zbraně obvyklého typu. Účelem obou těchto ustanovení je, aby žadateli nebyla předložena zbraň atypické konstrukce, s níž neměl šanci se před zkouškou seznámit např. v běžně dostupné literatuře určené k přípravě žadatelů o vydání zbrojního průkazu, nebo např. v rámci kurzů pro zájemce o zbrojní průkaz pořádaných na celé řadě komerčních střelnic.

Druhy a typy zbraní pro manipulaci a pro střelbu

V případě konkrétního obvyklého typu zbraně určovaného k předvedení bezpečné manipulace a ke střelbě je současně nutné, aby zkušební komisař zohlednil skupiny zbrojního průkazu, o které žadatel žádá. V rámci typu odpovídajícího daným skupinám pak není v případě zjišťování znalostí zásad bezpečné manipulace se zbraní omezena možnost určení též jiného druhu zbraně, než který vyhláška určuje pro provedení střelby. Pokud tedy pak typ zbraně odpovídá např. sportovním účelům a jedná se o typ obvyklý, může zkušební komisař určit žadateli o vydání zbrojního průkazu skupiny B k předvedení bezpečné manipulace se zbraní též zbraň jiného druhu, než se kterým bude provádět střelbu na cíl, anebo dvě zbraně různých druhů, které splňují tato kritéria.(2) Rovněž i v případě žadatelů o vydání zbrojního průkazu skupiny D a E může zkušební komisař určit k předvedení bezpečné manipulace se zbraní např. dlouhou brokovou zbraň, pokud jde o běžný typ odpovídající účelům těchto skupin zbrojního průkazu. Naopak v případě žadatelů o vydání zbrojního průkazu pouze skupiny C je s ohledem na právní úpravu myslivosti možnost určit pro předvedení bezpečné manipulace též krátkou zbraň spíše sporná.

Pro ilustraci a shrnutí lze poukázat též na text důvodové zprávy (tzv. odůvodnění) k vyhlášce, kde se v komentáři k ustanovením § 5 a § 6 mimo jiné uvádí:

„Nově se konkrétněji a jednoznačněji vymezují především druhy zbraní, ze kterých uchazeči o konkrétní skupiny zbrojních průkazů v rámci této části zkoušky střílí. Pouze uchazeči o skupinu C mají při zkoušce odborné způsobilosti podle navržené právní úpravy střílet z více než jednoho druhu zbraně, a to zároveň z dlouhé kulové i dlouhé brokové. U uchazečů o skupinu A nebo B se se bude rozhodovat mezi střelbou z dlouhé kulové nebo z krátké zbraně. Určení konkrétní zbraně bude záviset na rozhodnutí zkušebního komisaře (podobně jako je tomu v současnosti při zkouškách zkušebních komisařů, kdy konkrétní zbraň, která se použije v rámci praktické části zkoušky, určuje žadateli zkušební komise). Tato volba bude samozřejmě limitována dostupností konkrétního druhu zbraně při dané zkoušce a také provozním řádem střelnice. Zkušební komisař přitom bude povinen zohlednit osobu konkrétního žadatele (např. jeho fyzickou konstituci), a měl by případně při určení zbraně ke střelbě vycházet též z preferencí žadatele o vydání zbrojního průkazu. Zkušební komisař předtím rovněž určí žadateli i zbraň, popř. zbraně, s nimiž bude povinen předvést bezpečnou manipulaci. V tomto směru může z podstaty věci zkušební komisař určit též i jinou zbraň, než kterou vyhláška předepisuje u konkrétního žadatele pro střelbu (popř. předvedení manipulace též i s více než s jednou zbraní), měl by však vždy zohlednit, o jakou skupinu zbrojního průkazu daná osoba žádá (těžko by bylo možné považovat za přiměřené, aby kupř. žadateli o vydání zbrojního průkazu skupiny E určil předvedení bezpečné manipulace se zbraní s ryze loveckou zbraní).“

(2) K uvedenému případu lze ještě doplnit, že za „zbraň obvyklého typu“ nelze považovat zbraň, která sice je obvyklá v určité sportovní střelecké disciplíně, pokud však sama taková střelecká disciplína není zcela obvyklá (za sportovní zbraň obvyklého typu tak nelze považovat např. prakticky žádnou krátkou kulovou zbraň určenou specificky pro mezinárodní disciplínu 50m libovolná pistole apod.). Naopak se musí jednat o typ obvyklý ve smyslu jeho běžné dostupnosti a relativně početné zastoupenosti na trhu se zbraněmi běžně přístupném veřejnosti oprávněné k nakládání se zbraněmi.

Závěry

Podle právní úpravy průběhu praktické části zkoušky odborné způsobilosti účinné po 1. červenci 2014 je přípustné, aby zkušební komisař určil žadateli k předvedení činností ke zjištění znalosti zásad bezpečné manipulace se zbraněmi a střelivem [§ 21 odst. 5 písm. a) zákona o zbraních, § 5 vyhlášky] i vice než jednu zbraň obvyklého typu odpovídajícího skupině zbrojního průkazu, o které daný žadatel žádá. Může se přitom jednat o zbraně různých druhů.

V případě provádění střelby na cíl [§ 21 odst. 5 písm. b) zákona o zbraních, § 6 vyhlášky] je však druh zbraně, který může zkušební komisař žadateli o zbrojní průkaz určit, výslovně stanoven v § 6 odst. 1 vyhlášky. Žadatel o vydání zbrojního průkazu skupiny A nebo B střílí vždy pouze z jedné zbraně, a to buď z dlouhé kulové nebo krátké kulové. Žadatel o vydání zbrojního průkazu skupiny C střílí vždy ze dvou zbraní, a to z dlouhé kulové a dlouhé brokové zbraně. Žadatelé o vydání zbrojního průkazu skupiny D nebo E střílí vždy jen z jedné zbraně, a sice z krátké kulové.

V případě, že žadatel žádá o vydání zbrojního průkazu vícero skupin, střílí vždy ze zbraní odpovídajících všem skupinám.

Při určení konkrétního typu zbraně pro provedení střelby žadatelů o vydání zbrojního průkazu skupiny A nebo B je však třeba, aby zkušební komisař zohlednil také osobu žadatele, a lze považovat za vhodné, aby – umožňuje-li to provozní řád střelnice a je-li taková zbraň při zkoušce k dispozici – zkušební komisař vyšel při určování této zbraně vstříc preferenci žadatele.

Přílohy:

Soubor	Popis	#	Velikost
Zbraně pro zkoušku odb.způsobilosti			74 kB