Stanovisko k možnostem aplikace tzv. amnestijního ustanovení na torza zbraní a jiné výrazně poškozené a nefunkční „nálezové“ zbraně
MINISTERSTVO VNITRA ČR
odbor bezpečnostní politiky
Nad Štolou 3
170 34 Praha 7
Stanovisko k možnostem aplikace tzv. amnestijního ustanovení na torza zbraní a jiné výrazně poškozené a nefunkční „nálezové“ zbraně
Podle čl. II bod 1. zákona č. 170/2013 Sb. probíhá od 1. července 2014 do konce tohoto roku tzv. zbraňová amnestie. Odevzdat policii na základě tohoto ustanovení lze veškeré předměty, jejichž držení by jinak představovalo naplnění některé z dílčích skutkových podstat, popř. skutkových podstat kvalifikovaných podle § 279 trestního zákoníku (trestný čin Nedovoleného ozbrojování). Může se pak jednat o zbraně, jejich hlavní části, střelivo, zakázané doplňky zbraní, munici a výbušniny (v těchto případech se doporučuje přivolat policii na místo dosavadního uložení a nenosit tyto předměty na úřadovnu policie), stejně tak i o zbraně, popř. jejich části, na nichž byly provedené nedovolené úpravy (např. úpravy směřující k reaktivaci znehodnocených zbraní, odstranění značek a výrobních čísel).
Podle citovaného amnestijního ustanovení pak ten, kdo policii odevzdal zbraň nebo jiný uvedený předmět, nerozhodl-li se je přenechat ve prospěch státu a není-li odborným vyjádřením z oboru kriminalistické balistiky zjištěno, že s danou zbraní byl spáchán trestný čin (jiný než právě nedovolené ozbrojování), může do 6 měsíců ode dne oznámení odborného vyjádření:
Tento postup, resp. jedna z jeho možných variant, je univerzální pro všechny zbraně, popř. jiné předměty, které lze v rámci amnestie odevzdat (mimo zbraní kategorie D a střeliva pro zbraně kategorie D, které lze dané osobě vrátit, splňuje-li podmínky podle § 15 zákona o zbraních, bez dalšího).
Pokud jde o torza zbraní, nebo nefunkční a neopravitelné zbraně, nalezené a vyzvednuté ze země typicky coby pozůstatky světových válek, z hlediska zákona o zbraních je na ně nutné pohlížet jako na zbraně těch kategorií, jako by šlo o zbraně funkční. Z hlediska zákona nelze a priori stanovovat úroveň poškození, pro kterou již se vůbec o zbraň jednat nebude a nelze vyloučit, zda by nebyla zneužitelná např. i jen část takové zbraně. Z tohoto důvodu lze nepochybně i torza a nevratně poškozené zbraně odevzdat v rámci amnestie podle čl. II bod 1. zákona č. 170/2013 Sb.
Následně lze postupovat výše uvedeným postupem, tedy (nerozhodla-li se osoba, která zbraň v rámci amnestie odevzdala, přenechat ji ve prospěch státu, nebo nebylo-li zjištěno, že s takovou zbraní byl spáchán trestný čin):
1) požádat o vydání příslušných dokladů opravňujících k držení takové zbraně (v případě zbraní vojenských půjde v naprosté většině případů o zbraně kat. A, a vyžadována tedy bude výjimka podle § 9 a násl. zákona o zbraních, a to patrně např. i v případě zbytků opakovacích pušek, neboť u nich nebude takřka jistě možné prokázat, že byly kdy ověřeny pro civilní použití),
2) převést vlastnictví k dané zbrani nebo střelivu na jiného oprávněného držitele,
3) požádat o povolení ke znehodnocení dané zbraně,
4) požádat příslušný útvar policie o předání dané zbraně nebo střeliva podnikateli v oboru zbraní a střeliva za účelem jejího prodeje nebo úschovy.
V případě ad 1) či 2) bude v případě vydání příslušných dokladů následovat povinnost registrace takové zbraně. Pokud nelze na zbrani zjistit jakékoli značení či výrobní číslo, lze postupovat různými způsoby. Zbraň je možné nechat po dohodě s policií (a patrně jejím prostřednictvím, přičemž však náklady ponese držitel zbraně) nechat označit unikátním výrobním číslem u podnikatele v oboru zbraní a střeliva, který je držitelem zbrojní licence sk. A nebo B. Pokud takový postup není možný nebo vhodný, lze však také zaregistrovat zbraň pouze pod slovním popisem, přičemž v takovém případě připojí policie do spisu detailní slovní popis zbraně (lze vyjít např. z nálezové části odborného kriminalistického vyjádření, viz výše) a pokud je to možné, tak rovněž fotodokumentaci zbraně.
Pokud jde o možnost znehodnocení „nálezové“ zbraně [ad 3)], ani to není vyloučeno. V případě, že však nelze pro stupeň poškození (a např. nerozebratelnost) zbraň znehodnotit standardními postupy pro funkční zbraně, je třeba postupovat podle § 5 vyhlášky č. 371/2002 Sb. a předložit Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva žádost o schválení postupu při znehodnocování dané zbraně.
Konečně v případě předání torza zbraně nebo nevratně poškozené zbraně podnikateli v oboru zbraní a střeliva do úschovy [ad 4)] lze s ním současně dohodnout, že daná zbraň bude předložena Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva k vydání rozhodnutí podle § 3 odst. 3 zákona o zbraních. V případě zcela kritického stupně poškození dané zbraně není vyloučeno, aby Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva rozhodl, že z důvodu absolutní ztráty funkčních a střeleckých charakteristik, jakož i vzhledu zbraně [srov. § 3 odst. 1 písm. b) a c) vyhlášky č. 369/2002 Sb.] již nelze daný předmět považovat za zbraň ve smyslu zákona o zbraních. V takovém případě by bylo možné, aby příslušný útvar policie vydal tuto věc osobě, která ji v rámci amnestie odevzdala.