Pod záminkou boje proti terorismu po loňských listopadových útocích v Paříži představila Evropská komise (EK) návrh na zpřísnění unijní směrnice o nabývání a držení zbraní, který však ve skutečnosti místo na teroristy míří na legální držitele zbraní. Pokud by byl schválen v současné podobě, jeho zavedení do praxe by vyžadovalo miliardové náklady, způsobilo by nadměrnou byrokracii a myslivcům by v praxi přineslo například zákaz většiny poloautomatických loveckých zbraní, zkrácení platnosti zbrojního průkazu z deseti na pět let, nutnost mít zbrojní průkaz i v případě vlastnictví znehodnocených zbraní, vzduchovek a neškodných maket (na vše by se samozřejmě vedla evidence) či znemožnění vlastnictví zbraně studentům středních lesnických škol, kteří ještě nedosáhli 18 let.

Takové snahy jednoznačně odmítla naše odborná veřejnost a poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na parlamentním semináři „Omezování držení zbraní“ uspořádaném 14. ledna t. r. v Praze.

Zpřísnění držení palných zbraní je v EU dlouhodobým tématem. Na stránkách Světa myslivosti jsem se mu již věnoval – v uplynulém roce v článku o aktuálních legislativních trendech v EU (Svět myslivosti č. 4/2015) a ve zprávě z volebního valného shromáždění Federace organizací pro myslivost a ochranu přírody v EU (FACE) (Svět myslivosti č. 10/2015). Ve druhém z uvedených článků jsem slíbil, že se k tématu „zbraně versus EU“ ještě vrátím. Netušil jsem, že to vzhledem k aktuální situaci bude tak brzy…

Historicko-společenské souvislosti

Snaha o regulaci držení zbraní nejrůznějšího druhu provází lidstvo tisíce let. Státní útvary či autority mohly vládnout i díky tomu, že obyvatelstvu omezovaly možnost vlastnit zbraně. V moderní době formují společenskou poptávku po legislativních řešeních čím dál častěji média, která každou chvíli propírají počet trestných činů způsobených palnými zbraněmi. V naprosté většině jde o kriminální činnost páchanou s nelegálně drženými krátkými zbraněmi, nicméně na vlnu populistických prohlášení vyvolanou těmito excesy doplácejí i oprávnění držitelé dlouhých loveckých zbraní – myslivci. Statistiky přitom ukazují, že například ve Švýcarsku, které je v držení zbraní benevolentní, je méně kriminálních případů spojených se zbraněmi než v „přísném“ Německu či ve Velké Británii. Je pravděpodobné, že počet trestných činů souvisí spíše s kvalitou psychiatrické péče v daném státu než s přísností systému držení palných zbraní.

Postupný růst tlaku EU na omezení držení zbraní

Z právního hlediska patří většina legislativy týkající se zbraní do kompetence jednotlivých států. Společný právní rámec EU stanovuje směrnice Rady č. 91/477/EHS, o kontrole, nabývání a držení zbraní. Tomuto předpisu letos bude již 25 let, proto není divu, že se již v minulosti v politických kruzích začaly objevovat tendence k jeho novelizaci směřující k většímu omezení a unifikaci držení zbraní v jednotlivých členských státech. V roce 2008 byla původní směrnice Rady č. 91/477/EHS novelizována směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2008/51/ES, ale držitelům zbraní to naštěstí nepřineslo zásadnější omezení.

O pět let později (2013), s vědomím blížících se eurovoleb, však zahájila populistické „křižácké tažení“ proti zbraním švédská eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová. Ortodoxně prosazovala zpřísnění směrnice č. 91/477/EHS a unifikaci týkající se držení zbraní v jednotlivých členských státech, což by vedlo ke značnému zhoršení podmínek pro legální držitele, které stanovuje náš zákon o zbraních a střelivu, považovaný odbornou veřejností za rozumný a v mezinárodním kontextu za téměř dokonalý. V repertoáru nápadů zmíněné vysoké úřednice EU nechybělo ani zavedení povinnosti odevzdávat zbraně do centrálně spravovaných trezorů. Její aktivita po volbách na čas usnula, protože v nové EK, která byla ustavena v září 2014, dostala Malmströmová na starost úplně jiný rezort.

Nebylo však pochyb, že diskuse o zpřísňování držení zbraní se za čas opět vrátí. Oživí se totiž vždy, když dojde k nějakému excesu. Ten přišel již v lednu 2015 v Paříži v podobě teroristického útoku na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo. Úředníci EK zprvu chlácholili držitele zbraní, že jejich cílem je pouze sjednotit značení zbraní a omezit nelegální obchod s nimi. Na tyto sliby však rychle zapomněli a EK následně udělala na legální držitele zbraní podraz. Po listopadových teroristických útocích v Paříži představila úplně jiný návrh na „řešení problému“, který předčil i ty nejčernější představy každého z nás.

Jednoznačné odmítnutí návrhu EK

Dne 14. ledna t. r. uspořádali poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, konkrétně členové parlamentního výboru pro bezpečnost, ve sněmovně seminář pod názvem „Omezování držení zbraní“, kterého se zúčastnili i zástupci odborné veřejnosti a médií. Zajímavé bylo, že seminář se nesl napříč politickým spektrem a různými profesemi jednoznačně v duchu odporu proti návrhu EK, z jejíhož zastoupení se navzdory pozvání nikdo nedostavil. Na semináři se proti omezujícímu návrhu EK kromě myslivců postavili zástupci držitelů zbraní a sportovních střelců, odborníci z muzeí, kluby vojenské historie, příslušníci aktivních záloh Armády České republiky a představitelé Ministerstva vnitra a Ministerstva zemědělství. Vzácně shodný názor prezentovali i poslanci vládních a opozičních stran.

Argumenty proti návrhu EK

Seminář zahájil Ing. Roman Váňa (ČSSD), předseda Výboru pro bezpečnost a zpravodaj k novele zákona o zbraních a střelivu. Uvedl, že terorismus je nutné řešit, avšak návrh nové směrnice řešení neobsahuje a terorismus se snaží vymýtit nesprávnou cestou – odzbrojováním obyvatelstva. Podle návrhu směrnice by byl nutný zbrojní průkaz i na hračky mající vzhled palné zbraně, a to i zbraně neexistující. Poslanec Váňa odhadl náklady České republiky při případném zavedení směrnice na tři miliardy korun. Další škody a ztráty by vznikly následkem toho, že automatické zbraně by se nesměly vyrábět v EU, ale musely by se dovážet odjinud. Návrh směrnice byl představen příslušnému výboru a následně vrácen EK k přepracování s požadavkem, aby se v něm zabývala potlačováním nelegálně držených zbraní. Další procedura bude trvat asi jeden rok. Na závěr poslanec Váňa ujistil přítomné, že bezpečnost není ani levicová, ani pravicová a že mezi poslanci panuje shoda.

Poslankyně Mgr. Jana Černochová (ODS) sdělila, že nechce zkracovat platnost zbrojního průkazu z deseti na pět let a že nepotřebujeme špatné rady EK. Upozornila též na to, že u nás proběhlo několik úspěšných zbraňových amnestií, ale protože návrh EK kazí renomé a důvěryhodnost státu, občané již příště nebudou tak ochotně odevzdávat neregistrované zbraně.

Podle Mgr. Davida Chovance, ředitele Odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra, EK „šlápla úplně vedle“, protože její návrh nemíří proti nelegálně drženým zbraním, ale proti zbraním legálně drženým, takže nepomůže vůbec ničemu. Přednášející uvedl, že jeho úřad bojuje za zásadní přepracování návrhu a současně připravuje „národní protiteroristický balíček“, který se nedotkne zbraní.

Muzejníci: Byla by to devastace kulturního dědictví

Plk. Mgr. Aleš Knížek z Vojenského historického ústavu (VHÚ) apeloval na to, že kulturním dědictvím nejsou jen architektonická, písemná nebo umělecká díla, ale i předměty technického charakteru. Některé cenné historické zbraně by podle návrhu EK musely být nenávratně likvidovány, aby nehrozilo, že je někdo odcizí a bude s nimi páchat trestnou činnost. Statistiky vedené od roku 1945 přitom ukazují, že riziko krádeže sbírkových zbraní v muzeích je naprosto minimální. Například ve VHÚ nedošlo ke krádeži automatický zbraní nikdy.

V jeho sbírkách je uloženo 2900 automatických zbraní. Znehodnocení jedné zbraně stojí přibližně 1500 Kč, takže jen náklady VHÚ na znehodnocení zbraní ze sbírek by se vyšplhaly na 4,5 milionu Kč. Přitom EK tvrdí, že novela směrnice nepředstavuje náklady pro EU. Ani v době studené války nesáhly státní orgány k tak drastickému opatření, jaké nyní chce EK. Plk. Knížek charakterizoval počínání EK jako útok na kulturní dědictví a ničení kulturního dědictví členských států.

Stanoviska držitelů zbraní

Bývalý vysoký policejní důstojník pplk. Pavel Černý měl připravenou velmi zajímavou prezentaci „Zbraně a legislativa netradičně“, v níž shrnul i historicko-filozofický pohled na držení zbraní občany. Upozornil na to, že nejhorší režimy vždy zbavovaly civilisty zbraní, zatímco osvícenci a moderní demokraté považovali ozbrojeného slušného občana za nejlepší ochranu před zločinci. Na příkladu Velké Británie poukázal na to, že velké restrikce v souvislosti s držením palných zbraní vedou k vyšší kriminalitě s nelegálními zbraněmi. Pplk. Černý trvá na tom, že naše legislativa je dobrá a hodná následování. Většina států EU své obyvatelstvo zbytečně šikanuje, kriminalizuje slušnou část veřejnosti a připravuje se o posilování branné schopnosti občanů. Jakékoliv slučování legislativy EU bude podle pplk. Černého k naší škodě.

Jakub Smetánka a František Mikyna, zástupci Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní LEX, rozdali účastníkům semináře písemné materiály o samonabíjecích a samočinných zbraních a na toto téma také hovořili. Na znehodnocených zbraních, které s sebou do sněmovny přinesli pro účel přednášky, prokázali, že není možné snadno přeměnit poloautomatickou zbraň ve zbraň automatickou, což je jeden z lichých argumentů EK.

Argumenty myslivců

Mgr. Petr Dvořák, vedoucí oddělení státní správy lesů, myslivosti a rybářství Ministerstva zemědělství, mluvil o dopadech novely směrnice EK z pohledu myslivosti. Samonabíjecí zbraně nejsou v myslivosti novinkou, která by působila problémy.

Již v roce 1946 se začaly ve strakonické zbrojovce vyrábět samonabíjecí brokovnice. Zákaz samonabíjecích pušek je podle Mgr. Dvořáka nežádoucí stejně jako zpřísnění legislativy. Jako důvod uvedl, že v České republice klesá počet myslivců a při uplatnění potenciálních restrikcí by se snížila schopnost našeho systému regulovat stavy spárkaté zvěře. Přitom již při současných počtech myslivců a loveckém tlaku se každý rok zvyšuje přibližně o 13 % počet dopravních nehod způsobených srážkou se zvěří a celkové škody působené zvěří se ročně pohybují okolo čtyř miliard korun. Přednášející upozornil, že návrh EK na minimální věk vlastníka zbraně 18 let by ohrozil přípravu budoucích lesníků a myslivců, kteří nyní mohou mít zbraň od 16 let a sportovní střelci již od 15 let.

Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Ing. Josef Orlovský tlumočil negativní stanovisko své organizace vůči návrhu EK, které podpořil „mysliveckými“ argumenty.

Co se mě osobně týká, přihlásil jsem se se svým příspěvkem takticky až úplně nakonec, abych využil možnost seznámit odborníky, poslance a média s několika evropskými statistikami a s nejnovějším společným stanoviskem Evropského střeleckého fóra (European Shooting Sports Forum, ESSF), které jsem den předtím získal „z první ruky“ – ze sekretariátu FACE v Bruselu. Fórum ESSF reprezentuje celkem 12 milionů evropských držitelů zbraní, z toho sedm milionů myslivců zastupovaných FACE a pět milionů sportovních střelců, sběratelů zbraní, obchodníků se zbraněmi a civilních výrobců zbraní a střeliva. Společné stanovisko ESSF obsahuje kromě argumentů, které již zazněly, také obavu z ekonomického dopadu, protože civilní sektor výroby zbraní a střeliva v celé EU zahrnuje 1800 výrobců, 200 velkoobchodníků a 14 000 maloobchodníků s ročním obratem v přepočtu 500 miliard Kč. Nový návrh EK ohrožuje nejen 12 milionů držitelů zbraní, ale také pracovní místa 600 000 zaměstnanců. Bezprostředně po semináři jsem zaslal stanovisko ESSF, obsahující 20 stran konkrétních pozměňovacích návrhů a odůvodňujících argumentů, nejen poslancům, ale též odborníkům, aby mohli podpořit další argumentaci v Bruselu.

Je na návrhu nové směrnice vůbec něco pozitivního?

Objektivně je třeba přiznat, že několik přínosných myšlenek lze v návrhu EK přece jen najít. Celkově ho však považuji za velmi nekvalitní, účelově populistický a neřešící příčiny terorismu. EK chce sjednotit značení palných zbraní a střeliva, v čemž nevidím problém. Jestli budeme mít na hlavni vyraženou korunku, lvíčka, orlici nebo třeba hvězdičky EU, myslivce to v ničem neomezí. Za určitých podmínek může být rozumnou myšlenkou i sjednocení metodiky pro ukládání a znehodnocování zbraní platné pro celou Evropu. Pokud by byla přijata metodika kompatibilní s naší, nepoškodilo by to sběratele a muzea a zároveň by nemohlo dojít k nedokonalému znehodnocení zbraní, jak se to stalo v některých státech, což následně sloužilo jako argument pro celkové zpřísňování držení funkčních zbraní. Za přijatelné lze považovat i zavedení centrálního evropského registru palných zbraní. V této souvislosti stojí za zamyšlení, že Brusel chce bojovat proti terorismu, ale jen málo členských států EU v současnosti disponuje registrem zbraní, jaký má Česká republika a je poměrně dokonalý. Naši myslivci jsou na evidenci zvyklí, takže její evropská centralizace by neměla znamenat velkou změnu či újmu.

Myslivci, začněme u sebe a podpořme petice proti zpřísňování držení zbraní!

V listopadu loňského roku EK vyhlásila internetový on line veřejný průzkum (připomínkování) týkající se uvedeného návrhu novely směrnice č. 91/477/EHS, o kontrole, nabývání a držení zbraní. Jeho výsledky můžeme očekávat během jarních měsíců. Uzávěrka odpovědí skončila 1. února 2016.

Stále však existují další dvě aktivní petice, které může podpořit každý myslivec, jemuž není lhostejný osud jeho loveckých zbraní. Každý se může připojit ke 26 000 občanům české Petice proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU (facebook - doplněn odkaz) tím, že ji podepíše na sběrných místech. V ideálním případě si můžete vytisknout petiční archy, posbírat podpisy u svých známých a kolegů v mysliveckém spolku a archy zaslat na adresu organizátorů uvedenou v odkazu www.peticezbrane.cz/cs/?p=ke-stazeni.html (odkaz aktualizován).

Dále lze během minuty podpořit svým hlasem novou celoevropskou internetovou petici „You cannot stop terrorism by restricting legal gun ownership“ na adrese www.gunban.eu.

Doufejme, že se nakonec EU nebude chovat podobně absurdně jako Růžové království z pohádky O šípkové Růžence, kde muselo zmizet vše špičaté, ostré a nebezpečné. Jak všichni víme, ani to nepomohlo.

Text: Ing. Bohumil Straka, Ph.D. - předseda výboru Mezinárodní asociace pro sokolnictví IAF

Foto: Jaroslav Vogeltanz - www.fotojavo.cz