Dobrý den.

Celkem mě potěšilo, že ještě funguje můj příspěvek "Kontroly policií na střelnicích", i když vyšel už před dvěma rokama. Měl bych tady ještě jeden ze života, týká se registrace zbraní a je to oblast, kde občan zjišťuje, že na každém okrese platí jiný zákon. Ještě i teď existují případy, kdy se občan ,aby uplatnil svá práva, musí dočasně přestěhovat do jiného okresu.

Jako prodejce zbraní se v poslední době čím dál častěji setkávám se stížnostmi mých zákazníků na různý postup policie v různých okresech při registraci zbraní, případně jejich hlavních částí. Chtěl bych proto jen v krátkosti zopakovat ustanovení zákona 119/2002 Sb., která jednoznačně stanovují postup a pravomoci úředníka správních činností PČR při přebírání žádostí, vydávání povolení a registraci zbraní.

Zaprvé – úředník je vybaven pravomocí veřejného činitele, stejně jako úředník(-ce) např. sociálky nebo hygieny. Má s nimi stejný statut a jeho posláním je sloužit občanům a pomáhat při uplatňování jejich práv držet a nosit zbraň. Za to si ho občané platí. (To, že tento úředník má policejní hodnost, je pro občana nepodstatný anachronismus). Stejně, jako úředníci jiných správních složek, má i kontrolní pravomoci, ale přesně podle zákona 119/2002-§75 ods.2, a zákona „o státní kontrole“(552/91).

Občan, který se rozhodne „nabýt“ zbraň, si musí především ujasnit k jaké kategorii zbraní tato patří. Pro běžné řízení je zbytečné, abychom se zabývali kategoriemi „A“ a „D“.

Pokud se jedná o zbraň kat. „B“, zažádá o „Povolení k držení a nošení zbraně“. Do žádosti uvede „dostupné známé údaje o zbrani“ tzn. alespoň druh, ráži a výrobce. Není nutné vyplnit vše, včetně čísla zbraně! Zároveň uvede důvod držení zbraně, tento důvod však nijak neomezuje vlastní budoucí používání zbraně! ( S brokovnicí, nabytou z důvodu sport. činnosti může držitel sk.„C“ chodit na hon, se sběratelskou zbraní lze střílet, pokud má platnou zkuš. značku CIP, každá zbraň může být použita k obraně zájmů, chráněných zákonem-§13 a 14). Oprávnění pro používání jednotlivých zbraní je vymezeno pouze skupinami ZP.

Úředník s úsměvem pomůže občanovi se správným vyplněním žádosti a žádost přijme! Nemá pravomoc žádost odmítnout! Pokud nic nebrání souhlasu a není potřeba dalších dokladů, tak bez zbytečného odkladu ( v některých okresech to jde na počkání ) vydá povolení.

Pokud vydání povolení něco brání, je policií zahájeno „správní řízení“, jehož výsledkem je písemné „rozhodnutí“ s patřičným zdůvodněním a odkazy na ustanovení zákona.

Vydané povolení není „nákupním povolením“ a nemá omezenou platnost! Platí po celou dobu platnost ZP, na který je vydáno! Při výměně – prodloužení ZP povolení, pokud nebylo již využito k nákupu, svou platnost ztrácí - změní se číslo ZP. Doporučuji uschovávat kopie vydaných povolení na jednotlivé zbraně.

Pro koupi zbraně kat.“C“ žádné předběžné povolení nepotřebujete.

Je naprosto jedno, zda kupujete novou nebo použitou zbraň a zda ji kupujete od obchodníka, nebo od soukromého majitele. Postup je stejný. Zbraň koupíte, a do deseti pracovních dnů zahlásíte a předložíte na vám příslušném úřadu PČR. S vyplněním předtisku (šediváku) nejsou problémy, nesmíte zapomenout vyplnit rodné příjmení (i muži) a na nejspodnější kolonce údaj o zkušební značce na zbrani. ( značka výrobce, značka CIP atp.). Při koupi již registrované zbraně se tam píše číslo dosavadního průkazu zbraně, ten ovšem zůstává původnímu majiteli, který jej odevzdá policii s hlášením o prodeji.

Při předkládání zbraně a hlášení o koupi nejste povinni dokazovat pravdivost vašeho hlášení předkládáním nějaké účtenky nebo kupní smlouvy! Ověření si provádí PČR ve vlastní režii porovnáním hlášení o prodeji ( prodávající ho podává do 10ti pracovních dnů u své policie) s hlášením o koupi a s údaji o zbrani ve své evidenci. Občan má pouze ohlašovací povinnost, důkazní břemeno má PČR. Zároveň je nesmyslem tvrzení že zbraň nejde přihlásit, pokud ji v okrese prodávajícího ještě neodhlásili, nebo dokonce požadavek, aby se na úřad dostavili oba společně a zbraň si tam předali. Takové požadavky se přesto ještě objevují a jedná se pouze o zastírání špatného systému nebo neznalostí úředníků při práci s počítači.

Předkládanou zbraň úředník zaregistruje a vydá k ní průkaz zbraně! Neudělá to pouze v případě kdy nejste oprávněn tuto zbraň držet ( nemáte příslušnou skupinu ZP a u zbraně kat.“B“ povolení k držení této zbraně) nebo zbraň není opatřena platnou zkušební značkou CIP ( neplatí u majitelů ZP sk.“A“ při registraci zbraně pro sběratelské účely, tam značka být nemusí). CIP je mezinárodní smlouva o uznávání zkušebních značek, patří do ní všechny státy Evropy, USA, Rusko, a další. Není tedy nutné mít „českou“ zkušební značku. Zároveň se jedná o značky, které mnohde platí od počátku 20. století a náš zákon nevyžaduje, aby byly pravidelně aktualizovány opakovaným zkoušením. Při nákupu hlavních dílů zbraně značka CIP zaručuje běžnou zaměnitelnost dílů v daném typu zbraně bez nutnosti přezkušování zbraně s novým dílem. (např. u náhradní hlavně stejné ráže).

V případě, kdy má úředník „odůvodněné“ pochybnosti o technickém stavu zbraně, zbraň zaregistruje, vydá průkaz zbraně(PZ) a vyzve majitele, aby zbraň v nejbližším možném termínu předložil ke kontrole na „zkušebnu“. Žádné zadržování PZ nebo braní zbraně do úschovy!

Do PZ se vypisují pouze údaje stanovené zákonem 119. Žádné dovětky typu „zbraň pouze pro sběratelské účely“ nebo „zbraň pouze pro sportovní střelbu“! Z každé zbraně, opatřené platnou zkušební značkou, může držitel ZP sk. B, C, E střílet, i kdyby ji měl pro sběratelské účely ( se sk. A), a může ji nosit (se sk.E).

Pokud zbraň není ještě registrovaná a nemá PZ, nesmí se „nosit“. Pokud ovšem má platnou zkuš. značku, může se z ní střílet na střelnici.(např. zkušební střelba při prodeji).

A ještě obecně – na úřadě jsou úředníci každý pracovní den a žádosti a hlášení přijímají každý pracovní den. Úřední dny jsou dny, kdy mají pro občany prodlouženou pracovní dobu. Úředníci jsou tam proto, aby byli občanům nápomocni, ne aby je sekýrovali. Člověk za přepážkou není váš nadřízený i kdyby měl uniformu jako Sadám. Má stejný statut jako slečna na sociálce a je tam pro Vás, aby Vám s úsměvem a zdvořile pomohl vyplnit formulář. Pokud se v zákonech vyskytne ustanovení, které se dá vyložit více způsoby, je jeho povinností použít ten výklad, který je pro občana pohodlnější a méně jej obtěžuje nebo omezuje. Proto si tam občané ten úřad zřídili a proto si tam toho úředníka slušně platěj.

Ing. V. J.