Rok 2019 byl opravdu rušný a nabitý. Snaha zachovat právo na držení zbraní tak, jak ho známe, si vyžádala kompletní přepracování zbraňové legislativy. Pojďme si tedy shrnout, na čem jsme v tomto roce pracovali a co nás ještě čeká.

Práce na novém zákoně o zbraních začaly už v minulém roce, protože zbrusu nový zákon nelze napsat za rok, nebo alespoň ne dobře. A všichni se shodovali na tom, že když už se má psát nový zákon, musí být aspoň tak dobrý, jako ten předchozí, ale spíš lepší – jako třeba aby občan ve 21. století nemusel s každým papírem běhat na úřad. Nejlepší zákon je samozřejmě takový, který se píše podle potřeb občanů a požadavků praxe, a to byl jeden z úkolů, kterých jsme se ujali – konzultovat návrh zákona se zástupci zájmových skupin držitelů zbraní a jejich poznatky a podněty pak přeložit do jazyka legislativních připomínek, tak aby neodporovaly jiným zájmům nebo bezpečnostním požadavkům.

 Rozsah této práce si asi představíte, když si uvědomíte, kolik různých skupin držitelů zbraní je – sportovní střelci, sběratelé, vojáci v záloze, myslivci, muzea, reenactoři, výrobci, prodejci, provozovatelé střelnic, výcvikové agentury… A to vše nikoli jednou, protože návrh zákona se průběžně měnil. Nicméně je lepší zákon desetkrát přepisovat před jeho schválením než jednou po něm.

Jedním z účelů nového zákona je vytvoření právního rámce pro využití nových technologií. Například při vedení papírové evidence na jednotlivých útvarech policie bylo nutné registrovat zbraně u útvaru příslušného k místu bydliště; centrální registr zbraní je ale přístupný odevšad a umožňuje provést registraci u kteréhokoli odborného útvaru. U velkých změn jsme kladli důraz na to, aby nebyly direktivní, ale alternativní – tedy aby nové uspořádání bylo nabídnuto jako možnost, nikoli jako nutnost. Například postupující elektronizace státní správy dnes umožňuje zcela zrušit fyzické doklady ke zbraním (včetně povinností a poplatků s tím spojených). Protože jsme ale předpokládali, že mnoho lidí takový doklad přesto bude chtít mít, navrhli jsme a prosadili úpravu podmínek vydání a platnosti evropského zbrojního pasu tak, aby plnil stejnou funkci, jakou má dnes zbrojní průkaz a průkaz zbraně. Výsledný stav tedy má být takový, že držitel zbraně nebude povinen mít ke zbraním fyzické doklady – ale pokud je bude chtít, tak může. Obdobně jsou řešeny i ostatní zásadní změny.

Slovo prezidenta LEX

LEX z.s. hájí práva držitelů zbraní již přes dvacet let. Během této doby jsme nasbírali množství odborných i legislativních zkušeností, které aktivně využíváme při jednání s odbory legislativy i s politickou reprezentací. V určitých situacích však samotná odbornost nestačí. Při některých jednáních závisí naše schopnost hájit vaše práva také na počtu občanů, které zastupujeme.

Chcete-li nás tedy podpořit v naší práci, pak nejlepší způsob, jak to udělat, je stát se členem našeho sdružení. Váš hlas zvýší naši váhu při jednání s politickou reprezentací, váš členský příspěvek využijeme na analytickou práci, osvětu, propagaci a další činnosti, které k naší práci patří. Vaše podpora nám umožňuje pracovat na tom, aby právo bezúhonných občanů na držení zbraní a jejich používání k legálním účelům zůstalo zachováno a ochráněno.

Ing. Tomáš Trávníček

V dalších letech nás na tomto zákonu čeká nejméně ještě jednou tolik práce. Ministerstvo vnitra chce zákon předložit parlamentu včetně prováděcích předpisů, aby poslanci ani občané neměli pocit, že schvalují jakéhosi zajíce v pytli. Bude proto třeba se podílet na pracích týkajících se dovoleného výrobního provedení plynových a expanzních zbraní, technických požadavků na střelnice, zkušebního řádu, požadavků na zdravotní způsobilost, znehodnocování a řezů zbraní aj. – to vše by mělo být v době schvalování zákona již hotové. Kromě toho bude třeba odvést množství publicistické práce, aby se povědomí o obsahu nového zákona rozšířilo mezi střeleckou veřejnost ještě před nabytím jeho účinnosti. V tomto směru hodně spoléháme na pomoc časopisu, který právě čtete, a děkujeme za dosavadní spolupráci.

Za druhé jsme pracovali (a ještě budeme) na zákoně o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky, alias nadstavbovém zákoně. Ten má upravovat nakládání a výcvik se zbraněmi pro účely zajišťování vnitřní bezpečnosti (například ochrany tzv. měkkých cílů) nebo vnější bezpečnosti (např. branná příprava). To je velmi důležité, protože vnitřní a vnější bezpečnost státu vymezuje Lisabonská smlouva jako oblasti, které jsou ve výlučné kompetenci členských států a EU nemá oprávnění do nich zasahovat. Zbraně nabyté a držené podle nadstavbového zákona tedy nemají podléhat omezením obsaženým v evropské směrnici o zbraních. Lisabonská smlouva je přitom jedna ze zakládacích smluv EU, kterou nelze změnit bez souhlasu všech členských států.

I zde nás ale ještě čeká spousta práce, protože tento zákon je třeba nejen schválit, ale také realizovat, aby nezůstal jen na papíře. Zde bychom chtěli poděkovat kolegům ze Svazu vojáků v záloze ČR, kteří se tohoto úkolu iniciativně ujali a vytvořili střeleckou disciplínu Kvalifikace armádního střelce (KVAS), stavěnou podle standardů střeleckého výcviku AČR.

Podíleli jsme se rovněž na přípravě změnového zákona. Při každé změně zákona je nutno pamatovat, že zákony se často odkazují jeden na druhý, a provést změny, aby nevznikl rozpor. Při novelizacích jsou tyto změny obsaženy v příloze, ale při rozsáhlých změnách zasahujících do mnoha jiných zákonů se to často dělá zvláštním zákonem, aby příloha nebyla delší než zákon samotný. Tento změnový zákon ovšem není jen o technických detailech (i když i ty je třeba ohlídat), ale řeší také významné změny. Jednou z nich je například snížení či zrušení některých správních poplatků, které se vztahují ke zbraním. Další je odstranění systému dvojího povolování u podnikání v oboru zbraní a střeliva – dosud musí mít podnikatel zbrojní licenci a koncesi na výrobu nebo prodej zbraní apod., přičemž podmínky pro udělení licence a koncese jsou velmi podobné. Proto má být v živnostenském zákonu podnikání v oboru zbraní a střeliva přesunuto mezi volné živnosti (samozřejmě při zachování nutnosti mít zbrojní licenci).

Další významnou událostí minulého roku bylo obnovení návrhu na zavedení práva na zbraň do ústavního pořádku. To však není naše iniciativa, proto o ní necháme mluvit jiné.

Poslední důležitou událostí minulého roku bylo obnovení snah o omezení olověného střeliva, jak na evropské úrovni, tak i u nás. U nás byl návrh na omezení olověného střeliva obsažen v dokumentu ministerstva zemědělství Národní strategie řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020–2030, který jsme ze střelecké veřejnosti zaregistrovali jako první a sepsali odbornou analýzu. Ten jsme poskytli poslancům. Analýza pak byla využita jako podklad pro interpelaci MŽP a posléze k usnesení Poslanecké sněmovny, které toto omezení odmítá.

Na evropské úrovni tato iniciativa opět pochází od Evropské komise, která v červnu zadala Evropské chemické agentuře úkol vypracovat návrh na omezení olověného střeliva v jiných prostředích než mokřadech (kde už u nás zakázáno je). V této věci budeme v roce 2020 postupovat obdobně na odborné úrovni – zpracujeme analýzu návrhu, kde shrneme a vysvětlíme všechny jeho nedostatky. Tyto odborné podklady pak poskytneme nejen českým poslancům Evropského parlamentu, ale i našim zahraničním kolegům, aby je oni mohli předat svým europoslancům.

Více na www.gunlex.cz.

David Karásek - analytik a člen představenstva LEX z.s.