Napsal nám jeden novinář a střelec, že v mediálním světě je LEX v současnosti prakticky neviditelný. Asi by bylo hloupé zastírat a tvrdit, že tomu tak není.

Jako jeden z možných kroků nastínil možnost rozesílání tiskových zpráv k určitým událostem, které se v médiích objeví a zejména těch, které vrhají negativní světlo na komunitu legálních vlastníků zbraní.

Proto jsme se rozhodli se zasíláním zpráv do médií začít. Samozřejmě jako LEX se nebudeme vyjadřovat ke každému mordu nebo trestnému činu, který se v médiích objeví, ale budeme se zaměřovat na každý skutek, který bude názorně ilustrovat chatrné recepty protizbraňové mánie a meze restriktivní politiky státu(ů) v oblasti stěžování přístupu řádných občanů ke zbraním.

A naopak hodláme vyzdvihnout každý čin, kdy majitel legálně držené zbraně pomůže svým jednáním zabránit nebo snížit riziko trestného činu.

V liště MENU vlevo a nahoře jsme pro tiskové zprávy LEXu vytvořili samostatnou rubriku.

A nyní k vlastní tiskové zprávě:

Omezování přístupu řádných občanů ke střelným zbraním výrazně zvedne kriminalitu páchanou právě střelnými zbraněmi

(Reakce sdružení LEX na střelbu v soudní budově v jihoněmeckém Landshutu dne 7.4.2009.)

Necelý měsíc po střelbě na střední škole otřásla Německem další střelba tzv. šíleného střelce. Okamžitě po činu někteří bavorští regionální politici začali tradičně pokládat otázku, zda-li by nebylo vhodné opět zpřísnit podmínky pro držení zbraní.

Tato otázka se objeví vždy, když dojde k excesu, při kterém je zneužita střelná zbraň. Na první pohled může být fráze „méně zbraní, méně mrtvých“ logická. Ovšem pouze do okamžiku, kdy se začneme vztahem zbraní a lidské společnosti zabývat hlouběji.

Statistiky bohužel ukazují, že představa ráje na Zemi beze zbraní, je zcela mylná. Již nyní je prakticky všude na světě zakázáno vraždit či jakkoliv jinak páchat trestnou činnost, a přesto se tak hojně děje.

V současné době je v Německu přísně zakázáno nosit střelné zbraně do budov soudů a veřejných institucí. Jinými slovy existuje zákaz. A přesto došlo ke střelbě přímo v soudní budově. Nelze věřit, že by střelec o zákazu nevěděl. Zde je názorný příklad, kdy zpřísňování vlastnictví zbraní řádným občanům nemůže eliminovat riziko šíleného střelce.

Co by ovšem riziko střelby v soudních budovách snížit mohlo jsou, jsou instalované detekční rámy a prohlídky příchozích. Jenže ani jedno z těchto opatření dle tiskové mluvčí soudu neexistovalo.

V tomto případě jednoznačně selhal německý (potažmo bavorský) stát ve své základní funkci zajistit bezpečnost občanů. Pokud toho není schopen ani ve svých budovách, jak ji chce zajistit i jinde? Jak mohou pomoci další a další zákazy, když stát není schopen vynucovat ani ty současné?

Kdo chce zabíjet, tomu žádný další zákaz v ničem nezabrání a nemusí ke svému záměru použít ani střelnou zbraň. Pokud ovšem stát omezí držení a nošení zbraní všem slušným lidem, sebere jim poslední možnost obrany proti podobným šílencům. I když většina odpovědnosti za bezpečnost veřejnosti leží na státních složkách, vždy je třeba poskytnout možnost obrany i jednotlivým občanům, neboť tam, kde jde zpravidla maximálně o vteřiny, zasahuje policie v řádu minut.

Tam, kde možnost vlastnit zbraně občané prakticky nemají (Velká Británie), je velký podíl násilné kriminality páchán právě těmito zbraněmi. A je to logické, slušný člověk mít zbraň nesmí a zločinec si ze zákazu mnoho nedělá.

Projevujeme upřímnou soustrast všem pozůstalým. Ovšem i přes hlubokou osobní tragédii pozůstalých nemůžeme přijmout populistickou politiku některých představitelů, kteří nabízejí sice líbivá a jednoduchá, ale nefungující řešení.

Stanislav Gibson,

ředitel Sdružení LEX, Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní

Tisková zpráva v příloze pdf.

Přílohy:

Soubor	Popis	#	Velikost
Tisková zpráva ke střelbě v Landshutu			93 kB