Dne 20.11.2018 uplynul termín pro zaslání připomínek v rámci mezirezortního připomínkového řízení k návrhu vyhlášky o posuzování zdravotní způsobilosti ke zbrojnímu nebo muničnímu průkazu, a proto zveřejňujeme naše připomínky, které jsme dne 14.11.2018 doručili na podatelnu Ministerstva zdravotnictví České republiky:  

Připomínka 1:

Navrhujeme doplnit ustanovení, které stanoví zákaz uvádět do posudku diagnózu.

Odůvodnění: Návrh oproti současnému znění vyhlášky neuvádí, že posudek (finální, který žadatel předává policii) nesmí obsahovat diagnózu. Může tak dojít k porušení lékařského tajemství a narušení důvěry mezi lékařem a pacientem.

Pozn. : Je-li zákaz uvádění diagnózy v posudku zajištěn jiným předpisem, považujte tuto připomínku za vyřešenou.

Připomínka 2:

V části II, oddíl 1 navrhujeme bod 4 změnit na „všechny stupně mentální retardace“ a do části II, oddíl 2 zařadit „klinicky významné snížení intelektu“.

Odůvodnění: Osoby se sníženým intelektem, který nedosahuje úrovně mentální retardace (IQ v rozmezí 85 – 70), jsou často schopny vést normální život včetně zodpovědného provádění rizikových činností, jako například řízení automobilu. Proto se domníváme, že tato okolnost by neměla být automaticky považována za vylučující a minimálně by měla být přeřazena do oddílu 2 (nemoci, kdy lze kladný lékařský posudek vydat pouze po provedení odborného vyšetření). Mentální retardace by samozřejmě měla být nadále považována za vylučující okolnost.

(Pozn: dovětek „znemožňující bezpečnou manipulaci se zbraní nebo střelivem anebo manipulaci s municí“ navrhujeme vynechat, neboť předpokládáme, že zjištění, zda u dané osoby daná okolnost omezuje bezpečné zacházení se zbraní, je základním účelem každého odborného vyšetření podle této vyhlášky.)

Kromě toho upozorňujeme, že pokud je (dle důvodové zprávy) jedním z příznaků klinicky snížené úrovně intelektu také neschopnost složit teoretickou část zkoušky na zbrojní průkaz, problém se tím řeší sám. Zřejmě by tedy nebylo rizikové ani vypuštění tohoto bodu a zachování současného stavu, kdy žadatele se sníženou úrovní intelektu „roztřídí“ zkouška odborné způsobilosti.

Připomínka 3:

V části II, oddíl 2, bod 3, písm. h) „jiné poruchy spánku ovlivňující bdělost než uvedené v písmenu g)“ navrhujeme vypustit.

Odůvodnění: Tento pojem považujeme za příliš obecný, zejména v souvislosti s tím, že oddíl 1, bod 7, písm. f) uvádí „poruchy spánku závažně ovlivňující bdělost“, z čehož plyne, že odd. 2 h) se vztahuje na jakékoli ovlivnění bdělosti, včetně nezávažných, které může způsobit téměř jakákoli porucha spánku.

V této souvislosti musíme upozornit, že lékař se o méně závažných poruchách spánku těžko dozví jinak než od samotného pacienta. Pokud tedy bude jakákoli porucha spánku spojena s rizikem ztráty zbrojního průkazu, může to být pro žadatele či držitele motivací o svých potížích lékaři raději neříkat a neléčit je. Z hlediska zdravotního stavu žadatele o ZP i obecné bezpečnosti tedy může být toto ustanovení ve svých praktických dopadech spíše kontraproduktivní, neboť některé nezávažné formy poruch spánku se tak mohou rozvinout do závažnějších.

Připomínka 4:

V části II, oddíl 2, odst. 6: „anatomické anomálie, stavy po ztrátových poraněních nebo amputacích znemožňující bezpečnou manipulaci se zbraní nebo střelivem anebo manipulaci s municí“ navrhujeme vypustit.

Odůvodnění: Domníváme se, že k posouzení, zda je žadatel fyzicky schopen bezpečného nakládání se zbraněmi, je kompetentní zkušební komisař, kterému žadatel musí tuto schopnost předvést. Dále uvádíme, že např. ztráta jedné ruky a obdobné anatomické nedostatky rozhodně nejsou na překážku bezpečnému zacházení se zbraní, neboť postupy pro zacházení se zbraní pouze jednou rukou existují a jsou velmi dobře propracované a ověřené, neboť je často cvičí i lidé zcela zdraví (pro případ zranění jedné ruky v boji, nebo při potřebě použít druhou ruku k jiné činnosti, např. manipulaci se svítilnou). Je pravda, že naučit se tyto postupy není zcela snadné, nicméně toto opět řeší zkouška odborné způsobilosti, kde musí žadatel předvést zkušebnímu komisaři, že je dostatečně ovládá.

Připomínka 5:

Navrhujeme doplnit ustanovení v tomto duchu: „Lékař v žádosti o odborné vyšetření uvede důvod žádosti, zejména relevantní okolnosti zjištěné komplexním fyzikálním vyšetřením nebo relevantní údaje v anamnéze.“

Odůvodnění: Na základě konzultací s mnoha žadateli jsme zjistili, že možnost si vyžádat odborné vyšetření „pokud je to potřeba“ mnozí lékaři využívají bez konkrétního důvodu 'pro jistotu', nebo někdy i jako úmyslné obstrukce. Proto navrhujeme, aby lékař v žádosti o odborné vyšetření vždy uváděl konkrétní důvod žádosti.

Připomínka 6:

Mimo rámec připomínkového řízení uvádíme, že žadatel o nový zbrojní průkaz („prodloužení“) je povinen doručit policii zdravotní posudek nejdříve 6 měsíců a nejpozději 2 měsíce před uplynutím doby platnosti dosavadního zbrojního průkazu. Při čekacích lhůtách u některých odborných vyšetření může dojít k situaci, když žadatel tuto zákonnou povinnost nesplní a o zbrojní průkaz přijde, aniž by tuto situaci zavinil nebo jí mohl jakkoli zabránit. Obdobná situace může nastat u držitelů ZP skupiny D. Toto ovšem nelze řešit v rámci vyhlášky.

Naše dřívější vyjádření k této novele naleznete v těchto článcích:

Úvaha nad smyslem novelizace vyhlášky

Komentář k návrhu novely vyhlášky o zdravotní způsobilosti