Dne 27.11.2024 proběhl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze pod taktovkou předsedy Asociace akreditovaných subjektů pro výcvik stanovené zálohy státu, z.s., Zdeňka Charváta, expertní pokus šíření zvuku střelby budovou vysoké školy s užitím tlumiče i bez. LEX, jakožto spoluzakládající člen ASSZ, samozřejmě na místě nemohl chybět.

Cílem pokusu bylo fakticky zjistit vliv užití tlumiče hluku výstřelu na šíření zvuku budovou vysoké školy. Jako vhodný objekt byla zvolena právě budova VŠCHT, která je svou konstrukcí podobná budově FF UK, kde se loňská tragédie odehrála. Střelba probíhala uvnitř učebny i na chodbě před učebnou, ostrými zbraněmi s tlumiči i bez nich, a to v pro naše prostředí běžných rážích. Kromě střelby byl akustický test prokládán i dalšími výraznými zvuky napodobujícími řekněme běžný provoz školy (stěhování nábytku, pád lavice, pád knihy či šanonu atd.). Celý pokus byl také zaznamenáván na kalibrované akustické přístroje profesionálními akustiky.

Na místě byla necelá stovka nezávislých pozorovatelů – posluchačů, kteří byli rozděleni do šesti skupin. Každá skupina měla své místo, na kterém účastníci poslouchali a zapisovali své dojmy. Ve formulářích taktéž vyznačili některé údaje o sobě, jako je pohlaví, věková skupina, či míra zkušeností se střelbou. Tyto údaje mohou pomoci v následné analýze zaznamenaných hodnot.

Nejbližší skupina byla umístěna hned do nedaleké učebny na stejném patře, další pak do kanceláře přímo pod místem střelby, třetí na mezipatře schodiště na stejném patře, kde test probíhal. Vzdálenější skupiny byly ve velké posluchárně o patro a půl níže, přímo ve vestibulu školy (tedy na místě, kde je přítomen i vrátný), a v jídelně/bistru v přízemí. Variabilní skupinou byla skupinka umístěná do výtahu školy, která po dobu pokusu měnila svoji pozici mezi patry (a tedy i stav dveří, kdy někdy bylo otevřeno a někdy zavřeno).

Posluchači své sluchové vjemy zaznamenávali do připravených archů, vždy posloupnosti čas zvuku – intenzita zvuku – předpokládaný směr, odkud zvuk přichází – dojem ze zvuku, odhad, co to bylo za zvuk. Pro hodnocení intenzity zvuku byla užita subjektivní škála od 0 do 10, kdy pro hodnotu 10 byl před pokusem užit „kalibrační“ výstřel přímo za dveřmi posluchárny cvičným nábojem v ráži .223 Rem.

Po nezbytném briefingu se tedy skupiny v doprovodu přidělených pomocníků z řad organizátorů rozcházejí na stanoviště a přesně úderem deváté hodiny večerní pokus začíná. Každý výstřel či zvuk je opakován 3x. První sada testu probíhá v uzavřené učebně, druhá pak na chodbě před učebnou.

Po skončení druhého kola pokusu následoval společný debriefing a zpětná vazba od účastníků a poté ještě ukázka střelby přímo v učebně, určená především pro média a přítomné zákonodárce.

Analýza nasbíraných dat teprve probíhá, takže vás se zpracovanými výsledky seznámíme později, ale už v průběhu testu bylo vidět určité rozčarování a překvapení u mnohých posluchačů. Níže se tedy pokusím shrnout spíše ty zajímavé situace a postřehy.

• Účastníci na vzdálenějších stanovištích se nevěřícně koukají na hodinky a ptají se, zda už se střílí, nebo se pokus zpozdil. Nezpozdil, střelba probíhá přesně podle plánu. Členitost budovy zvuky střelby poměrně spolehlivě eliminuje.
• Ještě před příchodem veřejnosti proběhl test dvěma výstřely – pistolí s tlumičem a bez nábojem 9x19. O čtyři minuty později se paní akustička ptá, zda test proběhne, nebo se ruší. K jejímu údivu test již proběhl, a přestože byla s přístrojem na stejném patře, oddělena jen asi 60 metry chodby, ničeho si nevšimla ani ona, a nejspíše ani její přístroj.
• Mnozí z účastníků z bližších stanovišť zapisují zaznamenanou střelbu bez ohledu na to, zda došlo k užití tlumiče či nikoliv.
• Posluchači z kanceláře pod dočasnou střelnicí zvuky připodobňují k dupání či padání nábytku u sousedů nad vámi (a kdo kdy bydlel v panelovém domě, ví přesně o čem je řeč).
• K velkému překvapení účastníků střelbu uvnitř místnosti povětšinou nezaznamenává ani skupina na nejvyšším mezipatře schodiště, která je od střeliště vzdálená jen výše zmíněných cca 60 metrů.
• Když v rámci závěrečné novinářské předváděčky probíhá střelba za přítomnosti posluchačů přímo v místnosti, jsou mnozí přítomní překvapeni extrémním rozdílem v intenzitě vnímání výstřelů oproti předchozím pozicím různě po budově. Co už jen kousek za rohem znělo jako upadnutí knihy, projevuje se přímo v místnosti nepříjemně ostrým třeskem, a to i přes užité ochranné pomůcky. Rozdíl mezi užitím a neužitím tlumiče je hodnocen jako marginální.
• I na chodbě přímo za dveřmi poslední probíhající střelby je vedena živá diskuse. Jedna z přítomných posluchaček konstatuje, že neví, jak rozlišit které výstřely jsou prováděny s tlumičem a které bez něj.
• Mnozí z účastníků zmiňují, že spíše než zvuk samotný a jeho intenzita, identifikovali by jej jako možnou střelbu v případě rychle následujících opakování.

Na přesné závěry je v tuto chvíli ještě trochu brzy, zpracování dat aktuálně probíhá. Jedno je však již teď zřejmé – užití či absence tlumiče neměla subjektivně na zaslechnutí zvuku valný vliv. Skupiny dostatečně blízko místu střelby zvuk spíše identifikovaly, s tlumičem i bez. Naopak skupiny již jen trochu dál v budově měly s identifikací zvuku (a už vůbec nemluvě o určení směru, ze kterého zvuk přichází) značné obtíže. Ty ještě vzdálenější v průběhu první části prakticky neměly šanci cokoliv zaslechnout, a i v části druhé byla jejich schopnost zvuky identifikovat značně limitována. Zároveň je třeba připomenout, že celý pokus probíhal v pozdně večerních hodinách, mimo běžnou provozní dobu – a tedy mimo běžný provozní hluk. Průměrná hluková hladina různých míst byla akustiky zaznamenána předem a bude tedy snadné vyhodnotit, zda by i ty zaslechnuté výstřely (a další případné zvuky) byly reálně v každodenním ruchu identifikovatelné.

Chtěli bychom na tomto místě poděkovat Zdeňkovi Charvátovi, že se zorganizování tohoto expertního testu zhostil. Je jen trochu smutným faktem, že odborný sběr dat do diskuse musí nakonec udělat soukromý odborný subjekt a obdobná profesionální analýza již dávno neproběhla pod taktovkou státního aparátu. Věříme, že výsledky analýzy pomohou politické reprezentaci země zaměřit se na skutečné způsoby zvyšování bezpečnostní situace namísto populistického zacílení na politicky snadné cíle s nulovým reálným dopadem na bezpečnost.

Zdeněk Veselý

člen představenstva a instruktor kurzů Stanovené zálohy státu