LEX logo

Vážení čtenáři,

přinášíme vám další část připomínek, které jsme zpracovali pro potřeby Call for comments and evidence ECHA k chystanému zákazu olověného střeliva. Tentokrát na téma Vliv olověného a bezolovnatého střeliva na životní prostředí. Za spolupráci děkujeme NAOOSP.

 

 

Tento článek je součástí připomínek, které jsme jménem LEX z.s. podali agentuře ECHA. LEX z.s. a jeho níže zmínění partneři se zabývali vybranými oblastmi (konkrétně vlivem olova na životní prostředí a na zdraví lidí a efektivitou a bezpečností alternativního střeliva). Ostatní oblasti zpracovávaly zahraniční partnerské organizace.

Tentokrát patří poděkování panu Tomášovi Vaněkovi – předsedovi NAOOSP – který nám velmi pomohl v rešeršní části předvýběrem a přípravou relevantních zdroje vztahující se k vlivům olova a jeho alternativ na životní prostředí a zdraví člověka.

Tento článek má svou anglickou verzi zde: Environmental issues with lead and nonlead ammunition

Vlivy olověného a bezolovnatého střeliva na životní prostředí

autoři: David KARÁSEK, Tomáš VANĚK

publikováno: 16.12.2019

1. Vnitřní střelnice

Vnitřní střelnice nepředstavují riziko pro životní prostředí, protože je v nich veškeré olovo zachycováno a recyklováno.

2. Venkovní kulové střelnice

Venkovní kulové střelnice jsou obvykle součástí přirozeného či upraveného terénu, kde jsou střely zachycovány v hliněném valu.

Studie provedená na střelnici v České republice [Ash et al. 2013] ukazuje, že důležitým faktorem je kyselost či zásaditost půdy. Studie zjistila, že po 40 letech používání střelnice olovo neproniklo do zásadité půdy hlouběji než 30 cm. To znamená, že i na střelnicích postavených na kyselé půdě je možné zabránit úniku olova do půdy poměrně tenkou vrstvou zásadité zeminy. Po skončení provozu střelnice lze tuto ochrannou vrstvu vytěžit a recyklovat, což může být vzhledem k ceně olova a jeho koncentraci v ochranné vrstvě i ekonomicky ziskové.

3. Brokové střelnice

Brokové střelnice jsou obvykle otevřené prostory, kde broky dopadají na zem. Domníváme se, že na brokových střelnicích je olovo stejně pasivní jako na kulových. Mezi brokovou a kulovou střelnicí jsou dva zásadní rozdíly.

Za prvé, střely z kulových zbraní pronikají do zeminy valu, zatímco broky zůstávají ležet na povrchu. Domníváme se tedy, že skutečná penetrace půdy bude ještě nižší.

Za druhé, zatímco kulové střelnice obvykle slouží pouze jako střelnice, brokové střelnice mohou být využívány jako zemědělská půda, např. pole či pastviny. Zpráva ECHA v tomto směru poukazuje na studii [Rice et al. 1987], která zkoumala případy otravy dobytka krmeného řezankou z louky používané jako broková střelnice.

My poukazujeme, že tato studie také potvrdila závěry předchozí jiné studie [Bjorn et al. 1982], podle které toto riziko silně závisí na způsobu zemědělského využití. Obě studie zjistily, že otravy dobytka způsobovala pouze řezanka, zatímco krmení dobytka senem sklizeným na tomto pozemku v předchozích letech zdravotní potíže nezpůsobilo. Studie spekulují, že stroj používaný na výrobu řezanky mohl při nasávání směsi nabrat také broky ležící na zemi, což se při sklizni sena nestává.

Další studie [Johnsen & Aaneby 2007] hodnotila riziko pro dobytek pasoucí se na střelnici. Studie dospěla k závěru, že střelnici lze bezpečně používat jako pastvinu.

Předpokládáme tedy, že těmto rizikům lze bezpečně předejít správným zemědělským využíváním pozemků střelnice. To by neměl být problém, jelikož se jedná o relativně malou plochu.

Jelikož nejběžnější náhradou olověných broků jsou ocelové broky, a u sportovní střelby je to jediná náhrada, která ekonomicky přichází v úvahu, musíme poukázat na další závažný problém. Studie [Hurley 2004] zjistila, že ačkoli je olovo v půdě samo o sobě prakticky pasivní, jeho rozpustnost a penetrace se zvyšuje v přítomnosti oxidů železa. Zákaz olověných broků by sportovní střelce přinutil přejít na ocelové broky. Rez z těchto broků by mohla mobilizovat olovo v brocích používaných v předchozích letech a způsobit ekologické problémy i tam, kde předtím nebyly. 

4. Olověné broky a jejich náhražky při lovu

U náhražek olověného střeliva máme obavy ohledně jejich bezpečnosti, jak z pohledu balistiky, tak i z pohledu jedovatosti.

Ohledně balistické bezpečnosti poukazujeme na naše testování bezolovnatých střel na odrazy. Jelikož je rychlost broku srovnatelná s rychlostí střely z pistole, lze předpokládat, že se bude chovat podobně také při nárazu na překážku. Při našich testech se olověné neplášťované střely do revolveru při nárazu prakticky rozpadly, zatímco monolitické střely ze slitin mědi se odrážely téměř celé.

Střely vyrobené z alternativních materiálů jsou také často označovány jako „netoxické“. V tomto bychom byli raději opatrní. Toxicita mědi a zinku v životním prostředí je již prokázána [Fäth et al. 2018]. U wolframu je podezření na rakovinotvorné vlivy [Zoroddu et al. 2018]. Také bismut může být jedovatý [Skaug et al. 2018]. Jediná bezpečná alternativa (z pohledu toxicity) je ocel, což by mohlo problém řešit, nebýt jedné věci. Podle studie [COWI 2004] mnoho majitelů lesů zakazuje používání ocelových broků, protože pronikají do kmenů stromů, kde pak poškozují dřevo rzí a při zpracování ničí nástroje. Lovci jsou tak nuceni přejít na jiné náhrady, které jsou potenciálně toxické. Proto doporučujeme tuto problematiku k dalšímu výzkumu.

Zdroje:

C. Ash, V. Tejnecký, O. Šebek, K. Němeček, L. Žahourová-Dubová, S. Bakardjieva, P. Drahota, O. Drábek: Fractionation and distribution of risk elements in soil profiles at a Czech shooting range. 2013

D. A. Rice, M. F. McLoughlin, W. J. Blanchflower and T. R. Thompson: Chronic Lead Poisoning in Steers Eating Silage Contaminated with Lead Shot - Diagnostic Criteria. 1897

Bjorn H, Gyrd-Hansen N, Kraul I: Birdshooting, lead pellets, and grazing cattle. 1982

Ida Vaa Johnsen, Jorunn Aaneby: Soil intake in ruminants grazing on heavy-metal contaminated shooting ranges. 2007

Peter J. Hurley: The Structure, Redox Corrosion and Protection of Commercial Lead-Antimony Shot. 2004

Julian Fäth, Mona Feiner, Sebastian Beggel, Jürgen Geist, and Axel Göttlein: Leaching behavior and ecotoxicological effects of different game shot materials in freshwater. 2018

Maria A. Zoroddu, Serenella Medici, Massimiliano Peana, Valeria M. Nurchi, Joanna I. Lachowicz, Freda Laulicht-Glick and Max Costa: Tungsten or Wolfram: Friend or Foe? 2018

Vidar Skauga, Einar Eilertsena, Asbjørn Skogstada, Finn E.S. Levyb, Balázs Berlingera,Yngvar Thomassena, Dag G. Ellingsena: Kinetics and tissue distribution of bismuth, tin and lead after implantation of miniature shotgun alloy pellets in rats. 2018

European Commission Enterprise Directorate-General: Advantages and drawbacks of restricting the marketing and use of lead in ammunition, fishing sinkers and candle wicks: Final Report. 2004 (COWI)