Koncem loňského roku jsme se opětovně stali svědky legislativní bouře v oblasti držení zbraní, a to nejen v České republice, ale i v dalších státech Evropy a v celé Evropské unii. Pro nás myslivce, držitele zbrojního průkazu, vlastníky zbraní a střeliva, to není dobrá zpráva, neboť tato nikým z nás nevyvolaná smršť již dopadá i na naše práva a povinnosti v podobě uvažované změny zákona č. 119/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Současná situace kolem zbraní a střeliva je podle názoru laické veřejnosti i zákonodárců vyvolaná zejména loňskou tragédií v Uherském Brodě, kdy jedinec v restauračním zařízení zastřelil osm hostů včetně sebe, a současně explozí ve skladu zbraní ve Vrběticích. Alespoň takto odůvodnil legislativní revizi v tiskovém prohlášení předseda české vlády Bohuslav Sobotka. Tato legislativní revize (viz usnesení vlády č. 806/2015), kterou nám před Vánocemi nadělili naši volení zástupci (zatím tedy pouze vláda) v podobě návrhu změny a zpřísnění podmínek, není pro poctivé držitele zbrojních průkazů příjemným dárkem.

Ochrana občanů?

Odsouzení přirozeně zasluhuje jak dění v Uherském Brodě, tak okolnosti výbuchu muničního skladu ve Vrběticích a vyvození určitých opatření je samozřejmostí. Současně je však nezbytné pečlivě vážit zásah, který bude proveden vůči běžným držitelům zbrojních průkazů, myslivcům, vlastníkům zbraní a střeliva. Také je třeba podotknout, že neexistuje právní norma, usnesení vlády či podobné legislativní opatření například proti řidičům kamionů, kteří ohrožují provoz vlaků, řidiče osobních vozidel, chodce, cyklisty a další účastníky nejen silničního provozu, ale i proti jiným adresátům právního řádu v České republice, jejichž aktivity lze taktéž chápat jako nebezpečné pro okolí a nutné k aplikaci represivních postupů. Chceme zdůraznit, že tím po naší politické reprezentaci nepožadujeme represe ostatních právních odvětví, jen konstatujeme, že určité aktivity jsou v jejím hledáčku, zatímco jiné se tolerují.

V současné době však stejným způsobem uvažují i orgány EU včetně těch nevolených. Připravuje se legislativní omezení, které dopadne na všechny oprávněné držitele zbrojních průkazů, zbraní a střeliva v celé EU. Toto omezení, respektive opatření bude jistě ve formě směrnice, kterou budou muset členské státy vtělit do svých právních řádů.

Je tedy zcela evidentní, že jsme se znovu přiblížili systému, jenž trestá a potírá pouze poctivé občany, a dovolíme si připomenout heslo, které nám s úsměvem sdělovali naši starší myslivečtí přátelé: „Zbraně nepatří do rukou pracujícího lidu.“ Volně ho lze parafrázovat tak, že „zbraně nepatří do rukou legálních držitelů zbrojních průkazů“. Je ovšem záhadou, jakým způsobem nejen naši politici zakážou držení a použití zbraní zločincům a teroristům. Právní norma je stále „jen a pouze“ pravidlem chování. Je sice vynutitelná zákonem, nicméně její existence nezaručuje bezpečnost, či dokonce ochranu před zločinci a teroristy. Máme obavu, aby to nedopadlo tak, že stát, potažmo EU bude spíše chránit zločince a teroristy před slušnými a poctivými občany a potírat možnost ochrany života, zdraví a majetku.

Vraťme se však k tisku, jehož předkladatelem bylo Ministerstvo vnitra, tedy k vládnímu usnesení ze dne 7. prosince 2015, vydanému pod č. 806/2015. Usnesení bude zasláno do Poslanecké sněmovny, kde projde legislativním procesem. V ideálním případě ho čeká schválení nejprve dolní, pak horní komorou a následně cesta z podhradí k prezidentovi republiky. Pokud prezident novelu podepíše, může začít platit a v horším případě by nastala i její účinnost a vymahatelnost. Můžeme jen doufat, že tuto normu čeká mnohem trnitější cesta, při které ji některá z komor, případně prezident republiky neschválí či vetuje.

Proč tak kritická slova, která se linou tímto článkem a jsou zcela jistě určena našim politikům včetně těch „evropských“? Protože celé načasování evidentně spadá do dnů, kdy kvůli jejich nečinnosti a neschopnosti se do Evropy valí nedostatečně kontrolovaná migrační vlna a v Evropě vybuchují bomby a páchají se různé teroristické útoky, při nichž se sice používají zbraně, avšak nikoliv legálně držené. Základním faktorem je ovšem jednání Evropské komise složené z politiků v pravém smyslu slova, tedy lidí zasahujících do systému evropské kultury, kteří se pod deklarovaným záměrem sjednocení pravidel držení zbraní a jejich evidence snaží občany odzbrojit. Předseda Evropské komise Jean Claude Juncker dokonce danou věc chápe jako novou doktrínu bezpečnosti. Je třeba položit si otázku, zda takovým postupem nedává společnost pomyslný průchod zvýšení zločinnosti a terorismu. Každopádně jde o explicitní atak na několikasetletou tradici a kulturně společenské dědictví v podobě výkonu práva myslivosti.

Co novela přinese, bude-li schválen návrh v dnešní podobě?

Kritizované usnesení vlády č. 806/2015 po necelém kalendářním roce mění, respektive zkracuje dobu platnosti zbrojního průkazu na pět let, neboť současná desetiletá lhůta se našim politikům jeví jako nepřiměřeně dlouhá. Dalším zpřísněním, respektive novinkou jsou pravomoci lékařů, kdy návrh umožňuje dobrovolné nahlížení lékařů do Centrálního registru zbraní.

Zlepšením (podle slov Ministerstva vnitra), které usnesení č. 806/2015 přináší, má být bezprecedentní rozšíření pravomoci Policie České republiky zadržet v odůvodněných případech zbraň, střelivo nebo munici. Policie by mohla zadržet zbraň, pokud by měla důvodné podezření, že její držitel je nebezpečný sobě nebo svému okolí, a to dříve, než by disponovala novým posudkem o jeho zdravotní způsobilosti. Pokud by osoba zbraň na výzvu nevydala, policie by jí mohla zbraň odejmout i proti její vůli.

Kontrolu muničních licencí a průkazů by vykonávala policie s Českým báňským úřadem, ale i dalšími subjekty. V souvislosti s nakládáním s municí by vznikl samostatný nový režim, který by byl oddělený od režimu nakládání s palnými zbraněmi, včetně vydávání muničních průkazů a licencí.

Je zcela zřejmé, jaké plíživé změny budou následovat, a je evidentní, že když policie bude moci zadržet nebo odejmout zbraně držiteli i bez posudku o zdravotní způsobilosti, v praxi to může znamenat, že takové opatření by mohlo nastat i na základě pouhého udání nebo podezření a stejně tak v případě nelibosti lékaře. Uplatnění nových subjektů do kontrolních funkcí, které navrhuje zákon, přinese zmatek a křížení kompetencí, kdy na adresáta zákona bude kladen opětovně významnější nejen právní, ale i ekonomický dopad.

Všechny tyto změny posilují oprávnění státu a oslabují práva občanů. V případě oprávnění policie zadržet v odůvodněných případech zbraň, střelivo nebo munici dochází k omezení ústavního práva vlastnictví majetku a právní jistoty spolu s předvídatelností zákona. Jsou to malé krůčky směřující k omezení a postupnému zákazu oprávnění, které nám zákon č. 119/2002 Sb., ve znění pozdějších novel, v účinném znění, spolu s právním řádem České republiky stanovuje.

Závěrem

Předkládaná novela je počinem veskrze populistickým, jehož účelem je primární ochromení běžné společnosti při ochraně subjektivních práv. V tomto směru je přiléhavé vyjádření prezidenta republiky Miloše Zemana pro www.parlamentnilisty.cz (10. 12. 2015): „Samozřejmě, že kdyby neexistovali teroristé, a naopak existovali pouze šílení vrazi, kteří střílejí někdy legálně, někdy nelegálně drženou zbraní, tak by situace byla jiná; a tam by mě zpřísnění nošení střelných zbraní nevadilo. Ale je tady nová situace. Policie nemůže hlídat všechny kluby, ať už v Paříži, nebo kdekoli jinde, nu a pak platí princip sebeobrany.“ Pokud by došlo k popření těchto základních aspektů právního státu a práva bránit se, je třeba zjistit, zda se nevracíme k totalitní podstatě společnosti, tentokrát centralizované v Bruselu.

Jedinou možností, jak brojit proti postupnému omezování práv po vzoru orwellovského Velkého bratra, který cílil i na svobodu uvažování a osobní ochranu, je všeobecné právo petiční a vyvinutí tlaku na osoby se zákonodárnou iniciativou, aby se postaraly o změny či úpravy konkrétních předpisů.

Je pravda, že zatím ještě není nic schváleno, nicméně kroky podstupované ze strany výkonné moci a zákonodárných iniciativ jsou velmi znepokojivé, a to nejen na úrovni národní, ale i evropské. Na ní je vyvíjena snaha dosáhnout jednotlivými nařízeními a směrnicemi unifikace a celkového omezení držení a vlastnictví zbraní a střeliva, které se ovšem nedotknou primárně osob, na něž by měly být cíleny, tedy pachatelů trestné činnosti a teroristů, ale pouze oprávněných držitelů a vlastníků zbraní. Tedy i myslivců.

Text: JUDr. Ing. Mgr. Pavel Sorokáč, MBA a Mgr. Eduard Belšán - Advokátní kancelář Dostál & Sorokáč, Praha

Foto: Václav Příbáň

Redakce Světa myslivosti přijímá dotazy čtenářů týkající se právních problémů souvisejících s myslivostí. Naši spolupracovníci na ně rádi odpovědí.