1. Objektivita a ozdrojovanost zprávy

Zpráva ECHA (dále také jen „zpráva“) je relativně dobře ozdrojovaná. Při kontrole některých zdrojů jsme však zjistili, že Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) z některých zdrojů neuvedla některé podstatné skutečnosti mluvící v neprospěch zákazu. Některá další zásadní tvrzení buď nejsou ozdrojovaná, nebo je z uvedených zdrojů nelze ověřit. Ve zprávě je také častým úkazem, že zdroje orientačně odkazované v textu nejsou uvedeny v podrobném seznamu na konci a museli jsme je dohledávat sami, což se ne vždy podařilo. Z tohoto pohledu je tedy nutno zprávu brát jako neobjektivní a její závěry ověřit nezávislým výzkumem.

O objektivitě zprávy lze pochybovat také proto, že zpráva zcela otevřeně preferuje úplný zákaz olověného střeliva s odůvodněním, že jednak je toto řešení nejjednodušší a nejpohodlnější z hlediska vynucování, a za druhé se tím veškeré náklady přenesou na držitele zbraní.

 

  

Při ověřování zprávy jsme se vždy snažili vysledovat zdroje až k primárním datům (tedy provedenému výzkumu). Tam, kde se nám to podařilo, odkazujeme na tento primární výzkum (s případnými připomínkami k jeho nedostatkům, nebo pozměnění jeho závěrů v průběhu odkazování).

2. Zdravotní rizika

2.1 Přímé znečištění životního prostředí

Zpráva uvádí riziko znečištění životního prostředí ukládáním olova do půdy při střelbě. Uváděné množství (21 000 tun ročně) je výpočet z množství vyrobených nábojů a průměrného obsahu olova^[1].

Jako důkaz ohrožení životního prostředí zpráva uvádí studii^[2] provedenou ve Finsku, která tvrdí, že téměř třetina finských střelnic představuje potenciální ohrožení vodních zdrojů. Bližším zkoumáním této studie jsme však zjistili, že studie toto ohrožení dovozuje z blízkosti střelnice k vodním tělesům (blíže než 100 m). Žádné skutečné měření obsahu olova ve vodě nebylo v rámci studie prováděno. Studie uvádí (bez uvedení zdroje), že překročení limitů olova ve spodní vodě bylo zjištěno u tří finských střelnic, přičemž množství střelnic ve Finsku uvádí jako 2000 – 2500.

V této souvislosti poukazujeme na studii provedenou v České republice^[3], kde bylo provedeno měření obsahu olova v půdě. Studie zjistila, že i přímo před dopadovým valem neproniklo olovo do půdy hlouběji než 30 cm.

Jelikož se nám nepodařilo dohledat studii, která by ve větším rozsahu zkoumala obsah olova ve spodních vodách poblíž střelnic, doporučujeme takovou studii provést.

2.2 Zdravotní následky používání olověného střeliva pro ptáky a savce

Primární otrava – požití olověné střely z prostředí: tento jev je dobře doložen u vodních ptáků, kteří polykají broky spolu s potravou či štěrkem (ovšem na mokřadech je již používání olověných broků zakázáno). Zpráva ECHA tvrdí, že suchozemští ptáci, zejména hrdličky a kurovití ptáci, jsou ohroženy stejně jako vodní ptactvo. V případě hrdliček jsme dohledali studie s výzkumy, které to potvrzují^{[4] [5] [6]} (cca 2,5 % zkoumaných ptáků mělo ve voleti alespoň jeden brok). U kurovitých ptáků se nám podařilo dohledat studii bažantů^[7], provedenou v bažantnici, která ukazuje 3% frekvenci nálezů broků ve voleti.

Sekundární otrava – požití olověné střely z kořisti či mršiny, nebo požití masa kontaminovaného olovem: tento jev je údajně^[8] doložen u dravců živících se převážně vodními ptáky (trpícími primární otravou). Tento problém by však měl vyřešit již existující zákaz lovu vodního ptactva olověným střelivem. Dále je tento typ otravy dobře doložen (přítomností olověných střel v žaludku či vývržcích zkoumaných ptáků) u mrchožravých ptáků, například kondorů^[9] či luňáků červených^[10]. U běžných typů dravců se nám nepodařilo dohledat takto jednoznačný výzkum, a otrava olověným střelivem se obvykle dovozuje z případné vysoké úrovně olova v krvi^[11]. Doporučujeme v tomto směru provést další výzkum, ať už dohledáním dalších zdrojů či přímý výzkum v podmínkách ČR.

Riziko pro savce: zpráva ECHA uvádí případy otravy dobytka skrze siláž sklizenou na polích kontaminovaných olověnými broky. Zdroje zprávy se nám nepodařilo nalézt vyjma jednoho^[12], ze který nebylo možno přezkoumat, neboť na internetu se nachází pouze abstrakt článku.

2.3 Zdravotní následky požívání olovem ulovené zvěřiny pro lidi

Přechod olova ze střeliva na zvěřinu: podle zprávy ECHA dochází k tomuto přechodu jednak uváznutím střely (zejména broků) v těle zvěře, jednak fragmentací střely zejména při nárazu na kosti a kontaminací zvěřiny mikroskopickými částečkami olova. Toto je dobře doloženo ve studii^[13] zkoumající obsah olova ve zvěřině: 65 % zkoumaných ptáků obsahovalo 1-18 (průměrně 2,17) broků. 76 % ptáků obsahovalo fragmenty broků viditelné na rentgenovém snímku.

Ze vzorků byly odstraněny broky a změřena úroveň olova. Maximální úroveň olova povolená podle předpisu EU^[14] pro kuřecí, hovězí, skopové a vepřové maso byla překročena u 20 – 87,5 % vzorků (podle typu zvěře), u 0 – 25 % vzorků byla překročena 10x, u 0 – 12,5 % vzorků byla překročena 100x.

Toxicita olova v lidském organismu: zpráva ECHA zde uvádí (bez uvedení zdroje), že olovo je považováno za „non-threshold substance“, tedy látku škodlivou v jakémkoli množství, a tedy jakékoli snížení je žádoucí a ospravedlnitelné samo o sobě.

Z uváděných zdrojů, kterými zpráva dokládá škodlivost olova pro lidské zdraví, ovšem vyplývá, že jediný případ, kdy olovo skutečně škodí v jakémkoli množství (řádově), je působení na vyvíjející se nervovou soustavu dětí, kdy i množství v řádu jednotek mikrogramů/dl krve je asociováno se snížením intelektu (u dětí do deseti let koreluje zvýšení obsahu olova v krvi z 2,4 µg/dl na 10 µg/dl  se snížením IQ o 3,9 bodu^[15]). Nenašli jsme studii, která by u dospělých prokázala zdravotní potíže způsobené množstvím olova v krvi v řádu jednotek mikrogramů/dl. Zdravotní hranice obsahu olova v krvi podle amerických zdravotních norem je pro děti 5 µg/dl^[16], pro dospělé 10 µg/dl^[17]. Průměrná úroveň olova v krvi u Američanů je 2,58 µg/dl^[18] (tedy takové množství olova člověk průměrně nasbírá normálním způsobem života v rozvinuté zemi).

Přechod olova ze zvěřiny na člověka: tuto otázku zpráva ECHA vůbec neřeší a zabývá se pouze množstvím zkonzumované zvěřiny v některých zemích EU. Výslovně uvádí, že zjišťování rizika pro lidské zdraví nebylo provedeno, protože olovo je známá „non-threshold substance“.

Proti těmto závěrům máme velmi závažné námitky. Studie provedená na italských lovcích^[19] zjistila, že lovci požívající zvěřinu skutečně mají vyšší úroveň olova v krvi (0,9 – 6,1 µg/dl) než lidé, kteří zvěřinu nejedí (1,0 – 5,3 µg/dl), což je ale stále bezpečně pod limitem 10 µg/dl pro dospělé. Navíc studie zjistila, že takto zvýšenou úroveň olova v krvi měli lovci, ale ne jiné osoby požívající zvěřinu (rodinní příslušníci a přátelé). Studie proto spekuluje, že zvýšená úroveň olova v krvi u lovců může pocházet z jiných zdrojů než ze zvěřiny, například z vdechnutí odpařeného olova při střelbě nebo z manipulace se střelivem.

Zjištění této studie považujeme za velmi zásadní, protože právě Itálii uvádí zpráva ECHA jako jednu ze zemí s vysokou konzumací zvěřiny^[20].

Další taková studie^[21] byla provedena u lovců v USA. Zjistila v průměru u konzumentů oproti nekonzumentům zvěřiny zvýšenou úroveň olova o 0,30 µg/dl, na celkových 1,27 µg/dl – což je stále téměř čtyřikrát méně než maximální přípustný limit pro děti.

V tomto bodě je také nutno zprávě ECHA vytknout neobjektivitu takové úrovně, že to již zavání úmyslnou manipulací. U často citované studie Pain et al. 2010^[22] se část studie zabývá propočtem množství olova vstřebaného ze zkoumané zvěřiny trávicím traktem člověka. Zpráva uvádí, že pouze u dvou z osmi zkoumaných druhů zvěřiny by při každodenní konzumaci příjem olova přesáhl maximální přípustnou dávku stanovenou pro děti Světovou zdravotnickou organizací^[23] (25 µg/kg tělesné váhy). Při konzumaci 1x týdně by již u žádného ze zkoumaných druhů zvěřiny k překročení tohoto limitu nedošlo. Tyto závěry, které jsou zcela v rozporu s ničím nepodloženými předpoklady ECHA, byly zcela ignorovány. Přitom právě vliv zvěřiny na lidské zdraví uvádí ECHA jako primární důvod pro regulatorní intervenci EU.

Výše uvedené závěry odkazovaných studií naznačují, že ačkoli kontaminace zvěřiny olovem při lovu je vysoká, vstřebatelnost kovového olova lidským trávicím traktem je velmi nízká a množství olova vstřebaného při běžné konzumaci je bezpečně pod limitem stanoveným pro dospělého člověka. Ze zprávy lze souhlasit pouze s doporučením omezit konzumaci zvěřiny (nebo přejít na zvěřinu ulovenou bezolovnatým střelivem) pro děti a těhotné ženy, vzhledem k vysoké neurotoxicitě olova vůči vyvíjejícímu se nervovému systému.

Rozhodně doporučujeme v tomto směru provést ověřovací výzkum úrovně olova v krvi u českých lovců.

2.4 Zdravotní následky způsobované sportovní střelbou

Komplexní studie^[24] uváděná zprávou ECHA zjistila značné znečištění vzduchu na střelnicích olovem, s korespondujícími vysokými úrovněmi olova v krvi u přítomných osob, dosahujících u instruktorů až 125 µg/dl. Další citovaná studie^[25] zjistila, že toto znečištění lze snížit o 95 – 97 % použitím bezolovnatých zápalek a plášťovaných střel. Vzhledem k značnému rozšíření tohoto typu střeliva v Evropě od doby vypracování studie doporučujeme provést výzkum současného stavu (i s ohledem například na odvětrávání vnitřních střelnic).

3. Alternativní střelivo

Pro zákaz olověných broků a jejich nahrazení bezolovnatými nebylo vypracováno odborné hodnocení dopadů. Zpráva ECHA se v tomto bodě jako na náhradu odvolává na studii AMEC^[26], zkoumající možnosti této náhrady, provedené v roce 2012. Tato studie předpokládá náklady ve výši 190 mil. € ročně. Celkové jednorázové i každoroční náklady za 25 let předpokládá na 2,7 miliardy za 25 let.

Další studií, která podle zprávy ECHA nahrazuje odborné hodnocení dopadů, je studie COWI^[27] z roku 2004. Tato studie předpokládá náklady ve výši 220 – 370 mil. € ročně s tím, že explicitně předpokládá, že je nakonec zaplatí střelci skrze zvýšené ceny střeliva. Také upozorňuje na skutečnost, že u některých uvažovaných náhrad olova – cín, vizmut, wolfram – nejsou prozkoumány jejich případné toxické účinky ve vodě a půdě.

Dále zpráva ECHA obsahuje několik zajímavých úvah:

skutečnost, že ocelové broky na delší vzdálenost rychle ztrácí energii a nemusí mít dostatečnou ranivost k humánnímu usmrcení zvěře, řeší zpráva ECHA doporučením nestřílet na větší vzdálenosti;
jako jeden z důvodů pro úplný zákaz olověného střeliva uvádí zpráva skutečnost, že tam, kde bylo k dispozici současně olověné i neolověné střelivo, používali střelci raději olověné;
zpráva ECHA předpokládá, že případný nedostatek neolověného střeliva vyřeší „tržní mechanismus“, kdy výrobci začnou vyrábět bezolovnaté střelivo, protože nic jiného nebudou smět vyrábět, a střelci ho budou kupovat, protože nic jiného nebudou smět používat.

3.1 Měkká ocel

Náboje s ocelovými broky již jsou na trhu poměrně dostupné a jejich cena je srovnatelná s náboji obsahujícími olověné broky^[28]. Předpokládáme však nižší účinnost, a to jak na dálku (což připouští i zpráva ECHA, viz výše), tak i na blízko (ocelové broky jsou lehčí, výrobci proto v zájmu zachování stejné energie doporučují volit ocelové broky o 0,5 mm větší než olověné. Do náboje se jich tedy vejde méně, na určitou vzdálenost již proto nemusí dojít k dostatečnému počtu zásahů pro okamžité usmrcení zvěře – za spolehlivé minimum se považuje pět zásahů).

Studie AMEC odhaduje, že 95 % brokovnic bude potřebovat přezkoušení, zda vydrží přechod na ocelové broky. Dále odhaduje, že 15 % brokovnic toto přezkoušení nevydrží. Zpráva ECHA toto neuvádí a pouze tvrdí, že „některé zbraně budou potřebovat přezkoušení“. Není to vyloučeno – zpráva ECHA uvádí, že podle sdělení (blíže neidentifikovaných) velkých výrobců brokovnic jsou zbraně vyrobené po roce 1970 schopny střílet ocelové broky bez přezkoušení. Doporučujeme v této věci požádat o vyjádření Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva.

Studie COWI uvádí další nevýhodu – ocelové broky při používání v lesích pronikají hluboko do stromů, poškozují dřevo prosakující rzí a při zpracování dřeva pro nábytek či dýhy ničí dřevozpracující nástroje. Proto majitelé mnoha lesů používání ocelových broků k lovu zakazují. Zpráva ECHA tuto nevýhodu zcela pomíjí.

Další možnou nevýhodou, kterou zpráva ECHA zcela pomíjí, je potenciální vyšší odrazivost ocelových broků oproti olověným, což může podle studie COWI znamenat vyšší riziko úrazů při lovu a nutnost přestavět některé střelnice.

3.2 Vizmut

Vizmutové broky mají hustotu 9,7g/cm³, jsou tedy poněkud lehčí než olovo (11,3 g/cm³), ale těžší než ocel (7,9 g/cm³). Tvrdost vizmutu je srovnatelná s olovem, z hlediska opotřebení zbraní a rizika odrazů tedy nemá stejné problémy jako ocel. Nevýhodou je 3 – 5 krát vyšší cena.

3.3 Wolfram

Wolframové broky se vyrábějí z plastu plněného wolframovým práškem a z hlediska váhy i tvrdosti mohou být plnohodnotnou náhradou olověných broků. Cena však může být až 10x vyšší.

3.4 Cín

Cín je ještě lehčí než ocel (7,3 g/cm³). O jeho použití se uvažuje pouze u malorážkových nábojů a diabolek (COWI). V obou případech by lehčí střela znamenala podstatně snížený dostřel a přesnost. Cena cínových střel by byla 1,5 – 6x vyšší než olověných.

3.5 Měď a její slitiny

Měď a její slitiny jsou již delší dobu používány jako materiál pro monolitické střely používané pro lovecké účely. Technologie těchto střel je již poměrně propracovaná a někteří lovci je preferují před olověnými. Nevýhodou střel je menší přesnost na větší vzdálenosti, nižší energie zejména u menších ráží, a zvýšená průbojnost daná vyšší tvrdostí základního materiálu. Zpráva COWI také uvádí, že toxicita mědi je ve vodě srovnatelná a v půdě dokonce vyšší než olova.

4. Rybářská olůvka

Zdravotní následky pro vodní ptactvo: zpráva ECHA dostatečně dokládá případy otrav zejména potápivých kachen^[29] a labutí^[30] rybářskými olůvky. Zpráva uvádí, že spolknutí i jednoho olůvka může zapříčinit akutní otravu a úhyn, z důvodu podstatně větší velikosti olůvka oproti broku.

Zdravotní následky pro lidi: zpráva ECHA uvádí (bez uvedení zdrojů) možné ohrožení lidského zdraví nadýcháním par olova při domácím odlévání olůvek.

Důvod pro zásah EU: jako důvod pro zásah EU uvádí zpráva ECHA nutnost doplnit zákaz používání olověných broků na mokřadech i zákazem používání olověných zátěží, aby byla ochrana vodního ptactva před otravou olovem kompletní.

Alternativní náhražky: studie COWI uvádí jako možné náhradní materiály cín, wolfram, ocel, zinek a vizmut. Zinek je ovšem prokazatelně také toxický^[31], toxicita vizmutu, wolframu a cínu není prozkoumána, jak bylo uvedeno výše. Zpráva ECHA také uvádí, že podle Evropské rybářské obchodní asociace (EFTTA) neexistují adekvátní náhražky pro olůvka nejmenších velikostí.

Náklady: Náklady na olůvka z alternativních materiálů jsou obdobné jako u střel.

5. Socio-politické aspekty

Zpráva ECHA zavrhuje alternativní řešení (např. omezené restrikce či podporu dobrovolného používání neolověného střeliva) a výslovně preferuje úplný zákaz jako řešení nejsnadnější a nejjednodušší (porušení zásady proporcionality, tj. volby nejméně omezujícího řešení). Studie COWI dokonce přímo uvádí, že v případě střelnic není odůvodnění pro zákaz olova na evropské úrovni, neboť účinky používání olova na střelnicích jsou pouze lokální a lze je řešit na národní úrovni. Zpráva ECHA to v zásadě odmítá s tím, že kompletní celoevropský zákaz je nejjednodušší a nejsnáze vynutitelný.

Oproti tomu vynucování zákazu rybářských olůvek ponechává zpráva na členských státech.

Jako jeden ze zásadních důvodů pro zákaz olověného střeliva je uváděna ochrana zdraví samotných střelců – tj. ochrana lidí před nimi samými, ať o to stojí nebo ne. Zpráva jde v tomto směru tak daleko, že doporučuje zvážit zákaz domácího odlévání rybářských olůvek.

Zpráva uvádí jako možnou výjimku ze zákazu olověného střeliva pro profesionální sportovce trénující olympijské disciplíny, pro předovky a historické zbraně, plus případné výjimky pro ty, kteří si je zdůvodní.

6. Závěr

Na první pohled se zpráva ECHA jeví velice kvalitně ozdrojovanou. Nicméně při bližším zkoumání vstupních materiálů se ukazuje, že některé závěry jsou postaveny na předpokladech vytržených z kontextu a některým úvahám zdrojová data či výzkumy přímo chybí. Je tedy třeba brát závěry zprávy ECHA s velkou rezervou a ideálně ve sporných místech nechat zpracovat nezávislé výzkumy v podmínkách ČR.

zpracoval

David Karásek - člen představenstva LEX z.s.

 

[1] Zdrojem množství vyrobených nábojů má být zpráva AFEMS (Asociace evropských výrobců sportovního střeliva) za rok 2010, na kterou ve zdrojích není odkaz a nepodařilo se nám ji dohledat.

[2] Sorvari, J., Antikainen, R., Pyy, O. (2006). Environmental contamination at Finnish shooting ranges - The scope of the problem and management options. Science of the Total Environment, 366, 21–31.
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S004896970500923X#bib30

[3] ASH, C. – TEJNECKÝ, V. – ŠEBEK, O. – NĚMEČEK, K. – ŽAHOUROVÁ - DUBOVÁ, L. – BAKARDJIEVA, S. – DRAHOTA, P. – DRÁBEK, O. Fractionation and distribution of risk elements in soil profiles at a Czech shooting range. Plant, Soil and Environment, 2013, roč. 59, č. 3, s. 121-129. ISSN: 1214-1178.
https://www.researchgate.net/publication/235217492_Fractionation_and_distribution_of_risk_elements_in_soil_profiles_at_a_Czech_shooting_range

[4] CASTRALE, J.S. 1991. Spent shot ingestion by Mourning Doves in Indiana. Proceedings of the Indiana Academy of Science 100:197–202. http://journals.iupui.edu/index.php/ias/article/view/7223/7223

[5] FRANSON et al. Ingested shot and tissue lead concentrations in mourning doves. 2009.
https://www.peregrinefund.org/subsites/conference-lead/PDF/0202%20Franson.pdf

[6] KENDALL, R. & SCANLON, P. Lead concentrations in mourning doves collected from Middle Atlantic Game Management Areas. 1979.
https://www.researchgate.net/publication/266330176_Lead_concentrations_in_mourning_doves_collected_from_Middle_Atlantic_Game_Management_Areas

[7] Butler DA, Sage RB, Draycott RAH, Carroll JP. Potts D, (2005). Lead exposure in ring-necked pheasants on shooting estates in Great Britain. Wildlife Society Bulletin 33(2), 583-589.
https://www.researchgate.net/publication/261826356_Lead_Exposure_in_Ring_Necked_Pheasants_on_Shooting_Estates_in_Great_Britain

[8] Jediný zdroj, který se nám podařilo dohledat, je tištěná publikace, kterou nemáme k dispozici. Pattee OH, Hennes SK (1983) Bald eagles and waterfowl: the lead shot connection. Trans 48th N Am Wildl Nat Resour Conf 48:230–237
https://pubs.er.usgs.gov/publication/5221827

[9] CADE,T. J. 2007. Exposure of California Condors to lead from spent ammunition. Journal of Wildlife Management 71:2125–2133. http://www.bioone.org/doi/abs/10.2193/2007-084

[10] PAIN,D.J., I.CARTER, A. W.SAINSBURY, R. F.SHORE, P.EDEN, M.A.TAGGART, S.KONSTANTINOS, L. A.WALKER, A. A.MEHARG, AND A.RAAB. 2007. Lead contamination and associated disease in captive and reintroduced Red Kites (Milvus milvus) in England. Science of the Total Environment 376:116–127.
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0048969707001003

[11] Fisher IJ, Pain DJ, Thomas VG. A review of lead poisoning from ammunition sources in terrestrial birds. Biol Conser. 2006;131(3):421–432. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0006320706000802

[12] RICE, D., McLOUGHLIN, M.F., BLANCHFLOWER, W.J., THOMPSON, T.R. Chronic lead poisoning in steers eating silage contaminated with lead shot-Diagnostic criteria. 1987.
https://www.researchgate.net/publication/19471926_Chronic_lead_poisoning_in_steers_eating_silage_contaminated_with_lead_shot-Diagnostic_criteria

[13] Pain, D.J., Cromie, R.L., Newth, J., Brown, M.J., Crutcher, E., Hardman, P., Hurst, L., Mateo, R., Meharg, A.A., Moran, A.C. (2010). Potential hazard to human health from exposure to fragments of lead bullets and shot in the tissues of game animals. PLoS One, 5(4), e10315. https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0010315

[14] NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách.
https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:364:0005:0024:CS:PDF

[15] Lanphear, B. P., Hornung, R., Khoury, J., Yolton, K., Baghurst, P., Bellinger, D. C., Canfield, R. L., Dietrich, K. N., Bornschein, R., Greene, T., Rothenberg, S. J., Needleman, H. L., Schnaas, L., Wasserman, G., Graziano, J., Roberts, R. (2005). Low-level environmental lead exposure and children's intellectual function: an international pooled analysis. Environmental Health Perspectives, 113(7), 894-899.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1257652/

[16] Center for Disease Control and Prevention, https://www.cdc.gov/nceh/lead/acclpp/blood_lead_levels.htm

[17] Center for Disease Control and Prevention, https://www.cdc.gov/niosh/topics/ables/description.html

[18] HITTI, M. Lead in Blood: 'Safe' Levels Too High? 2006 https://www.webmd.com/a-to-z-guides/news/20060918/lead-in-blood-safe-levels-too-high#1

[19] FUSTISTONI, S., SUCATO, S., CONSONNI, D., MANNUCCI, P.M., MORETTO, A.: Blood lead levels following consumption of game meat in Italy. 2017. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28189071

[20] FERRI, M., BALDI, L., CAVALLO, S., PELLICANO, R., BRAMBILLA, G.: Wild game consumption habits among Italian shooters: relevance for intakes of cadmium, perfluorooctanesulphonic acid, and 137cesium as priority contaminants. 2017. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28271815

[21]Iqbal S., Blumenthal W., Kennedy C., Yip F.Y., Pickard S., Flanders WD., Loringer K., Kruger K., Caldwell K.L., Jean Brown M.: Hunting with lead: association between blood lead levels and wild game consumption. 2009.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19747676

[22] Viz pozn. [13]

[23] http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0004/97042/4.4.-Exposure-of-children-to-chemical-hazards-in-food-EDITED_layouted.pdf

[24] Laidlaw, M.A., Filippelli, G., Mielke, H., Gulson, B. and Ball, A.S., 2017. Lead exposure at firing ranges—a review. Environmental Health, 16(1), p.34. https://ehjournal.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12940-017-0246-0

[25] SARAH E.VALWAY, JOHN W.MARTYNY, JEFFREY R. MILLER, MAGDALENA COOK, ELLENJ.MANGIONE:Lead Absorption in Indoor Firing Range Users

[26] AMEC Environment & Infrastructure UK Limited, Abatement Costs of Certain Hazardous Chemicals, Lead in shot – Final Report, 2013
https://echa.europa.eu/documents/10162/13580/abatement+costs_report_2013_en.pdf/6e85760e-ec6d-4c8a-8fcf-e86a7ffd037d

[27] REACH studies - Lead - Advantages and drawbacks of possible market restrictions in the EU - Final report
http://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/13043/attachments/1/translations

[28] Viz nabídka českého obchodu se zbraněmi http://www.9mm.cz/naboje.html

[29] Grade, T. J., Pokras, M. A., Laflamme, E. M. and Vogel, H. S. (2018), Population‐level effects of lead fishing tackle on common loons. Jour. Wild. Mgmt., 82: 155-164. doi:10.1002/jwmg.21348
https://wildlife.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/jwmg.21348

[30] Kirby, J., Delany, S. and Quinn, J., 1994. Mute Swans in Great Britain: a review, current status and long-term trends. Hydrobiologia, 279(1), pp.467-482. https://link.springer.com/article/10.1007/BF00027878

[31] Steel Shot, Proposed Use for Hunting Waterfowl: Environmental Impact Statement,
https://books.google.cz/books?id=bjA3AQAAMAAJ&pg=SL36-PA46&lpg=SL36-PA46&dq=zinc+shot+toxicity&source=bl&ots=viCyBMKzGY&sig=kTLIxRSPy5gcrbz6Wn_sdacnbhw&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi76p6Yn63eAhXEiiwKHd3QAqwQ6AEwCXoECAIQAQ#v=onepage&q=zinc%20shot%20toxicity&f=false