Laser je poměrně mladý vynález, má za sebou teprve půl století existence, nicméně došel už uplatnění v bezpočtu aplikací z nejrůznějších oblastí života.

Laserové zaměřovače či „značkovače“ pro civilní a policejní zbraně se prosazují zejména od 90. let minulého století. Podle připojení ke krátké zbrani se dnes rozdělují na dvě hlavní skupiny, tedy na podvěsné zaměřovače na liště a „laserové rukojeti“, zatímco starší varianty – svěrným spojem na lučík nebo místo vedení vratné pružiny – se už považují spíš za nouzové. Tentokrát se věnujeme laserovým rukojetím Crimson Trace.

Crimson Trace Lasergrip

Základem laserového zaměřovače je laser, tedy kvantový generátor světla, jehož paprsek má nepatrnou rozbíhavost a velmi vysoký jas. Firma Crimson Trace Corporation (CTC) vyrobila první laser v roce 1994; byl to ještě zabudovaný zářič pro pistole Glock. O dva roky později přišla na trh s laserovými střenkami Lasergrip. Za prvních deset let potom prodala přibližně čtvrt milionu svých laserových souprav Lasergrip (laserová rukojeť), především speciálním jednotkám amerických ozbrojených sil a policejním sborům po celém světě. Lasergripy má například všech 12 000 singapurských policistů, jsou schváleny pro rutinní používání všemi 9000 policisty v Los Angeles. V nějakém omezeném počtu se údajně používají také v českých ozbrojených složkách.

Další údaje o objemu produkce nejsou známy, ale je pravděpodobné, že odbyt laserových gripů CTC se násobně zvyšuje. Stejně tak je pravděpodobné, že firma má tento výrobek chráněn patentem, protože její myšlenku zatím nikdo nenapodobil (v loňském říjnovém čísle Střelecké revue jsme informovali o podvěsných a bočních zaměřovačích firmy Laserlyte, které však jsou upevněny jinak, nikoliv jako integrální součást střenek).

Crimson Trace Corporation je vlastnictvím fyzické osoby nebo osob; majitel nebo majitelé za ni nevystupují. Firma původně sídlila v Beavertonu, ale od roku 2007 působí ve Wilsonville, což je průmyslové předměstí přístavního města Portlandu ve státě Oregon. V současnosti má 105 zaměstnanců. Laserové rukojeti nebo správně střenky Lasergrip představují daleko největší část výrobního programu a ostatní výrobky – laserové zaměřovače jiných typů a provedení, například i pro dlouhé zbraně – jsou v menšině. Na krátké zbraně bez možnosti výměny střenek, tedy především pistole s polymerovým rámem (typicky Glock) nebo různé miniaturní zbraně, firma CTC vyvíjí a vyrábí laserové zaměřovače s jiným principem upevnění na zbraň.

Současná nabídka laserových rukojetí Crimson Trace obsahuje několik desítek modelů, kterými lze vybavit většinu samonabíjecích pistolí a revolverů na trhu: Beretta, Browning, Colt M1911 a jeho klony všech tří velikostí, tj. government, commander a officer, dále CZ 75 (plná velikost + kompakt), Glock, Heckler & Koch, Kahr, Kel-Tec, NAA, Ruger, SIG Sauer, Smith & Wesson, Springfield, Taurus, Walther... Ve firemní nabídce naopak chybí střenky pro revolvery Colt a NAA Black Widow, stejně jako pro pistole Baikal/IŽ, plastové pistole Kahr nebo například Beretta 90 Two. Při objednávce se musí uvést úplné označení modelu zbraně, na který mají být namontovány.

Prakticky ve všech případech je laserový zářič (dioda) ve výstupku na horním okraji pravé střenky. Střenky se zásadně vyrábějí v černé nebo spíš šedočerné barvě. Jiné barevné provedení je možné jen na zakázku nebo – a to častěji – bývá příslušenstvím luxusních edicí zbraní různých výrobců.

Všechny laserové střenky CTC jsou postaveny na bázi laserového zářiče třídy IIIa a pracují s paprskem viditelného laserového světla červené barvy (vlnová délka 633 nm). Teprve zcela nedávno uvedla firma na trh první laserový zaměřovač se zeleným paprskem, který údajně má být lépe viditelný na velmi jasném denním osvětlení.

Co psala Střelecká revue před deseti lety

Laserové střenky CTC Lasergrip jsme testovali téměř přesně před deseti lety; výsledky byly shrnuty v článku CHL: Laser v rukojeti. Střelecká revue 2001, 3. Pro připomenutí citujeme úryvky z článku:

Zaměřovač byl testován na obranném revolveru Taurus M 85 UL s rámem z lehké slitiny, hlavní délky 2" (51 mm) a pětikomorovým válcem na náboje 38 Special. Začínali jsme střelbou s mířením přes mířidla revolveru na 15 m, obouručně drženou zbraní s podepřenými zápěstími. Použili jsme mezinárodní terč s kruhy 50/20. Mířidla byla v provedení obvyklém pro tuto skupinu revolverů – pevná muška a pevné hledí vyfrézované v zářezu do horní plochy rámu. Za dobrého osvětlení se dá při střelbě s nataženým kohoutem udržet rozptyl pěti ran kolem 70 mm. Následovala střelba se zapnutým laserem na stejný terč zbraní drženou obouručně ve výši pasu. S natahováním na každou ránu se nám dařilo udržet rozptyl stejný jako při míření otevřenými mířidly. Při pokusech o střelbu s protahováním spouště došlo k podstatnému zvětšení rozptylu na rozměr černého kruhu, to jest 200 mm...

Závěry jsou celkem jednoznačné

V první řadě: laserový zaměřovač sám o sobě z nikoho pistolníka neudělá. Pokud neumíte bez stržení odpálit ránu při míření přes otevřená mířidla, s laserem také netrefíte víc než vrata od stodoly. Pokud by byl zrušen technicky nezdůvodnitelný zákaz používat laserová mířidla na krátkých zbraních, má pro obranné účely laser následující výhody: za zhoršených světelných podmínek umožňuje stejně přesné zamíření jako otevřená mířidla při dobrém světle. Zaměřovač sám může být použit jako zbraň, podle návodu je použit laser třídy IIIa, který může při přímém ozáření poškodit zrak. Navíc pokud útočník není opilý nebo zfetovaný, pouhá červená tečka zaměřovače tancující po hrudníku obvykle stačí k zastavení útoku, střelba pak není nutná.

Za stávajících zákonných podmínek je laser dobrou pomůckou k nacvičování střelby od boku. Velmi rychle zjistíte, že poloha zbraně, o které jste přesvědčeni, že míří na terč, by vedla k výstřelu asi 1,5 m pod terč (na 15 m!). Při tréninku nasucho laser zvýrazní všechny odchylky a zlozvyky při spouštění. Většímu rozšíření bude asi bránit cena, kolem 400 USD, zaměřovač je tedy přibližně stejně drahý jako zbraň, na které byl zkoušen.

Vlastní test

Uvedený test odpovídá na základní otázky, ale ne na všechny. Protože střenky Crimson Trace od roku 2008 nabízí ve svém katalogu Česká zbrojovka Uherský Brod (pro služební použití ozbrojených sil a policejních sborů nebo na export), požádali jsme o možnost vyzkoušet, jak budou fungovat při střelbě s uherskobrodskou pistolí. Jako testovací zbraň jsme použili pistoli CZ 75 Compact ráže 40 S&W s rámem z hliníkové slitiny a s lištou pro montáž příslušenství. Na rámu vpravo vpředu měla označení CZ USA, Kansas City, KS. Střílel jsem standardními náboji značky Sellier & Bellot se 180grainovými (11,7g) celoplášťovými střelami se špičkou ve tvaru komolého kužele.

Napřed bylo samozřejmě nutné namontovat a uvést do provozu střenky Crimson Trace. V originální krabičce s návodem v angličtině se nacházejí jednodílné střenky spojené vpředu plastovým můstkem, v němž je zalisováno miniaturní mžikové tlačítko (jiné modely mohou mít tlačítko na jiném místě), dále dvě baterie a dva miniaturní imbusové klíče 0,028 palce (0,7 mm). Na pravé střence je zevnitř vyznačeno datum výroby zaměřovače. Kromě měkkého a pružného spojovacího můstku jsou střenky vyrobeny z poměrně tvrdého plastu (asi jako originální plastové střenky pistolí CZ). Na patě levé střenky je šoupátkový hlavní vypínač, který slouží k vypnutí systému v situacích, kdy by náhodné zapnutí laseru bylo nežádoucí z taktických nebo bezpečnostních důvodů. Je-li tento vypínač v poloze zapnuto, laserová dioda se aktivuje stisknutím zmíněného tlačítka, jež se při obvyklém držení zbraně nachází pod prostředním prstem střílející ruky.

Montáž podle manuálu je jednoduchá, rychlá a stačí k ní šroubovák. Knoflíkové baterie se jednoduše zasunou každá do jedné střenky. Po ověření, zda zbraň není nabitá (manuál od výrobce to doporučuje dvakrát) se povolí šrouby a sejmou původní střenky. Poté se nasadí Lasergrip; nejprve ta část, na níž by v opačném pořadí mohly překážet ovládací prvky zbraně (pojistka). U některých typů střenek se pod ně vkládají prachové kryty. Upevňovací šroub nebo šrouby střenek se použijí původní, nebo jsou součástí dodávky. Jejich utažením celá operace končí.

Teď jsem tedy mohl přistoupit ke zkušební střelbě na podnikové střelnici v České zbrojovce Uherský Brod. Střílel jsem na 15 metrů, vše vstoje bez opory. Napřed bylo zapotřebí ověřit možnosti pistole při střelbě s otevřenými mířidly. Po počáteční seznamovací položce se rozptyl zásahů pětiranových položek (měřeno jako největší vzdálenost středů zásahů) ustálil na hodnotách do 65 mm, přičemž střední zásah byl v ose terče, zhruba 50 mm nad záměrným bodem.

Potom jsem začal střílet se zaměřováním pomocí laserového paprsku. Zpočátku bylo trochu složité si uvědomit, že tlačítko laseru se nachází pod prostředníkem střílející ruky a laser samozřejmě svítí jenom při stisknutém tlačítku. Záhy ale člověk zjistí, že tlačítko nemusí ovládat jednotlivým pohybem prstu, ale prostě pevnějším stisknutím rukojeti. Výrobce ostatně hovoří o intuitivním ovládání zaměřovače přirozeným držením zbraně. K vypnutí laseru dojde povolením stisku, který ale stále může zůstat dost pevný na to, aby zbraň třeba při náhodném úderu nevypadla z ruky.

Na uvedenou vzdálenost a na slabě osvětlených terčích byl červený záměrný bod velmi dobře patrný. (Výrobce udává dohlednost za pošmourného dne bez deště nebo za snížené viditelnosti na sto až několik set yardů, v letním žáru poledního slunce minimálně 15 yardů.) Zajímavé je, že na odraz paprsků záměrného bodu nebyl překryt ani fotografickým bleskem.

Zaměřovač je od výrobce rektifikován na vzdálenost 50 stop, tj. zhruba 15 metrů; někdo doporučuje 25 yardů, ale to se zdá na obrannou zbraň zbytečně daleko. V této vzdálenosti by se měl červený záměrný bod shodovat se středním zásahem zbraně. Při našem testu se ukázalo, že tomu tak není. Střední zásah na tuto vzdálenost byl sice v ose, ale zhruba 120 milimetrů nad záměrným bodem (asi 70 mm nad středním zásahem s otevřenými mířidly. V tom případě by měla následovat rektifikace zaměřovače podle návodu: jestliže máme zbraň dobře nastřelenou s normálními otevřenými mířidly, stačí srovnat záměrný bod těchto mířidel s červeným zaměřovacím bodem laseru.

Jinak musíme nastřelovat obvyklým způsobem, jenom namísto korekce mechanických mířidel se koriguje poloha zářiče. Ve výstupku ukrývajícím laserovou diodu jsou shora a ze strany dva navzájem kolmé malé otvory, jimž jsou přístupné šrouby s vnitřním šestihranem 0,7 mm. Jejich otáčením (s použitím imbusového klíče a ve směru podle manuálu) se provádí stranové a výškové nastavení zářiče, které pak podle shodného názoru uživatelů vydrží – bez nutnosti dodatečného seřízení– takřka neomezeně dlouho.

Zbraň jsem při střelbě s laserovým zaměřovačem ani nezvedal do úrovně očí. Dá se říct, že oproti střelbě s otevřenými mířidly došlo k mírnému zlepšení dosahovaných rozptylů zásahu – zhruba na 50 mm. Může to ale být v důsledku zrakové vady či nedostatečnosti. I s brýlemi mi dělá problém zaostřit pohled na mechanická mířidla, zatímco na dálku, na červený bod, vidím normálně.

Zhodnocení

„Můžeš střílet rychleji a přesněji, než by sis kdy pomyslel, že je možné,“ tvrdí CTC. Je to pravda? Firma CTC pravdivost svého tvrzení dokazuje statistickým vyhodnocením použití zbraně americkými policisty, která se – jak známo – z velké většiny odehrávají na vzdálenosti do sedmi yardů. Zatímco s otevřenými mířidly policisté zasahují cíl jenom asi každým čtvrtým výstřelem, se zaměřovačem Crimson Trace prý mají až devadesátiprocentní výslednost – tedy podle tvrzení firmy CTC.

Praktické zkušenosti však říkají, že laserový zaměřovač sám o sobě není zárukou přesnější střelby. Záleží v první řadě na střelci, jak je schopen udržet zbraň stabilní a spouštět bez strhávání. Výsledky drtivé většiny testů potvrzují, že rozptyl zásahů daného střelce, zbraně a střeliva na danou vzdálenost zůstává v průměru stále stejný, ať míří mechanickými mířidly, nebo laserovým zaměřovačem. Ačkoliv výsledky našeho testu se tomu zdají odporovat, lepší rozptyl dosahovaný s laserovým zaměřovačem může být v tomto případě důsledkem oční nedostatečnosti střelce a laserový zaměřovač je tak pro něj vynikající pomůcka.

K tomu ještě přistupuje taktická, akční přesnost, spojená s rychlostí. Krátkou zbraň s laserovým zaměřovačem není třeba zvedat až do úrovně očí, není třeba rovnat oko, mířidla a cíl do jedné přímky. Tím se celý proces míření značně urychlí. Střelci s mechanickými mířidly – s výjimkou těch nejzkušenějších – navíc v kritické situaci mívají snahu mířit co nejdokonaleji, protože neumějí dobře odhadnout očekávanou odchylku střely v cíli, anebo bezhlavě mačkají spoušť, aniž by se starali, kam směřuje ústí hlavně. S laserovým zaměřovačem odchylku vidíte na cíli, a pohybuje-li se záměrný bod v odpovídající oblasti, stačí prostě bez stržení stisknout spoušť. Laser zkrátka umožňuje rychlý a dostatečně přesný výstřel prakticky z jakékoliv pozice a za jakýchkoliv světelných podmínek; v plné míře nahradí i noční mířidla.

Pak je tu ještě jedna nezanedbatelná výhoda: s laserovým zaměřovačem se začátečníci rychleji naučí střílet. Nemusí dávat pozor na udržení kvalitního záměrného obrazce pevných mířidel a mohou se soustředit na kvalitní postoj, úchop zbraně a spuštění bez stržení. Odchylku způsobenou stržením mohou sami vidět na terči, a když ji nepostřehnou, určitě si jí všimne instruktor a snadněji odhalí chyby, jichž se střelec dopouští...

Lasergrip na rozdíl od podvěsných laserových zaměřovačů prakticky nekomplikuje zasunování zbraně do pouzdra a většinou se dobře vejde do toho pouzdra, ve kterém byla zbraň nošena bez zaměřovače. Zaměřovače Crimson Trace jsou podle všeho dobře zkonstruované a vyrobené. K jejich dlouhodobé spolehlivosti se nemůžeme vyjádřit na základě vlastní zkušenosti, nicméně v zahraničních ohlasech jsme na ně nenašli žádné závažnější stížnosti. Dosah zaměřovače a rozptyl laserového paprsku mohou být negativně ovlivněny znečištěním výstupního otvoru. Čelo diody je třeba udržovat v čistotě.

Asi nemá smysl zdůrazňovat, že u nás jsou laserové zaměřovače výslovně uvedeny jako zakázané doplňky zbraní (kategorie A) v § 4 odst. c zákona č. 119/2002 Sb.

text: Přemysl Liška